Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Čísla jako fascinující symboly
Odborný článek

Čísla jako fascinující symboly

29. 5. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Věra Nosková

Anotace

Článek o významu čísel v lidské historii, mýtech a náboženstvích, ale i numerologii, jejích východiscích a (ne)věrohodnosti.

Pověry, víra v magii a zázraky, mýty a esoterická symbolika jsou součástí kultury, historie a náboženství. Je výhodné vnímat je především v tomto kontextu nebo také jako atributy vypovídající o lidské psychice a o potřebě jistoty, o touze po nevšedních schopnostech a znalostech, které by jedince zvýhodnily. Jak ale ukazuje praxe, člověka, který se o ně opírá, řídí se jimi a věří jim v praktickém konání, mohou dezorientovat, poškodit, jsou prostě špatnými rádci. V poznávání světa a při rozhodování se osvědčilo získat kvalitní informace, znát fakta, všímat si reality, preferovat racionalitu před domněnkami, "kouzlením", pocity a vírou.

Na modelu takzvané magie čísel a módní věštecké a "poznávací" numerologie, která se symbolikou čísel souvisí, lze demonstrovat, jak zavádějící jsou některé vykonstruované modely "zjišťování pravdy".

Magie čísel v historii a náboženství

Mystika čísel věří ve tři předpoklady:

  1. Číslo ovlivňuje bytí věcí, neboť jim propůjčuje řád.
  2. Číslo se tak stává prostředníkem mezi božským a pozemským.
  3. Pokud provádíme libovolné operace s čísly, mají tyto operace vliv i na věci, které s nimi souvisejí.

"Odejmi číslo ze všech věcí a vše pomine," řekl kolem roku 600 Isidor Sevilský.
"Čísla jsou projev boží moudrosti v našem světě, přístupná poznání lidského ducha," napsal svatý Augustin.

Tak například trojka je mimo jiné významným christologickým symbolem - vztahuje se k osobě Krista. Třikrát mu bylo předpovězeno ukřižování, třikrát požádal svého otce, aby od něho odňal kalich hořkosti, třikrát poodešel, aby se modlil s apoštoly, třikrát ho zapřel Petr, tři hodiny trvala tma po ukřižování, zmrtvýchvstání se stalo třetího dne atd. Trojka je domovem také ve většině pohádek: tři sourozenci, tři kouzelné předměty, tři dobré či špatné skutky. Jak praví lidové úsloví, do třetice všeho dobrého i zlého. Božskou (Svatou) trojici mají nejen křesťané, tři Višnuovy krky se objevují v Indii, božskou trojici měli staří Etruskové.

"Jsi jednička. Jsi nula. Do třetice všeho dobrého i zlého. Jeden je za dvacet a druhý bez dvou za osmnáct. Třináctá komnata. 33 Kristových let. Sedm hladových let. 12 apoštolů. Desatero" - to je jen několik příkladů proniknutí čísel do běžného jazyka, čísel, která cosi vyjadřují, symbolizují. Jejich kotviště v měnícím se přístavu jazyků je prastaré, mnohdy jde o tisíciletou historii a o významy v naší křesťanské kultuře původně biblické, ale i islámské, staročínské apod.

Průpovídky, ustálená slovní spojení s čísly přešla do běžné mluvy z hlubších struktur náboženství, magie a historie. Čísla totiž mají vedle své číselné hodnoty také hodnotu pocitovou a v oblasti náboženství, ale také v krajině esoteriky, magie a pověr na sebe nabalila velké množství vlastností, které se k nim mají vázat. Tyto významy a vlastnosti jsou ale někdy protichůdné, neboť v různých kulturách a mýtech se váží k jiným příběhům, k odlišným poselstvím.

