V této aktivitě budeme pracovat s několika verzemi pohádky Perníková chaloupka. Cílem je zjistit, jak se jednotlivé verze mohou odlišovat. Nejde přitom v první řadě o holandskou nebo českou verzi pohádky – i v českém prostředí najdeme různé interpretace této pohádky. Pracujeme s tím, že každá z verzí má trochu jiný obsah a v důsledku může mít pak velmi odlišný hodnotový důraz. Právě na něj se soustředíme.
Na pomoc si vezmeme dvě tištěné verze, a to publikovanou v knížce Motlová & Baránková, Český špalíček (2006) a přeloženou do češtiny z anglické, respektive holandské pohádkové knížky od Watsona Mijn Mooiste Sprookjesboek (1992). Kromě toho budeme pracovat i s tím, jaké verze znají děti z ústně tradovaných variant pohádky. Jednotlivé varianty pohádky se od sebe mohou lišit především v prostředí, ve kterém se příběh odehrává a v rolích, které jednotlivé postavy mají.
Důvod, proč se děti ocitnou v lese, je v jedné verzi dán faktem, že je macecha chce vyhnat. Ve druhé je zapříčiněn chudobou obou rodičů, kteří nezvládnou zajistit přežití dětí, a tak je raději zanechají samotné v lese, kde se šance na přežití zvyšují. Není to tedy zloba, ale chudoba, která je přivede do hraniční situace. Rodiče v obou těchto verzích řeší rozdílné dilema. Zatímco v jedné je to otázka, zda zemřeme společně, nebo se rozdělíme a zkusíme dát dětem šanci na přežití, ve druhé je to dilema otce, zda dá přednost své druhé ženě, nebo dětem.
Způsob, jakým rodiče děti do lesa odvedou, se také liší. Zatímco v jedné verzi děti zápasí o to, aby se nemusely od rodičů hnout a vědí, že je macecha proti nim, ve druhé verzi jsou zanechány sice láskyplně, na druhou stranu ale zcela napospas situaci.
Role jednotlivých aktérů – největší rozdíl můžeme najít v aktivitě postav dvou hlavních aktérů, tedy Jeníčka a Mařenky. Zatímco v některých verzích je aktivita převážně na straně Jeníčka (vyleze na strom, udává směr a je on tím aktivním), v jiných verzích je naopak Mařenka ta, která je aktivním zachráncem. Kolem ní se celý děj točí, kdežto Jeníček je situován do pasivní role.
Cíl – reflexe dilematu, ve kterém se rodiče dětí rozhodují o jejich vyslání do lesa. Reflexe genderových rozdílů jednotlivých postav.
Formy práce – samostatná práce, diskuze, práce v malých skupinách.
Pomůcky:
Krok 1 – rozdělte žáky do několika skupinek a do každé jim dejte jednu verzi pohádky až po část, kdy děti zůstanou samotné v lese. Ve skupinkách mají žáci za úkol odpovědět na tyto otázky:
Krok 2 – diskutujte s dětmi výsledky práce v malých skupinkách. Diskuzi lze vést tak, aby se žáci zamysleli nad skutečností, že v obou verzích pohádky nakonec rodiče jednali stejně – nechali děti samotné v lese. V každé verzi je však k tomuto jednání vedly jiné důvody. Můžete s žáky diskutovat tyto důvody a zamýšlet se nad tím, co je jim bližší, z jejich hlediska přijatelnější, a proč tomu tak je. Na závěr diskuze lze hledat paralely s dnešní dobou – zda se rodiče mohou ocitnout v situaci, kdy vyšlou děti samotné (jako příklady lze uvést děti vyhozené z vlaků při transportech do Osvětimi během druhé světové války, děti, které se ocitnou samy jako uprchlíci v cizině při útěku z válečných oblastí apod.).
Krok 3 – po skončení diskuze se můžete zaměřit na další aspekt pohádky, což jsou postavy Jeníčka a Mařenky. Rozdělte žáky do menších skupin tak, aby jedna až dvě skupiny (dle počtu žáků ve třídě) připravovaly profil Jeníčka a jedna až dvě skupinky profil Mařenky podle toho, co si z pohádky sami vybavují. Zadejte žákům, aby ve skupině popsali svoji postavu – jak se chovala, co se jim na ní líbilo a nelíbilo – i to, v čem se liší jednotliví Jeníčkové a Mařenky, které si žáci pamatují z pohádek, jež jim vyprávěli rodiče.
Krok 4 – nechte jednotlivé skupinky představit jejich postavy a diskutujte s žáky o tom, která z postav byla podle verzí, které znají oni, aktivnější? Která z postav jim byla sympatičtější a proč?
Krok 5 – na závěr s žáky diskutujte, co si myslí, že je hlavním tématem této pohádky, jaké poučení v sobě nese? Jak mu lze rozumět v dnešní době? Co si z ní lze odnést? Může mít pohádka pro různé lidi s různými životními zkušenostmi různý význam? Jaký? V čem se může lišit?
Poznámka – pokud máte ve třídě žáky, kteří pocházejí z jiného prostředí a nemusejí pohádku znát, můžete je zapojit do diskuze a ptát se například, jaké jiné pohádky nebo příběhy pracují s podobnými tématy? Pohádku mohou převyprávět.
Zdroj – MORVAYOVÁ, P., MOREE, D. Dvakrát měř, jednou řež. Varianty, 2010, Člověk v tísni o. p. s.
Publikace vznikla v rámci projektu Jak na to, který byl financován z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro rok 2009.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Dvakrát měř, jednou řež – od multikulturní výchovy ke vhledu .
Ostatní články seriálu: