Připojení k internetu můžeme primárně rozdělit na komutované a pevné podle způsobu připojení, nebo podle rychlosti stahování jako vysokorychlostní a nízkorychlostní. Komutované připojení (nazývané i jako vytáčené připojení nebo vytáčená linka) je pouze dočasný způsob připojení vycházející z pevné nebo mobilní telefonní sítě. Pevné připojení je naopak trvalé, uživatel je připojen neustále pomocí různorodých technologií. Za vysokorychlostní připojení (někdy se používá i nepřesný termín širokopásmové či broadband) můžeme nyní podle Mezinárodní telekomunikační unie považovat připojení s rychlostí stahování (download) nad 2 Mbps, tedy rychlejší než maximální
u komutovaného připojení IDSN. Připojení můžeme rozdělit i podle tarifikace, kde například komutované připojení je často zpoplatňováno podle doby připojení, mobilní komutované
podle objemu přenesených dat, naopak u pevného připojení se obvykle platí měsíční paušál.
U připojení k internetu nás kromě ceny připojení a zřízení služby zajímá celá řada parametrů: rychlost stahování a odesílání dat (download a upload), latence, agregace připojení, datové limity, pravidla používání (FUP – Fair User Policy).
Dovolte ještě malý historický exkurz: v projektu Internet do škol byly v roce 2002 školy nejprve vybaveny dnes zastaralým pevným připojením 64-256 kbps (některé málotřídky jen komutovaným ISDN), později bylo od roku 2005 postupně zaváděno vysokorychlostní připojení ADSL 512-2048 kbps. Dnešní nabídka běžných poskytovatelů vysokorychlostního připojení ADSL začíná na 8 Mbps, bohužel takovéto připojení není dostupné v menších sídlech.
V České republice je trh stále ještě nekonsolidovaný s omezenou nabídkou a ceny jsou v řadě případů vysoko nad cenami běžnými v EU nebo ve vyspělých zemích. Je proto nutné vybírat poskytovatele připojení velmi obezřetně.
Komutované připojení je dnes používáno zpravidla jen tam, kde není k dispozici pevné připojení, jako připojení záložní nebo mobilní pro notebooky. Na našem trhu jsou k dispozici následující možnosti (jde jen o zjednodušený přehled):
Komutované nebo mobilní připojení je pro školy vhodné jen jako záložní a nouzové v lokalitách, kde jiné připojení možné není. Nabídka měsíčního paušálu přitom není vždy dostupná, minutová sazba
za připojení kolem 1,20 Kč ve špičce (komutované analogové nebo ISDN připojení) je stále neúnosná.
Mobilní připojení CDMA je nyní cenově dostupné a měsíční paušál pro připojení bez datového limitu je 450 – 1 000 Kč a cena modemu je 1 000 Kč (podle dodavatele a typu smlouvy, modem možný i
s Wi-fi routerem, všechny ceny s DPH). Měsíční datový tarif u 3G mobilů pak může být kolem 200 Kč. Ale pozor, nabídka českých mobilních operátorů je velmi nepřehledná a v čase se neustále mění!
Pevné připojení můžeme rozdělit podle technologie do následujících skupin:
Po stránce pokrytí území i ceny je dnes nejrozšířenějším a nejdostupnějším připojení pomocí technologie ADSL po telefonní lince.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé typy připojení nejsou dostupné ve všech lokalitách, nebo i kvalita připojení závisí na řadě parametrů i na spolehlivosti poskytovatelů připojení v regionu, je obtížné jednoznačně doporučit konkrétní řešení. Navíc ceny se často mění, pokles cen je u většiny připojení trvalý, řada poskytovatelů často poskytuje akční slevy nebo slevy při kombinaci připojení k internetu a telefonních služeb. I malá škola dnes využije vysokorychlostní připojení, připojení s rychlostí
pod 2 Mbps by měla škola používat jen v případě nouze.
Pro vysokou kapacitu a nízkou cenu je vhodné připojení rozvodem kabelové televize, kde připojení 50/5 Mbps stojí 1 800 Kč měsíčně.
Nabídky většiny poskytovatelů ve většině lokalit dostupného připojení ADSL jsou připojení s rychlostí 8 Mbps (respektive 8192/512 kbps) za cenu kolem 750 Kč měsíčně a připojení s rychlostí 16 Mbps (respektive 16384/768 kbps) za cenu kolem 1 100 Kč měsíčně.
Tam, kde není k dispozici ADSL, je často jediným vysokorychlostním připojením satelitní, kde připojení s rychlostí 2 Mbps (respektive 2048/128 kbps, bohužel nyní obvykle s měsíčním datovým limitem 2 GB) je za cenu kolem 2 200 Kč měsíčně.
Největší rozptyl cen i šíře nabídky je nyní u bezdrátového připojení, které je stále díky zpožděnému zavádění ADSL oblíbené, ale v řadě případů již není schopné konkurovat dalším technologiím. V malých sídlech je často využíváno pro komunitní sítě a je podporováváno samosprávou. Absolutní cena bezdrátového připojení by ale neměla přesahovat ceny připojení ADSL či satelitního.