Například třináctka je v naší kultuře nešťastné číslo, přitom Kristus povolal 12 apoštolů a sám byl tedy třináctý. Podle staré tradice pozval papež Řehoř denně ke stolu dvanáct chudých, aby s nimi pojedl. Jako třináctý se k nim měl tiše přidat anděl. V Talmudu se píše: "Jednou bude izraelská země rozdělena na dvanáct dílů, třináctý připadne králi Mesiáši." Ve všech těchto případech je číslo 13 jakýmsi svatým završením. Mnohé indicie ukazují na to, že v matriarchálních kulturách bylo 13 měsíců po 28 dnech, což samozřejmě souviselo s lunárním cyklem žen. Patriarchát toto rozdělení roku přeměnil na dvanáct dílů a třináctka získala jakousi ďábelskou pověst. Objevuje se i v důležité pohádce O šípkové Růžence jako třináctá, zlá víla. Psychologové, kteří interpretují pohádky coby mýty s poselstvím o době a člověku o této pohádce tvrdí, že stojí na přechodu mezi matriarchátem a patriarchátem. V Mexiku byla třináctka pozitivním a šťastným číslem - třináct bylo bohů a také nebeských sfér. Také podle kabaly jde o šťastné číslo.

ve staroindických textech jsou čísla vzývána: "Zdar jedné! Zdar dvěma! A stu zdar!" Zaříkávání, ve všech obřadech spjatých s množstvím kultur a náboženství, se často vázala k pevnému-magickému počtu opakování. V čínském myšlení označuje například jednička univerzální jednotu, přičemž číselná řada jang seřazuje mužská - lichá čísla a řada jin sestává s ženských čísel - sudých. Ve starém Babylóně dostávali bohové přiřazené číslo podle své velikosti a významu. Židovská kabala vyvinula esoterickou číselnou nauku, vybudovanou na vysoce komplikované mystice čísel, která se zabývala tajemstvím stvoření. V mystických muslimských kruzích se zaměnitelnost čísel a písmen využívalo ke stále složitějším operacím, jež se projevují ve výkladu Koránu, v předpovídání budoucnosti a třeba i v poezii.

Zvlášť důležitou úlohu měla sedmička a dvanáctka. Sedm bylo tehdy známých planet (v 10. století), dvanáct je znamení zvěrokruhu. V západním světě se po celý středověk silně projevovalo antické dědictví, které v pythagorejské nauce hledalo souvztažnost mezi číselnými poměry, hudební harmonií a strukturou kosmu. Zejména Filon Alexandrijský ve svém díle propojil starozákonní a pythagorejské ideje a položil tak základy číselnou mystikou silně ovlivňovaného výkladu Bible. Číselné spekulace pythagorejců pronikly do mystiky středověku.

Číslo deset bylo ceněno v kulturách s desítkovou soustavou, která se s velkou pravděpodobností odvíjela v předhistorických dobách z počtu prstů na rukou. Pro pýthagorejce byla desítka "všezahrnující, všeohraničující matka". Deset přikázání zná nejen křesťan, ale také buddhista, pět jich je pro mnichy a pět pro laiky. Podle kabaly stojí boží trůn na deseti sloupech. V islámu pěti smyslům vnějším odpovídá pět smyslů vnitřních a Mohamed měl deset učedníků, jimž přislíbil ráj. Čísla se využívala k lepšímu pochopení složitého světa jako symboly, ale také k předpovídání budoucnosti.

Staří pythagorejci

Pythagorejská aritmetika pracovala původně s přirozenými a racionálními čísly, přirozená čísla se znázorňovala pomocí oblázků. Kamínky - co oblázek to jednotka - byly pořádány do podoby pravidelných obrazců. Trojka jako trojúhelník, čtyřka jako čtverec, šestka jako obdélník. Proto se některá čísla nazývala čtvercová, jiná obdélníková atd.

Oblázková aritmetika má svůj předobraz ve starověké počítací praxi. Pythagorejcům vděčíme za rozdělení čísel na sudá a lichá a zavedení dalších pojmů do matematiky, např. dokonalého čísla. To je takové, jehož dělitelé, když jsou sečteni, dají číslo samotné. Prvním takovým číslem je šest, neboť 1+2+3=6, druhým je číslo 28: 1+2+4+7+14=28. Do roku 1971 bylo nalezeno 32 takových dokonalých čísel.

