Tento článek je prvním ze série textů, které se budou zabývat problematikou vzdělávacího oboru Tělesná výchova z různých pohledů.
Ve vzdělávacím oboru Tělesná výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) se používají pojmy, které by měly být všeobecně známé všem učitelům tělesné výchovy. Tyto pojmy jsou také často vysvětlovány v časopise Tělesná výchova a sport mládeže. Přesto musíme předpokládat, že o daný vzdělávací obor RVP ZV se budou zajímat i učitelé jiných předmětů, rodiče žáků a další zájemci o základní vzdělávání. I ti by měli mít možnost porozumět všemu, co se v daném vzdělávacím oboru vymezuje. Přinášíme zde vysvětlení několika pojmů, které jsou podstatné nebo by nemusely být každému zcela zřejmé.
Pojem zdraví je chápán jako individuální pocit pohody (vyvážený tělesný, duševní, sociální a duchovní stav), optimální vztahy v užší komunitě i udržitelný stav přírody (světa). Na kvalitu zdraví má vliv chování, způsob života a jednání každého z nás, ale také zdraví komunity, v níž žijeme a pracujeme, i globální zdraví světa.
Propojením těchto tří rovin získává zdraví integrační charakter, který překračuje hranice medicíny a dotýká se kromě jiného také ekologie, psychologie, sociologie, pedagogiky. a umožňuje uplatnění nové preventivní strategie - podpory a ochrany zdraví.
Zdraví je považováno za základní lidskou hodnotu, která zásadně ovlivňuje kvalitu života (plnohodnotný život) od mládí až po stáří. Zdůrazňován je "celoživotní charakter ovlivňování zdraví". To znamená, že kvalita zdraví je zakládána především v dětství a dospívání (což je důležité si uvědomit ve vztahu k základnímu vzdělávání). V dospělosti pak jde převážně o rozumné využívání získaných vědomostí, o způsoby chování i jednání, které rozvíjejí či udržují optimální úrovně fyziologických a psychických hodnot i sociálních vztahů po co nejdelší dobu.
Obecná zdatnost je nezbytným předpokladem pro efektivní fungování lidského organismu (optimální účinnost a hospodárnost organismu) a je podmíněna zejména jeho fyziologickými funkcemi.
Součástí obecné zdatnosti je schopnost adaptace na pohybovou zátěž, kterou nazýváme tělesná zdatnost. Vyjadřuje optimální fungování organismu při řešení situací spojených s pohybovým úkolem (např. uběhnutí určité vzdálenosti na hladině nižší úrovně srdeční frekvence).
Za nejdůležitější přínos tělesné výchovy je dnes považováno zvýšení tělesné zdatnosti dětí, mládeže i dospělých na optimální úroveň, která by byla dostatečnou prevencí civilizačních chorob. Z tohoto důvodu tělesná zdatnost v dnešním pojetí není chápana jako kategorie odrážející výkon (tzv. výkonově orientovaná zdatnost), ale jako zdatnost ovlivňující zdravotní stav a působící preventivně na problémy spojené s hypokinézou (pohybovou nečinností). Ve světové i domácí literatuře je uváděna pod pojmem zdravotně orientovaná zdatnost (health-related fitness) - ZOZ. Takto pojatá tělesná zdatnost vytváří nezbytné předpoklady pro účelné fungování lidského organismu, a tedy i předpoklad pro dobrou pracovní výkonnost.
Komponenty zdravotně orientované zdatnosti
Úroveň ZOZ posuzujeme především pomocí těchto jednotlivých komponent:
Aerobní zdatnost
Aerobní zdatnost (kardiovaskulární nebo kardiorespirační vytrvalost) je základem ZOZ. Je to schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík. Fyziologickým podkladem je zapojování "pomalých" svalových vláken a uplatnění energetických potřeb svalů oxidativním způsobem (tj. za přístupu kyslíku). Základem je rozvoj vytrvalostních schopností.
Mezi testy vytrvalostních schopností patří testy: běh po dobu 12 min, chůze na vzdálenost 2 km nebo vytrvalostní člunkový běh na 20 m. Dále například test na cykloergometru a různé modifikace tzv. step-testů (vystupování na zvýšený stupeň a sestupování po určitou dobu a v určitém rytmu).
Svalová zdatnost
Silové schopnosti, které jsou podkladem svalové zdatnosti dělíme na:
Svalová rovnováha a flexibilita
Předmětem diagnostiky v této oblasti je především fyziologický rozsah jednotlivých kloubních spojení a fyziologický rozsah páteře. Se znalostí svalů s tendencí k oslabování a svalů s tendencí ke zkrácení můžeme vhodnými prostředky a metodami působit na dosažení optimálního fyziologického rozsahu - pohyblivosti. V praxi se setkáváme hlavně s hypomobilitou, jejíž náprava spočívá v protažení zkráceného svalu (nejčastěji tonického) a následném posílení příslušného oslabeného svalu (nejčastěji fázického). Hypermobilita v kloubních spojích je méně častá. Možnost korekce je v cíleně zaměřených posilovacích cvičeních.
Svalová nerovnováha mezi svaly fázickými a tonickými se nejvýrazněji projevuje v oblasti ramenního pletence a v oblasti bederní a pánevní. Každý jedinec má vlastní stereotyp držení těla, které je obrazem jeho vnějšího a vnitřního prostředí, odpovídá jeho tělesným a duševním vlastnostem, tělesné stavbě a stavu svalstva. Ovlivňují jej např. únava, duševní stavy, pohybová aktivita, pracovní a sportovní zaměření.
Výsledkem příznivého působení těchto komponent je individuálně správné držení těla. Správné držení těla je definováno spíše "ekonomicky" než normou či estetikou. Z tohoto pohledu je každé držení těla, které vyžaduje zvýšené nároky, nedokonalé.
K hodnocení držení těla lze použít různé diagnostické metody. V tělovýchovné praxi vycházíme ze subjektivního hodnocení jednotlivých parametrů držení těla za použití metodiky Jaroše a Lomíčka.
Základní somatické (tělesné) znaky jsou tělesná výška, kterou měříme nejlépe pomocí nástěnné stupnice a pravoúhlého trojúhelníka s přesností 0,1 cm, a tělesná hmotnost, kterou měříme na osobní pákové váze v minimálním oblečení s přesností 0,1 kg. Obě hodnoty můžeme využít ke stanovení tzv. Body Mass Indexu (BMI).
BMI
BMI je index tělesné hmotnosti a vyjadřuje úroveň nadváhy. Vypočítá se jako hmotnost (v kg) dělená druhou mocninou výšky (v m).
BMI < 18,5 | - podváha (nízké riziko zdravotních komplikací) |
18,5 - 24,9 | - normální váha (minimální riziko) |
25 - 29,9 | - nadváha (do 26,9 nízké riziko,od 27,0 lehce zvýšené riziko) |
30 - 34,9 | - obezita I. stupně (zvýšené riziko) |
35 - 39,9 | - obezita II. stupně (vysoké riziko) |
BMI > 40,0 | - obezita III. stupně (velmi vysoké riziko) |
Měření podkožního tuku provádíme pomocí kaliperu, měříme tloušťku dvojité vrstvy kožní řasy a odpovídající podkožní tuk.
Svalová dysbalance (svalová nerovnováha) je nevyvážený stav mezi svaly tonickými (s tendencí ke zkrácení) a fázickými (s tencencí k oslabení). Svalová dysbalance je základem pro narušení správného držení těla (viz výše ZOZ - svalová rovnováha a flexibilita).
Komplex optimálních hygienických postupů při provádění pohybových činností (výběr hygienicky vhodného prostředí, hygienicky vhodné oblečení, optimální tělesné a duševní zatěžování organismu atd.).
Tento pojem je v RVP ZV používán pro jakýkoli výkon, který není sportovním výkonem v pravém slova smyslu, tj. žák k jeho dosažení nemusel absolvovat sportovní trénink se všemi jeho charakteristikami (hodí se právě pro TV).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.