Odborný článek: Současný stav výuky chemie v SOŠ

11. 12. 2009 Odborné vzdělávání

Autor

PhDr. Martin Rusek Ph.D.

Anotace

Článek se zabývá současným stavem středního odborného školství v oblasti učiva chemické povahy. Informuje mj. o průzkumu, který se týkal vyučovacích hodin přidělených chemii a jejich rozdělení mezi jednotlivé chemické disciplíny.

Úvod

Průzkum současného stavu vzdělávání ve středních odborných školách (SOŠ) navazuje na informační sondu uvedenou v referátu nazvaném Výuka chemie v SOŠ nechemického směru, předneseném na konferenci v Hradci Králové 16.9.2009 – Rusek a Pumpr (2009). Text spadá do skupiny prací věnovaných výuce přírodovědných předmětů, zvláště pak chemie v SOŠ nechemického směru.

Právě v těchto školách se začalo k 1. 9. 2009 vyučovat podle nových rámcových vzdělávacích programů, k 1. 9. 2010 se již bude podle RVP SOV vyučovat ve většině oborů (Harmonogram MŠMT, 2006). V rámci kurikulární reformy vznikají značné rozdíly oproti předchozímu kurikulu. Např. bylo do mnoha studijních oborů, a tedy i do jejich RVP, začleněno nově přírodovědné vzdělávání (PřV), které má umožnit rozvoj žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť také v této, do té doby poněkud opomíjené oblasti (Rusek a Pumpr, 2009).

Jelikož jsou RVP SOV pro učivo chemické povahy prakticky totožné (chemie je považována ve většině oborů za okrajový předmět), lze si ze samotných dokumentů RVP SOV vytvořit rámcovou představu o stavu výuky chemie podle nového vzdělávacího programu.

Jakým způsobem však dochází k transformaci RVP SOV do ŠVP jednotlivých SOŠ, z dokumentů RVP SOV zjistit nelze. Z tohoto důvodu byl proveden další orientační průzkum s cílem upřesnit a doplnit sondu (Rusek a Pumpr, 2009) o informace přímo ze SOŠ. V průzkumu byly zjišťovány i další související údaje, které jsou dále v tomto textu rozváděny.

Metodika

Prostřednictvím e-mailu uvedeného jako kontaktní ve školských odborech krajů, byly SOŠ v ČR hromadně osloveny s prosbou o spolupráci. Jediným nezahrnutým byl Středočeský kraj, protože SŠ tohoto kraje se od září 2009 účastnily jiného výzkumu [1]. Ten se zabýval známkami studentů 1. ročníků SŠ z předmětů PřV a byl uskutečňován v tutéž dobu pracovníky Katedry chemie a didaktiky chemie PedF UK a Katedry učitelství a didaktiky bilogie PřF UK pod záštitou Odboru školství a sportu Středočeského kraje.

Vznik příslušných RVP je doprovázen jejich pilotním ověřováním v praxi (MŠMT, 2006). Proto byly zvlášť osloveny školy účastnící se projektu PILOT S. Projekt Kurikulum S – Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání, který připravilo MŠMT ve spolupráci s NÚOV, má umožnit SOŠ získat radu a pomoc v NÚOV a přímo i v konzultačních centrech krajů, která budou pro tento účel zřízena. Součástí projektu je i ověřování zavádění RVP OV na vybraných 25 SŠ (NÚOV, 2008). Celkem tak bylo osloveno 24 SOŠ (nechemicky zaměřených) účastnících se projektu Pilot S.

Ze vzorku škol a jejich ŠVP byly vyřazeny opět ty obory, které jsou zaměřeny na přírodovědné vzdělávání (PřV), tedy mají více než 6 vyučovacích hodin týdně věnovaných učivu přírodovědné povahy (viz referát). Celkově spolupracovalo 63 [2] SOŠ. Počty vyučovacích hodin byly zpracovány z výsledků 85 oborů.

