Jak učit děti orientovat se v prostoru

Úvod

Děti formou spontánních činností a manipulacemi s konkrétními předměty získávají zkušenosti a objevují vztahy mezi objekty okolního světa. Seznamují se s tím, co mohou bezprostředně poznávat ve svém okolí. Je potřeba vést děti k samostatnosti při orientaci v životním prostředí.

S dětmi si budeme všímat všech předmětů, které nás obklopují, popisovat jejich polohu, modelovat další situace. Pracujeme hlavně s těmi věcmi, se kterými přicházejí děti bezprostředně do styku. Pro zdokonalování prostorové představivosti připravíme námět na řízenou činnost, a před tím budeme s dětmi vztahy (na něčem, pod něčím, vedle něčeho, vpravo od, vlevo od, blíž, dál od něčeho, za, nad něčím) procvičovat hlavně v přirozených situacích, tj. v přirozeném prostředí. Např. při volných hrách stavíme s dětmi hrad, komíny atd. Děti podávají učitelce kostky, které leží na něčem, pod něčím, vedle jiné kostky atd.

Nezapomeneme, že i my jsme objektem v prostoru. Tedy i děti samy sebe do prostoru umisťují. Postaví se na velkou kostku, sednou si pod stůl, na lavičku, postaví se do kruhu, za dveře, za stůl. Na dětech samých procvičujeme i prostorové pojmy za, před, vedle.

Upozornění

Relace určení pomocí příslovce vpravo, vlevo jsou velmi obtížné a u osob je třeba rozlišovat: "Alenka si stoupne vpravo od Honzíka!" znamená, že Alenka si stoupne k Honzíkově pravé ruce. Stojí-li však pozorovatel čelem k ní, pak je z jeho hlediska Honzík vpravo od Alenky a Alenka vlevo od Honzíka.

Nejmladší věková skupina dětí (3 - 4 let)

Jde o první zkušenosti dětí s okolím - prostorem, v němž se pohybují.

Specifické cíle:

• seznamování s místy, kde si mají děti ukládat své věci (oděv, obuv, ručník), s místnostmi mateřské školy tak, aby se v nich postupně učily orientovat;
• orientování se v nejbližším okolí (hřiště, zahrada, cesta do mateřské školy);
• rozhodování o vzájemné poloze objektů a jejich umístění (leží na stole, je v krabici) dle pokynů;
• procvičování prostorové orientace při chůzi a běhu mezi překážkami.

Pedagogické záměry:

• nenásilné vedení dětí v herních situacích k tomu, aby dodržovaly určení, směr a změny směru při vlastním pohybu a pohybu s hračkou;
• vytváření nové prostorové situace změnami v rozložení hraček a předmětů ve třídě;
• v různých činnostech seznamovat děti s prostorovými vztahy tak, že učitelka záměrně používá základní předložky a příslovce místa: před, za, vedle, nad, pod;
• vedení děti k tomu, aby jim postupně rozuměly a začaly je používat při vyjadřování vztahů mezi předměty a vztahů předmětů k vlastní osobě (využíváním známých pohádek, např. O veliké řepě a jiných přirozených situací).

Střední věková skupina dětí (4 - 5 let)

Práce v tomto věkovém stadiu předpokládá ve větší míře manipulaci s předměty, činnosti samotných dětí, rozvinutější formu slovního doprovodu činnosti a důkladnější objevování vztahů mezi předměty.

Specifické cíle:

• upevňování znalostí o místnostech v mateřské škole - podpora správné orientace;
• samostatné umisťování objektů do prostoru - dle pokynů;
• rozhodování o vzájemné poloze dvou předmětů (míček je na stole, panenka je v polici, které hračky jsou ještě na stole, které v polici);
• vyhledávání cesty a řešení labyrintů (v místnosti, zahradě, na pískovišti) - vždycky ve spojení s jejich znázorňováním;
• zdokonalování lokomočních pohybových dovedností v prostoru s vyhýbáním, s orientací mezi překážkami, se změnami směru a délky kroku;
• běhání za vedoucím dítětem se změnou směru apod.

Pedagogické záměry:

• postupně prakticky upevňovat znalosti dětí o cestě do mateřské školy;
• vedení dětí k postupnému objevování vzájemného postavení předmětů v prostoru i předmětů vzhledem k pozorovateli (před, za, nad, pod, vedle, mezi);
• pozvolna přivádět děti k rozlišení označení vlevo - vpravo.

Nejstarší věková skupina dětí (5 - 6 let)

Děti nejstarší věkové skupiny vytvářejí situace podle pokynů učitelky samostatně. Přesně určují polohu předmětů. Zřetelněji se uplatňuje vnímání prostoru, a toto vnímání umožňuje dítěti lepší orientaci v poloze předmětů. Práce v tomto věkovém období je přirozeným vyvrcholením a shrnutím zkušeností, které děti získaly na základě činností a manipulací s konkrétními předměty v předcházejícím období.