Jako se každé školní dítě učí slavnou Pythagorovu větu, tak z učení tohoto antického myslitele (nar. v 6. stol. př. Kr.) a jeho žáků těžila náboženská, literární a magická díla. Aristoteles (4. stol. př. Kr.) se ale k mystice Pythagora a jeho žáků vyjadřuje kriticky: "Zcela v zajetí matematiky si pythagorejci mysleli, že jejich číselné principy tvoří podstatu všeho jsoucna. Protože v matematice jsou čísla přirozeně prvořadá a protože se pythagorejci domnívají, že spatřují v číslech mnoho podobností s tím, co je, se vším děním.(...) Když jim někde něco chybělo, neváhali to uměle doplnit, jen aby byl systém ucelený."

A skutečně, protože například desítku pokládali za nejdokonalejší číslo, neboť představuje součet prvních čtyř celých čísel: 1+2+3+4=10 a bylo ji možno zobrazit jako trojúhelník se základnou ze čtyř jednotek, snažili se za každou cenu objevit deset nebeských těles, a když počet těles nepostačoval, vymyslili si těleso desáté, aby "dokázali" svou teorii.

Zajímavé je postavení lichých čísel. Ta hrají důležitou roli v lidových pověrách, ale i v teologii. A jak vnímali lichá čísla myslitelé starověku a středověku? Podle Platona jsou sudá - ženská čísla neblahá, lichá - mužská naopak příznivá:
Vergilius říká: "Bůh se raduje z lichého čísla."
Tradiční islámský výrok: "Vskutku, Bůh je liché číslo (totiž Jeden) a má rád lichá čísla."
Shakespeare: "Liché číslo přináší štěstí."

Numerologie - primitivní počítání se "vševědoucími" výstupy

Numerologie sice, alespoň verbálně, propagačně, vychází z mystiky vytvářené po tisíciletí kolem čísel, ale je v pojetí jednotlivých propagátorů a uživatelů jednak krajně zjednodušená a upravená pro praktickou potřebu, a také různě modifikovaná, bez jasných východisek a pravidel, jaká jsou například v matematice. Stala se v dnešní době především výdělečným podnikem, oborem doplňujícím nabídku esoterických pomůcek, kurzů, jasnovidného odhalování budoucnosti či vlastností člověka. Numerologické příručky a kurzy jsou jednou z nabídek zboží a služeb na esoterickém trhu. Ve výpravné knize seznamující s věšteckými technikami Budoucnost - odhalte, co vás čeká (přeloženo z anglického originálu) se v úvodu kapitoly o numerologii praví: "Numerologie je velmi kontroverzní obor. Zdá se, že co člověk, to jiný názor na její původ a metody."

Numerologie získává "informace" o zkoumané osobě tak, že sečte číslice v datu jejího narození, a vyjde-li dvojmístné číslo, sečte opět tyto číslice a získá tak "číslici osudu, života". Například: 7. 3. 1975 numerolog rozloží na 7+3+1+9+7+5 a vyjde mu součet 23, ten opět rozloží a sečte, 2+3=5, a výsledné číslo je 5.

Každé číslo je v numerologii charakterizováno jistými lidskými vlastnostmi, způsoby chování,temperamentem, možnostmi v životní dráze. Dotyčný s výslednou pětkou by měl být živý a podnikavý vtipálek, jemuž sedí práce mezi lidmi. V jiné numerologické příručce (Tajemství čísel - Jiří M. Fuchs) se ale dočítáme, že číslo 5 je nedefinovatelné, jeho vlastnosti nelze přesně určit. Není prý spolehlivé a v nejistých dobách často zklame. Jeho jediná vlastnost je nedůslednost. Jindy je pětka spojována se smyslovým životem, je to číslo lásky a manželství, neboť ženská dvojka se spojuje s mužskou trojkou.

