Cílem projektu je žáky vtáhnout zábavnou formou do práce, která je učí spolupracovat ve skupině, zamýšlet se nad situacemi, názory ostatních, samostatně tvořit, vyjadřovat vlastní názor a myšlenku. Žáci využívají a procvičují dramatické dovednosti, učí se pravidlům práce. Dalším cílem projektu je orientovat se v čase, využívat ho, užitečně a přínosně s ním nakládat. Žáci se učí diskutovat ve skupině.
K vytvoření projektu ČAS mě inspirovalo dílo od Petry Braunové Ztraceni v čase. Tuto knihu jsme s žáky třetího ročníku četli po celou dobu projektu v hodinách literární výchovy.
Jedná se o dlouhodobý projekt, převážně strukturovaný pro žáky třetích až pátých tříd, kteří mají zkušenosti s dramatickou výchovou, jsou schopni improvizace, spolupráce a dodržovaní pravidel a zásad DV. Projekt se prolíná i do jiných hodin (např. matematika, literární výchova, hudební výchova, výtvarná výchova).
První část projektu je zaměřena na CITÁTY od světových autorů, jedná se o literárně-dramatickou hodinu s prvky výtvarné výchovy. Žáci se učí chápat podstatu citátu a zamýšlet se nad nimi, dovídají se, co to vlastně citát je a sami se jej pokouší vytvořit.
Druhá část projektu je na téma HODINY, kde se žáci mohou výtvarně vyjádřit, ukázat a představit svou fantazii, zopakují si jednotky času, uvědomí si, že časy se mění a s nimi i lidé, věci kolem nás, technika…
Třetí část projektu je zaměřena na téma PĚT MINUT PO DVANÁCTÉ. Využívá se zde fantazie dětí, hudební cítění (vyjádření stavů na hudební doprovod), směruje žáky k tomu, aby si uměli svůj čas dobře rozvrhnout naplánovat a dobře ho využít.
První část projektu – CITÁTY A ČAS – literárně-dramatická hodina
1. Vstup do projektu – vedoucí projektu úvodním slovem žáky seznámí s pravidly a s tím, co nás v dnešní hodině dramatické výchovy čeká, bude se jednat o literárně-dramatickou hodinu na téma citáty a čas.
2. Otázka – učitel pokládá otázku zda někdo ví, co je to citát? Následuje hledání odpovědi v kruhu, učitel na závěr přečte ze slovníku či jiného zdroje, co citát je.
Citát je doslovné znění z díla spisovatele, anebo doslovně opakovaný výrok, vyjadřující nějakou myšlenku nebo informaci, obecně známou, proslavenou. Slouží k vysvětlení nebo potvrzení vlastního názoru. Při citování se uvádí jak autor, tak i dílo, ve kterém se výrok objevil.
3. Vytvoření skupinek – rozdělení žáků do skupinek proběhne podle barevných kartiček, na kterých jsou části citátu. Každý citát je na jiné barvě papíru a učitel každému kousek citátu rozdá tak, aby ostatní neviděli barvu lístečku. Žáci vytvoří skupinu podle barvy a poté zkouší dávat citát dohromady. Vznikne tedy pět skupin.
Smutným hodiny se zdají dlouhé.
(William Shakespeare)
Čas ubíhá různě – podle toho s kým.
(William Shakespeare)
Jsou zloději, které zákon netrestá, třebaže kradou člověku to nejcennější – čas.
(Napoleon Bonaparte)
Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.
(Lucius Annaeus Seneca)
Každá chvíle je tím kratší, čím je šťastnější.
(Ovidius Naso Publius)
4. Výsledek skupin – společné přečtení citátů, které ve skupině žáci složili, následuje jejich vysvětlení, jak je pochopili, jak si je vysvětlují?
5. Vylepení – složené citáty se vylepí na tabuli, jako výsledná práce (magnety, lepící hmota)
(ukázka 1/A)
1. 1/A Složené citáty |
6. Losování citátů do skupin – (každá skupina si vylosuje jiný citát. Nevadí, pokud si skupina vylosuje ten samý, co skládala). Žáci tahají z pytlíčku barevné kuličky nebo papírky a podle barvy, kterou vytáhnou, mají pro skupinku citát v té barvě.
7. Improvizace – podle citátu, aby jej žáci vystihli v běžné životní situaci. Jedná se o improvizaci s krátkou přípravou skupiny. Ostatní žáci mohou hádat, o jaký citát by se mohlo jednat, pokud losování bylo utajeno ostatním skupinám.
8. Reflexe improvizací – reflektování práce o tom, jak se povedlo vystihnout, co citát vyjadřuje, jak dodržovali dramatické formy a pravidla improvizace, jaká byla spolupráce skupiny apod.
9. Představení nového citátu – citát, který je však také rozstříhaný na části, vkládá učitel mezi žáky (společně se jej pokusí složit v kruhu tak, jak by mohl znít).
Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jednáme tak, jako bychom ho měli nekonečně mnoho.
(Lucius Annaeus Seneca)
Rozkouskováno:
Stěžujeme si,
jak máme málo času,
ale jednáme tak,
jako bychom ho měli nekonečně mnoho.
10. „Rozpitvání” – citát učitel rozebere po úsecích:
A) Stěžujeme si – rozehrání hromadné improvizace ve dvojicích… Na co si lidé mohou stěžovat? Ve dvojicích se žáci rozmístí po třídě, najdou si svůj prostor, kde na určitý signál všichni rozehrají improvizaci v určité roli (mohou být i sami sebou). Jedná se o improvizaci bez přípravy, kdy se na něco někdo stěžuje.
Reflexe improvizací – na co si kdo stěžoval, jak u toho vypadal, koho kdo představoval…
B) Jak máme málo času – učitel rozdá lístečky v podobě budíků, na které žáci napíší, na co lidé mají v dnešní době málo času? Poté vylepí na tabuli.
Společná reflexe (jeden vše přečte nebo každý své tvrzení přečte) pohovoříme společně (ukázka 1/B).
2. 1/B Na co máme málo času? |
3. 1/C Společná tvorba |
C) Ale jednáme tak, jako bychom ho měli nekonečně mnoho – tvorba živých obrazů, které by znázorňovaly, jak lidé plýtvají časem. Skupiny zachováme nebo vytvoříme nové, aby žáci spolupracovali i s jinými účastníky skupiny. Živé obrazy je možné rozehrát, aby bylo jasné, co účastníci skupiny měli na mysli. Reflexe improvizací.
11. Vlastní tvorba – zadání: Vymyslete vlastní citát, týkající se času a napište jej na lístečky.
12. Závěr – přečtení tvorby žáků – vysvětlení podstaty jejich citátu.
Dalším námětem může být povídání v rámci literární výchovy o autorech citátů. (Celá tvorba projektu může být nalepena na balicím papíru a vystavena jako produkt/výsledek projektu ČAS (viz ukázka 1/B, 1/C).
Druhá část projektu – HODINY
1. Úvod do hodiny – žáci již vědí, že se jedná o projekt ČAS, učitel jim připomene, že i nadále budou pokračovat v projektu.
Hledání dvojic bez mluvení – žáci mají na zádech nalepenou nějakou časovou jednotku a mají vytvořit shodnou dvojici, nesmí však u hledání partnera mluvit. V této dvojici budou poté žáci pracovat. Zopakují si jednotky času, které jsme v matematice probírali.
Dvojice:
1 minuta = 60 sekund
1 hodina = 24 hodin
1 den = 24 hodin
1 týden = 7 dní
1 rok = 365 dní
2 minuty = 120 sekund
10 minut = 600 sekund
2 dny = 48 hodin
2. Výtvarná činnost – malování ve dvojici na téma, jak si představujeme čas (žáci mohou stříhat, trhat, mačkat, kreslit čím chtějí, mají volnost ve výběru techniky a pomůcek).
3. Společná tvorba – vytvoření jednoho společného díla (nalepení a poskládání všech prací žáků v jedno, na velký balicí papír). Ukázka 1/C.
4. Budíky a hodiny – učitel vytáhne různé druhy hodin (kapesní hodinky, budíky, stolní hodiny, řetízkové hodinky apod.) a položí je na koberec, společně si je prohlédnou. Učitel upozorní na to, že se jejich čas zastavil. Žáci přečtou kolik je na nich hodin. Povídání o hodinách – jaké se jim líbí a proč, kde by tak mohly být umístěné, v jaké době je lidé nejčastěji nosili, kdo je mohl vlastnit, k čemu sloužily apod.
5. Tvoření skupin – podle ročních období, žáci si losují roční období (jaro, léto, podzim, zima) a podle toho vznikají skupiny 4 x 4 děti. Tyto nové skupiny spolu nadále spolupracují na následujícím úkolu. Skupinu žáků lze rozdělit vzhledem k jejich počtu podle jiných časových úseků, jinou metodou.
6. Živé obrazy s rozehráním – žáci tvoří obrazy k jednotlivým hodinám, které si sami vyberou nebo učitel zvolí. (Obrazy z dob, kde se hodiny mohly nacházet… k čemu sloužily… podle stavu, jak se s nimi asi zacházelo, jakou mohli sehrát důležitou roli. Žáci mají však improvizaci směřovat do časového úseku na hodinách, tedy pokud je na hodinách pět hodin, děj by se měl odehrávat buď v pět hodin ráno nebo v pět večer… apod.) Jelikož jsem měla hodiny i starožitné, nenechala jsem žáky s nimi obrazy rozehrát, ale vzali si zástupnou věc, která hodiny představovala, aby nedošlo k jejich zničení.
7. Reflexe živých obrazů – zhodnocení práce skupin.
8. Vytvoření hodin z vlastních těl – žáci mají za úkol v omezeném časovém úseku jedné minuty vytvořit hodiny z vlastních těl na koberci, jde o souhru a spolupráci celé skupiny. Pohybová činnost aktivizuje žáky.
9. Navrhování vlastních hodin – každý se stává návrhářem hodin. Svůj návrh hodin nakreslí, poté jej představí spolužákům a pohovoří o nich, o jejich účelnosti a přednostech, funkčnosti a využití.
10. Výstava – vystavení vlastních návrhů, společné prohlédnutí tvorby (ukázka 2/A). Návrhy byly dělány v rámci výtvarné výchovy.
4. 2/A Návrhy hodin |
5. 2/A Návrhy hodin |
Třetí část projektu – PĚT MINUT PO DVANÁCTÉ
1. Úvodní kruh – rekapitulace minulé hodiny, kdy žáci pracovali s různými druhy hodin, kterým odbyl jejich čas. Nové hodiny – učitel přináší nové jiné hodiny, na kterých je ručička pět minut po dvanácté a ptá se žáků: Kolik je na nich hodin?
2. Rozhovor s otázkou – učitel pokládá otázku: Co to znamená, když se řekne, že je pět minut po dvanácté? Společná diskuze na toto téma.
3. Skupiny – rozdělení do skupin (zde jsem si troufla žáky nechat rozdělit samotné s podmínkou, aby vznikly počtem vyrovnané skupiny, pokud se jim nezdaří tak učinit, rozdělím je sama. Žákům se povedlo skupiny vytvořit velmi rychle.
4. Živé obrazy – ve skupinách žáci tvoří živé obrazy na téma pět minut po dvanácté. (Kdy taková situace může nastat, co vůbec může nastat za situaci, kdy je tak říkajíc pět minut po dvanácté, tedy pozdě?) Žáci byli upozorněni na to, že obraz bude možno rozehrát, aby bylo jasné, co se v živém obraze odehrává. Jedná se o práci s přípravou.
5. Rozhovor – učitel pokládá otázky v kruhu na koberci: Na co nemáte čas? Co znamená, když někdo řekne "jsem v presu"? Slyšeli jste někdy někoho stěžovat si na čas? Že nestíhá? Jak takový člověk vypadá? Co vše se může přihodit, když člověk pospíchá?
6. Alej – na hudbu La Danse Du sabre – Choeurs de l´armée žáci předvádějí, jak vypadá člověk, když je v časové tísni, co vše se může ve spěchu přihodit (polití kávou, zabouchnutí dveří, zapomenutí na něco, zmatenost, nervozita…). Žáci stojí naproti sobě, tím tvoří uličku a uličkou na doprovod hudby každý jednotlivě prochází a předvádí svou představu. Poté co svou představu znázorní a projde uličkou, zařazuje se do uličky a vstupuje další žák.
7. Recepty na čas – tvorba receptů na to, jak si udělat čas. Žáci píší na papírky své nápady/recepty, jak nakládat s časem, abychom nemuseli spěchat, jak mít čas a nebýt v presu. Papírky se lepí na velké hodiny na tabuli (ukázky 3/A).
6. 3/A Recept na čas |
7. 3/A Recepty na čas |
8. 3/A Recept na čas |
8. Reflexe – společné čtení receptů a jejich vysvětlení, pokud bude něco nejasného.
9. Ukončení hodiny – učitel může popřát žákům, aby měli na vše, co mají rádi, dostatek času a aby s časem dobře nakládali. Shrnutí hodin projektu, rekapitulace projektu.
Projekt přinesl z hlediska dosažení vytčených cílů dobré výsledky, jeho téma i náplň dokázaly žáky motivovat ke kreativní práci. Projekt prolíná i do jiných předmětů, času nikdo neunikne. Žáci sledovali, co se děje když jsou při práci omezeni časem, např. při řešení matematických úloh či tvorbě říkadel při hodinách hudební výchovy, která jsme posléze rytmicky vytleskávali; nemilosrdný běh času si žáci uvědomovali i při porovnávání svých atletických výkonů. Lze navázat na samostatnou četbu knihy, která přináší další velmi zajímavá témata týkající se času, například přesun do jiné doby, stroj času, moji rodiče a prarodiče apod.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.