Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Stravování v mateřské škole
Odborný článek

Stravování v mateřské škole

1. 7. 2009 Předškolní vzdělávání
Autor
Jitka Müllerová

Anotace

Autorka uvádí inspiraci, jak při stravování v MŠ vytvořit klima radosti, které dodává dítěti chuť k jídlu. Děti se při jídle učí samostatnosti, sebeobsluze a rozhodování se.

Děti do mateřské školy přicházejí se stravovacími návyky z domova a objevují zde další svět pokrmů, společenských pravidel a kultury stolování vůbec. Aby přechod ze známého prostředí byl pro dítě zcela přirozený, je potřeba si uvědomit, jaké stravovací návyky jsou v MŠ stanoveny.

Cílem je:

  • aby se děti dobře najedly
  • aby děti jedly rády
  • aby se děti naučily kultuře stolování
  • aby děti vnímaly klidnou a pohodovou atmosféru u každého jídla

Nejprve zjišťujeme stravovací návyky jednotlivých dětí, co jim chutná a naopak. Ráda bych vám přiblížila stravovací systém v naší dvoutřídní mateřské škole.

Dopolední přesnídávka

Do naší mateřské školy děti přicházejí od 6.30 do 8.00 hod. V době dopolední přesnídávky má každé dítě jinou potřebu jíst. Uvědomujeme si, že dítě ví samo nejlépe, jaký má hlad a chuť k jídlu.

Abychom uspokojili stravovací potřeby všech dětí, nabízíme dětem široký výběr pečiva -  kmínový chléb, slunečnicový chléb, tři druhy banketek (bílá, cereální světlá a tmavá), dva druhy dalamánků (makový a sezamový), rohlíky a malé pletenky.

Pečivo je připravené na tácech, jak namazané, tak i nenamazané pomazánkou, máslem, sýrem nebo marmeládou.

Dále je na výběr - plátkový sýr, plátek šunky, čtvrtky vajec vařených natvrdo. Sladká svačina - marmeláda nebo nutella, miska s jogurtem nebo pudingem a piškoty, müslli s mlékem. Podáváme jednou za dva týdny v ovocném týdnu.

Ze zkušenosti mohu říct, že dětem tento výběr vyhovuje, připravené pokrmy jedí rády a s chutí.

Některé děti nerady jedly pomazánky, důvodem byl prostý. Nevěděly, z jakých ingrediencí je pomazánka vyrobena. Proto jsme se rozhodly postupně děti s touto přípravou seznámit.

Pro děti je velice důležité, aby věděly, kdo jim jídlo připravuje. Doma připravuje jídlo maminka, také ho podává, prostírá stůl a také je to ona, kdo dbá na to, aby všem chutnalo. V mateřské škole není žádný osobní vztah mezi tím, kdo jídlo připravuje a dítětem a dítě to může pojímat tak, že není připravováno s citem. Doporučuji dětem představit paní kuchařku, nejlépe hned při prvním podáváním jídla ve školce. Také děti seznámíme s její činností a s prostředím kuchyně.

K dopolední přesnídávce je jednou týdně ovoce, druhý týden zelenina. Výběr ze tří druhů ovoce - jablko, hruška a hroznové víno a ze tří druhů zeleniny - rajčata, papriky a okurky.

Vypozorovali jsme, že každý den je jiné seskupení dětí u stolu, i to má vliv i na jejich výběr.

Nejdříve děti s ovocem seznámíme. Například vezmeme celé jablko a popíšeme si ho. Jablko má slupku, stopku, bubák, jadérka. A přidáme básničku:

Slunce líbá jablíčka na tváře a na líčka.
Když jsou pěkně červená, chtějí být hned snědená.

Přesnídávka se stává hrou i zábavou, když z ovoce a zeleniny vykrájíme nějaké tvary a hrajeme si na cukrárnu.

Nápoje - dětem nabízíme obyčejné či ochucené mléko, ovocný a černý čaj.

Organizace - na stolku jsou připraveny tácy s pečivem, s ovocem nebo zeleninou, s vejci, sýry, šunkou a s nápoji. Dítě si na talířek samo vybírá z nabízených potravin. Děti si pití samy odebírají zároveň se svačinou. V některých případech mají děti pití již připravené na stolcích. Paní učitelka dál dětem nabízí pokrmy dle potřeby. Děti se učí samostatnosti, sebeobsluze a rozhodování se.

