Při tvorbě ŠVP jsme pro žáky 3. ročníků uvolnili 2 vyučovací hodiny na výběrové semináře. Ze zkušeností se zájmem o semináře ve 4. ročníku i s požadavky při přijímacích zkouškách na VŠ jsme se rozhodli pro semináře ze Základů společenských věd, Matematiku a Informatiku. V těchto seminářích je probíráno rozšiřující učivo mimo rámec požadavků RVP-G. Jako obsah semináře z Informatiky jsme zvolili tvorbu a správu webových stránek pomocí redakčního systému. Ve hodinách Informatiky mimo seminář probíráme v souladu s RVP-G publikování na www (základy HTML a CSS).
Současný trend v tvorbě www stránek je využití redakčních systémů, neboli CMS (Content managment system). Pomocí CMS lze snadno vytvořit dynamický web, umožňující správu přístupu podle uživatelských práv, jednoduché vkládání obsahu přehledným WYSIWYG editorem. Web je dále snadno rozšiřitelný o další doplňky. Navíc jeho obsluha nevyžaduje žádné specifické znalosti, vkládání článků je podobné práci v klasickém textovém editoru. To je výhodné i vzhledem k tomu, že samotnou tvorbu www pomocí HTML kódu probíráme ve společných hodinách Informatiky (tedy mimo seminář) až ve 2. pololetí 3. ročníku. I když na konci semináře očekáváme, že žáci budou schopni plně spravovat svůj web, doplnit jej o vybrané moduly, vytvářet vlastní formuláře či šablony, nemusejí zpočátku nic programovat ani vytvářet – redakční systém stačí jen nainstalovat a počeštit. Tím, jak se seznamují s prostředím, začínají svůj web přestavovat podle svých představ. Oproti klasickému přístupu přes HTML jazyk mají web velmi rychle hotový – za 2 až 3 vyučovací hodiny, povzbuzující je i to, že vše, co udělají bude mít efekt ihned. Nedojde tak k situaci, kdy jsou žáci demotivování tím, kolik času stráví prací na HTML kódu a výsledkem jen „obyčejné” stránky. Žáci pak rychle ztrácejí zájem o další vylepšování svých stránek.
Volně dostupných CMS je ke stažení velké množství, při výběru námi používaného systému jsme si nastavili tato kritéria:
Nakonec jsme měli na výběr tři redakční systémy – Wordpress, Drupal a Joomla. Pro Joomlu jsme rozhodli hlavně kvůli velkému množství kvalitních doplňků, celkové robustnosti systému a jednodušší práci s doplňky. Při práci s Joomlou totiž žáci (alespoň v začátcích) nemusejí znát HTML jazyk, a to ani při instalování doplňků.
Vzhledem k tomu, že škola disponuje jen jednou počítačovou učebnou, která je stále obsazená, výuka probíhá ve třídě s využitím netbooků. V rámci projektu Rozšíření jazykových a ICT kompetencí žáků gymnázia s využitím e-learningu máme k dispozici 34 netbooků Asus EEE a celou školu máme pokrytou WiFi signálem. Samotná práce s redakčním systémem Joomla nevyžaduje žádné speciální SW ani HW vybavení – stačí počítač, připojený k internetu.
Na netboocích máme nainstalovány jak WinXP, tak i Linux (Ubuntu EEE). Žáci se tak nejen seznámí s jiným operačním systémem (OS) a naučí se jej ovládat, ale také se setkají s „Cloud computingem” – možným trendem budoucího vývoje. Tato vize předpovídá konec klasických OS – budou nahrazeny počítačem se základním OS, umožňujícím jen připojení k internetu. Všechny aplikace budou dostupné on-line. Jedním z průkopníků této myšlenky je Google (např. Google Apps).
Během 1. pololetí žáci nejdříve nainstalovali Joomlu na vybraný free webhosting, seznámili se s prostředím a změnili vzhled. K tomu museli pochopit princip práv ke složkám na FTP serveru. Výhodou Joomly je, že pokud nejsou příslušné adresáře povolené k zápisu, vypíší se přímo při instalaci a žáci tak zjistí, u jakého adresáře musejí přenastavit oprávnění.
