Cíl
Projekt byl zaměřen na činnostní učení a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Zdůrazňoval samostatnost a tvořivost žáků. Posiloval sounáležitost žáků se školou i zájem o životní prostředí v jejím bezprostředním okolí, což odpovídá dané věkové kategorii žáků. Zároveň kromě průřezového tématu environmentální výchova projekt naplňoval i cíle osobnostní a sociální výchovy a přesahoval do dalších vzdělávacích oblastí (výtvarná výchova, informatika, český jazyk, pracovní činnosti).
Projekt byl zpracován v souvislosti s rozvojovým programem MŠMT Podpora EVVO ve školách. Byl realizován ve 3 projektových dnech, při kterých žáci zkoumali rozlehlou školní zahradu a její proměny v jednotlivých ročních obdobích. Pracovali ve věkově smíšených družstvech 1. – 5. třídy, pojmenovaných podle jarních květin (bledule, fialky, narcisy, sedmikrásky, podběly, pampelišky, krokusy, sasanky, tulipány, sněženky, blatouchy, prvosenky). Družstva byla osmi až devítičlenná. Jeden učitel byl patronem dvou družstev. Každý projektový den byl zahájen v tělocvičně školy, kde byli žáci rozděleni do družstev (jejich složení bylo stanoveno pedagogickým sborem). Vedoucími jednotlivých družstev byli žáci pátých tříd a jednotlivým družstvům byli losem přiděleni jejich patroni (učitelé). Po seznámení se soutěžním úkolem se družstva rozešla do jednotlivých tříd, kde si žáci určili strategii vyřešení zadaného úkolu a pracovali na něm v průběhu celého dopoledního vyučování. První část dopoledne byla věnována zkoumání zahrady a sběru materiálů, druhá část patřila jeho určování, třídění a zpracování. Produkty byly hodnoceny tříčlennou komisí, kterou tvořila ředitelka školy a dva členové školské rady (rodič + zástupce zřizovatele). Pro hodnocení byly vytvořeny tabulky (viz Příloha 1). Vyhodnocení jednotlivých projektových dnů probíhalo opět hromadně v tělocvičně školy. Body za jednotlivá kola se sčítaly a žáci nejúspěšnějších družstev byli odměněni jednodenním zájezdem do Střediska ekologické výchovy Tetřev v Horné Lomné. Tento zájezd byl hrazen z dotace MŠMT na projekt.
1. část – Jaro ve školní zahradě
Výstup z projektového dne :
Kalendář pro rok 2010, jehož obsahem budou přírodniny školní zahrady na jaře. Pro hodnocení prací budou použita následující kritéria:
- Z produktu je patrné, že dílo je kalendář a jako takový má svou užitnou hodnotu.
- Texty neobsahují gramatické a faktografické chyby.
- Z díla je zřejmá vazba na školní zahradu.
- Uživatel se dozví zajímavé informace, týkající se školní zahrady v zadaném ročním období.
- Je logicky uspořádáno.
- Vyjadřuje vztah autorů k prostředí okolí školy.
- Dílo je výtvarně přitažlivé.
Průběh práce jedné skupiny:
- Aby se členové družstva navzájem poznali a seznámili, proběhly v úvodu seznamovací aktivity v kruhu.
- Skupinový brainstorming – otázka jaké údaje obsahuje kalendář, aby splňoval svou užitnou funkci.
- Objasnění pojmu přírodnina.
- Volba strategie výtvarného zpracování kalendáře (družstva si vybrala fotografování jednotlivých objektů).
- Práce v zahradě – hledání vhodných objektů a jejich fotografování. Každé družstvo mělo jeden digitální fotoaparát.
- Práce ve třídě – třídění zhotovených fotografií, jejich tisk, pojmenovávání přírodnin, práce s encyklopediemi a klíči, vyhotovení listů pro jednotlivé měsíce kalendáře, dokončení celého produktu.
- Sebehodnocení práce skupin.
2. část – Léto ve školní zahradě
Výstup z projektového dne:
Encyklopedická příručka "Školní zahrada ZŠ v létě". Pro hodnocení prací budou použita následující kritéria:
- Z produktu je patrné, že dílo má charakter encyklopedie s jejími znaky a jako takové má svou užitnou hodnotu.
