Současné priority finského školství, pokud jde o základní vzdělávání, jsou vyjádřeny především v rozsáhlých projektech, za něž odpovídá vládní orgán Finská národní rada pro vzdělávání. Jde o projekty, jež jsou zaměřeny v první řadě na zlepšení učebních prostředí žáků a na stejné příležitosti žáků se učit. Projekt zaměřený na rozvoj učebních prostředí, která mají zajistit především aktivní trvalé učení v budoucnosti, se odvíjí od prostředí školní třídy přes společnost, záliby až k virtuálním prostředím. Další projekt má pak jako hlavní cíl zajistit tělesnou a duševní pohodu a stejné učební příležitosti pro všechny žáky ze všech kulturních skupin, s důrazem na zásadu celoživotního učení a správného načasování a zacílení podpůrných opatření. Podporována má být kreativita žáků a různé druhy jejich talentu.
Základní vzdělávání ve Finsku je povinné pro všechny děti, které trvale pobývají na jeho území. Základní vzdělávání trvá devět let a dítě ho zahajuje v roce, v němž dosáhne věku sedmi let. Základní vzdělávání žáka se může odehrávat buď ve veřejné základní škole, v soukromé základní škole nebo se žák může vzdělávat doma.
Finsko má, stejně jako Česká republika, systém víceúrovňového kurikula. Pro základní vzdělávání v hierarchii kurikulárních dokumentů stojí na vrcholu tzv. Národní kmenové kurikulum pro základní vzdělávání (dále jen NKZV), odpovídající našemu Rámcovému programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV). Jsou v něm formulovány mimo jiné strategie základního vzdělávání, dále vymezena Průřezová témata (jejich Cíle a tzv. Kmenové obsahy), Cíle a Kmenové obsahy vzdělávacích oborů, Cíle a Kmenové obsahy volitelných předmětů a Zásady hodnocení učebních výsledků žáků.
NKZV tvoří základ pro tvorbu místních kurikul, za jejichž přípravu a rozpracování nesou odpovědnost školy, respektive jejich zřizovatelé. Finská místní kurikula odpovídají v našem pojetí školním vzdělávacím programům (dále jen ŠVP). Je nutno říci, že finské národní kurikulum, na rozdíl od českého RVP ZV, explicitně neformuluje na samostatném místě klíčové kompetence, jež by žáci měli během základního vzdělávání dosáhnout.
Vzhledem k zaměření studie se v této její části zaměříme v obecnější rovině na segment NKZV, jež se týká učební cílů a kmenových obsahů vzdělávacích oborů. Cíle a Kmenový obsah daného oboru či několika oborů, jsou vždy v tomto kurikulu rozpracovány pro určité období (určitý počet po sobě následujících ročníků) základního vzdělávání (např. 1. - 2. ročník, 3. - 5. ročník, 6. - 9. ročník - záleží na oboru; podrobněji viz ještě Pojetí geografického vzdělávání ve finském kurikulu). Vedle cílů a kmenového obsahu oboru (oborů) je ještě zařazován jednak tzv. Popis postačujícího výkonu žáka a tzv. Kritéria výsledného hodnocení žáka (podrobněji viz opět Pojetí geografického vzdělávání ve finském kurikulu).
Geograficky zaměřený vzdělávací obsah je ve finském NKZV rozložen do několika oborů. Jednak je zařazen v integrovaném oboru (zahrnujícím témata s fyzikálním, chemickým, biologickým a geografickým zaměřením) s názvem Příroda a prostředí, který je vyučován v 1. - 4. ročníku základní školy. V tomto oboru je geografický obsah reprezentován tematickým celkem, který má název Bezprostřední okolí člověka a jeho domov, svět jako životní prostředí člověka. Dále tvoří geografický obsah součást (též částečně integrovaného) oboru nazvaného Biologie a Geografie v 5. - 6. ročníku ZŠ. Geografický obsah se zde soustřeďuje do tematických celků Evropa jako součást světa a Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě. V 7. - 9. ročníku ZŠ pak už existuje samostatný obor Geografie s tematickými celky Země - domovská planeta lidí, Evropa, Finsko a svět, Společné prostředí.
