Cíl vyučovacího projektu byl formulován následovně: Žáci vyjádří své emoce z období železné opony, resp. uvedou, jak byly evropská spolupráce, mezilidské soužití a občanská práva v socialistickém bloku poškozovány.
Žáci si nejdříve pomocí oblíbené dřevěné stavebnice KAPLA přepůlili třídu na východní a západní část. Potom se rozdělili na dvě skupiny, z nichž jedna představovala východní a druhá západní Berlín. V každé skupině žáci dostali marky – měnu, za kterou si mohli nakupovat.
Zatímco ve "východním Berlíně" nebylo k dostání nic, na západě se prodávala americká čokoláda, banány a mandarinky. Žáci z "NDR – východního Berlína" se závistí sledovali, jak si jejich západní sousedé pochutnávají na sladkostech. Následovala diskuse, v níž žáci popisovali své pocity nerovnosti a nespravedlnosti. Potom jsme některým žákům z "Východu" umožnili překročit hranici a navštívit Západ. Ovšem tito žáci se rovněž neradovali dlouho. Vzápětí se totiž ukázalo, že když promění své marky na západoněmecké v příslušném kurzu, budou mít peněz tak málo, že si za ně stejně nic koupit nemohou.
Z tohoto prožitku žáci vyvodili, že by jednomyslně preferovali být v západní skupině a vyjadřovali své dojmy z toho, že jim zeď brání ve svobodném cestování a stěhování. Součástí rozpravy byly i úvahy nad možnými způsoby překonání zdi (emigrací). V takových případech jsme jim připomínali, že by ovšem museli ve východním bloku zanechat své rodiče i svoji rodinu, která by zde byla za jejich emigraci různými způsoby pronásledována a trestána.
V závěrečné reflexi jsme zkušenosti žáků z bipolárního světa propojili s obrazovou publikací Petra Síse – Zeď /Jak jsem vyrůstal za železnou oponou (Praha : Labyrint, 2007. ISBN 80–86803–12–0). Vzdělávací a výchovné přesahy projektu nejlépe vyjadřují právě slova autora knihy: „Zeď, která rozdělovala dlouhá léta Berlín i celou Evropu, je naštěstí už jen vzpomínkou. Ale některé vzpomínky je třeba uchovávat. Jako zprávu o minulosti. Jako varování budoucnosti. Přestože jedna zeď padla, jiné zůstávají a další vznikají. Po celém světě. V Izraeli, v Koreji nebo na mexické hranici. Zdi symbolické, ideologické i skutečné. Zdi strachu, nesvobody a podezírání. Zdi, bez nichž by byl náš život mohl být svobodnější a šťastnější..."
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.