Cíle průzkumu

Cílem sondy v SOŠ bylo zjistit:

jaký je v ŠVP jednotlivých oborů počet hodin věnovaných učivu chemické povahy
v jakém ročníku je učivo chemické povahy nejčastěji vyučováno
v jaké formě se učivu chemické povahy vyučuje
jak jsou v ŠVP rozděleny vyučovací hodiny mezi obecnou chemii, anorganickou chemii, organickou chemii a biochemii (popř. vyučují-li se další oblasti)

Cílem průzkumu ve školách účastnících se projektu PILOT S bylo především zjistit zkušenosti a názory učitelů chemie s tvorbou ŠVP a výukou podle něj.

Výsledky průzkumu

Z orientačního průzkumu provedeného mezi SOŠ pro učivo chemické povahy vyplývá, že:

je vyučováno v 1. ročníku ve více než 50 % oborů
v cca 15 % je vyučováno v 1. a 2. ročníku
ve zbylých, již ne tak četných případech, je vyučováno v 1. a 3. ročníku, ve 2. a 3. ročníku, ve všech čtyřech ročnících nebo v 2. pololetí 2. ročníku atd.
ve více než 40 % oborů je vyučována pouze 1 vyučovací hodina týdně [3], u oborů s maturitou převažují 2 vyučovací hodiny a u oborů s výučním listem 1 vyučovací hodina
přibližně ve 20 % je z důvodu nízkého počtu vyučovacích hodin vyučováno předmětu ZPV (Základy přírodovědného vzdělávání nebo Základy přírodních věd). Vyskytuje se i předmět základy chemie a ekologie [4] apod.
učivu obecné chemie je většinou věnováno 18 vyučovacích hodin (maximálně 45, minimálně 5)
učivu anorganické chemie je většinou věnováno 13 hodin (maximálně 45, minimálně 6)
učivu organické chemie je většinou věnováno 14 hodin (maximálně 60, minimálně 3)
učivu biochemie je většinou věnováno 8 hodin (maximálně 30, minimálně 0)

Dále bylo zjištěno, že k uvedeným čtyřem oblastem na některých školách přibývá analytická chemie, laboratorní cvičení nebo makromolekulární chemie a to i při nízké hodinové dotaci.

Učivu obecné chemie je věnováno největší množství vyučovacích hodin, zatímco učivu biochemie nejméně. Tyto výsledky ukazují rozpor mezi skutečnou potřebou chemie v oboru/životě a školní realitou. Příkladem přizpůsobení RVP OV potřebám oboru je např. Střední škola oděvní, služeb a podnikání v Ostravě [5]. Obor kosmetické služby je podpořen zvláštní oblastí chemie, oblastí technicky významné látky. Této oblasti je v ŠVP věnováno 13 vyučovacích hodin.

Zmíněnému integrovanému předmětu základy přírodovědného vzdělávání (ZPV) se vyučuje přibližně ve 20 % SOŠ. Tím se výuka PřV na SOŠ svým pojetím posunuje k předmětu vyučovanému např. ve Švédsku (Naturvetenskap) nebo v anglo-amerických zemích (Science). Alternativní možností k ZPV je např. zmiňovaný integrovaný předmět základy chemie a ekologie. Na některých SOŠ také dochází k prolnutí základních čtyř oblastí učiva chemické povahy s učivem biologické povahy nebo ekologie.

Jak sami učitelé učiva chemické povahy v SOŠ uvedli, a jak vyplývá z analýzy RVP OV, z časových i dalších důvodů je obtížné výuku vést k výše uvedeným cílům výuky zmiňovaným v RVP OV nebo k nácviku postojů a dovedností. Taktéž klasifikace je značně problematická (Rusek a Pumpr, 2009).

Následují vybrané názory učitelů učiva chemické povahy, ZPV či samotných ředitelů SOŠ [6]:

"Z důvodu tak malého počtu hodin je vyučování chemie neefektivní a nesmyslné."

"U učňů je chemie na učilišti naprosto zbytečná. Jsou to žáci, kteří již na ZŠ z chemie stěží prošli. Znalosti žáků ze ZŠ jsou minimální. Za hodinu týdně nezopakujeme ani základní školu. Takže každé téma probíráme znovu a pokud zbude čas, rozšíříme ho alespoň o kousíček středoškolského učiva."

"Hodinová dotace je nedostatečná pro upevnění a procvičení látky."
"Spokojena nejsem a chemii jsem nucena zestručnit."
"V takové hodinové dotaci je to nezvládnutelné."