Číslice osobnosti lze zase získat podle tabulky v níž devět čísel odpovídá písmenům v abecedě, tedy každé číslo má pod sebou tři příslušná písmena, devítka jen dvě. A opět se rozkládá a sčítá, tentokrát jméno dotyčného, jehož písmena jsou podle této (Pythagorovy) tabulky převedena na čísla. Čísla odpovídající samohláskám se píší nad nimi, souhláskám pod jménem. Postupuje se opět jako při výpočtu čísla osudu. Zvlášť se ovšem sčítají čísla pod jménem odpovídajícím souhláskám a zvlášť horní čísla odpovídající samohláskám. Číslo vzniklé součtem numerické hodnoty samohlásek má odhalit skryté touhy a podstatu osobnosti, říká se mu číslo skryté podstaty. Součet čísel zastupujících souhlásky je číslem vnějšího sebevyjádření. Poté se sečte numerická hodnota obou čísel, jejich součet je pak číslem osobnosti. A opět jsou k těmto číslům přiřazovány vlastnosti, temperament, životní náplň, které se liší v jednotlivých příručkách.

Filipika proti numerologii

Jedenáctka se v historii magie čísel uplatňovala méně. Hrála roli jako číslo hříšníků a pokání, existovalo 11 forem omylu. Jedenáct žen ve staré Spartě chránilo dionýsovské orgie od degenerace, v Římě "jedenáctimuži" (tak by se dala kriminalistická skupina v počtu 11 mužů také přeložit) zastávali roli jakýchsi kriminalistů, měli za úkol stíhat zločince. Numerologie přidává k číslu duchovní vhled a parapsychologické nadání, vůdcovské schopnosti, pracovitost, silnou vůli, srdečnost a veselost (Kniha osudu od Jane Struthersové).

Další jednoduchá příručka tvrdí, že číslo 11 znamená představivost a živou povahu, ale působí jen ve výjimečných případech. Kniha Budoucnost spojuje pod tímto číslem naprosté protiklady. Člověk s číslem 11 je obdařen mocí, silou, elánem, odvahou, ustrašeností, idealismem, fanatismem, pragmatismem, chápavostí, potřebou reforem… Je to tedy odvážný ustrašenec a chápavý a pragmatický fanatik.

Po prostudování více publikací numerologické literatury a při srovnávání jednotlivých čísel dojde čtenář nutně k poznání, že obraz "vypočítávané" osobnosti nezávisí na faktech, na skutečnosti, ale na tom podle které knížky, příručky, či kurzu se konkrétní numerolog řídí. Stačí, aby byl člověk soudný a neujde jeho pozornosti, že charakteristiky čísel aplikované na osobnosti neodpovídají, jsou opakem reality nebo jsou vágní.

Numerologické rozbory jsou poskytovány za úplatu a vzhledem k vágnosti odpovědí a primitivnosti výpočtu je každá cena vlastně nadsazená. Výpočty jsou to jednoduché, takže pokud se s nimi je člověk ochoten obeznámit, během dvou hodin se na numerologa "vyškolí". Co si ale numerolog počne, má-li odpovědět na logickou námitku, že pokud se žena provdá a její nové příjmení způsobí změnu čísla osobnosti, měla by se v té chvíli změnit také její osobnost, potažmo budoucnost.

Odvážné je také tvrzení numerologů, že: "Čísla, podobně jako řeč, nejsou něčím, co člověk vymyslel nebo vytvořil, ale něčím co našel. Čísla jsou původní kvalitou, skutečností vyššího řádu. Při správném pozorování čísel se zjevují zákony a tajemství stvoření." (kniha Tajemný svět čísel)

Skeptikovi nezbývá než varovat před pozorováním okolí a jeho vyhodnocování na abstraktní výpočty s magickými čísly místo preferování vlastních zkušeností, znalostí a třeba také intuice, což je mnohdy jakési neuvědomělé vyhodnocení podprahových informací.

