V poslední době se u nás na veřejnost dostala informace o tom, že by se v novele školského zákona mohla objevit ustanovení umožňující učitelům i na několik dní vykázat z výuky žáky, kteří ji svým chováním narušují. V Anglii je toto opatření již zavedeno a využíváno, nicméně o jeho účinnosti i potřebě doprovodných opatření se neustále diskutuje.
Podívejme se nejprve na to, jak toto opatření v Anglii v principu funguje. Podrobné předpisy upravují, za jakých okolností k vykázání, tedy dočasnému přerušení účasti na výuce, či dokonce úplnému vyloučení ze vzdělávací instituce může dojít a jaké jiné alternativy je potřeba zvážit. V zásadě platí, že po vykázání lze sáhnout v případě, kdy došlo k závažnému porušení školního řádu a kdy přítomnost ve výuce je ohrožením pro danou osobu či spolužáky. Detailní informace jsou k dispozici i rodičům vykázaných dětí, mají totiž nejen právo proti tomuto rozhodnutí vystoupit, ale zejména povinnost v prvních pěti dnech vykázání zajistit, že se dítě bude zdržovat doma a pracovat na přidělených domácích úkolech. O důvodech vykázání, stejně jako o jeho délce, jsou rodiče informováni dopisem.
Dále je stanoveno, že v jednom školním roce není možné žáka či žákyni vykázat dohromady na více než 45 dní, v rámci tohoto rozsahu lze vykázat opakovaně. Celkově 425 600 žáků bylo v školním roce 2006/2007 vykázáno na určené časové období. Statistické údaje poukazují na nepříjemnou realitu, že počet žáků, kteří byli vykázáni více než desetkrát během jednoho školního roku, se zvýšil z 310 (2004) na 837 (2007). V souvislosti s tím se učitelé obávají, že pro některé žáky může být vykázání z výuky žádoucí, a jako forma trestu či nástroje vnější motivace tak disponuje limitovanou účinností. Když opakované vykázání z výuky nezabírá nebo v případě opravdu závažného porušení pravidel chování, může škola sáhnout k úplnému vyloučení. V letech 2006 a 2007 se to dotklo 8 680 osob.
Co se děje s vykázanými žáky? Nejprve mají setrvávat doma a pracovat na domácích úkolech, které posléze budou ve škole vyhodnoceny. Lokální instituce musí zajistit jiný (povinný) způsob vzdělávání po uplynutí 5 dní vykázání. Především u žáků, kteří byli vyloučeni, pokračuje školní docházka ve speciálních institucích. Cílem tohoto kroku by mělo být jejich navrácení zpět do standardního vzdělávacího procesu na základě intenzivní odborné podpory.
Jak bylo již zmíněno výše, existuje i řada alternativ, které školy mohou využít, hrozí-li vyloučení. V případě opravdu závažných přestupků se nabízí zapojení do procesu spravedlivé nápravy, kdy dojde k domluvenému vypořádání útočníka s oběťmi jeho chování, možností je i u nás známá mediace, tedy specifický způsob řešení konfliktů za pomoci vyškoleného zprostředkovatele, dále přesun osoby v rámci školy (např. do vhodnější třídy) či přesun do jiné školy, která lépe může zareagovat na potřeby dotyčného žáka či žákyně. Pro úplnost zmíníme, že v případě mírnějších přestupků se nabízejí možnosti typu důtky, zprávy rodičům, ztráty určitých privilegií, konfiskace nevhodných předmětů a nařízení zůstat „po škole", které je možné využít i v průběhu výuky. Jedná se tedy v podstatě o možnost vykázání v rámci školy, kdy dítě musí setrvat v určené místnosti se zajištěným dozorem.
