Jaro už se probouzí

Vzdělávací blok je členěn do dvou linií: JARO a VELIKONOCE – SVÁTKY JARA. Každá tato linie je dále ještě rozvíjena (viz příloha č. 1 "květinová myšlenková mapa").

Nabízené činnosti:

A) JARO

1) Příroda na jaře

• Navození tématu při vycházce, děti si všímají změn v přírodě – zpěv skřivana, hvízdání kosů, přílet špačků, probouzející se příroda, první tráva, pupeny na větvích, sněženky a bledule

Pokračování ve třídě – určování ročního období a měsíce v roce, rozhovor „čeho jsme si všimli při vycházce". Duben – první den "apríl" – vysvětlení (kamarádi si mohou dělat vzájemně legrácky, "vyvedou se aprílem") – vyprávění, co se komu přihodilo.

• Četba, scénka: ,,Kočičky na jaře" – Sojková Kamila (Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ. Praha : Portál, 1998, str. 54) – pochopit vtipnost děje. Větvičky jívy ("kočičky") či zlatého deště x zvířata.
• Hry na jaře – cvrkání kuliček, skákání panáka ...
• Pokus "kouzlo zabarvování" – do tří sklenic dáme vodu, v jedné bude čirá voda, v ostatních dvou je voda zabarvená do červena a modra. Do každé sklenice umístíme sněženky. Pozorujeme, jak se začnou květy zabarvovat dle vody ve sklenici. Dětem vysvětlíme celý proces. Květy změnily barvu, protože květina do sebe nasála obarvenou vodu. Voda se rozvádějícími kanálky dostala až do květu.
• Poslech písně "Ježibabička" (CD, Vanda a Standa: Aby bylo na zemi milo) – rozhovor o textu písně – ekologický námět (chování a pořádek v lese), píseň lze využít i pro tanec dětí s rekvizitou (vařečka) podle hudby. Pracovní list "Co do lesa nepatří" (viz příloha č. 2).
• Motivační pohádka "O zahrádce plné překvapení" (Slavíková V., Slavík J., Hazuková H.: Výtvarné čarování. Praha : Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2000. str. 73).

2) Písně a básně s jarní tematikou

Básně:

Jaro: František Hrubín

Táta včera na venku
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima už je pryč.

Housátka: František Nechvátal

Na travičce u vody                            
chodí husí průvody.                          
Husy plují po potoce                         
vítat jaro v tomto roce.                     
Háj už kvete za vodou                       
ostružiním, jahodou.

Hej, vy zlatá housátka,
vyženu vás za vrátka.
Sluníčko se směje z výšky,
natrhám si pampelišky.
A s věnečkem na hlavě
proběhnu se po trávě.

Trávo, trávo zelená,
umývám si kolena.

V potoce se husy perou,
stará husa s mladou dcerou.
A s věnečkem na čele
zatočím se vesele.

(Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ, Praha : Portál 1998, str. 36)

Lidové říkadlo:

Bramborová kaše,
to je strava naše:

v pondělí je polívčička,
v úterý je hrách a čočka,
ve středu je zelí
jako čert kyselý,
ve čtvrtek je hrách s kroupama,
v pátek zelí s knedlíkama
a v sobotu na robotu,
to mně nejde pod mou notu,
v neděli je maso:
"Najezte se, chaso!"

(Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ, Praha : Portál 1998, str.98)

Písně:

"Zima už je pryč"
"Kdo to ví, odpoví"
(Jenčková Eva: Tóny jara, 1.díl, TANDEM 2007)

"Jaro, léto, podzim, zima"
"Kvítí a sluníčko"
(Horáčková Jaroslava: Zpívejme si, zpívejme 1, Frýdek-Místek, 2001)

3) Hádanky a lidové pranostiky

Březen – za kamna vlezem.
Na svatého Řehoře (12. 3.) led plave do moře, čáp a vlaštovičky letí přes moře
Na Hromnice (2. 2.) musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Na svatého Jiří (24. 4.), vylézají ze země hadi a štíři

