Krátce po poledni se loď otřásla prudkým nárazem. Všem bylo jasné, co se stalo. Loď narazila na skálu. Do boku lodi se valila proudem voda. Kapitán rozkázal spustit záchranné čluny. Loď zůstala zaklíněna v podmořské skalní rozsedlině a stála na místě. To dávalo naději, že se nepotopí naráz. Kapitán poslal Robinsona i Xuryho hned do prvého záchranného člunu. Sotva odrazili od korábu, vyzvedla vysoká vlna loďku do výše, převrátila ji a zaplavila celou její posádku. Robison zoufale plaval ke břehu. Kdykoliv se octl nad vodou, nabral dechu, aby vydržel chvíli, než se převalí další vlna. Byl snad jen nějakých deset metrů od břehu, když ho mocná vlna srazila a vyhodila pak na skálu. Robinson pozbyl vědomí. Úder další vlny jej vzpamatoval ještě včas. Se zbytkem posledních sil přidržel se skaliska. Když vlna opadla, plazil se na vyvýšené místo. Křečovitě se držel skály, aby ho zuřivě bijící vlny nestrhly zpět. Konečně byl již v takové výši, kam vlny stříkaly jen svou pěnu. Tam klesl v mdlobách. Byl zachráněn.
(PLEVA, Josef Věromír. Robinson Crusoe. Praha: Albatros, 1970, s. 44. - doporučujeme především pro 6., 7., popř. 8 ročník.)
Časové zařazení:
Místní zařazení:
Osoby:
Objekty:
Otázky a úkoly k rozboru komunikační situace:
Ukázku tvoří jeden odstavec z knihy. Můžeme říci, že se jedná o uzavřený celek, kterému lze vymyslet vhodný nadpis, např. Robinson je zachráněn, Síla vodního živlu, Zkáza lodi atd.
Analyzovaný text lze rozdělit na více úseků, které spolu souvisejí a navazují na sebe. Autor nejdříve popisuje, kdy a jakým způsobem došlo k nárazu lodi, jejímu ztroskotání a postupné zkáze, a to pomocí vět jednoduchých. Naději (nepotopí se naráz) střídá zoufalství (vysoká vlna - převrácení lodi - zaplavení posádky), dále popisuje reakce účastníků zkázy (pokyny kapitána).
V další části se autor soustředí na zápas Robinsona s vodním živlem. Jde o nejnapínavější pasáž úryvku. Děj graduje, náznaky záchrany (byl jen nějakých deset metrů od moře) vystřídá beznaděj (mocná vlna ho srazila, pozbyl vědomí).
Věty na konci odstavce vyjadřují Robinsonovo odhodlání bojovat o svůj život a snahu zachránit se za každou cenu (se zbytkem posledních sil, křečovitě se držel, plazil se). Vyvrcholením je věta poslední (věta holá - důraz).
Konektory:
Orientátory:
Otázky a úkoly k rozboru výstavby textu:
Ukázku z knihy O. Pavla je vhodné využít především v 8. třídě v hodině literární výchovy k završení tématu Druhá světová válka v literatuře.
Po návratu z koncentráku si naši užívali. Chodili tančit do barů Belvedere, Barbarina. Víno teklo proudem, jako by si chtěli vynahradit léta strádání, bídy a ponižování. Chodíval k nám tenkrát Arnošt Lustig, studoval a flámoval s mým bráškou Jirkou. Lustig nejraději tančil s naší maminkou, tančíval skvěle, jako když se vánek vznáší nad parketami, a maminka s ním tančila moc ráda, protože můj tatínek dupal a funěl při tanci jako slon. Maminka byla krasavice a Lustig byl do ní tak trošku zamilován. Jednou pro ni přišel hezký světlovlasý pán a tatínek kývl, že maminka s ním může jít na parket. A ten pán se jí začal dvořit a v půli tance jí řekl:
"Jste tak krásná," a oči na ní mohl nechat.
Maminka se usmála, kterou ženu by to nepotěšilo. A pak ten hezký pán dodal:
"Jenom by mě zajímalo, co máte s tím židem?"
"Tři děti," řekla maminka, dotančila a sedla si zase vedle tatínka.
(SOUKAL, Josef. Čítanka pro 9. ročník ZŠ. Praha: SPN, 1996, s. 173. ISBN 80-85937-28-X.)
Časové zařazení:
Místní zařazení:
Osoby:
Objekty:
Otázky a úkoly k rozboru komunikační situace:
Ukázku tvoří jeden odstavec, jehož součástí jsou přímá řeč a věty uvozovací psané na samostatných řádcích. Text můžeme rozdělit do tří úseků. V prvních dvou větách jsme uvedeni do situace a doby, ve které se příběh odehrává (doba po skončení 2. sv. války - po návratu z koncentráku). Jde o obecné informace.
Následuje druhý úsek, ve kterém se dovídáme, co se v tomto období odehrávalo v rodině autora příběhu, jak si dobu užívali jeho blízcí, se kterými nás postupně seznamuje a zlehka nastiňuje jejich vlastnosti, vztahy a postoje.
Ve třetí části nás autor uvádí do děje. Představujeme si situaci večer v baru, objevuje se cizí osoba - dochází k nejnapínavějšímu úseku celé ukázky. Konflikt způsobují pozůstatky z druhé světové války - vztahy mezi lidmi: nenávist k židům, k jiným lidským rasám - ,,co máte s tím židem?" Klidné maminčino řešení situace ukázku završuje. Po ní nemusí už nic následovat, je nám jasné, na co chtěl autor v textu poukázat.
Konektory:
Orientátory:
Otázky a úkoly k rozboru výstavby textu:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.