Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Finanční gramotnost a finanční vzdělávání
Odborný článek

Finanční gramotnost a finanční vzdělávání

4. 10. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
PhDr. Milena Tichá CSc.

Anotace

Příspěvek seznamuje s definicí finanční gramotnosti, zdůrazňuje význam finančního vzdělávání v soudobé společnosti a ukazuje na jeho začlenění do počátečního vzdělávání v základních a středních školách.

Transformace naší ekonomiky v tržním hospodářství přinesla potřebu zařadit do školního vzdělávání výchovu k ekonomickému myšlení a rozhodování. Se završením transformačního procesu začala být zvýšená pozornost věnována také finančnímu vzdělávání a finanční gramotnosti. S ohledem na tyto skutečnosti byly zpracovány a schváleny důležité dokumenty. Klíčové postavení mají mezi nimi dva. Jednak Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF ze října 20071 a dále pak Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 20072.

Uvedené dokumenty vymezují definici finanční gramotnosti. V té se uvádí, že „finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace."3 Oba dokumenty ukazují současně na to, že finanční gramotnost zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. „Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci."4

Finanční gramotnost je v uvedených dokumentech zasazena do širšího rámce ekonomické gramotnosti „která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty5 a oblast daňová6, a to zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců a domácností a má tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti tvoří jednu ze složek tzv. klíčových kompetencí, tedy znalostí, dovedností a hodnotových postojů, které by měl občan mít, aby se uplatnil v současné společnosti."7 Podobně je finanční gramotnost zasazena do gramotnosti numerické, informační a právní. V tomto širokém pojetí finanční gramotnosti se promítá metodologický princip interdisciplinarity.

První z výše uvedených dokumentů Strategie finančního vzdělávání navrhuje ucelený systém finančního vzdělávání zaměřený na zvyšování úrovně finanční gramotnosti občanů v ČR. Vyzdvihuje význam finančního vzdělání, neboť informovaný občan se bude lépe orientovat ve finančních produktech, bude efektivněji nakládat se svými finančními prostředky a bude také schopen přijímat odpovědná rozhodnutí na finančním trhu. Nejen definuje finanční gramotnost, ale také mapuje její současný stav. Na základě toho pak stanovuje priority a cílové skupiny finančního vzdělávání. Navrhuje dvoupilířovou strukturu finančního vzdělávání. První pilíř představuje počáteční vzdělávání v základních a středních školách. Druhý pilíř tvoří celoživotní vzdělávání. Nakonec vymezuje role jednotlivých aktérů finančního vzděláváni.

Garantem počátečního finančního vzdělávání na základních a středních školách je stát, zejména prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a Národního ústavu odborného vzdělávání. Odbornou podporu poskytuje Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Proto na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 připravily Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR druhý důležitý výše uvedený dokument: Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Tento dokument se zaměřuje na proces implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání, a proto vymezuje pro zúčastněné subjekty tyto úkoly:

  • vytvořit standard finanční gramotnosti pro absolventa základní a střední školy (standard finanční gramotnosti občana)
  • promítnout standardy finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů
  • vytvořit metodická doporučení školám
  • zařadit témata finančního vzdělávání do vzdělávání pedagogických pracovníků
  • monitorovat úroveň finanční gramotnosti

Na tomto místě je vhodné poznamenat, že zde není žádná mimořádná pozornost věnována finančnímu vzdělávání v rámci pregraduální přípravy učitelů.

Na základě zmíněných dokumentů byly meziresortní skupinou pro finanční vzdělávání zpracovány Standardy finanční gramotnosti (Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání a Standard finanční gramotnosti pro střední vzdělávání), které stanovují ideální úroveň, či cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání. Ty se staly součástí dokumentu Sytém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. Aktualizovaná verze z prosince 20078. Poté byly implementovány do Rámcového vzdělávacího program pro gymnázia, především do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce9 a slouží jako východisko pro tvorbu konkrétních Školních vzdělávacích programů. Jsou zapracovávány do schvalovaných RVP pro střední odborné školy s úrovní vzdělání E, H, M. Zapracování do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se předpokládá v nejbližším termínu jeho úprav.

Na standardy finanční gramotnosti navazují příručky zahrnující příklady dobré praxe a vzorové metodické materiály, které připravují MŠMT ČR, VÚP, NUOV a také MF ČR jako odborný garant. V Národním ústavu odborného vzdělávání vznikla metodická příručka pro učitele s názvem Finanční gramotnost, obsah a příklady z praxe škol10, která představuje vhodný podkladový materiál pro učitele základních a středních škol. Vymezuje obsah finanční gramotnosti a systematicky prezentuje poznatky potřebné pro práci pedagogů, včetně příkladů. Vytváří základ pro metodické zpracování učiva a didaktických pomůcek. „Učitelům základních škol by měla poskytnout představu o tom, co finanční gramotnost znamená, k čemu by měly být vytvořeny základy, na nichž se bude stavět na střední škole. Její obsah je proto širší než předpokládaný rozsah výuky v základní škole. Učitelům středních škol by pak měla poskytnout celkovou představu o tom, co by měli jejich žáci zvládnout."11 Tato příručka může být, s ohledem na její kvalitní obsah a široké určení, také vhodným podkladovým studijním materiálem pro studenty pedagogických fakult zajišťujících pregraduální přípravu učitelů a také pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a jiné aktivity celoživotního vzdělávání.

Poznámky pod čarou:

1 Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF [online]. 2007, říjen. [cit. 2009-5-15]. Dostupné z WWW: .

2 Sytém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009-5-15].  Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach>.

3 Sytém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009-5-15]. s. 7. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach>.

4 Tamtéž.

5 Makroekonomickými aspekty je rozuměna zejména orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory ekonomiky a porozumění základním makroekonomickým ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra aj.).

6 Základní povědomí o daňovém systému a roli daní v rámci občanské společnosti je nutné chápat jako prvek k zajištění odpovědného chování občanů vůči rodině a státu.

7 Sytém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009-5-15]. s. 8. Dostupný z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach>.

8 Sytém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách. Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005, aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. 2007, prosinec. [cit. 2009-5-15]. s. 12–14. Dostupné z WWW: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach>.

9 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 978-87000-11-3.

10KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. ISBN  978-80-87063-13-2.
KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008 [online]. [cit. 2009-18-5].  Dostupné na WWW: <http://vuppraha.rvp.cz/soubory/Financni_gramotnost_obsah_a_priklady_z_praxe_skol.pdf>.

11KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. ISBN  978-80-87063-13-2. s.3.

 

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Milena Tichá CSc.

Hodnocení od uživatelů

Eva Rathouská Grmelová
6. 10. 2009, 09:11
Dobrý den ráda bych ještě doplnila článek o odkaz na příklady z praxe škol, které jsou nedílnou součástí zpracované příručky Finanční gramotnost - obsah a příklady z praxe škol. Tyto příklady obsahují možnosti jak finanční vzdělávání uchopit přímo při výuce.
http://www.nuov…t_cd.zip .
Tyto příklady v rámci plnění resortního projektu zpracovávali vybraní učitelé, kteří se problematikou finančního vzdělávání v základních i středních již delší dobu zabývají.
Děkuji Eva Rathouská Grmelová

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Finanční gramotnost