- Celá příručka obsahuje alespoň 20 hesel, z toho nejméně pět je věnováno ekologii a šetrnému chování k přírodě, která nás obklopuje a minimálně 10 hesel je věnováno přírodninám letní školní zahrady.
- V příručce nemusejí být zastoupena všechna písmena abecedy, k jednomu písmenu může být zpracováno více hesel.
- Postupy a materiály, které budou využity pro vytvoření příručky, nejsou nijak omezeny (s odpovídajícími požadavky je možno se obracet na učitele družstva).
- Texty neobsahují gramatické a faktografické chyby.
- Z díla je zřejmá vazba na školní zahradu.
- Uživatel se dozví zajímavé informace, týkající se školní zahrady v zadaném ročním období.
- Vyjadřuje vztah autorů k prostředí okolí školy.
Průběh práce jedné skupiny:
- Evokace pro pojem encyklopedie – učitel má připraveny různé encyklopedie pro dospělé i žáky, ti odpovídají na otázku, čím se tyto knihy liší od jiných, co je pro ně typické, jaká témata zpracovávají, jak jsou řazena hesla a proč.
- Skupinový brainstorming – která hesla by se hodila pro naší encyklopedii školní zahrady, kdo a co je hlavním znečišťovatelem přírodního prostředí, kterými hesly by bylo možno vyjádřit náš vztah ke školní zahradě. Učitel jednotlivá hesla zapisuje na tabuli do skupin tak, aby bylo zřejmé dělení na hesla ekologická, přírodovědná a ostatní. Družstva se dohodla, které pojmy budou zpracovávat.
- Práce ve školní zahradě – hledání vhodných objektů, pozorování pro další výtvarné zpracování.
- Práce ve třídě – družstvo si vybralo možnost zhotovení encyklopedie ve formě leporela, na každé straně bylo jedno heslo, obrázek a text. Pro výrobu leporela byly využity kartonové tabulky, na které žáci lepili zhotovené listy. Žáci si průběžně kontrolovali, zda vybraná hesla jsou v souladu se zadáním soutěže.
- Sebehodnocení práce skupin.
3.část – Podzim ve školní zahradě
Výstup z projektového dne:
Stromy školní zahrady – naučná stezka. Pro hodnocení prací budou použita následující kritéria:
- Produkt bude obsahovat 5 naučných tabulí o stromech školní zahrady.
- Texty neobsahují gramatické a faktografické chyby.
- Vyjadřuje vztah autorů k prostředí okolí školy.
- Dílo je výtvarně přitažlivé.
Průběh práce jedné skupiny:
- Evokace částí textu z Wikipedie o naučných stezkách (viz odkaz), žáci podtrhují část textu, kterou považují za nejdůležitější pro vlastní práci. Po diskuzi v družstvech následovalo shrnutí poznatků, které údaje jsou pro zhotovení tabulí pro naučnou stezku potřebné.
- Vytvoření pracovního plánu školní zahrady.
- Zhotovení 5 pracovních listů pro zaznamenávání údajů o jednotlivých stromech školní zahrady – název stromu, obvod kmene, přibližná výška, další údaje o vybraném druhu, zajímavost.
- Práce v zahradě – zaznamenávání umístění sledovaného stromu do pracovního plánu školní zahrady, získávání údajů o jednotlivých stromech.
- Práce ve třídě – vytvoření zvětšeného plánu školní zahrady, zpracování 5 informačních listů o jednotlivých stromech, zjišťování údajů z encyklopedií a internetu.
- Sebehodnocení práce skupin.
Reflexe
Projekt byl obsahově i organizačně náročný, přesto všechna tři kola proběhla úspěšně. Práce ve věkově smíšených družstvech byla pro žáky něčím novým a starší žáci si mohli vyzkoušet řízení skupiny a převzetí zodpovědnosti za výsledek její práce. Vhodnější by bylo zařazení těchto činností pro žáky 3.- 5. ročníku, pro mladší byly stanovené aktivity příliš náročné.