Odpovědi účastníků projektu Pilot S:

"Nejedná se o nic nového, rozsah učiva se nemění, spíše klesla úroveň žáků a ze ZŠ nic neumí."
"Je pravdou, že při dvouhodinové dotaci není čas na procvičování, ale v naší škole tento předmět úzce souvisí s technologií, tam se s mnohými pojmy z chemie opět setkají."
"Jak jsem již uvedla, při vypracování ŠVP jsem se musela držet RVP, nemohla jsem nic vynechat."
"V rozsahu dvou hodin týdně je na učivo chemie tak málo času, že se stane, že na konci roku nestihneme probrat některé oblasti. Například na učivo organické chemie vychází asi 5 vyučovacích hodin, což nejde stihnout. Učím organiku více hodin na úkor např. biochemie a ekologie. "

Jak je vidět z obou skupin odpovědí, názory jsou podobné. Potvrzuje se i nízká hodinová dotace na množství učiva.

Závěr

Je na místě poděkovat školám za spolupráci. Jejich seznam je uveden v příloze.

Průzkum doplňuje orientační představu o výuce chemie v SOŠ. Na základě těchto poznatků je např. možné upravit výuku budoucích učitelů na fakultách tak, aby přesněji odrážela edukační realitu SOŠ. Na přípravě učitelů závisí efektivita vzdělávacího procesu. Přirozeně je zapotřebí zkušenost s daným učebním oborem, aby výuka naplňovala nejen potřeby obecné, spojené s každodenním životem, ale i potřeby učebního oboru.

Efektivita vzdělávacího procesu závisí ovšem i na podmínkách, ve kterých ke vzdělávání dochází. Jak je prokázáno průzkumem, obtíže spojené s výukou na SOŠ uvedené v referátu (Rusek a Pumpr, 2009) ve školách přetrvávají a je třeba hledat vhodná řešení.

Z pasáže věnované reakcím samotných učitelů vyplývá potřeba dlouhodobější zkušenosti s výukou podle nového vzdělávacího programu – RVP SOV potažmo ŠVP. Představa o množství a hloubce probraného učiva v závislosti na aktuálním stavu (např. hodinové dotaci i schopnostech studentů), se podle odpovědí učitelů projektu Pilot S se zkušenostmi mění. Je možné předpokládat, že odpovědi týkající se nedostatečné hodinové dotace a velkého množství učiva, se v pozdějších průzkumech nebudou vyskytovat tak často.

Součástí průzkumu bylo také zjišťování dostupných podpůrných prostředků výuky (sklad chemikálií, dataprojektor, PC učebna apod.), které mají učitelé chemie k dispozici. Tato problematika je rozpracována ve druhém dílu tohoto článku.

[1]Výsledky budou zveřejněny v časopisu Biologie, Chemie, Zeměpis v lednu 2010.

[2] tj. cca 7 % SOŠ v ČR, na nichž je učivo chemické povahy "okrajovým" předmětem, tabulka D 1.3.2 ÚIV

[3]I z analýzy vyučovacích hodin přidělených RVP OV provedené pro potřeby referátu plyne, že na učivo chemické povahy bude na SOŠ nejčastěji přidělena 1 vyučovací hodina za týden (Rusek a Pumpr, 2009).

[4] OA Heroldovy sady, Praha 10

[5] www.ss-ostrava.cz

[6] Z důvodu zachování soukromí učitelů jsou uvedeny jen jejich komentáře, nikoli jména a škola, kde působí

Literatura a použité zdroje

[1] – RUSEK, M.; PUMPR, V. Výuka chemie na SOŠ nechemického směru In BÍLEK, M. Výzkum, teorie a praxe v didaktice chemie XIX.. 1. vydání. Hradec králové : Gaudeamus, 2009. 6 s. ISBN 978-80-7041-839-0.

[2] – MŠMT : Školská reforma - harmonogram. 2006. [cit. 2009-12-11]. Dostupný z WWW: [http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/harmonogram].

[3] – NÚOV : Kurikulum S. 2008. [cit. 2009-12-11]. Dostupný z WWW: [http://www.nuov.cz/kurikulum/clanek-1].

