Učitel si připraví pětiřádkovou báseň v cizím jazyce (např. v maďarštině - viz příloha), obrázky ilustrující každý řádek básně, zjednodušený fonetický přepis básně pro každého žáka a plakát s textem básničky.
1. vyučovací hodina
Žáci pracují ve skupinách a ve dvojicích. Učitel nejdříve vyzve dvojice žáků, aby napsaly seznam všech jazyků, ve kterých umí pozdravit a ve kterých znají několik slov. Jeden dobrovolník je zaznamenává na tabuli.
Potom učitel ukáže žákům plakát s maďarskou básničkou a požádá je, aby se soustředili na opakování slov v básničce. Po přečtení žákům rozdá básničku v maďarštině a její fonetický přepis a rozdělí je do tří skupin: první skupina se učí básničku pomocí fonetické transkripce a originálu; druhá pomocí fonetické transkripce a ilustrací; třetí skupina se učí pomocí fonetické transkripce a překladu.
2. vyučovací hodina
Všichni žáci odrecitují básničku. Poté je učitel v diskusi vede k tomu, aby povídali o tom, jak se jim básnička učila, s čím měli potíže, co šlo snadno, co jim při učení pomáhalo. Učitel se jich zeptá, zda se stejným nebo podobným způsobem učí i básničky v češtině a co jim při učení pomáhá. Zeptá se, zda je snadnější učit se básničku v češtině, nebo je to „tak nastejno".
Učitel může podle reakcí a zájmu žáků rozvinout diskusi, zda se jim maďarština jako řeč líbí, zda jim hezky zní a zda by se chtěli učit maďarsky nebo nějakou jinou exotickou řeč. Může se zeptat, kolika jazyky by se chtěli naučit mluvit a proč, jaká slova by se člověk měl naučit, když jede do cizí země a podobně. Diskusí by učitel měl žáky dovést k zájmu o cizí jazyky v tom smyslu, aby se naučili chápat, že řeč je jedním z mála rozdílů mezi lidmi a že jinak jsme si všichni rovni.
Překlad: Ruth Fraňková, úprava: Gabriela Baladová a Kamila Sladkovská.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.