Sebeobhajování

Historie sebeobhájců má pravděpodobně kořeny ve Švédsku v 60. letech, kdy lidé s mentálním postižením začali zakládat své kluby volného času.

V roce 1972 se tato myšlenka rozšířila do Velké Británie a Kanady a lidé s mentálním postižením začali organizovat první konference sebeobhájců. Chtěli dát najevo, že jejich postižení je až sekundární a na prvním místě je jejich lidská osobnost a důstojnost. Nazvali se "People First" (V první řadě lidé). Následně se hnutí rozšířilo i do USA.

V České republice byla zorganizována první skupina sebeobhájců po roce 2000.

Evropská konference sebeobhájců, Edinburgh 2005

V červnu 2005 se ve skotském Edinburghu konala Evropská konference sebeobhájců, "European People First"(V první řadě Evropané).

Cílem bylo dokázat, že i lidé s mentálním postižením jsou schopni zorganizovat konferenci a také vytvořit Evropskou nezávislou organizaci sebeobhájců, která by mohla lobovat i v Evropském parlamentu.

Českou republiku reprezentovalo sedm zástupců, čtyři sebeobhájci a tři asistenti. Hlavní náplní jejich programu byla práce ve workshopech a diskuse o právech sebeobhájců.

Workshopy byly na téma Jaká máme práva? a Co nám brání naše práva mít? nebo Moc a jak ji uplatňovat v politice osob s postižením. Na základě diskuse vzniklo v závěru každého workshopu jedno až dvě stěžejní ustanovení.

Účastníci mimo jiné označili za zásadní přístup k informacím (např. navrhli upravit zákony do takové podoby, která bude srozumitelná i jedincům s mentálním postižením), aby se postižení lidé mohli seznámit se svými právy, a dále došli k názoru, že podstatné je umět se prezentovat, dát o sobě vědět a nebát se pozvat různé známé osobnosti, např. politiky.

Zajímavé bylo srovnání skotského a českého přístupu k ústavům pro mentálně postižené. Ve Skotsku byly prakticky zrušeny a zůstal pouze jeden pro osoby s hlubokým mentálním postižením.

Rozdílný je i přístup k právní způsobilosti. Tito lidé mohou ve Skotsku běžně uzavírat sňatky a dostává se jim podpory nejen při výchově dětí, ale i při hledání bydlení.

Během konference se nesměl používat výraz handicap, který má v Anglii a USA pejorativní charakter a znamená žebrák. V těchto zemích se rovněž nepoužívá termín lidé s mentálním postižením, ale people with learning disabilities, tedy lidé s problémy s učením. U lidí s hlubokým mentálním postižením se používá termín people with multiple disabilities, tedy lidé s vícečetným postižením či problémy.

Většina účastníků konference měla lehké postižení.

Zástupci České republiky se shodli na tom, že by v budoucnu podobnou konferenci rádi zorganizovali i u nás. Měla by se nést v duchu nárůstu práv osob s mentálním postižením a zároveň reflektovat rostoucí počet povinností a zvyšující se míru zodpovědnosti. Právě zdůraznění tohoto aspektu jim na konferenci chybělo.

Čeští zástupci konstatovali, že organizátoři i účastníci z jiných zemí měli o situaci v České republice značně zkreslené představy. Museli např. vysvětlovat situaci ohledně klecových lůžek a další aspekty péče o osoby s postižením.

Bylo rovněž konstatováno, že sebeobhájci z jiných zemí staví na základech, které se v České republice teprve budují, a že na změnu postoje celé společnosti k lidem s mentálním postižením, moderní pojetí péče o tyto osoby a vytvoření vhodných podmínek pro jejich inkluzi si ještě budeme muset počkat.

Informační zdroje a použité literatura:
Kozáková, Zdeňka. Evropská konference sebeobhájců " European People First" - Edinburgh 2005. Speciální pedagogika 2005, roč. 15, č. 4, s. 310-317.
www.dobromysl.cz