Články jsou v Joomle logicky strukturovány do sekcí a kategorií, což je možná pro někoho matoucí. Možná i proto v budoucím vývoji budou ke strukturování obsahu využity jen kategorie. Žáci si sami vytvořili sekce a kategorie a rozvrhli si tak strukturu stránek.
Další důležitou činností bylo vložení odkazů do nabídek. V Joomle správce vytváří vlastní nabídky (čili menu), naplňuje je odkazy jak na články, sekce či kategorie, tak i na doinstalované komponenty (např. fotogalerii). Navíc lze nastavit přístup návštěvníků stránek jak k nabídkám, tak i článkům.
Prostředí Joomly je rozděleno na „frontend” a „backend”. Backend je administrátorské prostředí, ve kterém jsou nastavovány sekce a kategorie, instalována rozšíření, spravovány články i uživatelé. Administrátor může vybraným uživatelům povolit omezený či plný přístup.
 |
| 1. administrace |
Obyčejný uživatel má přístup do frontendu, což jsou samotné www stránky. I zde mohou vybraní uživatelé vkládat články, komentáře nebo fotografie, podle nastavení Joomly je možné před jejich zveřejněním provést kontrolu nadřazeným uživatelem. To je vhodné pro weby, na jejichž tvorbě se podílí více autorů – např. školní časopis.
Tvůrce webu může zveřejňovat obsah pouze vybraným uživatelům a to bez nutnosti cokoliv programovat. Vždyť samotná autorizace uživatelů, jejich správa, či přidělování oprávnění je časově i programově dost náročné.
 |
| 2. ukázka stránek |
Protože nedílnou součástí www stránek se stala i technologie Flash, věnovali jsme část semináře i tvorbě vlastních jednoduchých animací (bez Actionscriptu). K zakomponování animace do stránek jsme zvolili komponentu Avreloaded, přehrávající audio i video jak z lokálního serveru, tak i např. z YouTube.
Za 1. pololetí jsme:
 |
| 3. vkládání textu |
Na 2. pololetí plánujeme:
Důraz je kladen hlavně na nápad, invenci, originalitu – v oblasti www je velká konkurence, pokud chtějí být žáci úspěšní, musejí nabídnout něco navíc. Sami se přesvědčí, že vytvořit atraktivní stránky není nic obtížného, obtížné je přitáhnout a hlavně udržet návštěvníky. Úspěch nemusí být jen o penězích, ale také o oblibě stránek, jejich obsahu a přitažlivosti. Technologie je tak jen prostředek k realizování jejich vlastních idejí.
Výhodou CMS je možnost zapojení uživatelů do tvorby obsahu stránek, pokud uživatelé mohou ovlivňovat obsah stránek, budou se na ně často vracet. Rozdělením pravomocí může správce rozdělit správu mezi vybrané uživatele. Hodnota, přidaná uživateli, je jedním ze základních kamenů Webu 2.0.
Žáci mohou využít znalostí ze semináře i v komerční sféře – nabídek instalace nebo správy webu pro firmy či soukromé osoby je sice mnoho, ale komplexní web, obsahující vybraná rozšíření je určitě něco, co většina nenabízí.
Nakonec je potřeba zmínit i nevýhody – nemyslím, že počáteční neznalost HTML je velkou nevýhodou – vše je možné se doučit a hlavně – pokud je to nutné – žáci si vše zjistí sami.
Jako největší problém vnímám bezpečnost – čím komplexnější a robustnější řešení používáme, tím více chyb obsahuje. Ty je potřeba pravidelně opravovat. To neplatí jen o Joomle, ale hlavně o instalovaných rozšířeních. I proto je důležité vybírat si ta rozlišení, jejichž autoři dále pracují na vývoji a chyby pravidelně opravují. Nevýhodou rozšířených CMS jsou častější útoky na stránky, proto by se správce měl po instalaci systému soustředit na jeho pravidelnou aktualizaci. Oproti např. Wordpressu je Joomla také více náročná na systémové prostředky serveru.
Více informací a odkazy na stránky žáků lze získat na webu Semináře z informatiky. Není bez zajímavosti prohlédnout si stránky, vytvořené v Joomle (např. české stránky mezinárodní informatické soutěže Bobřík informatiky).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
