Lesní mateřská škola - kořeny

Článek se stručně věnuje historickému vývoji koncepce lesních mateřských škol. Poukazuje na jejich rychlé rozšíření v řadě evropských zemí a upozorňuje na první lesní mateřské školy v České republice.

<!--[if !supportFootnotes]-->

Základy koncepce lesní mateřské školy (LMŠ) vznikly v Norsku a ve Švédsku jako přirozená součást předškolní výchovy. Není jasné, kdy přesně který jednotlivec či instituce tuto alternativu předškolní výchovy zavedli. První datum a místo založení LMŠ pochází z Dánska. Za zakladatelku je považována Ella Flatau, matka čtyř dětí, která čas s dětmi trávila pravidelnými výlety do lesa. Brzy se k ní přidali sousedé se svými dětmi a jejich známí. V roce 1954 vznikla na základě jejich zkušenosti občanská iniciativa sdružující příznivce této myšlenky a byla založena historicky první LMŠ (Haefner, 2002)¹.

V Dánsku je dnes tento způsob předškolní výchovy velmi rozšířený². Ve Švédsku existuje pod označením Venku za každého počasí³ kolem stovky mateřských škol (Lacinová et al., 1999)⁴. V Německu vznikla první LMŠ ve Flensburgu v roce 1993 na základě přímých zkušeností zakladatelek Kerstin Jebsen a Petry Jaeger s dánskou koncepcí. Literatura uvádí i soukromou iniciativu ve Wiesbadenu trvající od roku 1968 dodnes (Miklitz, 2000)⁵. Na rozdíl od flensburgské LMŠ však není odvozena z dánské koncepce a není provázána s místní školskou správou. V současné době v Německu nalezneme okolo 1 000 LMŠ a jejich počet stále narůstá⁶. LMŠ je již zařazena do systému předškolního vzdělávání, má oporu v legislativě, což znamená i oporu finanční ze strany státu. LMŠ existují také ve Švýcarsku či v Kanadě a v současné době nachází tato myšlenka své příznivce i v Japonsku.

V České republice se začíná LMŠ také pomalu prosazovat. Je příznačné, že jedna z prvních školek inspirovaných touto koncepcí vznikla tak, jako před padesáti lety v Dánsku. Z iniciativy Lindy Kubale vznikla na Liberecku v roce 2007 tzv. Zelená školka. Zázemím pro dvě pedagožky, jejich děti a děti zájemců z blízkého okolí byl statek a okolní příroda. Také v Praze se již objevila první vlaštovka. Občanské sdružení Ekodomov začíná od září 2009 provozovat Dětský dopolední klub Šárynka, který se hlásí k myšlence LMŠ. Vzhledem k rychlému rozšíření LMŠ v sousedních státech lze snad brzy očekávat obohacení nabídky předškolní výchovy i u nás.

---

¹ HAEFNER, P.: Natur- und Waldkindergärten in Deutschland - eine Alternative zum Regelkindergarten in der vorschulischen Erziehung. 2002. Dostupný z http://archiv.ub.uni-heidelberg.de/volltextserver/.
² Haefner (2002) uvádí, že podle výzkumu Eckhardt-Hansen/Sjjorslev (1995) má s koncepcí LMŠ zkušenost 85 % dánských předškoláků. Na rozdíl od ČR není v Dánsku povinné navštěvovat předškolní zařízení a zkušenost může znamenat i krátkodobou docházku do LMŠ.
³ Srv. německé "bei Wind und Wetter".
⁴ LACINOVÁ, I. - HAVLOVÁ, J. - ŠPRACHTOVÁ, L. et al.: Co dělají mateřské školy v Norsku pro zdravý vývoj dětí, aneb nikdo není malý. Kroměříž, 1999, 81 s. ISBN 80-901873-3-1.
⁵ MIKLITZ, I.: Der Waldkindergarten. Dimensionen eines pädagogischen Ansatzes. Neuwied, Kriftel, Berlin, 2000, 222 s. ISBN 3-472-03943-4.
⁶ Údaj uvedla Irmgard Kutsch, odbornice na environmentální výchovu v předškolním věku, na česko-německém semináři o ekologických mateřských školách, Praha, 13. - 14. 11. 2008.