Vzhledem k věku dětí, můžeme sledovat, zda děti dosahují očekávaných výstupů, tzn. co dítě dokáže.

Očekávané výstupy:

• znát cestu z domova do mateřské školy a zpět;
• bezpečně se orientovat v mateřské škole a v okolí mateřské školy;
• pozorovat nejbližší okolí a správně označovat umístění předmětů (leží - na stole, na lavičce, visí na stěně - nad, pod, vlevo, vpravo, vzadu, mezi);
• uspořádat a třídit předměty ve třídě podle pokynů učitelky nebo podle vlastních domluvených pravidel (úklid hraček);
• rozlišovat vpravo - vlevo, zprvu na základě zkušeností dětí (pravou rukou se kreslí, jí, na levé nosí děvčátka prstýnek), pak podle pokynů učitelky - podej misku, která leží vlevo od tebe, ulož panenku do kočárku, který stojí vpravo ode mne, teprve na závěr zadávat úkoly typu: co leží vpravo od talíře;
• sledovat vyznačenou "cestu" (nakreslenou křídou na zemi, klacíkem v písku apod.) a její průběh v prostoru (využití her se šipkami);
• zvládnout chůzi s orientací v prostoru mezi překážkami a změnou délky kroků podle pokynů učitelky;
• zvládnout běh za vedoucím dítětem i určeným směrem volně v prostoru, se změnami směru, dobře se orientovat v prostoru.

Pedagogické záměry:

• sledovat s dětmi na vycházce cestu, park, náměstí;
• popisovat, určovat - blíž, dál, vedle;
• pomoc učitelky dětem při sestavování labyrintu v místnosti.

Činnosti:

• společné sestavování labyrintu v místnosti pomocí snadno přestavitelného nábytku nebo stavebnice, děti volí z různých cest ty, jež ze zvoleného výchozího stanoviště vedou k cíli - vláček vyjíždí od stolu, konečná stanice - dveře, objížďky, překážky;
• orientace dětí v labyrintu (nakresleném křídou na podlaze, načrtnutém na pískovišti, vytvořeném pomocí stavebnicových kostek), naučit je v něm najít cestu k cíli, po jiné nebo stejné cestě se vrátit zpět (využití říkanek, pohádek, klubíčka nití, sypáním přírodnin);
• zdolávání překážkové (opičí) dráhy.

K dosažení žádoucích výsledků napomáhají kladné citové prožitky dětí při získávání nových informací, což se kromě hrou uskutečňuje nejen řízenými činnostmi, ale i jinými činnostmi v průběhu celého dne.

Náměty pro práci s dětmi v průběhu dne

Vzdělávací nabídka v rámci dílčího cíle - orientace v prostoru - by měla být součástí integrovaného bloku. Neměla by být dětem předkládána tak, že jde o plnění zadaného úkolu, ale že přirozeně vychází z realizovaného tématu.

Ranní (volné) hry

Námětová hra "Na město"
Děti si při hrách postaví ze stavebnice maketu města (domy, škola, školka, nemocnice, nádraží, parkoviště, pošta ), využijí auta, dřevěné vláčky. Při manipulaci s dopravními prostředky určují, kudy projíždějí, kde se nacházejí. Auto stojí vedle pošty, za školou, před nádražím.

Námětová hra "Na obchod"
Do obchodu přivezli ovoce a zeleninu, ukládáme ji do polic, do košíků, vedle jiné zeleniny nebo ovoce, nad, pod, vpravo, vlevo od určeného ovoce nebo zeleniny.

Námětová hra "Na lékaře"
Vedeme děti k postupnému používání základních příslovcí místa. "Polož panenku na lehátko, do kočárku, posaď ji na židli. Teploměr leží na stole, dej ho panence pod ručičku. Odlož ho do skříňky."

Řízené činnosti

Hra "Jdeme na výlet"
Děti se seznamují s místnostmi v mateřské škole. Společně s učitelkou se jdou podívat i do místností, kam běžně nepřicházejí (kuchyně, ředitelna, ostatní třídy). S ostatními místnostmi se seznamují průběžně (šatna, umývárna, místnost s hračkami, kuchyňka).

Hra "Nepořádná Alenka"
Alenka měla rozházené hračky a svoje oblečení po pokoji. Podíváme se, kde nechala panenku, kočárek, sukni, čepici atd. Děti jmenují, kde předměty leží. Uklízíme je. Srovnáváme, kde předměty ležely, a kam jsme je dali.

