Za pomoci činností popsaných v tomto článku můžeme velice dobře u dětí rozvíjet komunikativní dovednosti, kooperaci, pohyb, estetiku i tvořivost a fantazii. Všechny činnosti jsou vhodné pro malé děti už od 4 let. Výhodou je i práce s větší skupinou dětí.
Téma: Těšíme se na Ježíška.
Očekávané výstupy: Vyjadřovat samostatně a smysluplně své myšlenky, nápady, pocity, mínění, úsudky ve vhodně zformulovaných větách. Zachytit a vyjádřit svoje prožitky.
Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vyjádření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování). Poznávání jiných kultur.
Vzdělávací nabídka:
Koleda, koleda, Štěpáne[1]
Koleda, koleda, Štěpáne,
co to neseš ve džbáně?
Vezu, vezu koledu,
upad jsem s ní na ledu.
Psi se na mě zběhli,
koledu mi snědli.
1. Naučení se koledy. Pedagog koledu nejprve dětem přečte a poté jí postupně s dětmi procvičuje až do té doby, dokud jí děti neumějí.
2. Rozbor textu. Děti si sednou do kruhu a pedagog jim přiblíží, co to vlastně koleda je a jakou historickou souvislost má s Vánocemi. Poté nechá děti, aby se samy ptaly na souvislosti a nejasnosti, které mají.
3. Rytmizace. Děti se postaví a každé z nich dostane do ruky nějaký rytmický nástroj (dřívka, činelky, triangl), nebo mohou jen vytleskávat. Pedagog nejprve vytleská určité slovo nebo více slov z koledy a všechny děti po něm opakují. Např. Ko-le-da, mu-sím ji-nou že-bra-ti. Poté co si to všechny děti dostatečně natrénují tak jim pedagog určí slovo, které jedno dítě vyťuká a ostatní po něm opakují.
4. Dramatizace. Formou loutkového divadla si samy děti vymyslí choreografii a předvedou děj koledy. Zapojí se více dětí. Nejprve si spočítají, kolik postav v koledě slyší a poté si rozdělí role. Při předvádění divadla pak všechny děti říkají koledu a děti za oponou hrají děj koledy.
5. Pohybová hra. Všechny děti jsou Štěpán z koledy. Jedno dítě má roli psa, který se bude snažit chytit nějakého Štěpána a sníst mu koledu. Toho, kterému pes koledu sní, se chytne psa za ruku a honí ve dvou. Tak to pokračuje, až do té doby, kdy psů je většina a Štěpán zůstane jen jeden.
Téma: Svět jara, zvířátka a mláďátka
Očekávané výstupy: Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči. Naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu). Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech.
Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj společenského i estetického vkusu. Vytváření elementárního povědomí o širším kulturním prostředí.
Vzdělávací nabídka:
Mláďata[2]
Krávy mají telátka,
klisny mají hříbátka,
ovce mají jehňátka,
kozy mají kůzlátka,
slípky mají kuřátka,
husy mají housátka,
kachny mají káčátka,
fenky mají štěňátka,
kočky mají koťátka,
mámy mají miminka,
jako moje maminka.
1. Naučení se básničky. Pedagog básničku nejprve dětem přečte a poté ji postupně s dětmi procvičuje až do té doby, dokud ji děti neumějí.
2. Komunikativní kruh. Děti si sednou spolu s pedagogem na zem do kruhu. Pedagog jim poté říká názvy dospělých zvířat a děti se snaží přiřadit ke každému zvířeti to správné mláďátko. Potom, co ho dítě správně přiřadí, ho potleskem zrytmizuje například „ště-ňát-ko, ká-čát-ko, jeh-ňát-ko a podobně”.
3. Dramatická hra „najdi každý jedno mláďátko”. Děti si zakryjí oči, anebo odejdou s druhým pedagogem ze třídy. První pedagog, který ve třídě zůstal, poschovává po třídě plyšové hračky znázorňující mláďátka různých zvířátek. Poté se děti vrátí do třídy a každý z nich má za úkol najít si jedno své mláďátko a jde si s ním sednout. Hra končí v momentě, kdy poslední dítě ve hře si najde svého plyšáka.
