Odkazy na zajímavé informace k textu:
www.geology.cz
web.gli.cas.cz
www.revuekamen.cz
Cíle: na konkrétním příkladu analyzovat dlouhodobý vývoj povrchu a tvarů mikroregionu; postihnout činitele, které jej utvářely a utvářejí, a zhodnotit proměny využití člověkem
Motivační úvod: Ocitneš se na pokraji údolí Prokopského, zajisté jednoho z nejutěšenějších zákoutí v okolí Prahy. Z kyprého temnějšího zelena vyčnívá tu a tam hnědá, žlutá nebo šedá skalní stráň, vcelku jest úbočí jako zeleným kobercem pokryto. Po pravé straně strmí vzhůru lysé, rozpraskané skály vápenné. Pohled vzhůru, kde stojí přívětivý kostelík a pod ním ku skále jako orlí hnízdo přilepený zbytek chýžky je přímo uchvacující... před dvaceti a více lety nebylo zde lomů a romantické Prokopské údolí bývalo jedním z nejoblíbenějších míst, avšak po zavedení výletních vlaků a parníků začala návštěvnost ochabovat.
Jižní stráň údolí jest pokryta mladým borem, zčásti pak lískovím a habřím, výše doubím a jinými stromy listnatými. Od bývalého mlýna vede strmá stezka k nejzajímavější památnosti - jeskyni. Pověsti o sv. Prokopu se týkají vesměs jeho pobytu na Sázavě a nikoli údolí, kam byly patrně přeneseny až na počátku 18. Století. Pravdě však jest podobno, že v údolí tom žili v odloučenosti od světa jiní poustevníci, a to ve dvou poustevnách: jedna stála u vchodu do sluje, druhá pak kdesi uprostřed háje na protější stráni...
Vstup ke sloji byl dosti prostorný a podobný krápníkové kapli. Pitoreskní skalní stěny byly věčně vlhky. Dále se sluj temnila a úžila. Rozžehnuv světlo, ubíral se poutník pomalu dále, až se široká skalní rozsedlina změnila v úzkou, hrbolatou stezku, vedoucí podél skalního úžlabu. Teprve po namáhavější další cestě octl se v domnělém obydlí sv. Prokopa, v prostornější, krápníky ozdobené sluji. Po cestě neustále přelézáme přes hluboké rozsedliny, kde slyšeti cvrkot kapek a temný hukot podzemních vod, čímž dojem příšernosti nemálo se zvyšuje...
(Upraveno podle textu Jakuba Arbese Divokoromantické údolí (1896). Zdroj: CÍLEK Václav, MAJER Martin, KOTRBA Milan. Podzemní Praha - jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovky velké Prahy. 1. vyd. Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-346-9, str. 30)
Trasa - vyčerpávající popis okružní trasy najdeme na celé řadě míst - např. na www.stezky.info/naucnestezky/ns-prokopske-udoli.htm. Stezka je poměrně krátká a její autoři zde připravili celkem šest zastavení. Dá se absolvovat za hodinu. Plánek najdete např. na www.prazskestezky.cz/buto/index.html. Kromě estetického zážitku a získávání informací z popisných tabulí využijme tyto zastávky pro celkem šest rozšiřujících aktivit. Aktivity mohou být připraveny studenty jako referáty, popř. jako výklad učitele či kombinace obou přístupů. Kurzívou napsaný text na úvod každého zastavení je informační náplň jednotlivých tabulí
Vyobrazení: silurský mlž Butovicella migrans, graptolit Monograptus flemmingi, graptoliti, lilijice; česnek tuhý; mapka rozšíření česneku tuhého v Eurasii.
Aktivita: geologická minulost regionu - Praha se svým okolím má z geologického hlediska světově výjimečné postavení. Není totiž asi jiné hlavní město, které by se pestrostí svého geologického podkladu a jeho názorným odkrytím mohlo rovnat Praze. V Praze a okolí můžeme sledovat vývoj naší Země od dávných starohorních dob před více než šesti sty miliony let až do geologické přítomnosti. Zvláště uloženiny starších prvohor, které tvoří tzv. Barrandien, jsou zde odkryty tak jedinečným způsobem, že se právě Praha se svým okolím stala jejich světově klasickou oblastí... zdroj: CHLUPÁČ Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Academia 1988. ISBN neuvedeno, str. 9.
