Outdoorové aktivity předškolních dětí v Norsku

Outdoorové aktivity předškolních dětí v Norsku

Naše mateřská škola byla po tři školní roky (počínaje školním rokem 2006/2007) zapojena do mezinárodního projektu Comenius - Partnerství škol. V projektu, který nesl název „A Sense of Nature", jsme spolupracovali s mateřskou školou z Norska, Slovinska, Chorvatska a Litvy.

Na podzim v roce 2008 jsem vycestovala na partnerskou schůzku do Norska, kde jsem měla možnost poznat tamní předškolní vzdělávací systém a venkovní aktivity dětí v mateřské škole.  Norský předškolní vzdělávací systém jsem podrobněji popsala ve svém článku „Norské děti se ve školce učí samostatnosti" v Informátorku 2/2009, tudíž se o něm nebudu zmiňovat v následujícím příspěvku. Ráda bych se však s vámi podělila o zkušenosti z outdoorových aktivit dětí v norské školce, které na mne velmi silně zapůsobily.

Naše partnerská mateřská škola „Sakshaug Barnehage" se nachází v šestitisícovém městečku Inderoy v oblasti Nord Trondelag poblíž Trondheimu. Celá tato oblast je propletana 130km fjordem, jenž se nazývá Trondheimsfojrden. Všudypřítomný fjord zakusující se hluboko do pevniny dává krajině specifický a velmi přitažlivý ráz a zároveň vybízí k rybářským aktivitám, a to již od těch nejmenších.

Děti v norské mateřské škole tráví převážnou část dne venku, a to za každého počasí a v každém ročním období. Nejmenší děti, které ještě mají potřebu odpoledního spánku, spí ve venkovním areálu školky v kočárcích. Vzhledem k tomu, že v norských mateřských školách není státem zajištěno stravování, nosí si děti jídlo s sebou z domova a zároveň si společně s učitelkami připravují jídlo v přírodě při venkovních aktivitách. Ve školce si připraví v dobře vybavených kuchyňských linkách polotovary, které si vezmou s sebou ven, a v přírodě, kde mají k dispozici dřevěné přístřešky a sruby s kempinkovým vybavením, si jídlo dohotoví na ohni (např. palačinky, vafle, čaj, ale také ryby, které si samy naloví).

A právě rybolov předškolních dětí mne nadchl. Učitelky a učitelé (v norských mateřských školách nejsou muži-učitelé vzácností) vedou děti k prožitkovému poznání celého procesu rybolovu. Když jsem poprvé od norských kolegyň slyšela o rybaření s dětmi, představovala jsem si, že na nějaké bezpečné lodi vyplují s dětmi na moře, děti se podívají, jak rybáři naloví ryby, které pak dají do předem určené kuchyně, kde je tepelně zpracují a po té je děti ochutnají. Tato moje představa však při mém vlastním prvním prožitku rybolovu s dětmi vzala rychle za své!

Průběh celého procesu rybolovu dětí - od přípravy rybářského náčiní, přes samotný rybolov, úpravu ryb k tepelnému zpracování, opékání na ohni v přírodě, pojídání ryb až po úklid rybářského náčiní - dokládají níže přiložené fotografie s komentářem.

1. Vše potřebné k rybolovu si děti připraví se svými učitelkami ve školce. Cesta ze školky k fjordu v ranních mrazivých hodinách.

2. Děti se svým učitelem na obyčejném motorovém člunu vyráží na moře. Jediné bezpečnostní opatření dětí jsou záchranné vesty. Na jednom člunu je 5 - 6 dětí a 2 dospělí. Rybolov je pro děti velmi oblíbenou aktivitou. 3. Způsob Rybaření je dvojí: buď loví ryby do sítě, nebo má každé dítě svou malou udičku. Pokud chytají děti na udičky, ulovené ryby si také samy odháčkují a dají do kádě.

4. Kromě mnoha dalších jsou v této oblasti typickou rybou platýsi.

5. Děti pozorují, jakým způsobem se ryby upravují před tepelným zpracováním. I to patří k rybolovu. 6. Děti zkoumají části ryby. 7. Před tepelnou úpravou děti s učiteli opláchnou části ryby ve fjordu. 8. Děti se těší na upečené platýse. 9. Ryby, které děti samy nalovily a pomohly připravit na oheň, chutnají nejlépe. 10. V kombinaci s upečenými vaflemi a dalšími ingrediencemi není o výborném obědě v přírodě pochyb. 11. Děti se po úspěšném rybaření vrací do školky. 12. Po návratu do školky musí děti se svými učiteli rybářské potřeby pečlivě uklidit, aby byly připravené na příští výpravu. Cíle a metody předškolního vzdělávání v Norsku V norských mateřských školách jsou děti přijímány po dosažení věku 1 roku. Učitelky vedou děti k samostatnosti a zodpovědnosti od nejútlejšího věku. Přestože se v tamních školkách preferuje malá skupina dětí na 1 dospělého (počet dětí a dospělých záleží na typu aktivit, které s dětmi v danou chvíli realizují), dávají učitelky dětem hodně prostoru při různých činnostech v přírodě - viz rybaření, zkoumání terénu v přírodě, kde mohou např. lézt po vlhkých kamenech v kopcovitém terénu, lézt na stromy, zkoumat živočichy a rostliny na okraji fjordu a další. V malých skupinách mohou s dětmi lépe spolupracovat a komunikovat, věří v dětské schopnosti, které poměrně široce nastavenými bezpečnostními hranicemi dále rozvíjejí. Činnosti, kterým se děti věnují, probíhají v celém svém procesu - od přípravy až po úklid různého náčiní (např. příprava a úklid rybářského náčiní, kempinkového náčiní v dřevěných přístřešcích apod.). Děti tak poznají nejen celý proces konkrétní činnosti, ale zafixují si i pracovní návyky s ním spojené, které tak pokládají za samozřejmou součást činnosti. Důraz je kladen na učení dětí prostřednictvím jejich vlastních zážitků a zkušeností. Velmi je ceněno přírodní prostředí, ze kterého a ve kterém děti čerpají nejvíce poznatků a učí se respektu k němu. Předškolní věk vnímají v norských mateřských školách jako specifický věk určený k hrám a vlastnímu objevování a zkoumání, nikoliv jako věk určený k přípravě na školu nebo dospělost. Nedílnou součástí pedagogického působení je velký prostor k individuálnímu přístupu, jenž je daný malým počtem dětí ve skupině. Učitelé velmi podporují přátelské vztahy mezi dětmi, různost a nestejnost vnímají jako obohacení, každý je viděn jako cenný v dětské komunitě. Je velmi přínosné a obohacující nejen po profesní, ale i osobní stránce, navštívit mateřskou školu v některé z evropských zemí a zapojit se do dění společně s učitelkami a dětmi. Měla jsem tak možnost poznat a vyzkoušet si na vlastní kůži práci kolegyň v Norsku, poznat jejich priority v předškolním vzdělávání, seznámit se s jejich specifickými metodami a činnostmi, uvědomit si rozdílnosti i souvislosti mezi naším a norským předškolním vzděláváním, zažít velmi vstřícné vztahy učitelek k dětem a učitelek mezi sebou. Milé kolegyně, pokud se vám naskytne podobná příležitost vyjet do některé zahraniční mateřské školy, rozhodně ji využijte. Žádné články ani videa vlastní zkušenost nenahradí.