Soubory materiálu

xls

23.44 kB

Tabulka

Příloha 1 – tabulka

Náhled Stáhnout

xls

25.39 kB

Tabulka

Příloha 2 – seznam spolupracujících škol

Náhled Stáhnout

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Profil autora

Další články autora

Hodnocení od uživatelů

Myslím,že výsledky průzkumu se daly očekávat,souhlasím s reakcemi učitelů, co podotýkají k výuce na ZŠ,na kterou mají navazovat. Mám představu ze své ZŠ,jak se asi výuka chemie na nás podepsala a jen ti šťastnější jedinci byli rádi,že jakž takž pochopili názvosloví.Ostatní měli zřejmě jen matnou představu, čím se chemie zabývá. Na učitelích SOŠ nechemických oborů tedy spočívá opravdu nadlidský úkol, vysvětlit v mizerné hodinové dotaci hodin chemie učivo ze ZŠ a navázat učivem,které je v osnovách pro SOŠ. Je dobrý nápad přispůsobit učivo vzhledem k oboru na SOŠ nebo se zaměřit na chemii v praxi např. exkurzemi. Myslím, že takováto chemie může žáky zaujmout. Vycházím z toho,že mám sestru na OA a v rámci výuky chemie předmětu ZPV se jedou podívat do pivovaru.Když už si z chemie nic nezapamatuje, tak nějakou zajímavost z exkurze určitě.

Musím přiznat, že s některými názory o zbytečnosti výuky chemie nesouhlasím, neboť chemie je stejně jako český jazyk nebo matematika předmětem, se kterým se budeme potýkat po celý život, ačkoli si to většina z nás nepřipouští.
Malá hodinová dotace na tento předmět je jistě problémem, se kterým se potýkají nejen SOŠ, ale i další ústavy, na kterých je chemie vyučována, neboť jí není přikládán takový důraz a důležitost.
Chemie má mezi ostatními předměty speciální místo díky možnosti praktických ukázek, na kterých lze látku lépe vysvětlit a ze strany žáků tím pádem i lépe pochopit. Myslím, že by právě více praktických ukázek pomohlo v rámci výuky chemie na SOŠ i s minimální hodinovou dotací k pochopení dané látky.

Na výzkumu mě zaujal například skok mezi procenty škol, které chemii zařazují v prvním ročníku a které chemii zařazují v 1. i ve 2. ročníku - chemie jako taková pojímá takové množství podoborů, které podle mě zasluhují výuku rozloženou po dva roky, ne "rychlokurz" v rámci 1. ročníku. Zaujal mě ale i názor, že chemie je pro učně zbytečná - chemie je věda, potažmo předmět, který nás bezprostředně obklopuje, a vždy tomu tak bude, a stejnětak, jako učitel by měl umět chemii vysvětlit, taková kadeřnice nebo švadlena by také měly vědět k čemu se dá chemie využít v praxi, jen málo oborů, jestli vůbec nějaký, by si mohl dovolit se od chemie distancovat, což by byla obrovská chyba, poněvadž chemie v rukou správného kantora není jen bezcílné biflování vzorečků a informací, ale předmět který významně pomáhá rozšiřovat obzory.

Výzkum ukazuje dlouhodobý fakt. Všeobecný zájem o chemii v SOŠ je minimální pokud nejsou tímto směren zaměřeni. Nezájem žáků by jsem si vysvětlila malou hodinovou dotací, kantor nemá čas na vysvětlení a žáci se poté v plytkosti výkladu nevyznají a připadá jim to jako další telefoní seznam. Chemie by se měla spíše v tomto případě zaměřit na praktické věci a biochemii.

