Průzkum současného stavu vzdělávání ve středních odborných školách (SOŠ) navazuje na informační sondu uvedenou v referátu nazvaném Výuka chemie v SOŠ nechemického směru, předneseném na konferenci v Hradci Králové 16.9.2009 – Rusek a Pumpr (2009). Text spadá do skupiny prací věnovaných výuce přírodovědných předmětů, zvláště pak chemie v SOŠ nechemického směru.
Právě v těchto školách se začalo k 1. 9. 2009 vyučovat podle nových rámcových vzdělávacích programů, k 1. 9. 2010 se již bude podle RVP SOV vyučovat ve většině oborů (Harmonogram MŠMT, 2006). V rámci kurikulární reformy vznikají značné rozdíly oproti předchozímu kurikulu. Např. bylo do mnoha studijních oborů, a tedy i do jejich RVP, začleněno nově přírodovědné vzdělávání (PřV), které má umožnit rozvoj žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť také v této, do té doby poněkud opomíjené oblasti (Rusek a Pumpr, 2009).
Jelikož jsou RVP SOV pro učivo chemické povahy prakticky totožné (chemie je považována ve většině oborů za okrajový předmět), lze si ze samotných dokumentů RVP SOV vytvořit rámcovou představu o stavu výuky chemie podle nového vzdělávacího programu.
Jakým způsobem však dochází k transformaci RVP SOV do ŠVP jednotlivých SOŠ, z dokumentů RVP SOV zjistit nelze. Z tohoto důvodu byl proveden další orientační průzkum s cílem upřesnit a doplnit sondu (Rusek a Pumpr, 2009) o informace přímo ze SOŠ. V průzkumu byly zjišťovány i další související údaje, které jsou dále v tomto textu rozváděny.
Prostřednictvím e-mailu uvedeného jako kontaktní ve školských odborech krajů, byly SOŠ v ČR hromadně osloveny s prosbou o spolupráci. Jediným nezahrnutým byl Středočeský kraj, protože SŠ tohoto kraje se od září 2009 účastnily jiného výzkumu [1]. Ten se zabýval známkami studentů 1. ročníků SŠ z předmětů PřV a byl uskutečňován v tutéž dobu pracovníky Katedry chemie a didaktiky chemie PedF UK a Katedry učitelství a didaktiky bilogie PřF UK pod záštitou Odboru školství a sportu Středočeského kraje.
Vznik příslušných RVP je doprovázen jejich pilotním ověřováním v praxi (MŠMT, 2006). Proto byly zvlášť osloveny školy účastnící se projektu PILOT S. Projekt Kurikulum S – Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání, který připravilo MŠMT ve spolupráci s NÚOV, má umožnit SOŠ získat radu a pomoc v NÚOV a přímo i v konzultačních centrech krajů, která budou pro tento účel zřízena. Součástí projektu je i ověřování zavádění RVP OV na vybraných 25 SŠ (NÚOV, 2008). Celkem tak bylo osloveno 24 SOŠ (nechemicky zaměřených) účastnících se projektu Pilot S.
Ze vzorku škol a jejich ŠVP byly vyřazeny opět ty obory, které jsou zaměřeny na přírodovědné vzdělávání (PřV), tedy mají více než 6 vyučovacích hodin týdně věnovaných učivu přírodovědné povahy (viz referát). Celkově spolupracovalo 63 [2] SOŠ. Počty vyučovacích hodin byly zpracovány z výsledků 85 oborů.
Cílem sondy v SOŠ bylo zjistit:
Cílem průzkumu ve školách účastnících se projektu PILOT S bylo především zjistit zkušenosti a názory učitelů chemie s tvorbou ŠVP a výukou podle něj.
Z orientačního průzkumu provedeného mezi SOŠ pro učivo chemické povahy vyplývá, že:
Dále bylo zjištěno, že k uvedeným čtyřem oblastem na některých školách přibývá analytická chemie, laboratorní cvičení nebo makromolekulární chemie a to i při nízké hodinové dotaci.
Učivu obecné chemie je věnováno největší množství vyučovacích hodin, zatímco učivu biochemie nejméně. Tyto výsledky ukazují rozpor mezi skutečnou potřebou chemie v oboru/životě a školní realitou. Příkladem přizpůsobení RVP OV potřebám oboru je např. Střední škola oděvní, služeb a podnikání v Ostravě [5]. Obor kosmetické služby je podpořen zvláštní oblastí chemie, oblastí technicky významné látky. Této oblasti je v ŠVP věnováno 13 vyučovacích hodin.
Zmíněnému integrovanému předmětu základy přírodovědného vzdělávání (ZPV) se vyučuje přibližně ve 20 % SOŠ. Tím se výuka PřV na SOŠ svým pojetím posunuje k předmětu vyučovanému např. ve Švédsku (Naturvetenskap) nebo v anglo-amerických zemích (Science). Alternativní možností k ZPV je např. zmiňovaný integrovaný předmět základy chemie a ekologie. Na některých SOŠ také dochází k prolnutí základních čtyř oblastí učiva chemické povahy s učivem biologické povahy nebo ekologie.