4) Ptáci a zvířata na jaře

Četba "O vlaštovce a sojce" – Felix Jiří (Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ. Praha : Portál, 1998. str. 45)

• PH ,,Na zajíčka" (Zajíček v své jamce sedí sám ...).
• Zajíčci-březňáčci se rodí časně zjara a brzy po narození se mláďata učí "zaječímu chování" – panáčkování, kličkování, metání kotrmelců, aby se vyhnula nebezpečí – četba "Zaječí stopa" (Co nevíš o zvířatech, nakl.Junior).
• Četba "Narodilo se štěně" (Čapek K.: Dášeňka, čili život, štěněte) – ukázka obrázků z knížky, děti vypravují o vlastních zážitcích se zvířátky, lze uspořádat výstavku fotografií se zvířátky, která mají děti doma apod.
• Mláďata – pojmenování, přiřazování (ovce – beran – jehňátko, klisna – hřebec – hříbátko, slepice – kohout – kuřátko ... – děti vymýšlejí další). Práce s obrázky (manipulace na magnetické tabuli či na koberci) nebo s pracovním listem (spojování čarou).
• Četba "Kuřátko a obláček" – Jozef  Pavlovič (Šottnerová Dagmar: Olomouc : Rubico, 2004) – reprodukce pohádky podle obrázků – posloupnost děje.
• Jazyková hra "slovní řetězec" – děti sedí v kruhu, učitelka začne hru a říká: "Byla jedna slepička, co hledala zrníčka. Na zahradě místo zrnka našla žížalu." Hra pokračuje tak, že úvodní říkanku opakují všechny děti. Postupně děti jedno po druhém přidávají něco, co slepička našla (housenku, hrách, mák, list ...). Dítě má bezchybně zopakovat všechna slova tak, jak byla přidávána a nakonec přidat jedno slovo.
• Sluchová hra "Kdo to pípá?" – jedno dítě (kvočna) má zavázané oči. Učitelka vybere jiné dítě (kuře), a to pípne. "Kvočna" musí uhodnout, kdo z dětí pípnul.
• Kuřecí skládačka – děti si obrázek vymalují (viz příloha č. 3) a sestaví pomocí patentek dohromady tak, aby bylo kuře pohyblivé.
• Zajímavosti – první pták, který se vrací od Středozemního moře, je skřivan a také hejna racků, pomocí kroužkování se zjistilo, odkud k nám přilétají a kam zase mizí, k nám přilétají ze Švýcarska – ukázka na mapě
• v březnu a v dubnu ptáci nejintenzivněji zpívají, např. kos černý
• mláďata zaječice patří všem, nakrmit je může každá zaječice, četba "Mláďata ve sněhu" – Vitalit Bianko (Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ. Praha : Portál, 1998., str. 42)
• Kolik vajec snese jedna slepice za rok? V Japonsku slepice rekordmanky za 365 dní snesly více než 365 vajec, nejpilnější 403, tzn., že snášejí až 2krát denně. (Znáš zvířata? Praha : SVOJTKA, 2006)
• Je zajíc polní zbabělý? Žijí obvykle samotářsky, protože nemají nory, jejich bezpečnost závisí na rychlosti, dokážou běhat rychlostí až 50km/h. A zbabělý? Vybíhá z pelechu až když je pes či člověk úplně blízko. (Znáš zvířata? Praha : Svojtka & Co., 2006)

5) Zdravá výživa

Jarní "zelené" vaření – čaje z jarních bylinek (kopřiva), setá řeřicha (rychle klíčí) – dobrá posypat na chleba – můžeme vypěstovat s dětmi a vylepšit si svačinu, na salát – listy pampelišky, do nádivky – mladé kopřivy, pažitka do polévek apod.

B) VELIKONOCE - SVÁTKY JARA

1) Velikonoční zvyky a tradice

Velikonoce – jarní velikonoční svátky se slaví po jarní rovnodennosti, první neděli po jarním úplňku (nejdříve 22. 3., nejpozději 25. 4.).