Podle mého názoru není chemie předmět, který by bylo nezbytně nutné vyučovat na všech SOŠ (bez chem. zaměření). Už na základní škole mají žáci možnost poznat o co v chemii jde. Z toho vyplývá, že žáci, které chemie baví, se v ní mohou dále vzdělávat na středních školách s chem. zaměřením nebo na všeobecných gymnáziích. Proč by studenti, kterým chemie evidentně nešla a nebavila je, nebo jsou spíše technického zaměření, měli studovat chemii i na střední škole? A pokud je hodinová dotace jedna hodina týdně a pouze jeden ročník, tak to podle mého názoru vyjde nastejno, jako kdyby ji neměli vůbec a tu hodinu týdně věnovali nějákému předmětu, který je pro jejich obor důležitější. Když to tedy na závěr shrnu, myslím si, že chemie je předmět, který má smysl vyučovat na gymnáziích, SOŠ s chem. zaměřením a oborech, které potřebují chemii, aby mohly fungovat.

Na výzkumu jsou velice zajímavé výsledky procentuálního zastoupení hodin chemie na středních školách a fakt, že se názory učitelů téměř schodují.
Neřekla bych, že je zbytečné vyučovat chemii na nechemických středních školách. Podle mě patří chemie mezi obory všeobecného vzdělání a na základních školách se toho studenti moc nedozví. Na školách s chemických či podobným zaměřením by mohlo být vyučovacích hodin více, na ostatních školách je to opravdu minimum nutné pro uvedení studentů do problému chemie.
Co se týká rozdělení vyučovacích hodin na různé obory chemie mě překvapilo, že nezbývá téměř žádný čas na biochemii, která se týká každého z nás a je základem života. Na druhou stranu chápu, že pokud studenti nepochopí základy chemie z předchozích oborů, nemůže se s nimi probírat složitější látka biochemie.
Líbí se mi poznámka o tom, že úroveň žáků klesá. Z vlastní zkušenosti bych to potvrdila. Na studenty jsou kladeny menší nároky rok od roku, snižuje se i úroveň studentů s maturitou, na vysokou školu se hlásí studenti, kteří by před několika lety stěží udělali maturitu. Tento zvrat již nejspíš nejde změnit.

Je pravda, že v současné době se o chemii zajímá velmi málo studentů, dle mého názoru ale hodně záleží na učiteli. Některý vám dokáže jakýkoliv předmět znechutit a jiný ve vás vzbudit zájem. Mylím si, že takové všeobecné základy o chemii by měl mít každý, otázkou zůstává, zda se základy naučíme na základní škole,kde máme chemii dva roky. na některých středních školách se pak chemie nevyučuje už vůbec, někde pouze rok, někde dva a málokde tři roky, teď mám tedy na mysli školy mimo chemických středních škol. Já jsem tedy pro, aby se chemie vyučovala více.

Podle mého názoru by se výuka chemie na SOŠ měla soustředit hlavně na využití v praxi, udělat chemii atraktivní exkurzemi, a naopak biochemii věnovat více hodin. Myslím si, že s chemií se setkáváme v každodenním životě a že každý by měl mít aspoň nějaké znalosti v tomto oboru a že chemie patří mezi všeobecné vzdělání. S vybranými názory učitelů se ztotožňuji, je jasné, že při takové hodinové dotaci se dá probrat opravdu pouze minimum. Domnívám se, že už vyjde nastejno, jestli se chemie vyučuje 1 hodinu týdně nebo vůbec, což je škoda. Proto bych navýšila hodinovou dotaci chemie, zvláště když žáci ze ZŠ mají minimální znalosti z chemie.

O chemii se v dnenšní době opravdu zajímá velmi málo studentů. Obrátím o 180° - na škole kde jsem studoval (Gymnázium a SOŠE Sedlčany) se rozhodlo letos maturovat z chemie kolem 50 studentů a zhruba kolem poloviny s chemií chce pokračovat na VŠ. Vše tedy záleží podle mého názoru na kvalitě výuky a na vyučujících. Když vyučující zatraktivní výuku, bude používat laboratoř, ukazovat pokusy - tak má šanci k této přírodní vědě přilákat spoustu studentů. To co se naučíme na ZŠ by pak na střední škole mělo navazovat, znalosti prohlubovat a ukazovat jejich použití v běžné praxi, které student využije (to se týká hlavně škole, které nejsou zaměřeny na přírodní vědy).