Upřesněme pouze, že obor Příroda a prostředí má v učebním plánu finské ZŠ přiděleno celkově 9 týdenních vyučovacích hodin za celé období 1. - 4. ročníku (bez specifikace časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé tematické celky). Oboru Biologie a geografie jsou pak vyčleněny na celé období 5. - 6. ročníku 3 vyučovací hodiny týdně, opět bez specifikace časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé tematické celky. Biologie a Geografie tvoří v 7. - 9. ročníku sice samostatné vzdělávací obory, ale v učebním plánu je jim na celé posledně uvedené období přiděleno 7 týdenních vyučovacích hodin, aniž se specifikují časové dotace pro jednotlivé ročníky či jednotlivé zmíněné obory.
Geografický obsah je ve NKZV rozložen do několika oborů. Nyní se pokusím stručně charakterizovat, jak je geografický vzdělávací obsah v těchto oborech koncipován.
Příroda a prostředí (1. - 4. ročník)
a) Obor má (jako nakonec každý obor či soubor oborů v NKZV) určitou úvodní charakteristiku (byť bez nadpisu), v níž je stručně zformulováno jeho pojetí pro dané období (1. - 4. ročník). Zdůrazňuje se, že se jedná o obor integrovaný, stručně jsou zmíněny jeho cílové a obsahové aspekty (ty jsou však ještě podrobněji rozpracovány i v dalších částech textu, jež se týká tohoto oboru), výukové metody (v první řadě se uvádí potřeba v co nejvyšší míře využívat ve výuce badatelský a problémový přístup). Z geografického pohledu je též důležité uvést, že v této úvodní charakteristice se přikládá důležitost tomu, aby žáci získávali hlavně vědomosti a dovednosti, jež jim dovolí porozumět jejich vlastnímu životnímu prostředí a interakcím v tomto prostředí a porozumět i světu kolem nich pomocí vhodných prostředků jeho zobrazování.
b) Po úvodních poznámkách text pokračuje částí nazvanou Cíle. V ní jsou podrobněji vymezeny požadavky kladené na žáka. Formulace cílů mají u všech oborů v obecné rovině vždy následující strukturu:
Žáci se budou:
(Pojetí Cílů oborů v NKZV je tak do značné míry podobné našemu pojetí Cílového zaměření vzdělávacích oblastí v RVP.)
Pokud se pak jedná o reflexi geografického poznávání, je explicitně vyjádřena v těchto cílech:
Žáci se budou:
c) Další částí kurikula daného vzdělávacího oboru (ale i ostatních oborů) je jeho Kmenový obsah (tato část odpovídá našemu Učivu v RVP ZV). V něm jsou pak vymezeny podrobněji obsahy jednotlivých tematických celků tvořících obor. Jak již bylo zmíněno výše, geografický obsah je v tomto oboru explicitně reprezentován tematickým celkem s názvem Bezprostřední okolí člověka a jeho domov, svět jako životní prostředí člověka. Obsah celku je vyjádřen v kurikulu následovně:
d) Poslední částí je pak Popis postačujícího výkonu (žáka) na konci čtvrtého ročníku, který v našem RVP ZV odpovídá přibližně Očekávaným výstupům žáka. Obecně má tento Popis vždy (i v jiných oborech) tuto strukturu:
Žáci budou:
Z uvedených formulací je zřejmé, že na rozdíl od Cílů se v Popisu postačujícího výkonu objevuje především slovo „jak", jež má zřejmě vyjádřit „výkonnostní povahu" tohoto aspektu kurikula.
