Odborný článek

Život v pravěku

16. 3. 2009 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Jan Zouhar

Anotace

Návrh na netradiční probírání tématu Pravěk formou skupinové práce za použití konstruktivistické strategie.

RVP stanoví jako první téma, které máme probírat, Úvod do studia historie. Podle mých zkušeností je lepší zařadit je buď až po probrání tematického celku Pravěk, pokud volíme formu skupinové práce, při které si žáci vyzkouší jednoduché techniky historické práce, nebo až na úplný závěr po probrání celého učiva dějepisu. Pokud pracujeme aktivizačními metodami, tak se žáci seznámí v průběhu výuky se spoustou prvků historické práce a téma Úvod do studia historie je jim daleko bližší.

Konkrétní popis průběhu aktivit

Jako základní strategii využijeme konstruktivistický model výuky. Základní cíle tématu podle RVP G jsou tyto:

Žák:

  • objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku
  • charakterizuje pojem archeologická kultura
  • vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti
  • zařadí časové a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku

Další cíle:

  • budování pracovního a přátelského klimatu ve třídě tím, že se žáci během společné práce poznají (téma připadá na první ročník vyššího gymnázia, a tak se žáci ještě vrámci třídy dobře neznají)
  • nastartování tvorby kompetenčních dovedností
  • práce s textem
  • práce s mapou
  • práce s ikonografickým materiálem
  • dovednost pracovat ve skupině
  • dovednost prezentovat výsledky své práce

Žák již musí mít zvládnuto:

  • základní znalosti o pravěku ze základní školy
  • kde se nachází školní knihovna
  • práce s internetem, vyhledavači
  • základní dovednost tvorby textu ve Wordu
Provedení
EVOKACE
Motivační úvod

Aktivita je zařazena na jednu z prvních hodin. Proto považuji za důležité provést motivační úvod. Jeho cílem je seznámit žáky s prací v dějepise, namotivovat je na netradiční práci, seznámit je rámcově s probíraným tématem a hlavními cíly, které by měli zvládnout během probírání tématu.

Brainstorming

Brainstorming je metoda, která se výborně hodí pro evokaci toho, co žáci již o pravěku vědí a co by se chtěli o tématu dozvědět.

Popis:

Fáze I.
Otázka 1

Na vyzvání učitele: Udělejme si takový přehled, co všechno o pravěku víme jako celá třída. Říkejte postupně vše, co se vám vybaví při slově „pravěk".

Otázka 2

Na vyzvání učitele: Po krátkém zamyšlení se pokuste říkat všechny otázky, které vás napadají v souvislosti s naším tématem.

Učitel píše vše na tabuli, motivuje žáky k promluvám, aktivizuje nezapojené žáky. V žádném případě však nehodnotí.

Fáze II - rozbor a strukturování nápadů

V okamžiku, kdy již nepadají žádné informace, učitel facilituje roztřídění všech pojmů a skutečností žáky do jednotlivých kategorií. Je třeba vytvořit přiměřené množství tematických okruhů tak, aby pak mohli jednotlivé skupiny pracovat samostatně a výsledkem bude zvládnutí základních výstupů daného tematického celku.

Možný návrh okruhů témat pro jednotlivé skupiny:

  • vývoj materiálních podmínek života
  • umění pravěku
  • náboženské představy pravěkého člověka
  • periodizace pravěku
  • vývoj člověka
Celkový čas na aktivitu je 360 minut. Z toho na jednotlivé činnosti: 45 min.
Uvědomění si významu

Organizační příprava skupinové práce:

    • žáky rozdělíme do skupin
    • jednotlivé skupiny si rozdělí témata, která vyplynula ze strukturování jejich otázek
    • učitel se žáky prodiskutuje způsob práce a kritéria hodnocení; dá jednotlivým skupinám čas 5 minut, aby si vypracovaly plán práce; ten pak každá skupina přednese a společně ve třídě prodiskutují; učitel doporučí vhodné informační zdroje
    • kritéria prezentace
    • kritéria hodnocení skupinové práce členy skupiny
    • informace učitele o celkové práci ve třídě, v knihovně, v učebně IT, časové rozvržení práce; dále je informuje, že pokud by si žáci nevěděli rady, mohou se obrátit na učitele jen v případě, že nemohli radu získat jiným způsobem (literatura, internet)
45 min.