Tohle téma je velmi zajímavé a myslím, že na něj nelze odpovědět jen několika větami. Chemie spolu s matematikou a možná fyzikou patří k předmětům , které samy o sobě, bez patřičného pozitivního naladění učitelem, ale třeba i jinými způsoby, médii a podobně, nejsou pro dnešní žáky a studenty příliš zajímavé. Obsahují v sobě totiž mnoho faktů, které je nutné se opravdu naučit, aby bylo porozuměno další látce, dalším souvislostem a žák či student tak mohl jejich získáním postoupit tak nějak laicky řečeno , do dalšího levelu. Na jedné straně je smutné, že někteří učitelé chemie zastávají názor, že chemii už dnes skoro nemá cenu učit, je smutné , že se situace s výukou tohoto předmětu dostala během času až do těchto končin, a že plamínek zájmu o tento předmět dnes tak zkomírá. Na druhé straně, se ale není čemu divit, myslím, že situace je bohužel opravdu žalostná. Máme - li se zamyslet nad tím, čí to všechno je, výzkum nám to zčásti jasně ukazuje, je to malá hodinová dotace a šílený plán, který se v tak malých dotacích rozhodně nedá stihnout, ve vzduchu pak tedy pochopitelně visí otázka, kterou si jestě klade nemnohý učitel chemie : "Jak to mám u Mendělejeva jenom udělat, aby žáci zvládali to co je v plánu, za tak krátký čas, při tak malé hodinové dotaci, jak je mám u Lomonosovy lebky jen zaujmout, aby v těch hodinách nespali, alespoň půlku zachytili a hlavně u Lavoisiera, aby si to taky zapamatovali a třeba je to i bavilo?" . Sama zatím nemám žádný návod , jak na to, a protože jsem chemii také nějakou chvíli učila , i když už je to pár let zpátky, dost jsem o tom přemýšlela. Učitel chemie to má v dnešních podmínkách, tak jak jsou nastavené ne příliš jednoduché. Ze všech stran se ozývají hlasy, stop memorování, stop potlačování osobního názoru, stop biflování a bránění rozvoji žákovy či studentovy osobnosti, ale všichni ti, kdo toto v chladných nocích pořvávají ve snech učitelů chemiků zapomínají na ten důležitý moment, že chemie je opravdu hodně o těch faktech , datech, o paměti , bez nich to zkrátka nejde, a pokud chci žákům výuku zpestřit exkurzemi, pokusy prováděnými v hodinách , projektovým vyučováním, musí se bezpodmínečně alespoň ten úplný základ naučit , a to někdy i rodiče slyší neradi. Rodiče, to je kapitolka sama pro sebe, která mi v tomto výzkumu maličko chybí, sama jsem se ve své praxi setkala s několika takovými, jejichž dítko propadalo z chemie v deváté třídě a ta špatná jsem byla samozřejmě já jako ta semetrika, která učí jejich drahouška něco , co v životě nebude potřebovat, co je naprosto zbytečně komplikované a složité a občas jsem si vyslechla i názor, že by chemie vůbec neměla být vyučována, páč ti dnešní parchanti pak vyrábějí bomby, v mírnějším případě jen dělobuchy na Silvestra a jak to potom dopadá ". Asi je Vám to k smíchu jak to tak čtete, že , no mě taky , ale člověku ten smích zhořkne na rtech, když to slyšíte víckrát a sám sebe se pak ptáte, jak mají mít dnešní děti vztah k chemii, když slyší doma od rodičů výše vypsané věty. Ale to už trochu odbočuji do tématu .
V podstatě bych to viděla takto, chemie nás obklopuje, je všude kam se podíváme a i tam kam vlastně svým nedokonalým okem ani nedokážeme pohlédnout, umí zabíjet i zachraňovat lidské životy, požíváme chemické sloučeniny v potravě, oblékáme se do umělých vláken a chemie nemusí být vždy jen chemická, taková biochemie, to jsou přeci látky přírodní, které jsou v rostlinách, stromech , tvoří se v tělech nejrozmanitějších tvorů obývajících tuto a já věřím že i další planety, je barevná, když víme jak na chemické pokusy, je voňavá, když vyrábíme parfémy, ale i dost bolí , když nám podomácku vyrobená světlice utrhne končetinu. Takový předmět myslím si, bezesporu stojí za pozornost každého člověka, a její znalost alespoň elementární myslím není na škodu nikomu.
To je sen a pravděpodobně i utopická iluze, realita je však jiná a trochu skepticky nevěřím tomu, že by se v blízké budoucnosti nějak zvlášť hodinová dotace výuky změnila. I přesto však nabývám dojem, že alespoň v prvních ročnících těch škol, které už ji nehodlají vyučovat chemii dál, by tu hodinovou dotaci měl sakra zvednout.
Rozumné by možná bylo i to, aby se v těch školách , které s chemií opravdu nemají nic společného, jako napříkald umělecké školy, hudební konzervatoře, apod, opravdu už ve vyších ročnících nevyučovala, a na těch obchodních akademiích bych ji zařazovala jako jeden z povinně volitelných předmětů.Naopak ty školy , které chemii k řemeslu budou potřebovat, by měly mít více laboratoří a více možností zjistit jak moc s jejich oborem souvisí a možná by ani nebylo od věci, kdyby se tedy v rámci úsporných opatření učili hlavně tu chemii, kterou budou využívat v praxi. Takže potravinářské školy hlavně chemii analytickou, lakýrníci chemii barviv a také toxikologii a tak dále.
Dalším důležitým bodem je motivace, ač to říkám velice nerada, protože veškerou reklamu médií nemám příliš v oblibě, tak tady by to nějakou tu motivační injekci asi chtělo, stejně tak jako se postupně dostává do povědomí lidí ekologie, environmentalistika etc. mohlo by to tak jít i s chemiií. Nějaká taková kampaň by se třeba i v tomto případě hodila.
V každém případě ale vždy záleží na učiteli, jak k výuce svého předmětu přistupuje, a co všechno je ochoten a schopen a hlavně co je mu dovoleno vedením pro zatraktivnění výuky chemie udělat. Má osobní zkušenost s výukou chemie právě na učitelích závisela nemálo. Po velmi nehezké zkušenosti s výukou na základní škole jsme na škole střední dostali výborného učitele , takže jsem se pro chemii nadchla a hodinová dotace laboratoří z analytické chemie v počtu 4 hodin týdně tomu prospěla ještě mnohem víc.
Myslím že bych toto téma bylo schopna komentovat ještě dlouho, ale raději už skončím, aby mi nějaké myšlenky zbyly ještě na další díl. A navíc kdo by ty litanie potom četl, že? :-)