Týden před Velikonocemi:

• Modré pondělí, Žluté úterý – v chalupách se uklízelo
• Škaredá středa – nikdo se nesměl na nikoho mračit, aby se nemračil po celý rok
• Zelený čtvrtek – bývalo zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin (špenát, mladá kopřiva), aby byl člověk po celý rok zdráv (do těla dostat vitamíny na jaře). V kostelech zmlknou zvony a až do Bílé soboty je zvonění nahrazováno hlukem hrkaček (říká se, že zvony "odletěly" do Říma). Chodilo se s hrkačkami, klapačkami, řehtačkami – zvukem se vyhánělo všechno zlé z domů, včetně hmyzu a myší (ve školce můžeme s dětmi projít všechny místnosti s hrkačkami, aby si zvyky zažily)
• Velký pátek – ráno je třeba se umýt v potoce (ochrana proti nemocem), nesmělo se prát prádlo, je to jediný den v roce, kdy země otevírá a vydává své poklady
• Bílá sobota – doma se uhasila ohniště, zpět se rozezněly zvony
• Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – tento den vrcholí velikonoční svátky, končí půst, peče se beránek, mazanec, chleba
• Velikonoční pondělí – obchůzky s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami

2) Symboly Velikonoc

Symboly života, světla, zdraví, štěstí: zelený strom, červené jablko, plné vejce, kynuté pečivo, červená barva, pestré tkaniny.

Symboly hojnosti, plodnosti, bohatství: hrách, čočka, sušené ovoce, obilí, ořechy, makovice.

Pomlázka – symbol předávání síly, zdraví a svěžesti, omlazení, šlehány jsou ženy a dívky, aby byly zdravé, veselé, pilné, odměnou za pomlázku jsou malovaná vejce. Zajímavost – krajové výrazy pro pomlázku – mrskačka, mrskut, šmigrust, tatar, hrudovačka, šlahačka ...

Velikonoční stůl: beránek, zajíček, vajíčko (symbol plodnosti, úrody, nového života), pokrmy: zelená strava – petržel, pažitka, byliny, mladé kopřivy, lístky pampelišek, chudobky (velikonoční bylinkové polévky s rozkvedlaným vajíčkem), vejce, smaženice z vajec a slaninou s mladou kopřivou nebo zelenou natí z cibule.

Vajíčko: je o Velikonocích odměnou koledníkům, darem a předmětem zdobení, červené vejce – červené barvy byly nejoblíbenější, nazývaly se "krasnaja", odtud zřejmě vznikl název "kraslice", ale možná i od slova "krásniti" či "krásliti".

Velikonoční pečivo: peklo se pečivo v podobě ptáčků nebo slepic, kuřátek, kohoutků, ježků, tzv. Jidáše (tvar různých figur, točánků, preclíků), mazance, beránek z piškotového těsta.

3) Výtvarné a pracovní činnosti

Zdobení vajíček: malování temperou, polepení krajkou, polepení ovesnými vločkami, zapouštění barev do klovatiny, stříkací technika (foukací fixy nebo barvou přes sítko – přejíždíme kartáčkem).

Vajíčkové pexeso: každé dítě si různými technikami nakreslí (namaluje) kraslici, pak výkres rozstřihne na polovinu, tyto poloviny se porůznu rozhodí po koberci kresbou nahoru, děti hledají svoje poloviny. Obměna – obrázek se může rozstříhat na více kousků a skládat jako puzzle.

Barevný beránek (skupinová práce): podle šablony děti obkreslí beránka na čtvrtku a vystřihnou (hlava i tělo). Jiné děti obkreslí na velikonoční pohled pouze tělo beránka a vystřihnou. Společně pak nalepí barevné tělo na bílého beránka, beránka nalepí na velký arch papíru, domalují nohy, detaily na hlavě a na závěr domalují "jarní" pozadí na arch papíru barevnými křídami.

Kraslice na ošatce: na čtvrtku vytlačíme trochu temperové barvy (2 – 3 různé barvy) a malířským válečkem je rozetřeme. Po zaschnutí vystřihneme papírové kraslice a nalepíme na obrázek ošatky. Ošatka – tvar ošatky vystřihneme z barevného papíru.