Geografický vzdělávací obsah je pak v Popisu reprezentován hlavně v jeho části Organismy a prostředí, a to především následujícími tvrzeními:
Žáci budou:
a) Úvodní charakteristika tohoto oboru (nebo spíše oblasti složené ze dvou oborů) vymezuje opět obecně jeho pojetí. Zvlášť je charakterizováno pojetí výuky biologie a zvlášť geografie. Pokud jde o geografii, zdůrazňuje se hlavně nutnost pomáhat žákům porozumět jevům a procesům spojeným s lidskou aktivitou a s přírodním prostředím a porozumět interakci těchto jevů a procesů v různých regionech světa. Cílem výuky geografie je (v této fázi vzdělávání) rozšířit představu o světě z Finska na prostorovou dimenzi celé Evropy a dalších částí světa. Výuka má být koncipována tak, aby žák získal porozumění rozmanitosti přírodního a kulturního prostředí ve světě a byl schopen je hodnotit. Výuka geografie musí též vytvářet základy pro interkulturní toleranci a internacionalismus a má (stejně jako biologie) podporovat odpovědnost žáků za ochranu životního prostředí a za udržitelný životní styl.
b) Pokud jde o výuku geografie, jsou její cílové záměry v tomto oboru vyjádřeny v části Cíle především prostřednictvím následujících formulací:
Žáci budou:
c) Kmenový obsah - Geografický obsah se v tomto oboru soustřeďuje, jak jsme již uvedli v části Postavení geografie ve finském NKZV, především do tematických celků Evropa jako součást světa a Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě. Tento obsah je v posledně zmíněných celcích rozpracován následovně:
Diverzita lidského života a životní prostředí lidí ve světě:
d)Popis postačujícího výkonu na konci šestého ročníku - tento popis je soustředěn pro geografickou výuku v těchto tématech:
Dovednosti práce s mapou - žáci budou:
Evropa jako součást světa - žáci budou:
a) V úvodní charakteristice se uvádí, že obor má rozvíjet žákovu geografickou představu světa a regionální základy této představy. Cílem je dále rozvinout schopnost žáků zkoumat přírodní, kulturní i sociální prostředí, interakci mezi lidmi a prostředím, a to od lokální až ke globální úrovni. Výuka má vést žáka ke sledování současných událostí ve světě a jejich vlivu na přírodu a lidskou společnost. Geografická výuka musí žákům poskytnout i možnosti poznávání kultur a rozvíjet jejich schopnost lépe porozumět diverzitě lidského života i životního prostředí. Geografické vzdělávání má též sloužit jako most mezi přírodovědným a společenskovědním myšlením. Má také žákovi pomoci odhalovat vztah příčiny a následku v přírodních, kulturních, sociálních, politických a ekonomických jevech vyskytujících se ve světě a podporovat jeho rozvoj jako aktivního občana odpovědného za udržitelný způsob života na Zemi.
b) Cíle - žáci se budou:
c) Kmenový obsah - Země - domovská planeta lidí:
Evropa
Finsko a svět
Společné (tj. komplexní) prostředí
d) Kritéria výsledného hodnocení (žáka) pro 8. ročník. Je zajímavé, že v této fázi (7. - 9. ročník) vzdělávání se neuvádí Popis postačujícího výkonu pro koncový ročník jako u předchozích fází, ale formulují se tzv. Kritéria výsledného hodnocení žáka pro předposlední ročník daného období. Tato kritéria mají však obdobnou dikci jako je tomu u Popisu postačujícího výkonu (objevuje se v nich opět slovo „jak" či také „být schopen" ke zvýraznění „výkonového aspektu" těchto kritérií). A pokud jde o srovnání, lze opět říci, že uvedená kritéria do určité míry odpovídají naším očekávaným výstupům oborů v našem RVP ZV.
Kritéria výsledného hodnocení jsou pak strukturována do následujících témat:
Geografické dovednosti - žáci budou vědět jak:
Analýza světa
Žáci budou vědět jak:
Analýza Evropy
Žáci budou vědět jak:
Analýza Finska
Žáci budou vědět jak:
Společné (tj. komplexní) prostředí
Žáci budou schopni:
Porovnáme-li na základě předchozí analýzy postavení a pojetí geografie ve finském a našem kurikulu pro základní vzdělávání, nalézáme zde jednak určité podobné rysy, ale také rysy odlišné.