Část obsahová.

Skupinová práce na zadaná témata.

Žáci pracují samostatně v rámci svých skupin s vybranými informačními zdroji. (Informační zdroje nespecifikuji, protože záleží na konkrétní vybavenosti školní knihovny.) Je dobré vždy po určitém časovém úseku nebo při změně činnosti žáků provádět reflexe činnosti, které se zaměří jak na obsah, tak i průběh a jaký mají cíl v další fázi. Učitel je realizuje v průběhu tak, že obchází skupiny a diskutuje s nimi o jejich práci.

Poznámka: tři vyučovací hodiny lze rozdělit tak, že 2 vyučovací hodiny pracují s literaturou a jedna vyučovací hodina je věnována práci s digitálními informačními zdroji. Konkrétní naplnění však záleží na možnostech školy. Záleží na učitelově kreativitě.

180 min.
Reflexe

Prezentace výsledků jednotlivých skupin. Bude probíhat v rozsahu 5 minut prezentace a 5 minut dotazy a zhodnocení, které ostatní odevzdají písemně vždy pro prezentujícího. Obsahem hodnocení bude obsahová a formální úroveň jednotlivých prezentací na základě domluvených kritérií. Provádí žáci.

40 - 50 min.

Reflexe procesu. Učitel provede shrnutí základních poznatků, které by si žáci měli zapamatovat z prezentací. Cílem je ujasnit si zásady pro správnou prezentaci.

10 min.

Reflexe obsahu. Diskuse nad obsahovými výsledky práce skupin. Promítneme na tabuli výstupy, které jsou stanoveny pro toto téma a každá skupina připraví přehled informací, které objasňují jednotlivé skupiny. Učitel facilituje jejich diskusi. Výsledkem je shrnutí základních informací o daném tématu, které si žáci zapíší do sešitu.

15 - 20 min.

Metakognice

Diskuse nad procesem:

  1. Učitel: „Pracovali jste spolu několik hodin. Zkuste si nyní popovídat, jak vaše spolupráce probíhala. Každý dostane evaluační list, podle kterého může posuzovat svoji práci. Společně pak zhodnoťte, jak se vám práce dařila a co byste udělali v budoucnu jinak."
  2. Skupinová diskuse
  3. Prezentace každé skupiny
  4. Shrnutí učitele. Učitel poukáže, co vše se žáci naučili z jednotlivých kompetencí a jak by toho bylo možno příště využít. Poděkuje žákům za práci.
  5. Evaluační dotazník - anonymní
15 min.
Rozšíření - extenze

Učitel upozorní žáky, že ocení všechny další informace, zdroje, obrázky atd., které žáci přinesou k danému tématu v příští hodině.

3 min.

Protože jsem si stanovil jako cíl budovat ve třídě pracovní klima a vyzkoušet si metody práce, které budu při výuce používat, nehodnotil jsem celkovou činnost známkami, ale vedl jsem žáky k sebehodnocení a ujasnění si kritérií pro hodnocení v jednotlivých fázích jejich činnosti.

Literatura a použité zdroje

[1] – KJAERGAARD, E.; MARTINENIENE, R. Pětkrát hurá demokracii. O demokracii v každodenní praxi školy. Praha : Strom, 1997. ISBN 80-901954-5-8.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence komunikativní
  • prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem
  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku proseberealizaci a osobní rozvoj

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Mezioborove presahy:

  • Gymnázium
  • Fyzika

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna

Nutné pomůcky:

Přístup na internet Učebnice - podle nabídky a možností školy Odborná literatura v knihovně podle doporučení učitele a výběru žáků Historická mapa Trojrozměrné ukázky pravěkých kultur