Školní projekt Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina aneb Proč nás dnes tolik ohrožují povodně
Motto:
Řeka si pamatuje, kudy kdysi tekla. Ví, jaké povodí mají její boční údolí, ví, jak se jednotlivé přítoky mohou kombinovat. Bude se vracet do starých koryt bez ohledu na přání lidí a jejich stavby.
V. Cílek
Pod vedením vyučujícího zpracovali žáci Ekologického semináře, 3. ročník, Jiráskovo gymnázium, Náchod
Cíle projektu
1. Hlavním cílem tohoto projektu bylo s pomocí literatury, historických map a fotografií analyzovat v krajině vlastního bydliště změny, které mohou podmiňovat častější výskyt ničivých povodní.
2. Dílčí cíle projektu:
Vlastní podstatu a průběh projektu asi nejlépe shrnuje následující článek (zkrácená verze) z regionálního tisku:
Náchodský zpravodaj, duben 2007, autor Jan Ježek, dostupné na: mestonachod.cz/na/z_servis/zpravodaj/archiv_07/z0407.pdf
Povodně aneb Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina - o projektovém vyučování na Jiráskově gymnáziu
Jedním ze seminářů, které na naší škole nabízíme výběrově studentům, je ekologický seminář. Tento seminář je určen studentům s hlubším zájmem o přírodu a probíhá netradiční formou - velká část výuky se přesunula ze školy do terénu, její součástí je i řešení různých projektů. V rámci tohoto semináře například řešili studenti projekt, který jsme pracovně nazvali Povodně aneb Kudy tekla řeka a co si pamatuje krajina. Cílem tohoto projektu bylo s pomocí historických map, fotografií a literatury popsat změny v krajině, které mohou nějak souviset s její sníženou schopností zadržovat vodu. Každý ze studentů se zaměřil na své bydliště a pokusil se zjistit, co se stalo s krajinou a říční sítí během posledních 250 let a jestli tyto změny mohou nějak souviset s častějším výskytem ničivých povodní.
Přímo v terénu jsme porovnávali dnešní situaci s historickými mapami, místní muzea nám zapůjčila historické snímky. A nestačili jsme se divit... Například Náchod - ještě počátkem 20. století Metuje volně meandrovala nezastavěnou nivou s vlhkými loukami, do kterých se pravidelně každé jaro rozlévala. Zhruba sto metrů od gymnázia stával na řece tzv. Velký panský mlýn. Přímo městem protékalo několik potoků, včetně říčky Radechovky. V centru města na Karlově náměstí stával na Plhovském potoku Podbučný mlýn. Ještě za první republiky zde byla čerpadla, která zásobovala vodou náchodský zámek. V Náchodě bylo několik rybníků, kde se v zimě těžil led pro místní pivovar, největší rybník Figury u nádraží sloužil jako sportoviště, v zimě se zde bruslilo a v létě se tu dokonce pořádaly veslařské závody... Nic z toho už neplatí. Metuje byla zregulována, přítoky svedeny do podzemní kanalizace, zanikly říční lázně, máchadla i rybí sádka. Plhovská škola a část náchodského nádraží stojí na místě zasypaných rybníků. Celá říční niva Metuje je zastavěná, říční koryto bylo napřímeno, zkráceno, zahloubeno a posunuto místy až o několik set metrů. K řece se dá sejít jen na jednom jediném místě, kde do ní z podzemí vyúsťuje Radechovka. Mimochodem - víte, že zde můžete vidět židovské náhrobní kameny s hebrejskými nápisy? Radechovka byla totiž svedena do podzemí během války a některé z náhrobků ze zaniklého židovského hřbitova byly kvůli většímu potupení náchodských Židů úmyslně zazděny přímo do schodiště v říční navigaci tak, aby po nich lidé šlapali.
Z výsledků našeho „pátrání" jsme vytvořili rozsáhlý závěr, ve kterém jsme podrobně shrnuli různé důvody, proč se lze domnívat, že za častější výskyt ničivých povodní v dnešní době z velké části odpovídá sám člověk. Získané informace, včetně závěru, map a fotografií, jsme potom prezentovali formou naučných posterů, které můžete vidět společně s dalšími výstavami na chodbách gymnázia.
Za pomoc při realizaci našeho projektu děkujeme pracovníkům náchodského muzea, zejména J. Tůmovi, informace a použité fotografie pocházejí z větší části z archivů O. a K. Šafáře, historické mapy jsou k vidění na adrese oldmaps.geolab.cz. A úplně na závěr jen krátké povzdechnutí - škoda těch zaniklých míst, kudy dříve tekla voda. Představte si procházku po přístupném břehu řeky se stromy, posezení u řeky nebo máchadla na lavičkách... Taky se vám zdá, že to dnešnímu Náchodu trochu chybí?
Obrazová část projektu, včetně části dokumentace, je v přiložené prezentaci , zde budou dále prezentovány spíše formální stránky projektu.
Struktura projektu (co to je projekt)
1. Během projektové výuky žáci samostatně získávají a zpracovávají informace k předem stanoveným problémům, tyto informace vyhodnotí a zaujmou k nim vlastní stanovisko, které na závěr prezentují (např. formou posterů či PPT prezentace a následné diskuse).
2. Každý projekt má pevně stanovenou strukturu:
a) Úvod do problematiky, vyslovení hypotézy
b) Stanovení metodiky, formy výzkumu a výstupu
c) Vlastní zpracování projektu a jeho výstupu
d) Prezentace výstupu a diskuse
Cílem projektu není výstup, ale proces jeho tvorby!!! Přibližně stejný důraz je kladen na obsah i formu!!!
Metody užité v projektu:
Cílová skupina žáku:
Průběh vlastního projektu
1. Úvod do problematiky, vyslovení hypotézy
2. Stanovení metodiky, formy výzkumu a výstupu
3. Vlastní zpracování projektu a jeho výstupu
4. Prezentace výstupu a diskuse
Závěr projektu
Z výsledků našeho „pátrání" jsme vytvořili následující závěr:
Sečteno, podtrženo: Za ničivější průběh a rozsáhlejší škody povodní v dnešní době z velké části odpovídá sám člověk.
Příloha:
Prezentace projektu
CÍLEK, V.: Krajiny vnitřní a vnější. 2. vydání. Praha: Dokořán, 2005. ISBN 80-7363-042-7.
Archiv Regionálního muzea v Náchodě
oldmaps.geolab.cz
www.mapy.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.