Výchova k udržitelnému rozvoji – model Údolí v lese

Model „Údolí v lese”, který mne napadl při čtení knihy Erazima Koháka Čertování s Míšou, používám pro objasnění základních pojmů výchovy k udržitelnému rozvoji. Maluji tento model na tabuli a věnuji čas diskuzi s žáky.

Situace 1

V údolí pod horami u potoka, ve kterém žijí pstruzi, stojí jeden srub. Jeho obyvatelé, první bílí osadníci (pionýři), žijí v přírodě a nemusí si dělat velké starosti se svým chováním – vodu k pití, k vaření i k praní berou z potoka, v potoce myjí nádobí, do potoka vylévají splašky. Na záchod chodí do lesa s lopatkou. Dřevo získávají z lesa. Na blízkém pozemku také pohřbívají své mrtvé. Co se děje s jejich zbytky jídel, exkrementy, odpadky apod.? Příroda si s nimi poradí.

Přírodní ekosystém má totiž schopnost autoregulace – tedy udržovat sám sebe ve stabilním stavu. Zbytky jídel v potoce mírně vychýlí ekologickou rovnováhu, do dospělosti přežije o několik pstruhů více, ti se o zbytky postarají a sami zase poslouží jako potrava lidem. Obdobně si zem poradí s exkrementy a mrtvými těly, v lese se obnovuje dřevo. Rodina pionýra ovlivňuje prostředí, ve kterém žije, ale vlastně se nic neděje, prostředí zůstává díky autoregulačním schopnostem ekosystému stálé, v rovnováze.

Situace 2

Pokud se do údolí přistěhuje další rodina, tak se pravděpodobně prostředí stále udrží v rovnováze.

Situace 3

Pokud se ale stěhují další a další rodiny, přijde okamžik (ekologové ho nazývají překročení nosné kapacity ekosystému), kdy autoregulační mechanismy přestanou fungovat. Potok nebude schopný zvládnout veškeré znečištění a voda v něm začne hnít, pstruzi zemřou a lidé onemocní ze závadné vody. Země nebude schopná pojmout všechny exkrementy a mrtvá těla, lidé nebudou moci najít čisté místo. Údolí přestane být příjemným místem k životu.

Otázky a odpovědi

Proč lidé dovolí postavení toho X-tého srubu, když vědí, že hrozí zhroucení ekosystému? Problém je v tom, že určit přesně nosnou kapacitu prostředí není možné. Lze ji jen odhadovat. Záleží na velkém množství dílčích faktorů. Například potok, který teče rychleji, vstřebá větší množství nečistot, než potok pomalu tekoucí, protože je jeho voda více obohacena kyslíkem.

Proč byla nosná kapacita konkrétního prostředí tolikrát překročena? Není v lidských silách ji vypočítat. Proto byla v minulosti tolikrát překročena. Lidé si zvykli, že ze zničeného údolí (nebo z jakéhokoli jiného území) se čas od času musí přestěhovat na jiné, dosud funkční místo. Pokud obyvatelé předem (ať již vědomě nebo nevědomě) počítají s tím, že se časem někam odstěhují, jedná se o strategii (pracovně ji můžeme nazvat Stěhovací strategie).

Je nosná kapacita údolí (konkrétního prostředí) vždy stejná? Není. Záleží na tom, jak se lidé chovají. Pokud přijmou určité normy chování (například zřídí hřbitovy, nevylévají špinavou vodu a exkrementy do potoka apod.), vejde se jich do údolí více. Podobné normy chování máme i my – obyvatelé Česka. Můžeme být na ně hrdí (více viz článek  Důvody realizace výchovy k trvale udržitelnému rozvoji).

Jaké normy udržitelného chování dnes má naše společnost? Odpady nevyhazujeme z oken, ale nosíme v odpadkových koších do popelnice nebo je dokonce třídíme. Většina obcí má čistírny odpadních vod. Lidé si při kýchání či kašlání dávají ruce nebo kapesník před ústa. (Učitel s žáky vymýšlí další normy chování.)

Proč tedy máme zařazovat výchovu k udržitelnému rozvoji? Protože počet obyvatel Země se stále zvyšuje. Staré normy nestačí, protože se mění vstupní podmínky.

Samostatná práce žáků

Učitel na další hodině (semináři) zadá žákům níže vypsané úkoly. Žáci pracují ve dvou či tříčlenných týmech. Je jim ponecháno cca 10 minut na přípravu a cca 5 minut na prezentaci.

Podklady k semináři, na kterém došlo k procvičování znalostí z přednášky:

1. skupina – Dění na Petryho misce

Za pomoci slov: bakterie, exponenciální růst, toxiny, populace vysvětlete termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

2. skupina – Ostrov a jeho obyvatelé

Za pomoci novin, spolužáků a slov: maximální počet obyvatel, spolupráce, skromnost, životní prostor vysvětlete na modelu hypotetického ostrova termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

3. skupina – Terárium s raky

Za pomoci slov: samooplodnění, samoředění populace, kanibalismus, expanze, ke kterým může dojít v teráriu s raky mřížkovanými vysvětlete termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

4. skupina - Mrkvový záhon

Za pomoci slov: setí, růst, ředění, řádkování, nevhodný soucit, úroda vysvětlete na modelu záhonku s mrkví termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

5. skupina – Náletové smrčky v lese

Za pomoci slov: konkurence, Darwinovy zákony (vnitrodruhový boj, nadbytek potomstva), světlo, živiny, stagnace růstu, pád lesního velikána, zrychlený růst, vysvětlete na modelu populace smrku v jehličnatém lese termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

6. skupina –  Křečci v kleci

Za pomoci slov: velikost klece, prolézačky, hračky, prostředí, narození mláďat, dospívání, agresivita, vstřebávání plodů, vysvětlete na modelu nekontrolovaného množení křečků v kleci termíny – autoregulační schopnost ekosystému, nosná kapacita prostředí a homeostáze.

Teprve pokud žáci budou schopni uvedené termíny sami vysvětlit, může být učitel spokojen – podstatu výchovy k udržitelnému rozvoji pochopili.

Literatura

JANČAŘÍKOVÁ, K. Ekologie čtená podruhé (v tisku).