Bojovníci proti totalitě

Ve školním roce 2008/2009 byl v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži pro žáky maturitních ročníků nově otevřen seminář mediální výchovy pod vedením Mgr. Karla Gamby. Studenti si sami mohli zvolit druh závěrečné práce: účast na projektu Syntéza vzdělávacího programu ICT (více na www.agkm.cz); individuální filmovou analýzu nebo zapojení se do soutěže Bojovníci proti totalitě. Ve skupině mediální výchovy se vyprofilovaly dva pracovní týmy, které se vzápětí pustily do práce právě na tomto úkolu.

Do letošního ročníku soutěže se zapojilo 66 škol v kategoriích audiodokument, videodokument a tištěný magazín. Vzhledem ke dvacetiletému výročí pádu totality v naší zemi byla pro žáky středních škol připojena kategorie „televizní magazín", vztahující se k tématu 17.listopadu 1989.

Hlavními partnery projektu jsou Česká televize a Český rozhlas, kteří vítězné snímky uveřejní ve svém vysílání právě při příležitosti oslav 17.listopadu. Mezi další partnery patří například Konfederace politických vězňů, Sdružení válečných veteránů nebo Hornické muzeum Příbram.

Přihláškou se naše škola zavázala dodat k určitému datu audiovizuální dílo žáků v rozsahu 10 – 15 minut.

Formátem televizního magazínu by měl být moderovaný televizní pořad obsahující různé druhy příspěvků (např. zpravodajská reportáž, anketa, rozhovor apod.).

Komise hodnotící jednotlivé výtvory byla složena nejen z profesionálních zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, ale také z pamětníků a bývalých politických vězňů. Vyhodnocení proběhlo v Památníku Vojna u Příbrami a k našemu nemalému překvapení právě naše dva snímky „Georgschalle" a „Vzpouru od nás nečekejte" obsadily první příčku. A jak se to vlastně všechno stalo?

Doprovodné akce – příprava na natáčení

Ještě před zahájením práce nám bylo nabídnuto školení pracovníků televize a rozhlasu, kde jsme se dozvěděli o zásadách filmové tvorby, týkalo se například střihové skladby, práce s kamerou, práce se zvukem nebo osvětlení. Všechny získané informace nám později byly velmi užitečné.

Nabídka doprovodných akcí projektu byla skutečně široká – exkurze v České televizi, v budově Českého rozhlasu, volné vstupenky na výstavy, možnost návštěvy archivů s dokumenty z období komunistické totality apod. Využili jsme nabídky jen částečně a vydali se na jednodenní výlet do Prahy. Zájem ve škole byl tak velký, že jsme museli omezit účast pouze pro žáky semináře mediální výchovy a redakci školního časopisu.

Nejprve jsme se vydali na prohlídku redakce Hospodářských novin, kudy nás provedl redaktor – absolvent naší školy. Dalším bodem programu byla exkurze na Kavčích Horách. Prostřednictvím videa nám bylo umožněno nahlédnout do všech prostor budovy, pak následovala vlastní prohlídka s výborným výkladem. Viděli jsme všechno od studií, kde probíhá natáčení, až po drahé přenosové vozy. Žákům bylo umožněno vyzkoušet si vyřazené kostýmy či manipulaci s kamerami. Tvůrci magazínu „Vzpouru od nás nečekejte" si pak zajistili příležitost zúčastnit se v panteonu Národního muzea předávání prestižní žurnalistické ceny Ferdinanda Peroutky. Protože nelenili, podařilo se jim získat cenné rozhovory s osobnostmi české kultury, například se šéfredaktorem týdenníku Respekt Erikem Taberym, Madlou Vaculíkovou, pracovníkem Českého rozhlasu Karlem Tejkalem, ředitelem Národního muzea PhDr. Michalem Lukešem a mnoha jinými.

Průběh natáčení

Obě tvůrčí skupiny pracovaly zcela samostatně – žáci sami přišli s tématem a koncepcí, kterou konzultovali s vyučujícím, na kterého se s dotazy mohli obracet v průběhu celého natáčení, vytvořili scénář, sami si sehnali vybavení a získaný materiál sami zpracovali.

První skupina si za téma vybrala tančírnu v Rychlebských horách a její osudy během dvou totalit, autorky se snažily zachytit specifickou atmosféru místa, zároveň otevírají otázku péče o památky na českém území. Druhý tým sestavil filmovou koláž, která se snaží podat ucelený obraz generace dnešních dvacetiletých, jejich názorů na listopadové události a současné politické dění. Oslovení mladí lidé se zároveň zamýšlí nad sebou, jsou také hodnoceni veřejně známými lidmi, rodiči, učiteli a vychovateli. Závěr vyznívá vcelku pozitivně, jeden z pedagogů konstatoval, že dnešní dvacetiletí by mohli být dobrým kompromisem mezi tím, co bylo, a tím, co bude.

