Jak učit děti přednášet říkadla a básničky

Úvod

V rámci výuky předmětu Formy a obsah předškolního vzdělávání nám vyvstala potřeba ujasnit si některé metodické postupy a formy předškolního vzdělávání. A protože studentky kombinovaného studia oboru Učitelství MŠ jsou většinou již zkušenými učitelkami, vznikají v rámci jejich ročníkových prací zajímavé metodické studie, o které bychom se s vámi chtěli podělit. Doufáme, že jak její teoretická část, tak praktické příklady budou pro Vás inspirací k tomu, jak spolu se svými dětmi v mateřské škole vytvářet funkční pravidla spolužití.

Dětem jsou říkadla a básničky velmi blízké, protože dětské chápání jazyka je především zvukové a rytmické. Jsou pro dítě hrou i prostředníkem poznávání. Pomáhají rozvíjet celou osobnost dítěte, převážně dětskou řeč a výslovnost. Říkadla a básničky mají velkou výhodu, neboť se dají přednášet kdekoliv a kdykoliv. Výběr se řídí nejen věkem dětí, jejich citovou a rozumovou vyspělostí, ale také podmínkami, které určují charakter dětských zkušeností.

Propojení jazyka s dalšími oblastmi jako je hudební, pohybově - rytmická, výtvarná ... podporuje upevnění vědomostí a poznatků - tzn. učení prožitkem.

Tato metodická řada byla sestavena pro děti převážně čtyřleté a bylo navázáno na téma z předchozího roku - "Co nosí Podzimníček v kufříčku".

Specifické cíle:

• zdokonalování rytmizace textu;
• seznamování s typickými znaky ovoce;
• chápání legrace;
• procvičování grafomotorických dovedností.

Téma: "Enyky, benyky, švestkové knedlíky"

Činnosti, náměty, motivace:

• sbírání švestek na školní zahradě;
• seznámení s říkadlem "Švestky" (F. Hrubín):
  • děda dřímá na židli (předklony, houpání se jako v houpacím křesle);
  • babka míchá povidly (míchání vařečkou jako v hrnci);
  • jejich vnouček malý klouček, nese švestky přes palouček (ťukání ozvučnými dřívky);
  • babi míchej, dědo vstaň (vztyk ze sedu), švestek je tam plná stráň (ťukání ozvučnými dřívky nad hlavou).

• rytmizace v 2/ 4 taktu;
• pantomimický doprovod k obsahu veršů;
• instrumentální doprovod s pohybovým vyjádřením;
• vyprávění v kruhu o dobrotách ze švestek (švestkové knedlíky, kompot, koláč ...) - ochutnávka švestek;
• seznámení s básní "Švestkové knedlíky":
  • pohybové vyjádření (tleskání do stehen v rytmu říkadla, jedení knedlíků, plivání pecek).

• malování švestek tuší - skupinová činnost;
• opakování pohybové hry "Knedlíky":
  • máme hrnec veliký, vaříme v něm knedlíky (uprostřed kruhu sedí děti v podřepu - jsou knedlíky a nadzvedávají zadeček - vaří se, ostatní se drží za ruce - chůze v rytmu říkanky);
  • až se hrnec roztočí (lehký běh po kruhu);
  • knedlík z něho vyskočí (dřep, ruce jsou spojeny s kamarádem a knedlíky vyskakují z hrnce, přes spojené ruce).

• modelování švestek, přidání k jablíčkům na talířky;
• kolektivní práce - zdobení podzimního kola namalovanými švestkami;
• vyhledávání obrázků s motivem ovoce v knihách - výstavka těchto knih;
• grafické cviky ruky - švestkové knedlíky, oválky;
• vykreslování - omalovánky švestek různé velikosti;
• porovnávání malé - velké.

Metodické poznámky:

• děti se lépe učí říkadlům a básničkám s pohybovým vyjádřením, rytmizací a melodizací;
• při skupinovém přednesu se u ostýchavějších dětí odbourává tréma a strach ze samostatného přednesu;
• prožitek je silnější a trvalejší;
• dochází ke spolupráci, toleranci a respektování se s ostatními dětmi při střídání vedoucích úloh;
• rozvíjí se tvořivost a fantazie při vymýšlení pohybů a dramatického vyjádření.

1. Obrázek

2. Obrázek 3. Obrázek 4. Obrázek