V České republice zatím možnost vykázání není oficiálně k dispozici. Vyučující občas sáhnou k tomu, že zlobivého žáka pošlou pryč ze třídy, ale podle školní psycholožky z Gymnázia Jana Palacha v Praze 1 Nory Novotné nejde o účinné řešení: „U žáka „za dveřmi" často nejen že vůbec nedojde ke zklidnění ani zpytování svědomí, ale dítě často naopak vymýšlí další věci, co po návratu do třídy „provede". Pokud je opravdu žák v takovém stavu, že není schopen se do práce zapojit a vyrušuje, je možné využít nějaký klidný kout ve třídě, kam učitel žáka pošle sednout na krátký čas (5minut) a klidným způsobem mu vysvětlí, že je to čas, kdy se má žák zklidnit, aby se pak mohl zúčastnit aktivit ve třídě s ostatními. Žák je stále ve třídě, slyší dění v ní a snáze se pak zpět do aktivity zapojí. Popřípadě je možné žákovi v tomto klidném koutě zadat nějaký úkol".
V každém případě platí, že vykázání by mělo být až tou poslední možností, která je použita v situaci, kdy selžou jiné prostředky, a která je navíc systematicky provázána s podporou škole i žákovi, který má problémy s chováním. Jak uvádí i doktorka Zdeňka Hanková z Pedagogické Fakulty UK v Praze: „Rozhodně preferuji opatření preventivního charakteru, zavedení institutu vykázání je však nástrojem, jak uchránit kvalitu vyučování. Není možné, aby docházelo k situacím, kdy rodiče odhlašují svoje děti kvůli tomu, že třeba jeden žák tak blokuje hodiny, že se nic nenaučí ani ostatní. Jde o situace, kdy dochází k opakovanému a závažnému narušování výuky a škola potřebuje získat silný nástroj. Musíme si však přiznat, že tento postup situaci neřeší, pouze přesouvá problém jinam. A je nezbytné uvážit, jaká se vykázaným následně dostane péče, aby pracovali na změně svého chování".
V Anglii budou zejména do škol, kde je zjištěna nižší úroveň hodnocení podle stanovených standardů, vysíláni experti v oblasti chování dětí a přispějí k tomu, aby školy represivní nástroje mohly využívat efektivně a opravdu v situacích, kdy jiná řešení selhala. Jsou zároveň definovány skupiny dětí, u nichž mohou být poruchy chování důsledkem dalších problémů a je potřeba, aby se jim dostalo specializované pomoci (například se může jednat o děti se zdravotními potížemi, o děti, které právě změnily školu, nebo v jejichž rodinách dochází k problémům). Pozornost je zaměřena i na prošetření případné šikany. To je obzvláště důležité, neboť zkušenosti odborníků naznačují, že děti, které šikanují, jsou často samy oběťmi násilí či zneužívání.
Odborná pomoc je i součástí návrhu diskutovaného v ČR, jedná se v podstatě o povinnou spolupráci se školským poradenským zařízením. V tomto ohledu je třeba velké opatrnosti. Ačkoliv je působení školních psychologů a dalších specialistů v podpoře dobrého školního klimatu nezastupitelné, jeví se jako velmi rizikové vynucovat spolupráci s nimi či podstoupení vyšetření. Osoby působící v pomáhajících profesích mají být pro tyto žáky k dispozici nejen v jejich dětském věku, ale i dále v průběhu jejich života v obtížných životních situacích. Jak by se asi na případnou pomoc psychologů díval člověk, který byl jako dítě donucen podstoupit psychologické vyšetření či povinně spolupracoval se školním psychologem?
Je obecně známou pravdou, že pro zlepšení chování, a tedy i pro úspěšné působení psychologů, je zásadní podmínkou vnitřní motivace. Tak je potřeba přistupovat i k rodičům a návrh možnosti vyšetřit dítě bez jejich souhlasu lze chápat jako krajní řešení, které by však ještě mělo být posouzeno etickými komisemi profesních psychologických organizací. Dobrá praxe ze škol poukazuje na přínos pravidelné spolupráce, která není chápána jako „za trest". Například na Základní škole Jiřího z Poděbrad v Praze se psycholog-terapeut často účastní třídnických hodin a napomáhá stmelení kolektivu žáků i vzájemnému poznání se s třídním učitelem či učitelkou. Působení přímo ve třídě doprovázejí konzultace pro učitele, kteří tak mají systematickou a bezprostřední podporu v řešení problémů (Šoukal, 2008).