Díky za podrobný komentář, Katko. Myslím, že by si zasloužil např. blogový příspěvek. Do diskuse je takový text moc dlouhý ;-)

Moc mě ty výsledky ani nepřekvapily. Neni moc studentů, kteří odchází ze ZŠ s pocitem, že chemii milují. První krok k výuce chemie koření přímo tam, a jestliže se na všech SOŠ zavedla chemie alespoň v 1.ročníku je potřeba mít nějaký základ. Pak se nedivim učitelům přímo na SOŠ, kteří musí žákům prohloubit jejich znalosti, že si stěžují na neznalost žáků. Ono taky minimální dotace, třeba 1 hodiny týdně neni opravdu moc, to vyjde na stejno jako by žádná chemie nebyla. Dit chemie by se mohla učit zábavně, aby si alespoň něco odnesli, třeba exkurze by je více zaujali. Nebo více se věnovat biochemii, která se dá přece dobře učit na věcech, které známe.

Ty výsledky se asi daly očekávat.Když si vezmu naší ZŠ v Praze, tak mě v té době ani nenapadlo, že bych se někdy věnovala chemii víc. Na gymnáziu to už bylo jiné i když hodně záleží na kantorovi.My jsme měli 2 hodiny týdně 3 roky a ve čtvrtém ročníku jsme si cjhemii mohli zvolit.Z naší třídy jsme byla jediná a celkem nás tam bylo 8 což mi přijde málo asi z 90 studentů. První ročník chemie je skoro všude,protože má navazovat za ZŠ. Ale mělo by se zvážit jestli je dobré začínat s novou látko hned po dvou hodinách, na kterých se hoodně stručně něco zopakovalo se ZŠ. Já bych dala na SOŠ chemii alespoň dva roky, aby se ze začátku mohli všichni sjednotit a pak se může jet dál. A nejvíce se podle mě opomíná biochemie a hodně důležité jsou i nějaké laboratorní práce. Já se třeba nikdy (za celých 6 let,co jsem měla chemii) neučila. A nějaké malé "laborky" se dají udělat i v normální třídě, pokud škola nemá laboratoř. A pro žáky/studenty to má velký přínos, dokaží se představit co se děje s těmi látkami atd. A je to i spestření celé chemie, proto by se pro ni mohli nadchnout další studenti.

