Čeština pro cizince – jak pracovat se sadou obrázků? 1.část

Tento článek si klade za cíl poskytnout učitelům malých cizinců inspiraci do hodin. Popsané aktivity se vztahují k sadě deseti obrázků, které najdete v příloze. Jde především o možnosti expozice a fixace sloves v češtině pro malé cizince. První část se zabývá aktivitami, které jsou vhodné pro skupinovou práci. Ve druhé části naleznete náměty na individuální  práci.

V příloze je deset obrázků, které  znázorňují různé aktivity dne (spát, čistit si zuby, česat se, oblékat se, snídat/jíst, psát/učit se, cvičit/skákat, telefonovat, hrát si, koupat se/mýt se). Tento obrazový materiál vznikl za účelem představit žákům-cizincům nová slovesa. Vždy se z materiálu, který vytvořím, snažím získat maximum, a tak jsem se zamyslela nad dalšími možnostmi využití sady obrázků, kterou obvykle používám jen při vysvětlování významu jednotlivých sloves. Na úvod bych Vám ale chtěla představit způsob, jakým se snažím malým cizincům časování sloves přiblížit.

Časování sloves v češtině jako cizím jazyku

Časování sloves vysvětluji klasicky pomocí pěti slovesných tříd (viz příloha). Žáci mají tabulku s vyčasovanými reprezentativními slovesy z každé třídy a nové sloveso si vždy pod příslušnou tabulku dopíší. K tomu si ke slovesům většinou píší poznámky ve svém rodném jazyce. V první fázi se zaměřuji pouze na čas přítomný. Žáci jsou již z úvodních hodin, kde probírám časování slovesa být, obeznámeni s pojmy jako číslo a osoba. Je potřeba, aby si cizinci zvykli na zadání: „Vytvořte 2. osobu čísla jednotného”. To dělá problém i českým dětem. Cizince v kroužku českého jazyka (viz článek Čeština pro malé cizince na dosah) učím hlavně novou slovní zásobu a rozvíjím jejich jazykovou kompetenci, ale pro potřeby češtiny jako výukového předmětu, který mají cizinci-žáci ve škole, nesmím rezignovat ani na češtinářské pojmosloví, které ve škole běžně slyší.

U sloves je důležité  zmínit na úvod systém českých  osobních zájmen. Musíme myslet i na to, jak cizincům osobní zájmena vysvětlíme, protože se nám může stát, že rodný jazyk dítěte takovýto systém osobních zájmen nemusí vůbec zachovávat. Velice důležité  je vysvětlení opozice 2. os.,č. j. – TY a 2. os. č. mn. – VY. Už v prvních hodinách musíme myslet na rozlišení formálních a neformálních situací v návaznosti na vhodné pozdravy (Ahoj! x Dobrý den!) a oslovení (slečno, paní, pane,…).

Všechna slovesa v češtině se zařazují do pěti slovesných tříd podle zakončení ve 3. osobě čísla jednotného oznamovacího způsobu přítomného času a dále k jednotlivým vzorům podle příčestí minulého (= 3. os. č. j. zp. ozn. čas minulý – např. nesl). Postup zařazení ke třídě je s cizinci stejný jako s českými dětmi. Rozdíl je ale v tom, že cizinci se musí třetí osobu čísla jednotného teprve naučit nazpaměť, ale české děti už ji znají. Pro cizince je velice důležitá znalost třetí osoby, protože podle ní už dokáží vytvořit všechny ostatní tvary. Pro mě tento způsob znamená, že cizinci slovesné koncovky už „nestřílejí” tzv. „od boku”, ale vytvoří si v jejich časování určitý systém. A pokud si nejsou tvarem nějakého slovesa jistí, mohou se podívat do tabulky. Analogie je jedním z myšlenkových postupů, který se mi při výuce cizinců velice osvědčuje.

Název aktivity: OPAKOVÁNÍ SLOVES POMOCÍ HRACÍ KOSTKY

Pokročilost/počet: začátečníci – pokročilí/minimálně 2

Cíl: žáci si hravou formou fixují naučené tvary sloves

Čas: 10 minut

Každý máme doma nějakou hrací kostku, např. z Člověče, nezlob se a jiných her. Tato kostka má mnohá využití. Pro opakování sloves se velice dobře hodí, jelikož má šest stěn, stejně jako je počet osobních zájmen, která potřebujeme k vytvoření tvarů sloves (já, ty, on, my, vy, oni). Kostku si můžete vyrobit i z papíru nebo lze polepit hrací kostku bílými samolepkami a nadepsat na jednotlivé strany osobní zájmena. Pokud máte v rodině nějakého kutila, může vám originální dřevěnou kostku sám vyrobit.