Problémem je ovšem dostupnost příslušných služeb. Ne každá česká škola si může dovolit vlastního psychologa či speciálního pedagoga a ne vždy je nablízku poradenské centrum, které může poskytnout dostatečně intenzivní podporu. I anglické školy uvádějí, že nedostatečně rychlé zajištění servisu ze strany specializovaných agentur vede k neúspěchům při lepším zapojení žáků s nízkou motivací k participaci na výuce a životě školy. Osvědčeným řešením však je zapojení asistentů učitele, kteří mohou podporovat jednotlivce s určitými obtížemi a pomoci jim zvládat zátěžové situace, zatímco učitelé se mohou lépe koncentrovat na práci s celou třídou.
Do hledání řešení je třeba v první řadě zahrnout i samotné žáky. Už kvůli tomu, že jsou to také oni, kdo se stávají oběťmi násilných činů, a nezvladatelné chování některých spolužáků a spolužaček obtěžuje i je. Lze však začít ještě předtím, než vůbec k negativním projevům dojde; jak píše psycholožka Nováčková, na prvním místě pro zajištění kázně je dojednání pravidel soužití: „Když investujete dostatečný čas (tady nic neuspěcháte!) na to, aby si děti odvodily a přijaly jasná pravidla, která je nutno při tomto jiném způsobu práce dodržovat, vytvoříte si nesrovnatelně lepší podmínky pro práci. Zodpovědnost netkví ve vykonávání příkazů. Učit zodpovědnosti můžeme jen tehdy, když poskytneme dětem možnost výběru a spoluúčast na důležitých věcech, které ovlivňují jejich dennodenní život."
Tento přístup prosazuje i školská reforma postavená na klíčových kompetencích směřujících k celostnímu osobnostnímu rozvoji. Předcházet problematických projevům chování napomáhá i začlenění průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Cílem takto pojaté výuky je nabídnout žákům zajímavé a smysluplné vyučování podporující jejich vnitřní motivaci k celoživotnímu učení. Lhostejnost žáků vůči výuce je jedním z rizikových faktorů, který může vést k narušování výuky. V anglických školách, kterým se úspěšně podařilo takové žáky zaangažovat na školním životě, zdůrazňují, že jedním z využitelných nástrojů je i vyšší flexibilita kurikula. Umožňuje lépe vyjít vstříc potřebám žáků a nabídnout takovou koncepci výuky, kterou budou považovat za přínosnou. Účinné je i zapojení akreditovaných vzdělávacích institucí v okolí školy, mohou totiž nabídnout účast na kurzech, jež škola nemá možnost zajistit, například kvůli zájmu pouze malé skupinky studujících.
Tipy pro oživení výuky
Zdroj: Učící se chování: ponaučení z výuky, Sir Alan Steer. Viz Behaviour Experts to Help Schools (2009).
Použitá literatura a zdroje:
Fixed Period Exclusion: http://www.ace-ed.org.uk/Resources/ACE/Migrated%20Resources/Documents/fixed-period-exclusion.pdf (navštíveno 20. 4. 2009).
Behaviour Experts to Help Schools: http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/2/hi/uk_news/education/7998733.stm (navštíveno 16. 4. 2009).
Good practice in re-engaging disaffected and reluctant students in secondary schools: http://www.ofsted.gov.uk/Ofsted...all.../Good-practice-in-re-engaging-disaffected-and-reluctant-students-in-secondary-schools (navštíveno 23. 4. 2009).
Nováčková, J.: O Kázni. http://www.jablko.cz/Pro_rodice/Pro_rodice/Rodic_15.htm (navštíveno 16. 4. 2009).
Permanent Exclusion: http://www.ace-ed.org.uk/Resources/ACE/advice%20booklets/perm-exclusion-finalfeb09.pdf (navštíveno 22. 4. 2009).
Šoukal, M. (2008): Duhová škola. In: Chvál, M. - Novotná, J. (Eds.): Pedagogický rozvoj školy. Praha, Portál.
Učitel by mohl vykázat žáka ze třídy i na několik dní, navrhuje ministerstvo: http://zpravy.idnes.cz/ucitel-by-mohl-vykazat-zaka-ze-tridy-i-na-nekolik-dni-navrhuje-ministerstvo-1bu-/studium.asp?c=A090330_175917_studium_bar (navštíveno 20. 4. 2009).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.