„Od světla k barvě" je vzdělávací program pro druhý stupeň ZŠ, který se odehrává v expozicích Veletržního paláce v Národní galerii v Praze.
Program se zabývá vztahem světla a barvy. Především pak tím, jak intenzita světla, která působí na okolí, ovlivňuje jeho barevnost. Zprostředkovává přístup k zachycení skutečnosti impresionistickými malíři. Zejména jejich snahu o přiblížení se realitě a zvládnutí jednoho z nejproměnlivějších fyzikálních jevů – světla.
Žáci zkoumají zákonitosti světelných jevů a rozlišují různé roviny smyslového účinku barev. V tvůrčích činnostech využívají digitální technologie a postupy, které umožňují experimentovat s proměnami kvality a intenzity světla. Porovnávají přístupy malířů k vyjádření skutečnosti na základě svých zkušeností.
„Impresionisté zkoumají skutečnost přímo s fanatickou zaujatostí, tak, aby obraz například odpovídal nejen rázu krajiny, ale i jejímu určitému atmosférickému a světelnému stavu." (M. Lamač: Myšlenky moderních malířů, str. 15.)
„Je nesmírně charakteristické, že současně totéž dělá fotografie, a že o tytéž problémy se zajímá psychologie a fyziologie vidění." (M. Lamač: Myšlenky moderních malířů, str. 16.)
Žáci se rozhlédnou kolem sebe, co má kdo na sobě, na předměty kolem a zkusí si co nejlépe zapamatovat barvy, které v okolí vnímají. Soustředí se na chvilku na jeden předmět. Lektor postupně v místnosti zhasíná až do úplného zatemnění.
|
Obr.: 1 a 2 Ilustrační fotografie k proměnám barevnosti způsobené změnou světelných podmínek.
Lektor ve tmě ukáže předmět, který na světle nikdo ze studentů neviděl. Žáci se dohadují, jakou má barvu. Poté v místnosti lektor rozsvítí a žáci porovnávají své typy.
Vnímání barevnosti je individuální. Je mimo jiné ovlivňováno pozadím a barevností druhého předmětu. Nejčastěji si pamatujeme, jakou předmět měl barvu za světla a ve tmě si do něj jeho barvu projektujeme.
Lektor zhasne a pozoruje s žáky broušené sklo proti světlu, na bílé zdi se objevuje barevné spektrum. Světlo se láme a naše oko může sledovat jeho jednotlivé složky. Rozklad světla je možné pozorovat na povrchu bublin z bublifuků.
 |
||
|
 |
Očekávaný dílčí výstup: „Světlo může mít různou barvu (teplotu), určitě jste si všimli, že světlo je jiné například v místnosti, která je uměle osvětlena, a v krajině prosvětlené sluncem. Intenzita světla je dobře vidět například při špatně nastaveném fotoaparátu. V případě, že chybně nastavíme režim na fotografování v místnosti a snímek pořizujeme venku, fotografii máme zabarvenou do modra. Fotoaparát předpokládá určitou teplotu světla a na tu automaticky reaguje. Světlo má různé zabarvení. Někdy více, někdy méně zřetelné." Žáci si vyzkouší krátký experiment. V místnosti jsou vytvořena pracoviště - u bílých zdí jsou nainstalována světla s barevnými foliemi. Žáci postupně procházejí různě barevnými kužely světla a pozorují, jakou barvu mají jejich stíny.
Barevné světlo a stíny
 |
 |
Obr. 6 a 7: Ilustrační fotografie z realizovaného programu. Barvy stínů. Barevné světlo má stín své doplňkové barvy. V běžném prostředí barvy stínů nevidíme hned, nejčastěji očekáváme, že stíny jsou černé nebo šedé. V případě, že se budeme soustředit na to, co vidíme, všimneme si jemných rozdílů.
V expozici u vybraných impresionistických obrazů žáci vytvoří skupinky a pozorují, jak ovlivňuje světlo výsledné barvy v krajině či na figurách. Zkoumají, jakou formu malíři volí, aby dosáhli co nejvěrnějšího zachycení okamžiku (rozkládání barevných pigmentů, chvějivost tahů štětce apod.). Lektor diskutuje s žáky o tom, co oni osobně spatřují zajímavého v malířských vyjádřeních světla.Očekávaný dílčí výstup:
Impresionistické záznamy skutečnosti
 |
| Obr. 8: Ilustrační fotografie z galerijního programu, dialog před konkrétním uměleckým dílem, na fotografii je obraz od Alfreda Sisleyho. |
| Copyright © |
|
 |
Obr. 9 a 10: Alfred Sisley: Bourgognské zdymadlo v Moret, 1882, malba, Národní galerie v Praze.
|
|
 |
| Obr. 11, 12: Auguste Renoir: Milenci, 1875, malba, Národní galerie v Praze. |
|
Obr. 13: Camille Pissarro: V zelinářské zahradě, 1881, malba, Národní galerie v Praze. „Touha zachytit těkavý světelný pohyb říční vody a slunečních skvrn, které pronikaly listím stromů a dopadaly na lehounké šaty žen, byla přímým popudem k spontánní zavedení této techniky..." (Jose Pijoan: Dějiny umění 8, str. 268) Žáci si vytvoří jednoduché zátiší, které postupně nasvěcují pomocí různě barevných světel. Změny zaznamenávají na digitální fotoaparát. Poté si společně promítají své fotografie a pozorují změny, ke kterým došlo.
„Podívejte se, to světlo na olivách...září jako diamant. Je růžově zabarvené, je modré...A nebe, které prosvítá! To je k zbláznění." A. Renoir (J. Neumann: Auguste Renoir, str. 10)
Očekávaný dílčí výstup:
Záznam proměn barev
Očekávaný dílčí výstup:
 |
 |
 |
 |
 |
Obr. 14, 15, 16, 17, 18: Ilustrační fotografie z galerijního programu. Zátiší, nebo jednoduché prostorové kompozice focené skrze barevné filtry. Díky okamžitým záznamům digitálním fotoaparátem mohou žáci důkladněji pozorovat změny, které pomocí barevných filtrů vytvářejí. Žáci nejprve fotografují zátiší za „bílého" světla a poté experimentují s různě barevným osvětlením. Všímají si zejména, jak působí barva světla na stejně či podobně barevné předměty (např. modré světlo na modré předměty, červené světlo na červené apod.) či jaké světlo nejvíce mění „původní" barevnost předmětů. Uvědomují si zákonitosti aditivního míchání barev.
Žáci hodnotí své zážitky. Posuzují, co je nejvíce zaujalo a co se dozvěděli nového. O doprovodných programech Lektorských oddělení Národní galerie v Praze získáte více informací na tel. 224 301 003 nebo na webových stránkách www.ngprague.cz. Vyjádření Národní galerie v Praze ke zveřejněným fotografiím (výtvarným dílům): "Uživatel bere výslovně na vědomí, že reprodukce (rozmnoženiny) výtvarných děl zveřejněné na tomto portále může užít jen pro svou osobní potřebu a nikoliv za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského anebo obchodního prospěchu (ust.§ 30 autorského zákona). Dále bez licence nesmí užít předmětné reprodukce jinak než způsoby uvedenými v autorském zákoně jako bezúplatné zákonné licence, tedy např. může v odůvodněné míře užít výňatky těchto výtvarných děl ve svém díle, užít jejich výňatky nebo drobná díla celá pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby, pokud je takové užití v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, nebo užít dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu za předpokladu, že nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu. Uživatel bere výslovně na vědomí, že je vždy povinen uvést jméno autora, název díla a pramen."Reflexe
Očekávaný dílčí výstup:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
