Výuka tématu Procenta by měla být zaměřena především na to, aby se žáci naučili číst, analyzovat a vyhodnocovat informace z nejrůznějších oblastí života, ve kterých se vyskytují procenta, a aby se naučili řešit úlohy z praxe, v nichž se procenta využívají. K tomu je ovšem potřebné nejprve řádně pochopit, co je to procento a jaký je obsah pojmů s ním úzce spojených, tj. základu a procentové části. Zkusme se zamyslet nad tím, co je pro poznání těchto pojmů a vztahů mezi nimi podstatné a co by nemělo být opomíjeno.
Důraz by měl být položen na užití různých typů schémat a diagramů, které mohou sledované situace a skutečnosti názorně objasnit.
Se slovem procento a se symbolem % se žáci často v běžném životě setkávají, a proto bychom měli motivační úlohy čerpat z praxe. Úlohy by měly být zpočátku co nejjednodušší, a to jak z hlediska numerických výpočtů, tak i z hlediska předkládaných životních situací, aby se žáci mohli plně soustředit na pochopení zaváděných pojmů.
![]() |
1. obr. |
V úvodních úvahách o procentech hraje pro následné řešení úloh významnou roli důkladný nácvik převodů dané části celku vyjádřeného pomocí počtu procent, pomocí desetinného čísla a pomocí zlomku (a to jak ve tvaru desetinného zlomku, tak i v případném zkrácení na základní tvar).
![]() |
2. obr. |
Vraťme se k úloze o televizoru.
![]() |
3. obr. |
Při úvahách o procentech bychom neměli zapomínat na odhady, které se v praxi často s výhodou uplatní.
![]() |
4. obr. |
Procentová část nemusí být vždy menší než základ, počet procent nemusí být vždy přirozené číslo.
![]() |
5. obr. |
Při řešení úloh s procenty je základním faktorem znalost vztahu mezi procentovou částí a počtem procent při daném základu.
![]() |
6. obr. |
V úlohách, v nichž se pracuje s procenty, se obvykle vyskytují tři veličiny: základ (z), procentová část (č) a počet procent (p) jí příslušející. Uvědomíme-li si, že základ je procentová část, které odpovídá 100 %, pak podle shora uvedeného platí:
![]() |
7. obr. |
A tady vstupuje do hry trojčlenka jako postup řešení úlohy, který vede k sestavení rovnosti dvou poměrů s jedním neznámým členem a k výpočtu tohoto neznámého členu.
Počet procent žáků, kteří navštěvují hudební kroužek, můžeme získat tedy i jinak, než jsme ukázali před chvílí:
![]() |
8. obr. |
Trojčlenka je v podstatě univerzální metodou při řešení úloh s procenty. Lze ji užít mechanicky prostým dosazením dvou daných veličin do schématu
![]() |
9. obr. |
a sestavením odpovídající rovnosti dvou poměrů nebo zkráceně, přímým dosazením do vztahu (1) či (2). Právě ona mechaničnost však může vést k tomu, že žáci se soustředí na formální výpočty a formální odpovědi a ztratí kontakt s úkolem z reality, který mají vyřešit. Měli bychom proto vést žáky kromě jiného k tomu, aby např. v jednoduchých případech zkoušeli řešit úlohy zpaměti, aby užívali metodu "přes 1 %", aby prováděli odhady výsledků, aby si reálné situace zobrazovali do diagramu apod.
Uveďme si teď některé náměty na aplikační úlohy:
Konkrétní úlohy lze nalézt např. v literatuře [4], [5] a [6].
Významným zdrojem pro tvorbu úloh s procenty je statistika. Český statistický úřad vydává každým rokem Statistickou ročenku ČR [9], ve které jsou uváděny souhrnné informace o demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji v České republice; v řadě případů jsou tyto údaje doplněny i mezinárodním srovnáním. V této souvislosti lze doporučit i publikaci [10], kde jsou základní data o státech světa z hlediska etnického složení, náboženství, věkového složení, HDP podle sektorů apod. Konkrétní úlohy spadající do oblasti statistiky jsou zařazeny např. v učebnici [7] a ve sbírce úloh [8].
V rámci prohloubení mezipředmětových vztahů je velice účelné ukázat na užití procent v jiných předmětech. Např. v učebnici [1] nalezneme velmi pěkné úlohy o roztocích. V učebnici zeměpisu [2] se setkáme s různými statistickými přehledy (např. využití souše lidskou společností, druhové zastoupení v lesích ČR). V učebnici fyziky [3] se procenta objeví např. v úvahách o skleníkovém efektu.
Podklady pro tvorbu aktuálních aplikačních úloh s procenty poskytují v bohaté míře informační materiály z nejrůznějších oblastí praxe. Sběr dat mohou v řadě případů zajišťovat sami žáci.
[1] | Beneš, P. - Pumpr, V. - Banýr, J.: Základy chemie 1 pro 2. stupeň ZŠ. 3. vydání, Fortuna, Praha 2004. |
[2] | Chalupa, P. - Horník, S.: Zeměpis pro 8. a 9. ročník ZŠ. Zeměpis České republiky. SPN - pedagogické nakladatelství, Praha 2001. |
[3] | Kolářová, R. - Bohuněk, J.: Fyzika pro 8. ročník ZŠ. Prometheus, Praha 1999. |
[4] | Odvárko, O.: Matematika pro každý den. Prospektrum, Praha 1995. |
[5] | Odvárko, O. - Kadleček, J.: Matematika pro 7. ročník ZŠ, 2. díl (Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost. Procenta.). 2. vydání, Prometheus, Praha 2004. |
[6] | Odvárko, O. - Kadleček, J.: Pracovní sešit z matematiky. Soubor úloh pro 7. ročník ZŠ. 2. vydání, Prometheus, Praha 2004. |
[7] | Odvárko, O. - Kadleček, J.: Matematika pro 8. ročník ZŠ, 2. díl (Lineární rovnice. Základy statistiky.). Prometheus, Praha 2000. |
[8] | Odvárko, O. - Kadleček, J.: Pracovní sešit z matematiky. Soubor úloh pro 8. ročník ZŠ. Prometheus, Praha 2000. |
[9] | Statistické ročenky České republiky. Český statistický úřad Praha. |
[10] | Šára, P. - Herink, J.: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství české geografické společnosti, Praha 2003. |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.