Oběd

Na první pohled by se zdálo, že u oběda v mateřské škole není možný širší výběr. My dětem k obědu nabízíme na výběr tři chody: polévku, hlavní jídlo, salát nebo nakrájenou zeleninu. Dítě se samo rozhodne, který z nabízených chodů bude pro něj prioritní. Který pokrm sní, který jen ochutná a který si přidá. Stává se, že si dítě jídlo na talíři třídí. Sní jen to, co má rádo, na co má chuť. Ideální by bylo, kdyby snědlo všechno, a proto děti po celou dobu oběda motivujeme a jdeme jim příkladem.

K mrkvovému salátu přidám básničku:

Kdo má chytrou hlavičku, denně chroustá mrkvičku.
Je to zdravé pro oči, s rýmou taky zatočí.
Do polévky salátu, zůstane i pro tátu.

Chceme kolem jídla vytvořit klima radosti, které dodává dítěti chuť k jídlu. Uvědomujeme si, že přijímání potravy je životně nezbytnou fyziologickou potřebou a chuť k jídlu závisí u dětí i na faktorech psychologických.

Organizace - děti zasednou ke stolkům, kde již mají nalitou polévku a připraveny skleničky s nápojem. Prázdné talíře dávají doprostřed stolu. Děti se hlásí, aby paní učitelce sdělily, kolik jídla jim má být nandáno a jestli si přejí salát či zeleninu. Prázdné talíře a mističky dávají doprostřed stolu. Učíme děti pravidlům chování a kultuře stolování. Děti od oběda příliš neodbíhají, aby nerušily.

Prostory naší jídelny jsou stísněné, a proto děti vstanou pouze tehdy, když si jdou pro přídavek hlavního jídla. Dbáme, aby čas oběda byl plně využit a neopustíme jídelnu, dokud v klidu nedojedí všechny děti. Jakmile jedno dítě jídlo odnáší, ostatní udělají totéž, protože odnášení talířů vnímají jako hru, kdo bude první. Individuální přístup je nezbytný k tomu, aby se opravdu všechny děti v klidu najedly. Uvolněnější prostředí, kontakt a smích s kamarády ozdravují vztah k jídlu - jíst není úkol, je to požitek. Naopak křik, zákazy, rozkazy obecně, kazí chuť k jídlu. Přijímání potravy, které se odehrává v úzkosti, se rovná patologickému naplňování. Vždyť jídlo by mělo být okamžikem uvolnění, radosti.

Odpolední svačina

Při odpolední svačině nám jde o individualitu dítěte. Děti usedají ke svačině podle své potřeby. Podle toho, jaký mají hlad či chuť k jídlu. Některé děti chtějí svačinu hned, jak vstanou, ostatní děti mají chuť na jídlo později. Také každé dítě odchází ze školy v jinou dobu. Zvolíme takovou svačinu, která se dá dobře esteticky zabalit pro případ, že jdou děti domů dříve, než ji stačí sníst. Děti chodí domů i po obědě a odpolední svačinu si berou s sebou.

K odpolední svačině podáváme - sýrový rohlík nebo housku, loupáček, ovocný jogurt, tvarohový dezert, cereální pečivo, ovoce apod.

Organizace - děti si svačinu připravují samy. Na tácek si dle potřeby dají pečivo, ovoce či zeleninu, nápoj. Po jídle nádobí uklidí, a tak se učí sebeobsluze.

Pitný režim a vitaminy

Po celý den mají děti k dispozici nápoje, které jim naléváme do jejich vlastních hrníčků. Ve džbánku máme buď ovocný čaj, nebo jablečný mošt. Děti si také oblíbily citronádu z čerstvě vymačkaných citrónů. Na žádost rodičů děti také dostávají čistou vodu.

Po celý den mají děti také k dispozici zeleninu nebo ovoce nakrájené na kousky. Kdykoli mají chuť, sednou si ke stolu a najedí se.

V mateřské škole nám nejde jen o prvotní funkci uspokojení potřeby jídla, ale i o společné soužití, verbální komunikaci a sdílení pocitů.

Obrázek
1. Obrázek
Již léta se zajímám o zdravou stravu a prostudovala jsem řadu odborné literatury. Ale co kniha, to jiný postoj a názor. Až po přečtení knihy Silviane Bonnot - Matheron „Nechuť k jílu", jsem si uvědomila, že jídlo a stravování vůbec je rovněž i psychologickou záležitostí. Záleží na rodičích, pedagozích, kuchařkách a vedoucích stravování, jakým způsobem se děti se stravou a stravováním samotným seznámí.  
Obrázek
2. Obrázek

 

 

Literatura a použité zdroje

[1] – BONNOT-MATHERON, Silviane. Nechuť k jídlu. Praha : Portál, 2002. ISBN 80-7178-597-0.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jitka Müllerová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Ostatní