Hra "Zvířátka na dvoře"
Zvířata máme v ohradách, na stromech, vedle domu, pod stromy, ve stáji. Mohou jít na louku, za stáje apod.

Hra "Koblížek na cestách"
Koblížek utekl dědečkovi a babičce, vydal se na cestu. Kudy jde? Skáče z okna na kytičku, skutálí se pod lavičku atd. Kde byla schovaná zvířátka, která potkal? Vpravo od pařezu, pod stromem ...

Hra "Veselý pejsek" (využití maňáska)
Pejsek se schovává dětem. Hledá místo, kde by ho Honzík nenašel. Schová se pod stůl, za skříňku atd. Děti radí pejskovi, kam by se mohl ještě schovat. Při hledání se ptá Honzík dětí, kde by mohl pejska najít. Jde se na ta místa podívat.

Obměna: můžeme hledat ukrytý předmět. Děti předmět schovají a dítě, které bylo stranou, podle jejich návodu věc hledá.

Hra "Včelky (motýlci) a kytičky"
V herně rozložíme na podlahu plastové barevné květy. Přiletěly včelky (motýli), děti poletují podle hudby. Když hudba skončí, děti (motýlci, včelky) si sednou na kytičku, stoupnou vedle kytičky atd.

Cvičení dětí

I při cvičení si děti zdokonalují prostorovou představivost. Děti umisťují nářadí a náčiní podle pokynů, určují směr, sledují danou cestu, vyhledávají krátké a dlouhé cesty, řadí se podle některého pravidla. "Postavíme se k oknu, ke stěně, před kostky …" Mohou si procvičovat rozlišování levé a pravé strany (starší děti). Končetinami nebo náčiním děti pohybují podle daných pokynů.

"Cestičky"
Pohyb po třídě - volně, nenarážíme do sebe. Každý si hledá svou vlastní cestičku:

• chůze, běh;
• chůze, běh mezi rozestavěnými předměty (kuželky, molitanové kostky, barevné kroužky).

"Na vláčky"

• jedno dítě je "lokomotiva", druhé (nebo další) jsou "vagónky";
• zapojí se za "lokomotivu" (držení v pase, za ramena ...), která "vláček" vede "cestičkami";
• vláčky jezdí po třídě tak, aby se nesrazily;
• dítě, které představuje "vagónek", má zavřené (zavázané) oči, "lokomotiva" svůj "vagónek" vede;
• dítě, které je "lokomotiva", má zavřené (zavázané) oči, je řízená naopak "vagónkem", pomocí doteků - na pravé rameno = zahnout doprava, na levé rameno = zahnout doleva, na obě ramena = jít rovně.

Pohybové hry

Aniž si to děti uvědomují, procvičují si a zdokonalují prostorovou představivost i při pohybových hrách.

"Na barevné domečky" ("Na barevná auta")

• v herně rozmístíme na zem několik barevných domečků (kruhů = garáže pro auta);
• děti se rozdělí a postaví ke svým domečkům (kruhům);
• na znamení se děti rozběhnou volně po herně, na další znamení se vrací do svých domečků;
• hru můžeme ztížit tím, že domečky (kruhy) přeměníme, zatímco děti pobíhají.

Pobyt venku

Pobyt venku nám nenásilnou formou nabízí procvičování prostorové orientace v těsné souvislosti s rozvíjením poznatků dětí. Odbočujeme vpravo, vlevo, pozorujeme okolí a určujeme, co je blíž od nás, dál od nás, mezi, za, před, vedle nás. Určujeme kratší a delší cestu do školy.

Při orientaci v okolí mateřské školy zařazujeme vycházky s různým cílem (podle podmínek školy): např. k hradu, ke kinu, na náměstí, k základní škole, k obchodnímu domu, na nádraží.

Při pobytu na školní zahradě si děti s míčem jdou hrát na hřiště, děti s kruhy na trávu, děti s kyblíky, lopatkami a kolci na písek. Po hře děti uklízejí hračky na své místo (tříkolky pod police, auta do police ...).

Při pobytu venku i pohybové hry umožní svým obsahem procvičit orientaci dětí v prostoru.

Pohybová hra "Na schovávanou"

• všechny děti se ukryjí jednomu dítěti ve vymezeném prostoru, to pak vyvolává jednotlivé děti z úkrytů (Maruška je za stromem, Honzík pod lavičkou, Janička vedle domečku ...).

Závěr

Uvedené hry a příležitosti jsou jen zlomkem toho, co nám pobyt v mateřské škole nabízí. Je potřebné uvědomit si, že každá činnost vytváří příležitosti pro naplňování mnoha cílů a záměrů a je pouze na učitelce, jaký směr bude akcentovat. A mělo by být profesní ctí učitelky, aby si byla vědoma i těch ostatních.