Domnívám se, že je velmi důležité motivovat žáky všeobecně pro přírodovědné obory již na základní škole, a neznechutit jim je již na této úrovni. Což se bohužel nyní stává, jak jejiž vidět na zájmu žáků jít studovat obory s přírodovědným zaměřením jak už na SŠ tak na VŠ. Dále se domnívám, že tam kde je vyučována chemie na středních školách jen rok nebo dvav rámci všeobecného základu, by mělo být efektivně zopakováno základoškolské učivo s rozšířením, hlavně formou praktických příkladů z každodenního života. Jen takto je možné neznechutit žákům chemii ještě více, hlavně žáků, kteří jí již na zš brali jako nutné zlo.

Myslím si, že studium chemie na SOŠ, které nejsou chemicky zaměřeny, moc význam nemá. Je to fakt, že žáci už chemii nikdy neuvidí a jisté základy mají ze ZŠ. Pokud chemii na těchto školách, tak myslím, že stačí v prváku jednu hodinu týdně a to udělanou tak, že se v ní budou probírat zajímavé věci, dělat různé projekty, referáty, prostě tuto hodinu směřovat oddychově.

Výsledky průzkumu mě vůbec nepřekvapily, přesto, že jsem takový výsledek očekávala, si myslím, že mít chemii jeden rok a pouze hodinu týdně, je opravdu málo. V chemii je spousta věcí, která se nám hodí vědět v běžném životě! Nemám ráda komentáře typu: " A K ČEMU NÁM TO JAKO BUDE???" Samozřejmě, všichni jsme tu frázi někdy použili, ale alespoň mně se vždycky brzy dostavila odpověď v praxi. To, že se učíme chemii na střední škole, z nás ještě nědělá vědce a nebo "laboratorní krysy"!!! Jde o to mít základy a vědět, o čem se mluví. Souhlasím, že na SOŠ nezaměřených na chemii, kde není tento předmět priorita, by měla ale výuka obsahovat více exkurzí, projekty, kantor by se hodiny měl snažit udělat zábavné s příklady ze živoda, aby si žáci důležitost chemie uvědomili sami. Chemie není opravdu jenom o "biflování vzorečků", jak si spousta lidí myslí. Jsem samozřejmě pro navýšení hodinové dotace chemie.

Předně díky za názory! Vyjadřujete tu dvojí postoje. Na jedné straně chemie jako všemi oblastmi lidského života prostupující věda, na straně druhé školní předmět, ke kterému mají žáci negativní postoje, předmět, o který zájem žáků stále klesá. Jak je to s těmi základy ze ZŠ, opravdu to jsou takové základy, které žáci uplatní v životě? Pokud ano, proč tedy opouštějí ZŠ s negativními postoji k chemii?Můžeme se tedy dohodnout na několika otázkách, na něž j zapotřebí najít odpovědi:
- Má výuka chemie na nechemicky zaměřených odborných školách smysl?
- Má výuka chemie na SŠ smysl v 1-2h týdně v 1. ročníku?
- Jaký je cíl výuky chemie v rámci všeobecně vzdělávacích předmětů na SOŠ?
- Je chemie opravdu tak důležitý obor, že by se jí měla učit většina žáků i na SŠ?
Co Vy na to? :)

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Ostatní

Přejít na hlavní stránku

Staňte se součástí

Přihlásit se do portálu

Odborný článek

Současný stav výuky chemie v SOŠ – 1. díl

Anotace

Úvod

Metodika

Cíle průzkumu

Výsledky průzkumu

Závěr

Literatura a použité zdroje

Licence

Přidejte vlastní článek

Hodnocení od uživatelů

Váš komentář

Téma článku:

Pro uživatele

Pro výuku

Komunita

Evaluace

Archiv