Sova houká po lese

Nabídka činností

• seznamování se s živočichem - sovou

Sovy jsou noční dravci. Mají měkké hebké peří, proto létají velmi tiše. To je jejich výhodou při lovu kořisti - než se myš stačí leknout, sova ji drží v drápech. Mají ostré drápy a zahnutý zobák. Některé sovy (výr velký) jsou na pohled legrační se svými chomáčky peří po stranách hlavy, které vypadají jako uši. Sova kalous ušatý má opravdu vztyčená ouška s dlouhými péry.

Hlava sovy je pohyblivá a může jí otočit téměř dokola. Má velmi dobrý sluch a zrak. Vidí výborně i ve dne. Její velké oči namířené dopředu jsou málo pohyblivé. Když jsou oslněné - i při menším světle, mhouří oči.

Sova je pták, takže mláďata se líhnou z vajec. Mladé sovičky umí létat už po šedesáti dnech. Loví hmyz, myši, veverky, výr dokáže ulovit potkana, ježka, kachnu, dokonce i zajíce. Svou kořist požírají vcelku, nestrávené zbytky vyvrhnou. Dokáží lovit i v úplné tmě. Sovy hnízdí v lidských stavbách - ve starých budovách, na půdách, ve stodolách, v kostelních věžích, v hradech, ale především ve skalách a v lesích.

U nás žijí například sova pálená, puštík obecný, kalous ušatý, sýček obecný, kulíšek nejmenší a největší evropská sova výr velký („bubo bubo").
V přírodě sovu uvidíte jen zřídka, protože nejvíce létá v noci. Pozorovat ji můžeme v ZOO.

1.

• prohlížení obrázkových knih, encyklopedií, obrázků sov
• vysvětlení pojmu „nesýčkuj"

Sova nezpívá ani nekráká. Houká, a to někdy lidem nahání hrůzu. Nejstrašidelněji prý houká sýček. Říká se, že přináší neštěstí nebo dokonce smrt. Ve skutečnosti nemá sýček s neštěstím nic společného. Lidé se v noci prostě bojí.

• prohlížení a pohlazení jemných sovích peříček
• návštěva místní mini-zoo - pozorování sov a jiných živočichů (vysvětlení důvodu chovu v zajetí - neschopnost samostatného života v přírodě, možnost pozorování lidmi)

  2.

   

• hádání hádanek (vysvětlení obsahu, pochopení vtipu, doplnění rýmu, procvičení hlásky „s", viz příloha č. 1)
• seznamování s novou básní (viz příloha č. 2)
• poslech relaxační hudby (CD - Zvuky lesa
• seznamování s prostředím lesa přímým pozorováním, rozlišování druhů a názvů několika stromů
• nápodoba hlasu sovy
• vymýšlení jmen pro sovičky (Rozárka, Róza, Julie, Hugo, ...)
• sledování DVD (Kostičky - V lese)
• poslech pohádek a příběhů o sovách (viz příloha č. 3)

Cvičení

• s hudbou - nápodoba neslyšného létání sovy
• s říkadlem

V noci sova létá, houká,
ve dne spí a špatně kouká.
(běh s „máváním křídly", dřep, ruce připažené, mhouření očí)

• jóga

Sed na patách, hluboký nádech, při výdechu nápodoba zvuku, který vydává sova (húúú), lehké poklepávání dlaní na hrudník (přerušování zvuku), 3x (prohlubování dechu, celkové uvolnění; prevence proti chronickým dýchacím onemocněním).

Motivace - večerní vánek vzbudil sovu, aby hlídala les. Sova otevřela oči, pomalounku se nadechla, až se jí zvedla peříčka, a slabě zahoukala.

Seznamování s pohybovou hrou

Sova a myšky - honička
1 dítě - „sova" (čepička sovy) chytá „myšky". Koho chytí, vypadává.

Výr a zajíci

Děvčata jsou „stromy", které stojí v prostoru třídy. Chlapci - „zajíci" poskakují ve dřepu. 1 dítě - „výr" zahouká a vyletí na lov. Chytá zajíce, kteří se nestihnou schovat za strom. Výměna rolí.

Letěl jsem nad lesem

Děti jsou ve dřepu v prostoru třídy. Učitelka - „výr" létá mezi nimi, zastaví se a řekne: „Letěl jsem nad lesem a viděl jsem...", dotkne se hlavy jednoho nebo více dětí, kteří řeknou název některého z druhů sov. „Tak poleť (leťte) se mnou (s námi)". Tyto děti pak říkají společně s učitelkou. Hra končí, až létají všechny sovy.