V této souvislosti je třeba upozornit na některé další parametry připojení: latenci, agregaci a připojení k páteřním sítím. Latence je u satelitního připojení výrazně vyšší než u ostatních druhů, což znemožňuje řadu činností (IP telefonii či hraní real-time her). Problémy s latencí mohou způsobovat například zařízení regionálních poskytovatelů a jejich technologie. Agregace již dnes u ADSL přestává hrát roli, někdy je však důvodem vyšší ceny pro firemní klientelu, která vyžaduje agregaci nižší. U bezdrátových sítí může být ovšem problémem, stejně jako kvalita připojení k páteřní síti. Zde je zpravidla nutné odborné posouzení.
Doporučuji i pro malé školy mít záložní připojení pomocí další technologie, alespoň mobilní, samozřejmě s přihlédnutím k rozpočtu.
3G – mobilní sítě 3. generace, v ČR teprve v počátcích
Access point (AP, česky přístupový bod) – zařízení v bezdrátové síti, ke kterému se připojují klientské počítače; dnes je často kombinován s modemem, routerem a switchem do jednoho univerzálního zařízení pro připojení k internetu
ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – v současnosti nejčastěji využívaný typ připojení v ČR; vyznačuje se asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (angl. download) vyšší než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (angl. upload); kapacita připojení se udává dvěma údaji rychlosti downloadu/uploadu (například 8192/512 kbps)
agregace – poměr počtu uživatelů sdílejících jednu přenosovou linku, jeden z faktorů určujících kvalitu připojení, často udáván jen přibližně nebo vůbec, u některých technologií již případně ztrácí smysl
broadband – širokopásmové nebo častěji vysokorychlostní připojení
CDMA (Code Division Multiple Access) – označuje konkrétní využití této technologie kódování
v mobilní telefonii, které řeší digitální multiplexing
download – stahování dat
DSL (Digital Subscriber Line) – technologie umožňující využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat
Ethernet – technologie pro budování lokálních sítí (LAN)
Gbps (Gigabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
GPRS (General Packet Radio Service) – mobilní datová služba přístupná pro uživatele GSM mobilních telefonů, někdy označovaná jako 2.5G, tedy technologie mezi 2. a 3. generací (3G) mobilních telefonů
FUP (Fair User Policy) – používá se u připojení v případě, kdy je datové pásmo sdíleno více uživateli; omezení stahování dat jedním uživatelem zpravidla snížením rychlosti přenosu nebo odlišnou tarifikací po dosažení denního, týdenního či měsíčního limitu objemu stažených dat; dnes jsou nejpřísnější limity u GPRS či satelitního připojení
HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) – protokol vysokorychlostní mobilní telefonie označovaný také jako technologie 3,5G
ISDN (Integrated Services Digital Network, česky digitální síť integrovaných služeb) – technologie digitální telefonie a datových služeb využívajících nezávislé 64kbps kanály pro přenos hlasu, faxu, obrazu, dat atd.; v ČR je nabízena možnost připojení 2 nebo 30 kanály; s nástupem internetu
a mobilních sítí význam této technologie upadá, v ČR byl tento systém budován s výrazným zpožděním a negativně ovlivnil rozvoj připojení k internetu s využitím DSL
kbps (kilobit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
LAN (Local Area Network, česky lokální síť, místní síť) – označení pro počítačovou síť, která pokrývá malé geografické území (například byt, kanceláře, budovu)
latence – vyjadřuje zpoždění signálu; může být způsobena buď fyzikálním omezením rychlosti šíření signálu, nebo zpracováváním přenášených dat na přenosové trase
Mbps (Megabit per sekond) – jednotka rychlosti přenosu dat
modem (zkratka z modulátor-demodulátor) – původně zařízení pro převod mezi analogovým a digitálním signálem a naopak, dnes obecné označení zařízení pro datové přenosy k PC
PC Card/PCMCIA (Peripheral Component MicroChannel Interconnect Architecture, později Personal Computer Memory Cards International Association) – rozhraní pro původně paměťové karty, vyskytující se především v noteboocích, využíváno i pro připojení dalších periferií, například modemů
router (česky směrovač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek, který, zjednodušeně řečeno, propojuje dvě sítě, v našem případě internet a lokální počítačovou síť (LAN); někdy se jako router používá server nebo speciálně nakonfigurovaný počítač
SDSL (Symmetric Digital Subscriber Line) – připojení používané převážně pro profesionální aplikace, na rozdíl od ADSL jde o symetrické připojení, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli (download) stejná jako rychlost dat odcházejících od uživatele směrem na internet (upload)
switch (česky přepínač) – v počítačových sítích aktivní síťový prvek propojující jednotlivé segmenty sítě
upload – odesílání dat
USB (Universal Serial Bus) – univerzální sériová sběrnice využívaná dnes jako nejčastější způsob připojení periferií k počítači
Wi-fi – označení pro lokální bezdrátové sítě (Wireless LAN, WLAN)
[1] LUPA.CZ. Tutoriály. http://tutorialy.lupa.cz/>.
[2] LODL, J. Jak vybrat připojení k internetu - průvodce začátečníka.
http://goo.gl/xXtM/>.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.