1. den
Celý týden děti nacházely v prostorách třídy různé podněty, jako například obrázky z časopisu „Pastelka", dopravní značky, uniformu policisty, encyklopedie, fotografie z dopravních nehod, semafory. Pomůcky motivovaly k námětovým i pohybovým hrám, k práci s knihou, k řešení pracovních listů a k výtvarným činnostem. V rolích spoluhráčů jsme upřesňovali a obohacovali jejich poznání o bezpečném chování v dopravě.
Děti vytvářely v prostoru třídy pomocí stavebnic a značek dopravní situace, které využily k jízdě s autíčky podle pravidel. V průběhu dne ve vhodných chvílích soustředěně poslouchaly a následně radostně zpívaly písničky z CD na téma - doprava.
Velmi často si navzájem pokládaly otázky: „Je to bezpečné? Proč jsi to udělal? Bylo to nebezpečné! Jak bys to mohl udělat správně?!"
V ranním kruhu se podařilo děti zaktivizovat k řečovému projevu. Spontánně se vyjadřovaly o nebezpečí, které hrozí při manipulaci s předměty nalezenými na veřejných místech. Jejich zájmu jsme využili k vyvození dalšího poučení: nesmím si brát nic od cizích lidí, nechodím nikde sám, když jsem malý.
Děti sdělovaly také znalosti získané doma, včetně výstražných upozornění ze strany rodičů.
Na školní zahradě se děti učily postupně respektovat dopravní pravidla.
Nejdříve byly vyznačené pouze přechody a cestu - silnici dělila čára na pravou a levou stranu. Postupně jsem přidávala dopravní značky a dohlížela na jejich respektování. V závěru týdne mohly děti (předškoláci) přijet do mateřské školy na svých koloběžkách a vydaly jsme se na opravdové velké dopravní hřiště. Malé děti doprovázely a přihlížely. Učily se pozorováním.
Velmi kladné ohlasy z řad rodičů, jak záslužné téma s dětmi naplňujeme. Rodiče vyjádřili pochvalu za předávání potřebných informací i za vytváření základů žádoucích návyků.
V průběhu realizace integrovaného bloku byly děti velmi aktivní, téma oslovilo celý kolektiv. Přes intenzivní pracovní nasazení týden uplynul v příjemné atmosféře plné prožitků.
Velkým zážitkem i odměnou bylo převzetí průkazů od strážníků městské policie, jako důkaz o proškolení dětí.
Nikdo nepochyboval o pravosti průkazek, když byly předány oprávněnou osobou! A při předávání „řidičských průkazů", které vyrobila paní učitelka, nechyběly otázky, např. „... a to jste vyráběla sama a jak?". Vyjádřena byla také pochvala s obdivem. Co může být pro učitelku větší odměnou za připravenou akci?!
Zpěvník - ADAMOVSKÁ, M.: Děti v dopravním provozu, aneb o klukovi z počítače. Praha: Rotag, 2004. ISBN 80-903175-3-7.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.