Než začneme s multikulturní výchovou

V posledních deseti letech vznikla v České republice poměrně pestrá škála materiálů zabývajících se multikulturní tématikou a jejím začleňováním do vzdělávací praxe. Úspěšnost použití těchto materiálů ovšem závisí na celé řadě faktorů - klimatu škol, v nichž je multikulturní výchova (MKV) zaváděna, míře ochoty studentů pracovat na posílení svého respektu k diverzitě, a v neposlední řadě také na přístupu jednotlivých učitelů k realizaci MKV. Nová publikace z dílny vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni tentokrát čtenářům nenabízí konkrétní výukové metody, ale zabývá se právě otázkou podmínek - vnitřních i vnějších - které mají vliv na výslednou podobu multikulturní výchovy v jednotlivých školách. Teprve po pečlivém zmapování výchozí situace, včetně reflexe vlastních zkušeností, hodnot a motivace k MKV, může totiž ze strany pedagogů následovat výběr vhodných informačních materiálů, pedagogických metod a didaktických technik.

V úvodní, teoretické části publikace, se čtenáři seznámí s vybranými teoretickými východisky multikulturní výchovy a některými existujícími přístupy k ní. Pozornost je věnována mj. srovnání přístupu tzv. kulturně-standardního, jenž vychází primárně ze skupinového pojetí MKV, a přístupu transkulturního, založeného na osobnostním pojetí pedagogiky. Teoretická část publikace obsahuje také stručné shrnutí vývoje vzdělávacího systému v České republice po roce 1989, s důrazem na školskou reformu probíhající v posledních čtyřech letech. Podrobněji se věnuje například úloze rámcových vzdělávacích programů a multikulturní výchovy coby jednoho z jejich průřezových témat.

Ve druhé, praktické části publikace, se autorka Dana Moree snaží obsáhnout klíčové faktory, jež ovlivňují výslednou podobu multikulturní výchovy v jednotlivých třídách. Velký prostor přitom věnuje samotným učitelům. Ti jsou na jedné straně klíčovými hráči při začleňování MKV do škol, na straně druhé to jsou lidé s vlastní životní zkušeností podmíněnou historickými událostmi, osobním nastavením a vlastní biografií, tudíž se jejich postoje, hodnoty a motivace významně promítají i do práce s MKV ve výuce. Praktická část publikace může čtenářům posloužit jako určité vodítko, kterak reflektovat a využít své životní zkušenosti při přípravě a realizaci multikulturní výchovy ve vzdělávací praxi. Kromě osobnosti učitele se Dana Moree zabývá v jednotlivých kapitolách také vnějšími faktory ovlivňující výuku jako je například přístup vedení škol k MKV, zacílení školní politiky, složení pedagogického sboru a jednotlivých tříd, skryté kurikulum a další.

Než začneme s multikulturní výchovou. Od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu je publikace, která nepřináší jednoduché a přesné návody. Čtenářům - pedagogům má posloužit především jako inspirace pro hledání a formování vlastního originálního a nestereotypizujícího způsobu práce s multikulturní výchovou, který bude zároveň zohledňovat individuální potřeby všech žáků ve třídě. Zároveň pro ně může být prostorem pro nahlédnutí vlastních zkušeností, předsudků či strachů, tedy setkáním se sebou sama.