Jak sami učitelé učiva chemické povahy v SOŠ uvedli, a jak vyplývá z analýzy RVP OV, z časových i dalších důvodů je obtížné výuku vést k výše uvedeným cílům výuky zmiňovaným v RVP OV nebo k nácviku postojů a dovedností. Taktéž klasifikace je značně problematická (Rusek a Pumpr, 2009).
Následují vybrané názory učitelů učiva chemické povahy, ZPV či samotných ředitelů SOŠ [6]:
"Z důvodu tak malého počtu hodin je vyučování chemie neefektivní a nesmyslné."
"U učňů je chemie na učilišti naprosto zbytečná. Jsou to žáci, kteří již na ZŠ z chemie stěží prošli. Znalosti žáků ze ZŠ jsou minimální. Za hodinu týdně nezopakujeme ani základní školu. Takže každé téma probíráme znovu a pokud zbude čas, rozšíříme ho alespoň o kousíček středoškolského učiva."
"Hodinová dotace je nedostatečná pro upevnění a procvičení látky."
"Spokojena nejsem a chemii jsem nucena zestručnit."
"V takové hodinové dotaci je to nezvládnutelné."
Odpovědi účastníků projektu Pilot S:
"Nejedná se o nic nového, rozsah učiva se nemění, spíše klesla úroveň žáků a ze ZŠ nic neumí."
"Je pravdou, že při dvouhodinové dotaci není čas na procvičování, ale v naší škole tento předmět úzce souvisí s technologií, tam se s mnohými pojmy z chemie opět setkají."
"Jak jsem již uvedla, při vypracování ŠVP jsem se musela držet RVP, nemohla jsem nic vynechat."
"V rozsahu dvou hodin týdně je na učivo chemie tak málo času, že se stane, že na konci roku nestihneme probrat některé oblasti. Například na učivo organické chemie vychází asi 5 vyučovacích hodin, což nejde stihnout. Učím organiku více hodin na úkor např. biochemie a ekologie. "
Jak je vidět z obou skupin odpovědí, názory jsou podobné. Potvrzuje se i nízká hodinová dotace na množství učiva.
Je na místě poděkovat školám za spolupráci. Jejich seznam je uveden v příloze.
Průzkum doplňuje orientační představu o výuce chemie v SOŠ. Na základě těchto poznatků je např. možné upravit výuku budoucích učitelů na fakultách tak, aby přesněji odrážela edukační realitu SOŠ. Na přípravě učitelů závisí efektivita vzdělávacího procesu. Přirozeně je zapotřebí zkušenost s daným učebním oborem, aby výuka naplňovala nejen potřeby obecné, spojené s každodenním životem, ale i potřeby učebního oboru.
Efektivita vzdělávacího procesu závisí ovšem i na podmínkách, ve kterých ke vzdělávání dochází. Jak je prokázáno průzkumem, obtíže spojené s výukou na SOŠ uvedené v referátu (Rusek a Pumpr, 2009) ve školách přetrvávají a je třeba hledat vhodná řešení.
Z pasáže věnované reakcím samotných učitelů vyplývá potřeba dlouhodobější zkušenosti s výukou podle nového vzdělávacího programu – RVP SOV potažmo ŠVP. Představa o množství a hloubce probraného učiva v závislosti na aktuálním stavu (např. hodinové dotaci i schopnostech studentů), se podle odpovědí učitelů projektu Pilot S se zkušenostmi mění. Je možné předpokládat, že odpovědi týkající se nedostatečné hodinové dotace a velkého množství učiva, se v pozdějších průzkumech nebudou vyskytovat tak často.
Součástí průzkumu bylo také zjišťování dostupných podpůrných prostředků výuky (sklad chemikálií, dataprojektor, PC učebna apod.), které mají učitelé chemie k dispozici. Tato problematika je rozpracována ve druhém dílu tohoto článku.
[1]Výsledky budou zveřejněny v časopisu Biologie, Chemie, Zeměpis v lednu 2010.
[2] tj. cca 7 % SOŠ v ČR, na nichž je učivo chemické povahy "okrajovým" předmětem, tabulka D 1.3.2 ÚIV
[3]I z analýzy vyučovacích hodin přidělených RVP OV provedené pro potřeby referátu plyne, že na učivo chemické povahy bude na SOŠ nejčastěji přidělena 1 vyučovací hodina za týden (Rusek a Pumpr, 2009).
[4] OA Heroldovy sady, Praha 10
[5] www.ss-ostrava.cz
[6] Z důvodu zachování soukromí učitelů jsou uvedeny jen jejich komentáře, nikoli jména a škola, kde působí
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
