Existence rámcových vzdělávacích programů umožnila zásadní změny v celém školském systému v České republice. Změny se týkají nejen cílů, obsahu a podmínek vzdělávání, ale i vzdělávacích metod, činností, způsobů hodnocení apod. Aby byla změna úspěšná, musí se změny promítnout do všech výše uvedených prvků současně.
Často se setkáváme s dotazem Proč změna? Pokud existují školy, kde hlavní učební pomůckou je učebnice, která učiteli "diktuje", co má učit, žáci se učí "pro známku" a k dlouhodobému a trvalému osvojení obsahu vzdělání v mnoha případech nedochází, pokud metody výkladu, frontálního opakování a individuálního zkoušení se ukazují jako neúčinné ve chvíli, kdy má žák logicky třídit informace, znalosti využívat k vlastnímu rozvoji, pracovat na své osobnosti a naučit se obhajovat své názory v diskuzi, pak je čas na změnu.
V současné době má většina škol autonomii správní a ekonomickou. Tvorbou vlastního školního vzdělávacího programu získá i autonomii pedagogickou. Ta škole umožní zvolit sivlastní vzdělávací prostředky, smysluplně redukovat učivo, rozumně integrovat obsahy vzdělávacích oborů, profilovat se podle vlastních záměrů a zájmů a potřeb žáků, realizovat autoevaluační procesy apod. z hlediska potřebnosti, trvalosti a propojenosti procesu učení se životem.
Jak se tyto změny promítají do nových kurikulárních dokumentů (v našem případě do RVP GV)? Zatímco dosud platné Učební dokumenty pro gymnázia stanovují konkrétní vyučovací předměty s vymezením povinného učiva, a učební plán s hodinovými dotacemi pro každý předmět v každém ročníku, což znamená jakousi "unifikaci" vzdělávání na gymnáziích, RVP GV se svou ,,rámcovostí" snaží tuto unifikaci změnit a umožnit větší variabilitu vzdělávání.
Rámcový vzdělávací program gymnaziálního vzdělávání stanovuje vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou škola ve svém ŠVP musí respektovat. Gymnázium pak poskytne další vzdělávací nabídku podle zájmu žáků, zaměření školy a také vzhledem k dalšímu uplatnění absolventů školy.
Vzdělávací obsah je v dokumentu orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí:
- Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a příroda, Člověk a společnost, Člověk a svět práce, Umění a kultura, Člověk a zdraví, Informační a komunikační technologie.
V každé vzdělávací oblasti nalezneme charakteristiku, cílové zaměření a vzdělávací obsah oborů. Charakteristika vystihuje význam a postavení dané vzdělávací oblasti v rámci gymnaziálního vzdělávání a popisuje, kterými vzdělávacími obory je tvořena. Cílové zaměření vymezuje, jak vzdělávací obsah dané oblasti napomáhá rozvíjet u žáků klíčové kompetence. Nově pojatý vzdělávací obsah oborů tvoří nejrozsáhlejší část oblasti. Skládá se z očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupy jsou závazné, činnostně zaměřené výstupní "kvality", jimiž mají žáci disponovat na konci gymnaziálního vzdělávání (vědomosti uplatněné v dovednostech, rozhodovacích schopnostech, postojích, vztazích).
Škola by měla usilovat o to, aby očekávaných výstupů dosáhli všichni žáci na úrovni maxima svých individuálních možností. Vymezené učivo, které je v RVP GV stanoveno jako ,,základní", je chápáno jako prostředek k získání očekávaných výstupů.
Na základě rozdělení a rozpracování očekávaných výstupů a učiva do ročníků případně jiných časových úseků učitelé sami vytvoří osnovy vyučovacího předmětu. Na úrovni ŠVP mohou vzniknout tradiční vyučovací předměty (tak jak je známe ze současné školy) nebo může být při jejich koncipování využita rozumná integrace vzdělávacích obsahů.
Integrace by měla směřovat k tomu, aby žáci porozuměli mezioborovým a mezipředmětovým vztahům a zamezilo se neúčelnému zdvojování učiva. Předměty pak budou rozděleny do ročníků nebo jiných časových úseků a bude jim přiřazena hodinová dotace.
Při tvorbě učebních osnov je nutné mít na paměti, že ve vzdělávání nejde o předávání hotových poznatků určených k zapamatování, ale především o rozvíjení klíčových kompetencí žáků - souboru vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj žáka, které se navzájem prolínají a doplňují.
Stejně tak je nutné mít stále na paměti, že na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků se podílí nejen vymezený vzdělávací obsah, ale i průřezová témata (která jsou dalším novým prvkem v RVP), celkový způsob života školy, mimoškolní aktivity apod.
Jak konkrétně pracovat podle RVP GV bude zveřejněno v Manuálu GV a v dalších ukázkách na Metodickém portálu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
