Oblastní muzeum Praha-východ se nachází v centru města s nejdelším názvem v České republice. Jmenuje se Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Hlavní budova je typický měšťanský dům, který v sobě zahrnuje velké množství stavebních stylů. Název nese po Matyáši Arnoldinu z Klorenštejna, který zastával funkci sekretáře dvorské komory a jenž se stal jeho majitelem v roce 1623. V sedmdesátých letech minulého století proběhla rekonstrukce této budovy za účelem provozování muzea, která byla ukončena v osmdesátých letech dvacátého století.Muzeum provozuje několik poboček v regionu:
V Arnoldinově domě jsou kromě stále expozice další multifunkční prostory, ve kterých se pořádají výstavy, koncerty či divadlo. Hlavní expozice přibližuje přírodní, archeologický a historický vývoj daného regionu. Samotná historie pokračuje v dalším objektu, a to Brandýské katovny. Tato renesanční budova se zachovalou sgrafitovou výzdobou sloužila nejpozději od 17. století jako obydlí kata a patří mezi nejvýznamnější památky Brandýsa. Expozice seznámí návštěvníky s historií hrdelního a útrpného práva v 16. - 18. století, kdy měl Brandýs, podobně jako řada jiných měst, právo soudit zločince a vynášet nad nimi rozsudek, včetně trestu smrti. Se soudní pravomocí úzce souviselo tzv. útrpné právo neboli výslech na mučidlech, které se tehdy při výslechu používalo. V části expozice je proto instalována „mučírna", které dominuje žebřík, na němž byli natahováni delikventi při výslechu. Některé „bezpečnější" předměty si návštěvníci mohou sami vyzkoušet a vcítit se tak do role vězňů. Druhá část expozice pak zájemce obeznámí s postavením kata ve společnosti, s nejčastějšími zločiny, které byly trestány smrtí, a také s průběhem tehdy veřejných poprav. Dobové grafiky názorně dokreslují způsoby poprav obvyklých v našem prostředí, ale třeba i to, jak vlastně vypadal kat. Jsou zde zveřejněny také ukázky z archivních dokumentů, které přibližují některé konkrétní zločiny.
2. Mučírna |
3. Odborný výklad Mistra popravčího
Zřícenina Jenštejn, která se nachází ve stejnojmenné obci, nabízí ze své mohutné věže nádherný pohled do polabské krajiny. Můžeme spatřit památný vrch Říp a za pěkného počasí i hřebeny Krkonoš. Hrad byl postaven pravděpodobně ve 30. letech 14. století Jenčem z Janovic. Následně ho získal notář královské komory Karla IV. Pavel z Vlašimi a po něm jeho syn Jan z Jenštejna, třetí pražský arcibiskup a králův kancléř. Ten byl bezesporu nejvýznamnějším majitelem hradu. Patřil k tehdejším vzdělancům Evropy - studoval na univerzitách v Itálii a Francii, získal značný teologický rozhled, projevil i literární a hudební nadání. Za jeho éry došlo k dalším stavebním úpravám hradu, postavena byla mimo jiné dodnes zachovaná gotická kaple ve věži hradu. Pro vleklé neshody s králem Václavem IV. mu však byl hrad odňat a udělen jednomu z panovníkových oblíbenců Zikmundu Hullerovi. Poté se zde vystřídala řada majitelů. Během třicetileté války byl hrad zcela zničen a zůstala z něj ruina. Od konce 18. století zpustlou věž obývala chudina, v každém podlaží žila jedna rodina. Teprve rekonstrukce v 70. letech 20. století zabránila dalšímu chátrání objektu a navrátila mu alespoň zčásti původní vzhled. V domku u hradu je instalována expozice o vývoji obce Jenštejna s archeologickými a historickými doklady. Součástí expozice je místnost zařízená v duchu první poloviny 20. století autentickým vybavením, které sem bylo přeneseno z nedalekého domku v podhradí.
4. Ukázka zdiva hradu |
V neposlední řadě lze navštívit i Památník Josefa Lady v Hrusicích. Ten se nachází v bývalé letní vilce rodiny Ladových, kterou postavil Josef Lada ve 30. letech 20. století. V 60. letech minulého století ji věnovala Alena Ladová - Vránová státu, aby tu mohlo být zřízeno muzeum Josefa Lady. Zde se mohou návštěvníci seznámit s bohatým životem Josefa Lady, ale především si prohlédnou obrázky a knihy tohoto známého českého malíře a spisovatele.
6. Výklad o díle a životě J. Lady |
8. Plakát k výstavě |
9. Kvíz k přírodovědné výstavě |
10. Práce dětí na kvízu |
11. Kvíz k archeologické výstavě
Základní informace získáte na internetových stránkách, kde jsou i kontakty na jednotlivé zaměstnance. Pro památník v Hrusicích jsou rovněž zřízeny internetové stránky, kde získáte velmi rychle vámi požadované informace.
Muzeum se také zúčastnilo - spolu z gymnáziem J. S. Machra - projektu Za pomníky našeho města, který se stal součástí metodiky pro učitele dějepisu druhého stupně základních škol a nižších gymnázií.
LINDA, Jaromír: Repertorium rukopisů 17. a 18. století z muzejních sbírek v Čechách, I/1 0a-F, Praha 2003
PARKAN, František a kol.: Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Metodická příručka, Praha 2008
Studie a zprávy Oblastního (Okresního) muzea Praha - východ, vychází nepravidelně od roku 1973
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.