Hlavním a nejdůležitějším kritériem ekonomického rozhodování je kritérium ziskové. Podle zisku jsou ve většině případů hodnoceny výsledky ekonomického chování. Právě proto se v ekonomii stává důležitým symbolem úspěchu zisk. Za ekonomicky úspěšného člověka je zpravidla považován ten, jehož ekonomické aktivity jsou ziskové.
Problém vzniká tehdy, když je úzké ekonomické kritérium rozhodování aplikováno také v ostatních neekonomických oblastech života, a když jsou podle dosaženého zisku hodnoceny rovněž mimoekonomické aktivity člověka. Například mezilidské vztahy a vše co s nimi souvisí je možno jen těžko rozvíjet pouze na základě ekonomického kritéria rozhodování. Úspěšnost má v životě člověka podstatně širší rozměr. Nebývá postavena jen na ekonomických výsledcích, a proto ji nemůžeme jednoduše měřit pouze dosaženým ziskem vyčíslitelným v peněžních jednotkách.
Za jednoznačně úspěšného člověka obvykle nebývá považován ten člověk, který se ve svém chování podřizuje v rozhodující míře pouze hlediskům ekonomické efektivity. Jednotlivec či sociální skupina, která je orientovaná na velmi rychlé dosažení co nejvyššího zisku se může dostat do konfliktu s všeobecně přijímanými formálními i neformálními normami chování. Na základě toho pak může být její chování považováno za neetické, nemorální, asociální, neekologické, politicky neúnosné a dokonce za nezákonné a ve svém výsledku za neúspěšné.
Samotné ekonomické rozhodování je uskutečňováno ve velmi rozmanitých životních situacích a je značně složitým a mnohostranným procesem. Ekonomická rozhodnutí nečiníme v životě nikdy zcela izolovaně, bez ohledu na další, více či méně důležité kroky. Ekonomické kritérium rozhodování není obvykle to jediné, které nás dovede k určitému závěru. Kromě ekonomického (ziskového) kritéria užíváme také další stejně významná kritéria rozhodování, mezi něž například patří kritérium etické, ekologické, politické, sociální a právní. V případě tohoto rozhodování se pohybujeme v rovině racionálního zvažování různých alternativ řešení. K určitému závěru můžeme dospět také na základě iracionálních, emotivních, či intuitivních pohnutek. Těmi se v tomto příspěvku zabývat nehodláme. Dosažený úspěch hodnocený podle různých kritérií může mít proto rozmanité podoby, je tvořen složitým komplexem dílčích úspěchů a nemusí být – a také zpravidla nebývá – jednoduše symbolizován dosaženým ziskem představujícím výnos převyšující náklady.
Vše je komplikováno tím, že rozmanitá kritéria rozhodování nás nevedou k jednoduchým závěrům týkajícím hodnocení výsledků našeho chování, a tedy ani k jednoznačnému hodnocení úspěšnosti. Co je pro nás ekonomicky výhodné, nemusí být za všech okolností ekologicky prospěšné, politicky vhodné, sociálně šetrné, v souladu s platnými zákony a může se vymykat všeobecně respektovaným etickým normám chování. To naše rozhodování značně komplikuje a znesnadňuje. Vede nás to k rozporuplným a ne vždy jednoznačným závěrům. Konečné řešení obvykle nacházíme cestou určitého kompromisu. Je ovlivněno pořadím významu jednotlivých kritérií rozhodování a vahou očekávaných výsledů, kterou jim přikládáme. Naše preference nejsou jednou provždy dány, ale mění se podle životních situací, ve kterých se právě nacházíme a také podle toho, k jakému modelu úspěšnosti směřujeme. V tomto modelu může mít zisk v ekonomickém pojetí různé postavení, pokrývající širokou škálu pozic od klíčového místa v popředí až po bezvýznamné postavení na okraji našeho zájmu.