• smyslové hry

Najdi sovu

Děti stojí v kruhu, 1 dítě - hledač je se zavázanýma očima uprostřed. Učitelka předem určí jednoho z kruhu, který bude „sovou" a bude vydávat její zvuky - húúú, ostatní děti z kruhu vydávají jiný zvuk, např. š š š, tak tak tak apod. Hledač chodí v kruhu a jde za zvukem sovy.

Na houkavou sovu

Děti chodí v kruhu dokola, hráč uprostřed se zavázanýma očima řekne najednou „dost!", ostatní děti se zastaví. Učitelka označí ukázáním ruky jedno z dětí, které se tak stává „houkavou sovou". Zahouká a hráč uprostřed hádá, kdo to je. Pokud uhodne, vymění si místa.

• skládání z papíru (sešit TOPP)

Hlava:
1. Menší čtverec přeložte dvakrát úhlopříčně.
2. Obě strany přeložte směrem dopředu na střed.
3. Ohněte obě strany opět směrem ven a vsuňte je jako uši mezi
přední a zadní stranu čtverce.
4. Přední trojúhelník, který tvoří tělo sovy, přeložte dolů. Druhý, zadní přeložte mezi uši a třetí (krk) ohněte směrem dozadu.
5. Nakreslete (nalepte) oči a zobáček.

Tělo:
1. Rohy dvakrát úhlopříčně poskládaného čtverce papíru přeložte
směrem dopředu (křídla).
2. Mezi křídly přeložte dozadu malý trojúhelník. Nalepte nohy
(půlkruhy o průměru 18 mm). Hlavu přilepte k tělu.

• výtvarné zpracování představ
• vybarvování omalovánek s obrázky sov (držení pastelky, nepřetahovat linii, střídání barev)
• kreslení tužkou dle říkanky:

Dvě kolečka slepíme,
pecky do nich vrazíme.
Pak přidáme skobičku,
svážeme do uzlíčku.

Drápky vpravo,
drápky vlevo,
posadíme to na dřevo.
Sova na nás kouká
a mrzutě houká.

Z nakreslených soviček můžeme vytvořit kolektivní práci - vystřižené je nalepíme na větve namalovaného stromu.

• sova z kartónu polepená pilinami s nastřiženým krepovým papírem do „zoubků", oči jsou ze dvou kruhů z korkové zátky a kuliček nového koření

  3.

   

• sova z borové šišky (zobák je ze žlutého papíru, oči z kuliček z vaty, černým fixem nakreslená oční panenka, zastrčíme do kloboučků od žaludů, uši tvoří ptačí pírka; vše je přilepené k šišce)
• sova z krabice od rýže (celá krabice je polepená hnědým papírem, uši jsou z bočních dílů zavírání; oči, zobák a peříčka jsou z nalepených vystřižených částí z barevného papíru)
• sova malovaná tempery na oblázek
• sova vytvořená koláží z přírodnin (různé druhy listů, plodů, klacíků, ...
• sova na stojánku (vybarvená a dle šablony vystřižená sova je přilepená ke stojánku z ruličky od toaletního papíru polepené barevným papírem)
• frotáž (učitelka rozloží na dětský stůl vylisované listy a mezi ně několik sov vystřižených z tvrdšího kartonu; vše přikryje velkým kusem papíru, zespodu přichytí páskou; následuje moment překvapení: učitelka a děti opatrně přejíždějí voskovkou naplocho, listy a schované sovy se začnou rýsovat)
• sova z krepového papíru (vystřiženou sovu z tvrdého papíru děti polepují kuličkami ze zmačkaného krepového papíru - různé barvy: peříčka, oči, zobák)
• sova z pruhu papíru - procvičování techniky stříhání (nastřihnutí linie asi 5 cm od kratších okrajů pruhu - z každé strany protichůdně do půlky - zasunutí do sebe, nastřihnutí dvou šikmých čar z obou stran v polovině pruhu - ouška, tupování těla temperou pomocí houbičky, domalování očí a zobáku štětcem

  4.

   

• sova z papírového pytlíku

  5.

   

Další náměty - sešity TOPP

Hodnocení

Děti se seznámily se životem dalšího živočicha - sovou. Měly možnost ho poznat i ve skutečnosti v místní mini-zoo. Tato tématika se prolínala ve všech činnostech, což se odrazilo na jejich prožitku. Dokonce si i zapamatovaly názvy několika sov, dokázaly si o nich nad obrázky vyprávět. Prožívaly velkou radost z nově poznaného. Vyrobily si výra z papíru, vystavené výrobky jsme si společně prohlédli, povídali jsme si o tom, jak se všem povedly.

Užili jsme si legraci při pohybových hrách nebo při seznamování s textem písně Strašidla a plašidla. Děti byly moc spokojené, „soví týden" byl pro ně velkým přínosem pro získání nových zkušeností a vědomostí a především pro velké citové prožitky.

6.