Kuřátka: připravíme si žluté prstové barvy a otisky prstů vytvoříme hlavu a tělíčko kuřátka. Tuží pak dokreslíme zobáček, nožky a křidélka. Zelenou barvou nakonec vytvoříme pozadí – kuřátka běhají v trávě.

Přání – slepička: čtvrtku o velikosti A3 přeložíme na polovinu, z barevného papíru vystřihneme slepičku tak, aby se dala nalepit na čtvrtku – hřbet slepičky k přeložené straně čtvrtky. Na přeloženou stranu čtvrtky přilepíme hřebínek. Uprostřed těla slepičky vystřihneme tvar vajíčka. Nyní propíchneme ve hřbetu slepičky malou dírku, tou provlékneme stužku tak, aby na ní mohla být zavěšená kraslice, která bude zdobit tělo slepičky (viz obrázek).

4) Velikonoční koledy, básně, říkadla, písně, hádanky, pranostiky

Básničky a říkadla:

Velikonoční říkání: Michal Čermák

Hody, hody, doprovody
pro jaro se chodí
kolem vody.

Kolem vody, kolem hrází
housátko nás doprovází,
volá šťastně na jitro:
"Dobrýtro!"

(Opravilová E., Gebhartová V.: Jaro v MŠ, Praha, Portál 1998, str. 52)

Vajíčko: František Hrubín

Slepice, slepičko,
snes mámě vajíčko!
Snesu, až k snídani
dostanu zobání.

A kampak, slepičko,
schováš to vajíčko?

Ve slámě, v jeteli,
hledejte je –
kdybyste viděli,
jak se směje!

Slepička: Jan Čarek

Kropenatá slepičko,
snes nám zlaté vajíčko.
Zlaté vejce? – Ach, co s ním?

O zlato já nestojím.
Jak by se mi ze zlata
líhla potom kuřata?

Poklady: Petr Novák

Pojďte hledat poklady.
Najdeme jich hromady,
protože na Velký pátek
všude, kam se podíváte,
hory zlata, hory stříbra.

Stačí jenom správně vybrat
pravé místo v pravou chvíli.
Nic nenajde, kdo se zmýlí.

Řehtačka: Petr Novák

Dnes nám zvony ze všech věží
odletěly do Říma.
Kdo nevěří, ať tam běží.
Slet zvonů už začíná.

Čím teď u nás bez těch zvonů
odzvoníme poledne?
Odzvoníme. Věřte tomu.
Ruce máme dovedné.

Roztočíme o poledni
řehtačky a klapače.
A ti kluci neposední,
ti je umí roztáčet!

Běží tetka ze stavení,
že ten rámus nesnese.
Že to není k vydržení.
Zvony, honem vraťte se!

Zaječí říkadlo: Jiří Žáček

My jsme malí ušáci,
nemáme nic na práci.
Trénujeme běh a skoky,
přes pařezy, přes potoky.
Učíme se kotouly,
nekoukáme na bouli.

(Šottnerová Dagmar: Velikonoce, Olomouc : nakl. RUBICO, 2004)

Pranostiky:

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
Omrzne-li na Velký pátek stromový květ, nebude ten rok ovoce.
Na Boží-li hody prší, sucho úrodu vysuší.

Koledy:

Hody, hody, doprovody, dejte vajíčko červené,
nedáte-li červené, dejte aspoň bílé,
šak vám slepička snese zas jiné.

Za kamny v kútku, na zeleném prútku,
prútek ohnutek červený kohútek.
Slepička gdák, vajíčko křáp,
nenechte mě tudy dlúho stát.   (z Vracova)

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.

Za kamny v koutku na vrbovém proutku,
proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá,
proutek se zláme, slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi to dát!   (od Prahy)

Zajíčkova koleda: Josef Kožíšek

Hody, hody, doprovody,                 
já jsem malý zajíček,                      
utíkal jsem podle vody,                   
nesu kopu vajíček.