Žáci se posadí do kruhu kolem stolu. Obrázky se slovesy leží uprostřed na stole  obrázkem dolů. Jeden žák začne tak, že hodí hrací kostkou a padne mu nějaké osobní zájmeno (např. JÁ). Otočí z hromádky první obrázek, který představuje již naučené sloveso (např. SPÁT) a podle osoby, která mu na kostce padla, vytvoří správný slovesný tvar (JÁ VSTÁVÁM). Pro úplné začátečníky můžete mít u obrázků napsané infinitivy.

Pokud hru hrají i pokročilejší žáci, může učitel do hry zasahovat a dávat studentům ke slovesům další úkoly (např. vytvoř větu/souvětí na dané sloveso – On vstává každé ráno v šest hodin, utvoř od daného slovesa rozkaz – Vstávej!, použij místo osobního zájmena nějaké jméno – Petr vstává každé ráno v šest hodin).

Název aktivity: BINGO

Pokročilost: začátečníci/minimálně 2

Cíl: žáci si zábavnou formou opakují slovesa

Čas: 5 minut

Pomůcky: papíry, obrázky

Učitel rozdá žákům papíry. Každý žák si na papír vytvoří šest políček (3 x 2) – dle množství obrázků a pokročilosti lze políčka přidat. Učitel žákům ukáže sadu deseti obrázků, které představují aktivity dne (viz příloha). Z předchozích hodin obrázky i slovesa, které obrázky představují, znají. Z těchto sloves si jich žáci mají vybrat šest a ty zapsat do tabulky. Učitel upozorní, že slovesa zapisují v infinitivu. Potom učitel (může i někdo z pokročilejších žáků) říká jednotlivá slovesa podle deseti obrázků a žáci si je v tabulce škrtají. Kdo má první všechna slovesa vyškrtaná, zvolá „Bingo!” a vyhrává.

Název aktivity: URČOVÁNÍ ČASU, ČÁSTI DNE

Pokročilost: začátečníci – pokročilí/minimálně 2

Cíl: žáci si opakují dříve naučená slovesa, žáci si opakují určování času

Čas: 10 minut

Pomůcky: papírové hodiny, nakopírované sady obrázků podle počtu žáků, připravené lístečky s časy

Varianta 1: U obrázků (obrázky jsou bez sloves – pokročilí, obrázky obsahují názvy sloves – pro začátečníky) jsou napsány časy a žáci je mají podle časové posloupnosti seřadit. Časy můžete mít i zvlášť na lístečcích a žáci je přiřazují k obrázkům a řadí je za sebou podle časů. Důležité je na lístečky napsat dostatečně rozdílné  časy (6:30, 16:40,…). Pokud chcete žákům práci ztížit, časy na lístečcích napište slovy (Je čtvrt na osm ráno). První fáze je, že žáci musí nejprve správně přepsat čas číslicemi (7:15). Pozor však na to, že při řazení obrázků může vzniknout jistá rozdílnost v posloupnosti. Učitel průběžně kontroluje aktivitu žáků. Učitel se se žáky dohodne na jméně pro dívku, která je na obrázku. Tato činnost předpokládá, že žáci již umí vyjadřovat čas. Když mají žáci obrázky seřazeny, učitel se například ptá: „V kolik hodin Hana cvičí?” a žáci odpovídají podle toho, jaký časový údaj si k obrázků přiřadili („Hana cvičí ve čtvrt na deset”). Můžete použít i slova popisující části dne (ráno, v poledne, večer,…).

Varianta 2: Žáci pracují ve dvojících. Ve dvojici musí být vždy jeden začátečník a jeden pokročilý. Pokročilý žák má v ruce papírové hodiny a ptá  se druhého například. „V kolik hodin Hana vstává?” a ukáže na hodinách čas.

Název aktivity: PANTOMIMICKÝ KUFR

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci – pokročilí, minimálně 6

Cíl: žáci si hravou formou procvičí časování daných sloves

Čas: 10 minut

Pomůcky: obrázky ke slovesům/infinitivy sloves

Žáci se rozdělí do týmů (klasické rozdělení první/druhý, barevnými víčky od PET lahví,…). Jednomu žákovi se drží nad hlavou obrázek představující nějaké sloveso  (vstávat, pít, číst, psát, jít, hrát, …). Druhý se tato slovesa snaží pantomimicky předvést a ostatní ze skupiny hádají sloveso. Ale tím to nekončí. Skupina získává bod pouze tehdy, utvoří-li správně tvar slovesa podle učitelova zadání (např. utvořte 3. osobu čísla jednotného). Pokročilejším můžete zadávat rozvíjející otázky (V kolik hodin ráno vstáváš? Co snídáš?...).

