Lesní mateřská škola nemůže být v současné době zařazena do rejstříku škol a pohybuje se tedy v legislativním vakuu neziskové činnosti, případně živnosti. Proto zatím v České republice nenalezneme lesní mateřskou školu ale „dětský klub” či „rodinné centrum”. V takovém případě se na ně uvedené vyhlášky nevztahují. Zároveň jsou tím však připraveny o možnost uznání jakožto plnohodnotného vzdělávacího zařízení a zůstávají paradoxně drahou alternativou po boku dalších soukromých mateřských škol vyznačujících se obvykle luxusním zázemím a finančně nákladným programem. Stejná situace byla před více než deseti lety v Německu. Od jejich uznání v roce 1996 a možnosti registrace jakožto předškolního zařízení počet lesních mateřských škol v Německu stále narůstá.
Počet dětí a pedagogů
Řada pedagogů klasických mateřských škol by ráda zařazovala více času s dětmi v přírodě. Pokud má však na starosti až 28 dětí, je taková činnost v podstatě nemožná. Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, sice zná i situaci, kdy je ve třídě 13 dětí (pokud je MŠ jednotřídní a je jediná v obci), tento stav je však výjimečný a z finančního hlediska pro MŠ obvykle neudržitelný. V lesní mateřské škole je doporučovaný optimální poměr 12 až 22 dětí doprovázených vždy nejméně dvěma dospělými osobami, z toho alespoň jednou s odpovídajícím pedagogickým vzděláním. Již tato podmínka lesní mateřské školy naznačuje, že kvalita pedagogické práce „v lese” může být vysoká vzhledem k možnosti individuálního přístupu k dětem. V České republice však naráží na normativy a celkově úsporný režim ve financování pedagogických pracovníků. Lesní MŠ však může mnoho prostředků státního rozpočtu ušetřit díky svému nízkonákladovému zřízení a provozu. Pro stávající MŠ by snad mohlo být řešením zapojení rodičů nebo studentů pedagogických škol při výletech do přírody podpořené písemným souhlasem ostatních rodičů s tímto řešením.
Hygiena
Zajištění hygieny v lesní mateřské škole je z hlediska české legislativy největším oříškem. Důvodem je zcela jiná role zázemí pro lesní mateřskou školu oproti klasické budově MŠ. Děti v lesní mateřské škole tráví velkou většinu času venku nebo na pravidelných výletech do různých institucí (muzeí, škol atd.). Tzv. ochranný prostor je využíván pouze v případě velmi nepříznivého počasí a jinak slouží na uskladnění pomůcek. Nemusí tedy splňovat 4 m2 na jedno dítě, jednu dětskou mísu na pět dětí, umyvadlo ve výšce 50 cm a celou řadu dalších podmínek, které stanovuje vyhláška 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Budování takového prostoru by bylo plýtváním prostředky. Situaci by mohla vyřešit připravovaná nová vyhláška upravující podmínky zajištění hygieny při pobytu s dětmi v přírodě. Německé lesní mateřské školy tyto podmínky zákonem stanovené nemají. V lese je využíván „suchý záchod”, případně je součástí pobytu venku návštěva toalety ve veřejné instituci. Ruce si děti myjí vždy před jídlem. Základem je informovaný souhlas rodičů, kteří podepisují, že souhlasí s danými hygienickými a dalšími (konkrétně popsanými) podmínkami lesní mateřské školy.
Stravování
Stravování je v lesních mateřských školách řešeno různě, obvykle však neodpovídá požadavkům české legislativy na vývařovny a výdejny podle vyhlášky č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných a vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Inspiraci pro řešení může představovat návrh tzv. prorodinného balíčku MPSV (2008), kde stravování zajišťuje poskytovatel služby z vlastních zdrojů. Podobně totiž stravování řeší i lesní mateřské školy. Někde vaří kuchařky nebo rodiče v polní kuchyni, jinde přinášejí jídlo ve várnicích nebo si děti přinesou vlastní termosku s teplým jídlem. Opět záleží na písemném souhlasu rodičů s podmínkami stravování konkrétní lesní mateřské školy. Problémem v ČR však je povinnost školy zajistit stravování, která je ukotvena ve Školském zákoně. Žádoucí řešení proto představuje novela, která by lesní mateřské školy z této povinnosti vyjmula.
Řešení – novelizace zákonů a pilotní projekty
Nedávné jednání pracovní skupiny „Pro kontakt dětí s přírodou” na Ministerstvu životního prostředí ukázalo vstřícnost a snahu zástupců jednotlivých ministerstev najít společné řešení, které lesní mateřskou školu legislativně ukotví. Dalším krokem bude návrh potřebné novely Školského zákona a vytvoření hygienické vyhlášky. Je jisté, že se jedná o déle trvající legislativní proces. Na jeho úspěšném konci je široká dostupnost lesních mateřských škol. Tu mohou uvítat jednak budoucí zřizovatelé v místech akutního převisu poptávky po MŠ a dále rodiče, kteří si přejí, aby jejich děti trávily co nejvíce času v přírodě, dokud na to před vstupem do školy mají čas. Důležitým aktuálním krokem v České republice je sledování pilotních projektů. Prvním z nich by mohla být MŠ Semínko v Toulcově Dvoře usilující o otevření lesní třídy od září 2010.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.