Potkala mě koroptvička,                   
chtěla jedno červené,                      
že mi dá lán jetelíčka,                      
a já řekl: ,,Ne, ne, ne!"

Na dvorečku za potokem
má já strýce králíčka,
tomu nosím každým rokem
malovaná vajíčka.

Hody, hody, doprovody,
já jsem malý zajíček,
dojdu-li tam bez nehody,
dám mu kopu vajíček.

(Šottnerová Dagmar: Velikonoce, nakl. Olomouc : RUBICO, 2004)

Hádanky:

Nebýt mého kokrhání, nebylo by rána ani. Vstávejte už, lenoši, dlouho spát se nesluší. (kohout)
Chodí pod korunou – král není, nosí ostruhy – rytíř není, má šavli – husar není, k ránu budívá – ponocný není. Kdo je to? (kohout)
Malý zobáček, žlutá peříčka, právě se vylíhlo z bílého vajíčka. (kuře)
Je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno, a přece se nesmíchá. (vejce)
Kulatý dům bez dveří, bílý jako pápěří.Klepneš na něj maličko, hned vyběhne sluníčko. (vajíčko)

Písně:

Zazpíváme zvesela

Zazpíváme zvesela, zvesela, hezky od začátku,
máme zlaté mazance, mazance, vajec na ošatku.
Zazpíváme zvesela, zvesela, ale už jen krátce,
dojedli jsme mazance, mazance, a je po pomlázce.

Malovaná vajíčka

Zabubnujem na buben, vítáme měsíc duben.
Malovaná vajíčka, snese naše slepička.
Pojď sem, malá slepičko, daruj mi své vajíčko.
Dej mi bílé, červené, nebo modře zbarvené!

(Jenčková Eva: Hody, hody, doprovody 1. díl, TANDEM 2004)

5) Pohybové hry a jiná rozptýlení

PH "Vajíčka v hnízdě"

Na zemi leží 3 – 4 velké obruče (hnízda), podle pokynů učitelky děti jsou vajíčka a vytvářejí skupiny o určitém počtu, např.: "V hnízdech jsou 4 vajíčka ...2 vajíčka ... hnízda jsou prázdná ... všechna vajíčka jsou v jednom hnízdě ..."

Závodivá hra "Závody s vajíčkem"

Děti vytvoří 2 – 3 zástupy o stejném počtu, skupiny závodí v přenášení vajíčka (míčku) na lžíci tak, aby se vystřídali všichni hráči.

Závodivá hra "Z hnízda do hnízda"

Hrajeme ve družstvech či dvojicích, dvojice závodících stojí na startu, každý má u svých nohou obruč (hnízdo) a v ní stejný počet "vajíček" (papírové koule), vpředu asi 5 metrů před sebou má každý prázdnou obruč, úkolem každého je přemístit po jednom všechna vajíčka do druhého hnízda, vyhrává rychlejší.

Závodivá hra "Předávání vajíčka"

Hrají 2 – 3 družstva, děti stojí v zástupech a soutěží v předávání "vajíčka" (menší míček) z rukou do rukou ve vzpažení, a to směrem dozadu, obměna – podávání v předklonu mezi oběma nohama směrem dozadu, vyhrává rychlejší družstvo.

PH "Kvočna hledá kuřátko"

Děti chodí v prostoru herny, pohybem reagují na rytmus hudby (CD, klavír, bubínek), když hudba přestane hrát, všechny děti si hledají partnera (kvočna kuře).

Velikonoční Kimova hra

Učitelka shromáždí několik předmětů, z nichž některé patří k Velikonocům na rozprostřený šátek (kraslice, bílé vajíčko, řehtačka, zvon, pomlázka, vrbový proutek, loutka kuřete, forma na pečení beránka ...). Děti si vše prohlédnou a pak určí, co k Velikonocům patří a co ne. Obměna – předměty jsou přikryty šátkem, učitelka jeden odebere a děti hádají co zmizelo.

(Šottnerová Dagmar: Velikonoce. Olomouc : Rubico, 2004)