Název aktivity: TICHÁ POŠTA

Pokročilost Počet žáků: začátečníci i pokročilí, alespoň dvě družstva minimáůně po 3 hráčích, lépe více

Cíl: žáci si procvičí výslovnost, žáci si opakují slovní zásobu

Pomůcky: papír, fix, popř. připravené obrázky

Čas: 5–10 minut

Žáci se rozdělí na 2 skupinky (lze i více skupin – záleží na počtu). Soutěžící utvoří zástup a otočí se čelem k tabuli – učitel je v zadní části místnosti a žáci na něj nevidí. Učitel napíše na papír české slovíčko. Z každé skupiny přijde jeden člen k učiteli. Slovíčko si přečte. Pokud je to na opakování slovní zásoby, může se učitel zeptat, jestli slovíčku rozumí. Potom žák slovo pošeptá dalšímu spoluhráči, ten ho pošle dál. Poslední v řadě slovíčko napíše správně na tabuli (malé děti mohou hledat obrázek ke slovu, které se doslechly a k tomu napsat grafickou podobu). Kdo psal, jde k učiteli, a celá řada se posune - každý se dostane k tabuli, aby psal, a každý musí jít k učiteli pro nové slovíčko. Na konec učitel zkontroluje slova zapsaná na tabuli a vyhodnotí, která skupiny vyhrála. Tuto hru můžete pojmout i jako nácvik správné výslovnosti a záměrně do slov zakomponovat problematické hlásky nebo slova, která se liší jen jednou hláskou (hrad x hlad, lak x rak,...).

Název aktivity: ŽIDLOVANÁ

Pokročilost/počet žáků: začátečníci/minimálně 8 – nutný sudý počet hráčů

Cíl: žáci si procvičují slovní zásobu, žáci si cvičí svou pozornost a postřeh

Čas: 5–10 minut (podle počtu hrajících)

Pomůcky: obrázky ke slovesům, židle, dostatek prostoru

Židle jsou dány do kruhu a je jich o jednu méně než dětí. Pokud žáků není sudý počet, může se zapojit i učitel. Na tabuli je napsaná věta: Vymění si místo ti, co ... Každý, kdo sedí na židli, má před sebou obrázek (nebo grafickou podobu slovesa). Obrázky musí být do trojice. Pozor, aby vám to vyšlo. Ten, kdo stojí uprostřed kruhu, přečte větu, která je na tabuli, a k tomu doplní sloveso ve 3. osobě čísla množného (např. Vymění si místo ti, co spí.). Trojice, která má stejný obrázek daného slovíčka, má za úkol se vyměnit, aby jim stojící žák nezasedl místo. V případě zasednutého místa se žáci vymění. Lepší je si tvary sloves ve 3. os. č. mn. předem vyzkoušet.

Název aktivity: BĚHACÍ DIKTÁT

Pokročilost/Počet žáků: začátečníci – pokročilí/minimálně 4, aby vznikly dva týmy

Cíl: žáci porozumí textu, procvičí si výslovnost a poslech

Čas: 10–15 minut (podle rozsahu textu)

Pomůcky: text, popř. zvuková nahrávka, papír, tužka, obrázky

Učitel vytvoří podle aktuální potřeby text, který umístí do zadní části místnosti na lavice. Pokud k textu existuje zvuková nahrávka, může učitel věty z textu rozstříhat a žáci, kteří byli určeni jako ti, co se budou učit text nazpaměť, se snaží seřadit věty podle toho, jak je slyší v nahrávce. Druhá skupina, která bude zapisovat to, co se první naučila, je mezitím, co se pouští zvuková nahrávka, za dveřmi. Když se žáci naučí kousek textu, tak ho běží dopředu říci svým spoluhráčům, a ti napíší, co slyší. Dejte pozor, aby nepsali ti, co se text učili. Učitel průběh hry kontroluje. Na závěr učitel texty opraví. Nevyhrává skupina, která má text napsaný jako první, ale ta, která v něm má nejméně chyb. Žáci jsou často příliš rychlí, a to většinou na úkor kvality napsaného textu.

Doufám, že vám tento materiál pomůže při nelehké práci s žáky-cizinci, a přeji vám hodně sil.