4. Zamotaný text (na opaky). Děti stojí v kruhu ve třídě. První dítě řekne nějakou lež z básničky například „kachny mají housátka” a hodí míč svému kamarádovi. Tento kamarád řekne „to není pravda, protože kachny mají káčátka”. Poté řekne nějakou lež, například: „Klisny mají koťátka” a hází míč dalšímu kamarádovi, který tuto lež opět vyvrací.
5. Namaluj zvířátka, která znáš z básničky. Děti si u stolečku namalují libovolnou technikou zvířátka, která si pamatují z básničky.
Téma: Všichni stejní, každý jiný
Očekávané výstupy: Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo). Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady”.
Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit.
Vzdělávací nabídka:
Hádej, hádej, člověče, jaký je to domeček[3]
Rádio
Malá skříňka, žádný drát.
Když nespinká, umí hrát.
Velká každou hodinu,
schová malou do stínu.
Hodiny
Na poličce v kuchyni, stojí poklad rodinný.
A v něm ručka ručku honí, malá velkou nedohoní.
Mlýnek
Domek klikou mele mele,
co on všechno nesemele.
Kdybych já tak pusou mlela,
pusa by mě rozbolela.
Poštovní schránka
Na domě domek visí. Čí domku, čípak ty jsi?
Není to vůbec záhadné, každý to snadno uhádne,
Jsem schránka na…
1. Přiřazení správného obrázku k hádance. Pedagog rozvěsí na tabuli obrázky vztahující se k hádankám. Potom dětem přečte hádanku, například „Na poličce v kuchyni, stojí poklad rodinný, a v něm ručka ručku honí, malá velkou nedohoní. Velká každou hodinu, schová malou do stínu”. Děti se pak snaží přiřadit hádanku ke správnému obrázku.
2. Vymysli rým. Děti se posadí ve třídě do kruhu. Nejprve se snaží samy vymyslet nějakou krátkou rýmovačku. Pokud by někdo nevěděl, tak mu pedagog napoví – například „sedačka” a dítě odpoví „houpačka”.
3. Co kam patří. Poté, co děti správně přiřadí hádanku k obrázku, snaží se říci jaký předmět z hádanky, kam patří například: „Hodiny mohou být na stěně, nebo také na věži, budík na nočním stolku, náramkové hodinky na ruce”.
4. Přeházený text. Pedagog dětem přečte nějakou hádanku ale v přeházeném pořadí jednotlivých veršů – například: „Kdybych já tak pusou mlela, pusa by mě rozbolela. Domek klikou mele mele, co on všechno nesemele”. Děti musí dát hádanku do správného pořadí.
Tato pomůcka mi velice pomohla při samotné činnosti s dětmi. Děti byly velice aktivní a nebály se dát najevo své emoce. Velmi je zaujalo vyprávění o koledě a vánočních zvycích. V mé třídě je velice oblíbenou činností loutkové divadlo, ať už dramatizace autorských nebo lidových pohádek, tak i vlastní improvizace dětí. U kolektivních pohybových her se děti velmi baví a hrají je naplno a s chutí. Po celou dobu činností jsem neustále s dětmi opakoval texty říkanek, a tím si je lépe zapamatovaly. U činnosti „zamotaný text” jsou děti velice aktivní a rády vymýšlejí lži, a naopak druzí je rádi opravují. Při výtvarné činnosti, kdy měly děti nakreslit zvířátko, které si pamatují z říkanky, většina z nich využívala pastelek a snažily se nakreslit všechna zvířátka. Jejich výtvarný projev odpovídal jejich věku. Tyto činnosti zařazuji do vzdělávací nabídky velice často, protože se mi osvědčují a děti moc baví.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: