Jak si poradit se sourozeneckou žárlivostí, jak motivovat děti k jídlu

Jak si poradit se sourozeneckou žárlivostí

Máte-li doma malé sourozence, možná tento problém právě řešíte. Následující text přináší v tomto směru užitečné rady.

Do rodiny nám přibylo miminko. Starší sourozenec se musí vyrovnat s novou situací. Pomozme mu pochopit a ujistit ho, že je pro nás stejně důležitý a nepostradatelný jako mladší sourozenec.

Může nastat situace, kdy se sourozenec, který navštěvuje mateřskou školu, začne bránit krátkodobému odloučení od matky a mladšího sourozence. Důvodem mohou být jeho pocity, strach ze ztráty. Dítě někdy začíná napodobovat chování mladšího sourozence v domnění, že na sebe strhne pozornost, která je nyní věnována mladšímu sourozenci.

Nabízím několik praktických rad:

• Lehko se řekne: „Nedělejte rozdíly mezi svými dětmi", ale těžké je se tím řídit. Snažte se spravedlivě podělit svoji pozornost mezi sourozence. Najděte si čas, který strávíte s dětmi jak společně, tak s každým zvlášť. Tím s nimi navážete bližší vztah a vytvoříte si mezi sebou navzájem pevné pouto. Staršího sourozence můžete zapojit do péče o sourozence. Získá pocit odpovědnosti a radost z ocenění. Dávejte dětem pociťovat svoji lásku nejen slovy, ale i dotyky, pohlazením, mazlením.
• Snažte se nesrovnávat sourozence mezi sebou a nedávat jednoho druhému za vzor. Mohli byste u dětí vzbudit pocit žárlivosti.
• Dejte vždy najevo radost, když se děti o něco spravedlivě rozdělí bez křiku a hádek. Učte je, aby nezapomínali i na ostatní členy v rodině. Chvalte je.
• Veďte děti ke společným aktivitám, podporujte osobnost každého z nich. Zdravě sebevědomý člověk nemá potíže s navazováním vztahů. Pěstovat osobnost dítěte neznamená nechat se jím ovládat, ale stát se jeho přítelem, průvodce a rádcem v životě.

Jak motivovat děti k jídlu

Z dlouholeté zkušenosti mohu říct, že mnohé maminky mají ze vstupu dítěte do mateřské školy strach. Bojí se nejen toho, jak bude dítě reagovat na nové prostředí, ale i jestli nebude odmítat stravu. Některé děti mají z domova zažité určité stravovací návyky. V naší mateřské škole představujeme stravování jako „obřad", při kterém se sejdou všichni blízcí.

Důležité je připravit dětem pro stolování příjemné prostředí, např. na stoly rozprostřít látkové ubrusy, ozdobit je vázou s květinou. Děti si samy před jídlem prostírají a určují, kolik jídla jim má být naservírováno. Jako paní učitelka se snažím stolovat u stolečku společně s dětmi. Děti motivuji k jídlu pozitivním komentářem.

Děti nenutíme do jídla, motivujeme je, ale neuplácíme sladkostmi atd.

Důsledně dbáme na pitný režim dětí. Děti mají ke svačině možnost výběru ze dvou nápojů. Velkou motivací k nahlédnutí pod pokličku přípravy některých pokrmů je, když se děti aktivně účastní společného vaření s paní učitelkou. Toto vaření se koná jednou za měsíc, již jsme pekli chleba, koláče, vařili brambory na loupačku apod.

Musíme se smířit s tím, že z některých dětí velcí jedlíci nikdy nebudou. Snažme se je k jídlu motivovat a nezapomínejme: jídlo se jí nejprve očima. Dbejme na estetiku na stole i na talíři. Ze zkušenosti mohu říct, že talíř ozdobený tulipánem z rajčátka, doplněným stonkem ze špenátu a sluníčkem z bramborové kaše udělá u malých strávníků divy.