Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury – volitelný kurz muzeologie na gymnáziu

Cíle kurzu:

• přispět ke zkvalitňování výchovně vzdělávacího procesu ve škole
• rozšířit nabídku povinně volitelných kurzů školy
• umožnit žákům vhled do poněkud netradiční odborné problematiky
• vyvolat u žáků rozumově i „citově" hlubší, příp. silnější vztah k české kultuře, tj. aby byli schopni uvědomit si a adekvátně vyhodnotit posun od národního k transnacionálnímu paradigmatu, pro který je charakteristické „otevírání se" kultur, jejich mísení a přetváření

Jednotlivé fáze realizace kurzu

Předpokládá se, že učitel (s jakoukoli společenskovědní specializací) má určité znalosti a vědomosti z oblasti muzeologie (muzejnictví), případně že důkladně prostuduje některé tituly z předloženého seznamu doporučené literatury, aby dokázal náležitě zvládnout odborný výklad na příslušné téma dle níže uvedené základní osnovy kurzu.

Nosnou částí kurzu tedy bude systematický výklad problematiky muzeí. „Muzeum se stalo v 18. a zejména pak v 19. století veřejnou, prestižní a autoritativní institucí" (Kreuzzieger 2008: 93). „Je místem koncentrace vědění, formuje a prezentuje „naše" pojetí světa, nabízí hodnotovou a estetickou klasifikaci, činí viditelné narativní struktury vědění, které legitimizují mocenskou hierarchii, a pomocí těchto mechanismů je i místem kontroly a moci" (Kreuzzieger 2008: 93). Muzeum se tak proměnilo v jednu ze základních institucí moderního národního státu.

Moderní muzeum jako další model muzea překračuje jednotný charakter národní kultury. „Je spjato s rovinou mezinárodní, nicméně je zatíženo evropo-či západocentrickým univerzalismem" (Kreuzzieger 2008: 94). Toto poněkud úzké zaměření se snaží rozrušit postmoderní muzeum svým důrazem na kulturní decentralizaci, která se projevuje otevřeností vůči prostoru mimo evropská a severoamerická centra. „Postmoderní muzeum je prezentováno spíše jako proces než budova, je místem prožitku, získání zkušenosti a není omezeno jen na vnitřní prostor muzea" (Kreuzzieger 2008: 94).

Od postmoderního modelu muzea se v mnohém neliší kosmopolitní muzeum, ale některé jeho charakteristiky přetváří a nabízí nové, překonává některé zásady spojené s dosavadní koncepcí muzea. Jedním z nich byla jednoznačná orientace na minulost. Kosmopolitní typ muzea však nemůže být otevřen pouze do minulosti. „Kosmopolitní zájmy vycházejí ze současného kontextu a orientují se jak k přítomnosti a budoucnosti, tak k reinterpretaci minulosti" (Kreuzzieger 2008: 95).

Základní osnova kurzu a jeho časová dotace (pouze rámcově) - v obou případech lze přizpůsobit konkrétním podmínkám té které školy:

1. Uvedení do problematiky (2 hod.):

• co je to muzeologie (příklady definic)
• muzeum jako instituce (charakteristika a definice)
• organizace muzejnictví - UNESCO, ICOM
• typologie muzeí
• časopisy české a světové

2. Základní funkce muzea (1 hod.):

• správa sbírek, doplňování, evidence, katalogizace, ochrana sbírek

3. Vznik prvních muzeí - formování muzeologie (2 hod.)

• předpoklady vzniku muzeí - sběratelé a sbírky, učené společnosti
• nejstarší instituce muzejního charakteru v českých zemích

4. Období vzniku a hegemonie zemských muzeí (3 hod.)

• zemská muzea v Rakousku, na Moravě a ve Slezsku
• České vlastenecké (vlastenské) muzeum
• Národní muzeum - muzejní společnost a další orgány
• Muzeum království českého po r. 1848, Fr. Palacký, A. Frič.

5. Počátky vlastivědných a průmyslových muzeí (3 hod.)

• regionální vlastivědné muzejnictví
• specializovaná muzea - Náprstkovo muzeum
• Zemská jubilejní výstava jako impuls specializovanému muzejnictví

6. Národopisná výstava českoslovanská (2 hod.)

• výstava jako mezník ve vývoji muzeologie
• vznik Národopisného muzea

7. Muzea v přírodě (1 hod.)

• skandinávské skanzeny
• skanzeny v českých zemích a jinde v Evropě

8. Československé muzejnictví po roce 1918 (3 hod.)

• evropské souvislosti
• zakládání nových muzeí po vzniku samostatného Československa
• vývoj po 2. světové válce - muzea v době socialismu
• nová muzeologie - současné definice muzea

9. Projekt kosmopolitního muzea (3 hod.)

• od národního muzea, přes mezinárodní a postmoderní ke kosmopolitnímu muzeu
• definice a pojetí jednotlivých modelů muzeí, společná diskuse k zaměření a charakteristice některých významných muzeí u nás i ve světě, tj. jak jednotlivá muzea odpovídají výše zmíněným modelům

10. Muzejní prezentace (cca 4 hod. - dle počtu žáků ve skupině)

• praktické ukázky
• vlastní prezentace žáků

Jednotná struktura seminární práce

Profil domácího (zahraničního) muzea

1. Název muzea (název v originálu): např. Národní muzeum v Praze (Musée du Louvre).
2. Lokace: např. Praha (Paříž).
3. Historie vzniku muzea (sbírek).
4. Charakteristika sbírek, rozdělení na školy, směry nebo podle jiného vhodného hlediska; zároveň se předpokládá zdůraznění nejvýznamnějšího díla (obrazu, sochy apod.) nebo souboru; v odůvodněných případech může být věnováno více pozornosti např. budově nebo historii muzea.
5. Osobní dojmy a hodnocení, případně kritické postřehy - velmi vítáno.
6. Obrazové přílohy: prospekty; propagační letáky; reprodukce z knih, časopisů či internetu; fotografie.
7. Návrh na jedno dílo (obraz, sochu apod.) na obálku zamýšleného prospektu, katalogu výstavy aj. (popis: autor, název díla, datum vzniku, příp. technika, rozměry)

Poznámky k seminární práci:

Doporučený rozsah práce: cca 2-3 stránky formátu A4, nosnými mají být části 4. a 5.

Každý autor seminární práce muzeum musí bezpodmínečně osobně znát!!! Při vlastní prezentaci bude práce dle časových možností podrobena diskusi.

Závěr

Absolvováním kurzu žáci získají základní informace o dějinách muzeí v českých zemích i v dalších částech Evropy a světa. Na projektu kosmopolitního muzea poznají proměny v pojetí a funkcích muzeí v průběhu času (od 18. století do současnosti). Návštěvou vybraného muzea a následným zpracováním seminární práce k tomuto muzeu nabudou praktických zkušeností z oblasti muzejnictví.