Pokud jde o postavení geografie, jistou podobnost lze vidět v tom, že geografický vzdělávací obsah je pro určité fáze finského základního vzdělávání propojen v kurikulu s přírodovědně zaměřenými vzdělávacími obsahy (v 1. - 4. ročníku s fyzikálně, chemicky a biologicky zaměřenými obsahy a v 5. - 6. ročníku s biologicky zaměřeným obsahem). Pro poslední fázi základního vzdělávání (7. - 9. ročník) už však pozorujeme rozdíl, neboť ve finském kurikulu je geografie samostatným oborem, který není přiřazen do žádného většího útvaru, jako je tomu v našem RVP ZV (v němž je geografie také samostatným vzdělávacím oborem - v 6. - 9. ročníku - ale formálně je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda). Nutno ovšem poznamenat, že ve finském učebním plánu není pro geografii v 7. - 9. ročníku určena konkrétní časová dotace, ale je vyčleněna jen celková časová dotace společně pro biologii a geografii (viz výše část Postavení geografie ve finském NKZV). Též je zapotřebí říci, že zatímco ve finském kurikulu je geografický vzdělávací obsah (od 5. ročníku) segmentován vždy po dvouletých obdobích (5. - 6. a 7. - 9. ročník), u nás je tento obsah vymezen v RVP ZV komplexně pro celé období 6. - 9. ročníku.
Zmiňme ještě stručně podobnosti a rozdíly v pojetí geografického vzdělávacího obsahu. Podobnosti spatřujeme především v tom, že jak ve finském, tak v našem kurikulu jsou vymezeny cíle vzdělávacích oborů, učební výstupy, kterých má žák dosáhnout na konci určitých fází vzdělávání a je zde vymezen obsah oborů.
Je pravdou, že v našem RVP ZV jsou zmíněné cíle nazývány Cílové zaměření, zatímco v kurikulu finském Cíle, v našem kurikulu jsou formulovány pro celé vzdělávací oblasti (soubory vzdělávacích oborů), zatímco ve finském kurikulu pro obory (i když některé obory jsou zde také spíše soubory oborů) a v našem kurikulu jsou vymezovány pro celé období 6. - 9. ročníku, zatímco ve finském kurikulu zvlášť pro období 5.- 6. ročníku a následně pro období 7.- 9. ročníku. Avšak koncepce a dikce našich Cílových zaměření a finských Cílů jsou si velmi podobné, jak snadno zjistíme porovnáním jejich formulací v jednotlivých kurikulech.
Pokud se jedná o učební výstupy žáků, pak i zde můžeme nalézt jisté podobnosti. Ve finském kurikulu jsou sice tyto učební výstupy nazývány postačujícím výkonem žáka, respektive kritérii výsledného hodnocení žáka a v našem RVP ZV očekávanými výstupy, ale koncepce a dikce těchto složek v obou kurikulech jsou si velmi podobné, především co se týče důrazu na jejich „činnostní aspekt". Rozdíl pak spočívá jen v tom, že zatímco ve finském kurikulu je „postačující výkon" formulován pro konec 6. ročníku a „kritéria výsledného hodnocení" pro konec 8. ročníku, u nás se „očekávané výstupy" oboru definují jen pro konec 9. ročníku (tedy pro konec 2. stupně ZŠ a za celý absolvovaný kurz tohoto stupně). Určitý rozdíl spatřujeme i v tom, že zatímco v našem kurikulu jsou „očekávané výstupy" vždy součástí segmentu „vzdělávací obsah oboru", ve finském kurikulu jsou „postačující výkon" a „kritéria výsledného výkonu" formulovány v oboru jako samostatné složky.
U vlastního vzdělávacího obsahu oboru spočívá rozdílný přístup hlavně v tom, že zatímco v našem RVP ZV je segment vzdělávacího obsahu oboru (nazývaný Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru) tvořen učebními výstupy (nazývanými očekávané výstupy) a učební látkou (tematickými okruhy představujícími Učivo), ve finském kurikulu je tento segment tvořen pouze učební látkou, která je označována Kmenový obsah oboru. Kmenový obsah oboru ve finském kurikulu tak svou koncepcí a dikcí odpovídá Učivu v našem RVP ZV.
Odkazy na související články:
Geografie - její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - úvod
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě. Srovnávací studie pro vybrané země - Maďarsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Kanada
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Slovinsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - Skotsko
Geografie: její postavení a pojetí v národních kurikulech ve světě - shrnutí, závěry a doporučení
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