Následuje výklad učitele, studenti zapisují důležitá fakta do pracovního listu 1.
Vyobrazení: trilobit Cheirurus insignis, trilobit Cromus beaumonti; schematický průřez geologickou historií Prokopského údolí; rekonstrukce života v silurském moři v oblasti Prahy; ostropes trubil.
Aktivita - geologická minulost místa - pro výklad doporučuji opět knihu I. Chlupáče Geologické zajímavosti pražského okolí (viz seznam literatury). Studenti si specifika zapisují do druhé části Pracovního listu 1.
Vyobrazení: geologický řez údolím Dalejského potoka; modrásek hnědoskvrnný, nesytka česká; šalvěj hajní; bělozubka šedá; keramika ze slovanského hrobu.
Aktivita: činnost člověka - ke zvážení nabízím tři aktivity. 1. Turistický ruch v údolí. 2. Dějiny těžby. 3. Využití armádou.
Vyobrazení: pěchava vápnomilná, plevel okoličnatý, devaterník šedý, lomikámen trojprstý, osívka jarní, houba hvězdovka Pouzarova, penízek prorostlý.
Aktivita: geomorfologické faktory, které místo formovaly a formují - výklad nad konkrétními prvky v krajině - v okolí zastávky vycházejí na povrch vápence, které se usazovaly na dně prvohorního moře na rozhraní siluru a devonu. Hemrovy skály na protějším svahu jsou budovány staršími vulkanickými horninami, které v siluru před asi 423 milióny let vyvřely na mořské dno a vytvořily podmořskou sopku, jejíž vrchol pravděpodobně dosahoval až k mořské hladině. Vzniku sopky předcházel eruptivní vznik asi pět kilometrů dlouhé a jen několik metrů široké přívodní pukliny, kterou na povrch mořského dna proudila láva a rychle se ochlazovala při styku s mořskou vodou. Několikrát po sobě následovaly erupce doprovázené vyvrhováním sopečného popela a kusů lávy a hornin z přívodní pukliny, vždy ukončené výlevem lávy. Z geologického mapování vyplynulo, že Hemrovy skály tvoří pouze jižní svah sopky, jejíž celková délka byla asi 5,5 km, šířka kolem 2 km a výška nad mořským dnem kolem 200 - 300 m. Celková hmota vulkanických vyvrženin byla odhadnuta zhruba na 1 km krychlový. Vulkanické horniny, zejména sopečný popel, byly rozplavovány mořem a jsou obsaženy i v horninách, které se usazovaly dlouho po vzniku sopky v jejím širokém okolí. Podmořská sopka změlčila dno silurského moře a umožnila tak život a rozvoj mnoha druhů živočichů po celé silurské období. Svědčí o tom četná naleziště zkamenělin, proslulá svým bohatstvím po celém světě. Zdroj: pražské stezky. Dostupné z WWW: www.prazskestezky.cz/buto/but04.html
Po tomto výkladu studenti sami zapisují, jací vnější činitelé oblast dále modifikovali. Své poznatky si zapisují do Pracovního listu 2.
Vyobrazení: sysel obecný; chrobák Onthophagus vittulus; prvosenka jarní, měrnice černá, ostřice nízká; slepýš křehký.
Aktivita - místo v pověstech, příbězích a literatuře.
Úvod: většina výrazných prvků v krajině sehrává místo v celé řadě pověstí a legend. Četba těchto ukázek nám na místě pomůže navodit patřičnou atmosféru. Dále nám může pomoci porovnat stav místa před několika desetiletími či stoletími se současností. V našem případě se podíváme především na dnes již neexistující Prokopskou jeskyni...
Studenti čtou jednotlivé ukázky (Pracovní list 2) Na učiteli poté bude uvést věc (především poslední ukázku) na pravou míru. Jeskyně byla odtěžena při získávání vápence před mnoha desetiletími.
Aktivita - život J. Barrandeho - Výklad - studenti si zapisují do pracovního listu 2 (druhá část).
Shrnutí: na poslední zastávce, cestou zpět, druhý den ve škole
Studenti mají za úkol vyplnit pracovní list 4. Společně pak nad jeho obsahem diskutujeme.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
