Odborný článek

Mozartovské kvarteto

5. 5. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Veronika Audyová

Anotace

Příspěvek představuje metodu, jak se studenty příjemně a zajímavě zopakovat základní životopisné údaje o W. A. Mozartovi

Didaktická hra „Mozartovské kvarteto" byla použita na závěr tematického celku Wolfgang Amadeus Mozart. V přecházejících hodinách byli žáci seznamováni se základními principy klasicismu, sonátovou formou, tančili jsme menuet, pracovali jsme s referátem - prezentací, ve které žáci seznámili své spolužáky s životem a dílem W. A. Mozarta. Žáci si vše zaznamenávali do připravených pracovních listů. V rámci tzv. „Mozartovské procházky" jsme se zaměřili na místa, která souvisejí s Mozartem a jeho dobou v našem městě. Na teoretický základ pak samozřejmě navazovaly aktivní poslechové činnosti.

Cílem „Mozartovského kvarteta" je zábavnou formou zopakovat a upevnit základní informace o hudebním skladateli, které žáci získávali z různých zdrojů informací.

Mozartovské kvarteto:

  • studenty rozdělíme do skupin dle libovolného klíče
  • každé skupině rozdáme jednu sadu námi vytvořeného „mozartovského" kvarteta (viz příloha 1)
  • vysvětlíme obecná pravidla hry
Pravidla kvarteta

Mezi hráče rozdáme všech 32 karet z balíčku. Ten, kdo sedí po levé straně od rozdávajícího (případně ten, kdo dostal nejméně karet), začíná hru. Cílem každého je vytvořit KVARTETO - čili sadu všech čtyř informací jednoho druhu. Hráč „má" kartu, která je označena zvýrazňovačem (viz postup dodělaného kvarteta) a žádá po protihráčích karty další. Vyzve tedy libovolného protihráče, aby mu dal potřebnou kartu, musí však přečíst nahlas celou informaci, kterou chce získat (např. tedy „Žádám po Báře Kariéra za D - Umírá v bídě při psaní svého Requiem roku 1791"). Vlastní-li protihráč žádanou kartu, musí ji vydat a tazatel pokračuje ve hře - ptá se kohokoli (i stejného hráče) na libovolnou další kartu. Nevlastní-li protihráč žádanou kartu, odpoví „Hop na špek!" a stává se tazatelem.

Při hře je nutné dodržovat (a kontrolovat) dvě podmínky:

1) Hráč může žádat pouze kartu z takového kvarteta, ze kterého vlastní alespoň jednu kartu
2) Žáci musí opravdu říkat celé informace o Mozartovi - „Kariéra za D" je sice rychlejší, ale zcela kontraproduktivní (za nedodržení pravidla je možné studenta nějak postihnout - např. odebrat mu náhodnou kartu a dát ji tomu, po kom chtěl „Kariéra za D" apod.)

Po každém kole si žáci zapíší, kolik kvartet kdo získal - na konci hodiny se body sečtou a vyhrává ten, kdo za celou hodinu nasbíral nejvíce čtveřic (obměna: vyhrává ten, kdo zaznamenal nejvíce vítězství v jednotlivých kolech).

Zhodnocení

Přestože jsem původně zamýšlela hrát pouze 2 - 3 kola, žáky hra natolik pohltila, že jsme jí nakonec věnovali celou hodinu. Na jejich přání jsme několikrát měnili i hrací skupiny, takže „silní hráči" byli konfrontováni s jinými protivníky.

Příloha 2 je nejjednodušším příkladem možného závěrečného shrnutí (proběhlo v následující hodině jako kontrolní písemka - ne na známky, spíše na zjištění obecného povědomí - před písemkou jsme však zahráli ještě jedno kolo kvarteta, aby si studenti informace a své znalosti osvěžili). Většina odpovědí z kvarteta vychází, některé však zahrnují informace z předchozích hodin (struktura sonátové formy, Mozart v Brně). Tento list není nijak neobvykle nápaditý, přikládám ho zejména proto, aby bylo zřejmé, že se se získanými informacemi „pracovalo" i v další hodině.

Popis práce s přílohou:

V příloze je materiál, který je nutné nalepit na barevný (ideálně balicí) papír, poté vystřihnout a vytvořit tak sadu 32 karet; v každé čtveřici je následně nutné označit zvýrazňovačem jinou informaci - tím je každá karta unikátní); ideálně je mít tolik hracích sad, aby jednu hru mohli hrát čtyři studenti (tedy pro 16 žáků 4 série), je možné mít jednu sadu i pro více hráčů, ale opakovací efekt není tak silný.

Literatura a použité zdroje

[1] – CHARALAMBIDIS, A.; CÍSAŘ, Z.; HURNÍK, L. et al. Hudební výchova pro gymnázia 2. 1. vydání. Praha : SPN, 2003. ISBN 80-7235-219-9.
[2] – DURNIN, M. Jak se hraje Mozart: Více než 25 jednoduchých skladeb pro klavír. Praha : Svojtka a Vašut, 1996. ISBN 80-7180-066-X.
[3] – Wikipedia. [cit. 2009-09-07]. Dostupný z WWW: [cs.wikipedia.org/wiki/Mozart].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
55.66 kB
PDF
Mozartovské kvarteto
pdf
53.71 kB
PDF
Závěrečné shrnutí - opakování

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Veronika Audyová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

dotvořené „mozartovské kvarteto", barevný papír, fixy - zvýrazňovače, nůžky