Společným znakem lesních MŠ je prostředí, kde děti tráví veškerý čas nebo jeho velkou většinu. V Německu a dalších zemích, kde se tato forma MŠ osvědčila, jsou děti v lese, na louce či u vody. Existují tak nejen lesní, ale i přírodní MŠ (německy Naturkindergarten, zdůrazňující obecný příklon k přírodě nezávisle na její podobě) či pobřežní MŠ (německy Strandkindergarten, u Baltského a Severního moře by byl název lesní MŠ zavádějící). Vzhledem k převažujícímu počtu lesních MŠ zůstaneme u tohoto označení.
Pro mnohé je obtížné představit si mateřskou školu bez budovy. Děti však nevyžadují nutnost přebývat v místnosti, pokud mají zajištěny základní podmínky pro pobyt venku, tedy dobré oblečení, výživu a péči. Děti velmi rády objevují a relativně neměnné prostředí mezi čtyřmi stěnami tuto touhu nevyhnutelně brzdí. Příroda se každým dnem mění, což vytváří stále nové podněty vyžadující prozkoumání a přizpůsobení se – kdysi základní podmínky přežití, dnes výrazný prvek rozvoje osobnosti dítěte. Přesto nastanou situace, kdy je přístřešek vítaným pomocníkem. V míře využití přístřeší se jednotlivé LMŠ liší.
Odvážnější verze LMŠ jsou výhradně venku a v nevyhnutelných případech (silný mráz, bouře apod.) zůstávají děti po předchozí dohodě s rodiči doma, nebo mají náhradní program (muzeum, knihovna apod.). Program LMŠ bez přístřeší bývá často pouze dopolední, děti odcházejí domů před obědem či po něm. Existují však i LMŠ, kde je zajištěno spaní na silných nepromokavých matracích. Vždy záleží na kreativitě i odvaze pedagogů a rodičů. Děti, jsou-li v suchu, v teple a najedené, nemají žádný problém s podmínkami pro nás již extrémními.
Nejčastějším typem zázemí LMŠ jsou sruby, maringotky či velké stany. Zázemím pro Dětský klub Šárynka v Praze, inspirovaným koncepcí LMŠ, je mongolská jurta. Zde mají děti v kapsářích náhradní oblečení, jsou zde uloženy pomůcky a materiály (nářadí, knihy, lana). Uprostřed jurty je stůl u něhož děti denně obědvají, ale může sloužit i ke společné přípravě jídla, tvoření či setkávání s rodiči a veřejností. Součástí jurty je i malá kuchyňka, kde je připravován oběd. Zásadou však je trávit převážnou většinu času venku v okolní přírodě.
Nejblíže k institucionální mateřské škole jsou tzv. integrované LMŠ, které sídlí v klasické budově jak ji známe, ale maximum programu se odehrává v přírodě. Tento typ LMŠ zatím v České republice není známý, ačkoli není vyloučeno, že se mu některé MŠ svým častým programem v přírodě blíží. Děti se zde obvykle scházejí pouze ráno a na oběd, případně zde přespávají. Může se jednat o program pro celou MŠ nebo jen pro část dětí. Nevýhodou této verze je podmínka přilehlého lesa, či vhodného přírodního prostoru, kam děti mohou každý den vyrazit.
Za LMŠ nelze považovat mateřskou školu s velkou zahradou. Zahrada představuje ohraničený a člověkem uměle udržovaný prostor, navíc bývá vybavena umělými herními prvky. Naproti tomu les, či jiné přirozeně přírodní prostředí probouzí fantazii a zvědavost dětí tím, že každý jeho prvek (padlý strom, louže, drobné kamínky atd.) se může stát předmětem hry. Individuální rozvoj dítěte souzní s absolutní originalitou každé části přírody. Vědomí, že prostor není ohraničen, zvyšuje potřebu soudržnosti se skupinou. Děti si přirozeně hlídají, aby se neztratily, což samozřejmě rovněž hlídají i přítomní pedagogové. Situace v lese je proto nesrovnatelná s klasickou zahradou MŠ.
LMŠ jsou tak závislé na dostupnosti lesa či jiného přirozeně přírodního prostředí. Obyvatelé velkých měst přesto nejsou předem vyloučeni. Bývá v nich vyšší poptávka po kompenzaci interiérového způsobu života a počet LMŠ je vysoký (např. v německém Hamburku je 14 LMŠ). Ve velkoměstech existují dva způsoby, jak zajistit přístup do přírody. Buďto se skupina schází na zastávce hromadné dopravy (případně disponuje vlastním autobusem), kde si rodiče v dohodnutý čas opět vyzvednou své děti. Nebo má LMŠ základnu či místo srazu na okraji města, odkud lze přímo vyrazit do lesa. To je případ i zmiňované pražské Šárynky, která se nachází na úpatí Divoké Šárky.
V současné době, kdy je nedostatek míst v mateřských školách problémem v řadě míst, je LMŠ výhodnou alternativou. Není třeba nákladně zakládat či rekonstruovat mateřskou školu. V případě, že by lesní mateřské školy zohlednila česká legislativa, jako je tomu např. v sousedním Německu, mohl by být tento problém flexibilně vyřešen. Jak již ale bylo napsáno v příspěvku Kořeny, LMŠ vznikly jako rodičovská iniciativa, jíž ani teď nic nebrání být s dětmi pravidelně v přírodě. Rovněž Rámcový vzdělávací program vytváří prostor pro MŠ zařadit pravidelý pobyt v přírodě do svého ŠVP, vznik integrovaných lesních mateřských škol je tedy z velké části otázkou iniciativy pedagogů a rodičů.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.