V současné době je ve všech klíčových pedagogických dokumentech oprávněně kladen velký důraz na to, aby byli žáci ve školách vedeni k samostatnému ekonomickému myšlení a odpovědnému rozhodování.[1] Mimořádná pozornost je věnována zejména finančnímu vzdělávání. K jeho systematickému zavádění do škol dochází na základě důležitých materiálů zpracovaných na meziresortní úrovni.[2] Jejich společným cílem je přispět ke zvýšení finanční gramotnosti občanů. Vytvořit předpoklady pro to, aby dnešní i budoucí občané byli vybaveni souborem znalostí, dovedností a hodnotových postojů nezbytných k tomu, aby „byli schopni finančně zabezpečit sebe a svou rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb. Protože finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní i rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace”[3]. Oba dokumenty ukazují současně na to, že finanční gramotnost zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. „Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.”[4]
Finanční gramotnost je v uvedených dokumentech zasazena do širšího rámce ekonomické gramotnosti „která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty[5] a oblast daňová[6], a to zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců a domácností a má tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti tvoří jednu ze složek tzv. klíčových kompetencí, tedy znalostí, dovedností a hodnotových postojů, které by měl občan mít, aby se uplatnil v současné společnosti.”[7] Podobně je finanční gramotnost zasazena do gramotnosti numerické, informační a právní. V tomto širokém pojetí finanční gramotnosti se promítá metodologický princip interdisciplinarity.
Jednoznačné zdůrazňování a vyzdvihování pouze úzce pojaté výchovy k ekonomickému myšlení a rozhodování, která by vedla k upřednostnění jen ziskového kritéria rozhodování, ve které by vystupoval zisk jako symbol úspěšnosti, může směřovat k zavádějícím a v krajním případě až k nežádoucím výsledkům. Při ekonomickém rozhodování nelze myslet pouze na dosažení zisku, bez ohledu na ochranu životního prostředí, politickou stabilitu, sociální jistoty a platné právní normy. Výchova k ekonomickému myšlení a rozhodování nemůže být zbavena svého etického rozměru a ekonomické chování nelze hodnotit bez ohledu na jeho morální aspekty. Úspěch v životě rodinném, společenském a profesním sice také do značné míry souvisí se schopností člověka ekonomicky myslet a odpovědně se rozhodovat při hospodaření s majetkem, závisí také na schopnosti finančně zabezpečit sebe a svoji rodinu v rozmanitých životních situacích, ale nestojí pouze na tom, že každý krok v našem životě směřuje k dosažení zisku.
Prostor pro výchovu k široce pojatému samostatnému ekonomickému myšlení a odpovědnému rozhodování vytváří interdisciplinárně koncipovaná výuka předmětů vycházejících ze vzdělávacích oborů Výchova k občanství a Člověk a svět práce (základní vzdělávání) a Občanský a společenskovědní základ a Člověk a svět práce (gymnaziální vzdělávání). Tyto vyučovací předměty vedou k osvojení základních metodologických principů různých společenských věd jako je ekonomie, politologie, právo, antropologie, sociologie, regionální historie, ale také obecných metodologických principů filozofie a etiky. Tyto disciplíny umožňují učiteli pracovat s různými kritérii hodnocení, vážit jejich význam a porovnávat je v rámci různých modelových životních situacích a pomáhají mu překračovat zjednodušené chápání úspěchu redukované pouze na realizaci zisku.
Proto – aby byl učitel připraven na takto náročně koncipovanou výuku – je důležité, aby také příprava učitelů těchto vyučovacích předmětů byla založena na interdisciplinárním principu. Budoucí učitelé musí být připravováni na to, aby při hledání cest k řešení společenských problémů dokázali překročit zúžený pohled jedné vědní disciplíny a konkrétně při řešení ekonomických problémů byli schopni využít také jiných kritérií hodnocení, než pouze úzce pojatého kritéria ziskového. Musí být vedeni k tomu, aby spolu se svými žáky uměli vyhodnotit důsledky různých vzorců chování a posoudit spolu s nimi skutečnou cenu na první pohled ekonomicky efektivních kroků. Uvedené interdisciplinární pojetí přípravy učitelů má řadu předností, ale především umožňuje zohlednění etických kritérií hodnocení při výchově k ekonomickému myšlení a rozhodování. To pak také vytváří předpoklady pro zasazení výuky ekonomie do širšího, společensky žádoucího rámce výchovy k občanství.
[1] Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů na gymnáziích. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007.
Katalog požadavků k maturitní zkoušce : Základy společenských věd. Praha : MŠMT, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, 2008.
[2] Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF [online]. 2007, říjen. [cit. 2009–5–15]. Dostupné z WWW:[http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_Fin-vzdelavani_CR.pdf].
Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009–5–15]. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>.
[3] Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009–5–15]. s. 7. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>.
[4] Tamtéž.
[5] Makroekonomickými aspekty je rozuměna zejména orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra aj.).
[6] Základní povědomí o daňovém systému a roli daní v rámci občanské společnosti je nutné chápat jako prvek k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu.
[7] Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009–5–15]. s. 8. Dostupný z www:
<http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/SP_SBFG_2007_web.pdf>.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Ekonomické myšlení a ekonomické rozhodování.
Ostatní články seriálu: