Čeština pro malé cizince: Jak pracovat se sadou obrázků? 2. část

Tento článek navazuje na příspěvek Jak pracovat se sadou obrázků? 1. část a obsahuje aktivity, které jsou určeny především pro individuální výuku žáků-cizinců. Aktivity lze využít i při větším počtu žáků. I tento článek vychází z obrázků znázorňujících různé aktivity, které naleznete v příloze. Obecnější poučení o způsobu prezentace časování sloves v češtině jako cizím jazyce najdete v 1. části.

Název aktivity: CO DĚLÁ OSOBA NA OBRÁZKU?

Pokročilost/Počet: začátečníci, minimálně 1
Cíl: žáci se seznámí s novými slovesy, používají nová slovesa ve větách, systematicky si zapisují nová slovesa
Čas: 15 minut
Pomůcky: připravená tabulka na tabuli

Pomocí deseti obrázků (viz příloha) učitel seznámí žáky s novými slovesy. Slovesa jsou pro cizince velice důležitá. Zpravidla je do výuky zařazuji co nejdříve, jelikož jsou žáci schopni dát dohromady větu (což je velmi těší), pokud mají základní slovní zásobu podstatných a přídavných jmen a k tomu se naučí několik sloves. S názvy slovních druhů pracuji a snažím se vysvětlovat, co který druh představuje. Slovesa žákům představuji vždy v infinitivu. Na tento pojem jsou už žáci zvyklí a vědí, že pokud sloveso končí na –t, jde o infinitiv. Učit se tvary infinitivu má své opodstatnění i v tom, že tento tvar žáci najdou ve slovníku. Pro cizince je velice obtížné identifikovat jiný tvar slovesa ve větě než ten, který zrovna znají.

Učitel ukáže obrázek a zeptá se žáků: Co dělá dívka na obrázku? Pokud se jedná o úplné začátečníky, kteří slovesa neznají, učitel sloveso řekne, napíše ho na tabuli (nejprve v infinitivu a potom ve třetí osobě čísla jednotného) a přilepí k němu obrázek. Na tabuli má tedy učitel předpřipravenou tabulku, kam slovesa doplňuje. Koncovku dané třídy zvýrazní. Po každém novém slovesu vyzve učitel některého z žáků, aby sloveso podle třídy, do které ho zařadil, vyčasoval. Žáci si vezmou svou tabulku (viz příloha) a slovo si do ní dopíší v této podobě (snídat - snídá), a to proto, že infinitiv najde ve slovníku a podle 3. os. č. j. vytvoří ostatní osoby. Tento postup opakuji i s ostatními slovesy. Pozor na základní didaktickou zásadu: volte množství nových sloves podle schopností a potřeb žáků. Prezentace všech deseti sloves najednou by je nudila a asi by ani nebyli schopni udržet pozornost. Lepší je rozdělit výklad nových sloves do několika hodin a proložit ho dalšími aktivitami.

Název aktivity: OSMISMĚRKA

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci-pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci si zábavnou formou zopakují infinitivy sloves, slovesa správně vyslovují
Čas: 5 minut
Pomůcky: osmisměrka se slovesy, která chcete aktuálně procvičit

Ve Wordu si můžete sami vytvořit jakoukoli osmisměrku (na horní liště dáte Tabulka - Vložit a vyberete si počet sloupců a řádků). Obtížnost záleží na pokročilosti žáků. Pro začátečníky slovesa v osmisměrce raději značím tučně a na místa, která se v žádném slově nevyskytují, napíšu všude X. Vždy je lepší, když žáci vědí, kolik sloves je v tabulce celkem. Kontrola může zároveň sloužit jako výslovnostní cvičení. Pokročilí žáci mohou tvořit na daná slovesa různě složité věty.

Název aktivity: PŘIKLÁDÁNÍ SLOV K OBRÁZKŮM

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci, minimálně 1
Cíl: žáci si fixují novou slovní zásobu, cvičí si pozornost
Čas: 5 minut
Pomůcky: obrázky ke slovesům, (barevné) papírky s infinitivy sloves

Učitel položí obrázky na podlahu (nebo na velký stůl, tabuli). Podle počtu žáků má učitel připravené sady karet se slovesy. Pro každého žáka jedna sada karet. Pokud je počet účastníků menší (kolem pěti osob), můžete sady karet odlišit barevně a přikládání k obrázkům lze pojmout jako soutěž. Kdo jako první přiloží všechny své karty správně k obrázkům, vyhrává. Následně může učitel s žáky procvičovat výslovnost jednotlivých sloves a jejich časování.

Název aktivity: KDO TO ASI JE?

Pokročilost/počet žáků: začátečníci-pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci rozvíjejí svoji představivost, opakují si základní fráze, orientují se v kalendáři
Čas: 5 minut
Pomůcky: obrázky ke slovesům

Obrázky představující různé aktivity můžete využít k rozvoji fantazie žáků a přitom zopakovat základní fráze. Učitel se žáků ptá: Jak se dívka jmenuje? Žáci se musí dohodnout na jednom jméně. Pokud žáky žádná dívčí jména nenapadají, můžete mít při ruce kalendář se jmény. Při té příležitosti můžete vysvětlit i význam slova svátek. Dále se učitel zeptá: Odkud dívka je? Kolik je jí let? (vysvětlit význam slova narozeniny) Jak se má? Do jaké chodí třídy? Jak se jmenuje její táta/máma? Co dělá její máma/táta? Má bratra nebo setru? Kde bydlí?. Aktivitu můžete zadat i jako písemné cvičení s návodnými otázkami.

Název aktivity: KAM DÁT TO ZVRATNÉ SE?

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci-pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci pochopí význam zvratného zájmena se, procvičí si správný pořádek slov ve větě
Čas: 10 minut
Pomůcky: obrázky ke slovesům, věty rozstříhané na slova

Na obrázcích v příloze je pět obrázků znázorňujících slovesa se zvratným se (oblékat se, čistit si zuby, česat se, koupat se, učit se). Žákům jeho pozice ve větě dělá většinou problém (často slyším: Já čistím si zuby.). Je důležité žákům vysvětlit rozdíl mezi: čistím si zuby x čistím koberec, češu si vlasy x češu ovoce, Koupu se ve vaně x doma koupu psa, Petr se učí velmi dobře x Petr učí sestru angličtinu. Nezapomeňte zmínit i pozici zvratného se v otázce (V kolik hodin se koupeš? V kolik hodin si čistíš zuby?). Žáci si tato problematická slovesa mohou opakovat ve dvojicích formou dialogu. Pro individuální práci žáka můžete vytvořit doplňovací cvičení. Místo napsaných sloves lze využít obrázky. Žáci mohou k větám vytvořit i otázky (Koupe se Jana ve vaně? Koupe Jana psa?).

Další variantou je mít věty se zvratným se rozstříhané na jednotlivá slova, z nichž žáci skládají větu. Pro jednodušší práci je vhodné mít věty barevně odlišené, aby nevznikl zmatek.

Např:
PETR SE KOUPE VE VANĚ.

Jana ………………… (koupat se) ve vaně.            Jana ............... (koupat) psa.
Pepa ……………… (čistit si) zuby.                        Pepa ................ (čistit) auto.

Název aktivity: CO BUDEŠ DĚLAT ZÍTRA?

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci-pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci se naučí tvořit budoucí čas od imperfektivních sloves, diskutují o tom, co budou dělat zítra
Čas: 10 minut
Pomůcky: obrázky ke slovesům

Pokud už žáci znají alespoň infinitivy sloves, je relativně snadné seznámit je s budoucím časem. Tato tabulka jim pomůže s lepší orientací. Můžete vytvořit cvičení, v němž budou muset transformovat věty z přítomného času do budoucího (já píšu - já budu psát). Do tvoření vět v budoucím čase můžete zapojit i časové údaje (Co budeš dělat ve 12.30? Co budeš dělat v pondělí?)

Název aktivity: KIMOVA HRA

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci-pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci si procvičují zrakovou paměť a pozornost
Čas: 5 minut
Pomůcky: obrázky ke slovesům, deka nebo ubrus na přikrytí obrázků, papír, pero

Učitel položí na stůl obrázky představující různé aktivity (žáci je už znají z předchozích hodin) a přikryje je. Žáci se seskupí kolem stolu. Učitel na půl minuty až minutu obrázky odkryje. Jakmile obrázky na stole opět zakryje, mohou si žáci písemně zaznamenat, které obrázky viděli (zapisují tedy slovesa, která obrázky představují). Vyhrává ten, kdo má všechna slovesa jako první správně zapsaná. Tato hra se dá hrát s různými věcmi (např. s tím, co máte aktuálně v kabelce, ve třídě…).

Název aktivity: DOMINO

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci/minimálně 1
Cíl: žáci si fixují tvary sloves, sami si vytvoří výukovou pomůcku
Čas: 10 minut (podle množství kartiček)
Pomůcky: dominové karty pro aktivity dne (viz příloha)

Vytiskněte si karty na domino. Pokud máte možnost, zalaminujte je, aby vám déle vydržely. Není od věci pořídit laminovačku (základní typ laminovačky pořídíte už kolem 1 000 Kč, jedna fólie formátu A4 stojí 1 Kč), investice se vám určitě vyplatí. Pokud často tisknete barevně, obrázky vám v papírové podobě moc dlouho nevydrží. Pokud karty rozstříhnete, můžete je použít na klasické pexeso (obrázek-slovo).

Pokud vyučování probíhá individuálně, dostane žák celou sadu kartiček a je mu vysvětlen princip hry. Každá karta se skládá ze dvou částí. Nalevo je obrázek, vedle infinitiv slovesa. Sloveso však k obrázku nepatří. Žák má tedy za úkol najít k infinitivu správný obrázek (nebo k obrázku správný infinitiv). Učitel žákovu práci kontroluje a může mu zadat další úkoly (např. vytvoř 3. os. č. mn. od slovesa SPÁT).

Domino můžete hrát i se skupinou žáků (množství karet volte podle počtu žáků - čím více žáků, tím více karet). Každému žákovi rozdejte stejné množství karet. Učitel určí, který žák začne. Ten položí na stůl první kartu. Ostatní se dívají do svých karet, jestli nemají kartu, která by se hodila a mohli ji přiřadit. Vyhrává ten, kdo se jako první zbaví všech karet. Hra je ukončena, když už nikdo nemá žádnou kartu.

Domino si žáci mohou vytvořit i sami. Učitel připraví nastříhané kartičky a žáci se ve spolupráci s učitelem domluví na slovní zásobě, kterou by kartičky měly obsahovat. Podle toho žáci nakreslí na jednotlivé papírky nejprve obrázky. Ty složí za sebou v libovolném pořadí a následně na druhou část kartiček dopisují příslušná slova. Další hodinu učitel může využít kartičky k opakování.

Název aktivity: CO JSOU TO SLOVNÍ DRUHY?

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci i pokročilí/minimálně 1
Cíl: žáci si procvičí slovní zásobu, seznámí se se slovními druhy, adekvátně reagují na učitelovy otázky
Čas: 10 minut
Pomůcky: karty s obrázky, krabice rozčleněná do deseti přihrádek

Pomocí obrázků můžete žákům přiblížit, co jsou to slovní druhy. Tato aktivita předpokládá, že se žáci o obrázcích v minulých hodinách bavili a že budou učitelovým otázkám rozumět. Učitel vyzve žáky, aby si na papír o velikosti A4 udělali deset řádků. Řádky je potřeba očíslovat (viz pravá část tabulky). O tom, že se bude jednat o slovní druhy, žákům zatím neříkáme. Potom učitel žákům klade postupně ke každému řádku řadu otázek, přitom ukazuje na obrázky (viz levá část tabulky) a žáci zapisují. Učitel může tvary slov žáků korigovat, pokud jsou však otázky vhodně zvoleny, žáci většinou odpovídají adekvátně. Je dobré připravit si otázky i způsob názorného předvádění předem. Záleží na vás, jaké věty budete s žáky právě procvičovat. Začátečníci většinou bez problému reagují na otázky z prvních pěti kategorií.

Když už mají žáci tabulku vyplněnou, může učitel náznakem předvést, že všechna slova v českém jazyce můžeme symbolicky rozdělit do deseti škatulek, která se jmenují slovní druhy. Osobně používám papírovou krabici (třeba nějakou od bot), kterou příčkami rozdělím do deseti částí. Pro vzhled je lepší, když krabici něčím polepíte. Vnitřní části krabice mohou být popsány a barevně odlišeny. V krabici jsou symbolicky všechna slova, která existují. Učitel odkryje víko a žáci uvidí rozčleněný prostor. Učitel poukáže na to, že stejně tak můžeme rozčlenit i slova. Dále může mít učitel připravenou jednoduchou tabulku s názvy slovních druhů a jejich charakteristikou. S vyplněnou tabulkou se pak definice slovních druhů lépe vysvětlují. Na úplný závěr mohou žáci slovní druhy rozstříhat na deset lístečků a ty dávat do krabice do příslušných škatulek. Žáci se střídají - nejprve budeme zařazovat podstatná jména. Každý řekne své slovo/a + příslušný druh a dá je do správné přihrádky (např. cvičí je sloveso, tři je číslovka).

• Podstatná jména: označují názvy osob (Petra), zvířat (medvěd) a věcí (telefon). Problém nastává, když je dané slovo ve větě v jiném než prvním pádě. Žáci se nová slovíčka učí v nominativu, jelikož je to tvar, který si mohou najít ve slovníku. Česká deklinace je pro cizince velkým problémem.
• Přídavná jména: vyjadřují vlastnosti přídavných jmen, ptáme se na ně jaký, jaká, jaké. Rody podstatných jmen se žáci-cizinci naučí docela dobře. Využívám možnosti tzv. parcelace gramatických jevů (např. žen-a - RŽ - jaká - mladá, měst-o - RS - jaké - nové, souhláska muž - RM - jaký - mladý). Tato cesta znamená sice určité zjednodušení, žáci se však v rodech rychle začnou orientovat. Pokud s žáky narazím na slovo, které do poučky nepasuje (lavic-e - RŽ), určíme si jeho rod a žáci si ho musí zapamatovat (stejně jako je tomu třeba v němčině).
• Zájmena: zastupují jména. Žáci už znají osobní zájmena, takže většinou místo konkrétního názvu osoby správně přiřadí zájmeno (Petra - ona, Petr - on).
• Číslovky: označují počet. Zde je problém se skloňováním řadových číslovek, základní číslovky žáci zvládají dobře, z běžné komunikace je často znají (např. Kolik stojí rohlík?).

Doufám, že vám tento materiál pomůže při nelehké práci s cizinci. Přeji hodně úspěchů.