V bohaté numerologické literatuře se zájemce o fakta setkává, stejně jako ve všech esoterických oborech, s povznesenou řečí plnou křečovitých tvrzení, pathosu a tajemných narážek. Chybí fakta, data, osobnosti, srovnání, analýzy, experimenty. Naopak častá je nabídka služby numerologických výpočtů, které mají odhalit za pevně stanovenou částku nejen osobnost zájemce, ale i její minulost, budoucnost.

V interpretaci výsledků svých rozborů si numerologové mezi sebou mnohdy odporují, přičemž jimi odhalované "poznatky" jsou mimoběžné racionální kauzalitě. Zákazník bývá oklamán sebejistotou závěrů, které se přitom hodí prakticky na kohokoli - jde o takzvaný Barnumův efekt. Phineas Taylor Barnum byl cirkusovým podnikatelem 19. století - "jasnovidcem". Barnumovým efektem později nazval Paul Meehl tendenci hodnotit smyšlený popis osobnosti, jakoby přesně odpovídal vlastní osobě daného člověka. Asi před 50 lety termín mezi psychology zdomácněl.
Je téměř jisté, že vážnost numerologie je posilována její blízkostí "královně věd" - matematice. Obě oblasti "pracují" s čísly! Matematika se v novověku s číselnou magií rozešla, stala se jazykem vhodným pro vyjádření obecných přírodních zákonů i méně obecných pravidelností a symetrií. Postupně se stala samostatným vědním oborem.
I v matematice, respektive v její filosofii se však "zabydlily" záhadné problémy tušené již starými pýthagorejci. Např.: Jakým způsobem čísla existují? Proč je matematika tak účinná při poznávání světa? Do jaké míry je výstavba matematiky záležitostí logiky a do jaké míry intuice?
Samozřejmě, že numerologie si takové a podobné otázky neklade, spíš dává odpovědi, neboť je suveréně "vševědoucí" jako všechny jasnovidné manipulace s psychikou.
Na druhé straně lze říci, že magie čísel i se svým levobočkem numerologií patří do bohaté drúzy čarování, které vyrůstá z touhy ovlivnit věci jakýmsi zkratem, kouzlem, obelstít neúprosnost přírodních dějů a návaznosti dějů s jejich příčinami a následky. Je to potřeba hluboce zakořeněná v lidské kultuře, jak dosvědčují mýty, pohádky, všechna náboženství i naše sny.

Psycholog PhDr. Václav Vlček tento fenomén vysvětluje potřebou víry: "Součástí lidské psychiky je i schopnost víry. Uvěření v cokoliv, tedy i v nadpřirozenou moc čísla, není výjimkou. Obsahuje v sobě schopnost posílit či obnovit narušenou homeostázu čili psychickou rovnováhu."

Po prostudování literatury s tématem numerologie a webových stránek numerologů či esoteriků, kteří si ji přivzali pro zpestření do svého arzenálu dalších věšteckých technik, lze nutně dospět k přesvědčení, že samotná numerologie je obor úzký, prostinký a nepřesvědčivý. Magie čísel a prezentace čísel v náboženství, magii a pověrách je ovšem téma bohaté, s mnoha historickými odkazy a společensko-psychologickými aspekty a je zajímavá jako všechna svědectví o představách člověka v průběhu staletí.

Literatura a použité zdroje

[1] – Budoucnost - odhalte co vás čeká. Praha : Knižní klub , 1992.
[2] – FUCHS, J.m. Tajemství čísel aneb Úvod do numerologie. Brno : Schneider vydavatelství,
[3] – KARLÍKOVÁ, J.; ŠÍR , Z. Číslo a jeho symbolika od antiky po renesanci. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003.
[4] – STREUTHERSOVÁ , J. Kniha osudu - praktický průvodce věštěním budoucnosti. Media klub, 1998.
[5] – Tajemný svět čísel - Mytologie a symbolika. Praha : Vyšehrad, 2002.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Věra Nosková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Matematika a její aplikace 2. stupeň