Pozornost vzbudilo právě netradiční uchopení listopadového tématu, přirozenost a jednoduchost. Tvůrci se nesnažili o vytvoření dalšího historického dílka s vědomím, že takových dokumentů už bylo vytvořeno profesionály až dost. Věnovali se tomu, co si sami vybrali a považovali za důležité. Protože jim byl ponechán dostatek prostoru, mohli svou kreativitu využít takřka beze zbytku.

Po skončení natáčení následovala další náročná část – střih. Pokoj jednoho ze spolužáků se na čas proměnil ve střižnu a začaly dlouhé hodiny práce s programem Pinnacle studio 10. Pro představu, střih dokumentu Vzporu od nás nečekejte, který má necelých 14 minut, trval přibližně patnáct hodin, pokud počítáme i synchronizaci zvuku, vkládání hudby a tvorbu titulků.

Hotové filmy se samozřejmě nemohly obejít bez slavnostní premiéry, která se konala ve studentském baru gymnázia, zúčastnilo se jí na 80 žáků a také autor hudby použité v jednom z dokumentů, Petr Hudec. Galavečerem provázeli moderátoři ve večerním, nechyběl předfilm z dílny absolventů naší školy ani hudební vložka školní kapely The Tears. Po projekci byli autoři vyzváni, aby pohovořili o své tvorbě a na závěr střihač dostal dort ve tvaru kamery. První ročník filmové přehlídky „AGfest" byl tedy velmi úspěšný a nepochybně nebyl poslední. Každý jistě dovede docenit přínos společných zážitků tohoto druhu pro zdravé ovzduší ve škole.

Užitečné rady

Na začátku jsem psala, že pro nás ocenění z Příbrami bylo velikým překvapením, byli jsme si totiž vědomi technických nedostatků a nezkušeností, která práci hodně komplikuje. Proto bych teď chtěla uvést několik užitečných tipů pro žáky, kteří se rozhodnou natáčet video dokument:

• Kvalitní technika usnadňuje práci – starší kamery nemají vždy dobrý obraz.
• Venku je nutné pořizovat zvukový záznam zvlášť, není možné se spolehnout pouze na zvuk z kamery. Jednak je obtížné ho vyčistit od ruchů, závažnějším problémem je ovšem vítr. Při natáčení si to tvůrci neuvědomí, ale ve výsledku jim zůstane jen obraz a hukot jako z pračky.
• Vyhnout se mluvícím hlavám. Ne každý má trpělivost sledovat čtvrt hodiny různé lidi, kteří jen mluví. Je dobré pořídit si mezistřihové záběry z různých prostředí korespondujících s tématem.
• Autorská práva. Pro použití hudby či záběrů, které pochází z jiné tvůrčí dílny nebo televizního archivu, je třeba mít licenci Ochranného svazu autorského (www.osa.cz). Svolení autora nestačí.
• Kameraman by měl mít alespoň základní představu o tom, co je zlatý řez, pokud je mezi žáky například někdo, koho baví fotit, bude dost možná schopen i točit.
• Světlo – vždy je lepší přirozené než umělé a vždy je potřeba, aby ho bylo dost. Pokud žáci například navečer točí venku, zjistí, že na obraze vypadají jejich spolužáci či moderátoři jako utopenci – úplně modří, ačkoli se jim venku zdálo světlo dostatečné.
• Střih by měl být co nejjednodušší, bez speciálních efektů. Kvalitní střih se pozná podle toho, že si ho nikdo nevšimne.
• Baterie v kameře zpravidla venku nevydrží dost dlouho, zvláště v zimních měsících je třeba počítat s tímto nepříjemným nedostatkem energie.
• Méně někdy znamená více. Pokud si žáci natočí šest hodin záběrů, pravděpodobně se jim bude velmi špatně vybírat, co chtějí použít. Jistě je dobré jeden záběr natočit vícekrát, například z různých úhlů, ale pokud bude v závěru materiálu ke střihu více než jedna hodina, bude práce mnohem náročnější.
• Moderátoři by se před kamerou měli chovat přirozeně a cítit se dobře.
• Na začátku je dobré diváka zaujmout vtipem, překvapením...
• Nejdůležitější je, aby studenti věděli následující: Proč to dělají, pro koho (zaměřit se na konkrétní cílovou skupinu, např.vrstevníky), a co tím vlastně chtějí říct.

Přihlášky a pravidla soutěže najdete na webových stránkách www.bojovniciprotitotalite.cz.