Nad plochou nádobou nebo nad umyvadlem žáci opatrně nalijí malé množství vody (do výšky 2 až 3 mm) do suchého sítka. Pozorují, že voda sítkem neproteče.
![]() |
1. Obrázek |
Poté do vody kápnou trochu prostředku na mytí nádobí. Voda buď hned, nebo při malém otřesu sítkem proteče.
Před opakováním tohoto pokusu je třeba sítko dobře vymýt čistou vodou a důkladně vysušit.
Žáci se mohou pokusit udržet vodu i v sítku na špagety, které má mnohem větší otvory.
To už je obtížnější. Vodu je třeba nalévat zvlášť opatrně a i malý otřes stačí k tomu, aby voda sítkem protekla. Jak však ukazuje obrázek, i to se podaří.
![]() |
2. Obrázek |
Vysvětlení
Částice vody se mezi sebou slabě přitahují. Tato síla drží například kapku na kapátku - jinak by i sebemenší kapička z kapátka odpadla.
![]() |
3. Obrázek |
![]() |
4. Obrázek |
Odmašťovací prostředky (detergenty) účinkují tak, že zmenšují sílu mezi částicemi vody. Voda pak může "obalit" velmi malé kapičky tuku např. na nádobí, a tím je z nádobí z nádobí smýt. Kápneme-li trochu detergentu do vody v sítku, přitažlivá síla mezi částicemi vody už neudrží tak velké kapky jako předtím, proto voda sítkem proteče.
Nepromokavé oděvy v sobě mají nepatrné dírky, kterými prochází vodní pára odpařovaná z těla (jinak by se srážela na vnitřní straně oděvu a prádlo by bylo brzy promáčené). Tyto dírky však nepropustí kapalnou vodu z deště z téhož důvodu, proč voda neprotekla sítkem. Některé druhy moderních nepromokavých tkanin mají tak malé dírky, že nepropouštějí vodu, i když se s nimi ponoříme pod hladinu. Přitom ale propouštějí vodní páru. Částice vodní páry jsou totiž na rozdíl od molekul kapalné vody daleko od sebe, proto se navzájem nepřitahují a projdou i velmi malými otvory.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.