Březnovým tématem Lidé a múzy můžeme s žáky vstoupit do světa fantazie, emocí, umění a umělců aktivním způsobem. Všechny čtyři týdenní náměty se soustřeďují na múzy divadelní, ale ani ty ostatní nemusí přijít zkrátka. Bude hodně záležet na tom, jak tuto příležitost využijete. Pokud se rozhodnete pracovat se všemi náměty, nemusí to být nutně v nabízeném pořadí. To, co všechny příspěvky spojuje, je aktivní zapojení žáků do tvůrčích činností při pronikání do bohatosti výrazových prostředků dramatického umění. Divadlo a herci provází lidskou civilizaci od jejích počátků. Jsou významnou součástí kultury, jsou prostředkem osobní a společenské reflexe, cestou, jak společně sdílet myšlenky, pocity, prožitky. Jako učitelé můžeme pomoci všem dětem bez rozdílu jejich rodinného zázemí nacházet cestu k dramatickému umění v jeho nespočetných formách, kterými nás oslovuje a těší. Zkušenost, kterou získají naši žáci při intenzivním prožívání „divadla", jehož jsou sami aktéry, je nepřenosná a trvalá. Stojí za to ji dětem dopřát. Březnový cyklus inspirací vám může posloužit jako východisko pro vaše vlastní projekty nebo zamyšlení se nad tím, čím nás dramatická tvorba a svět umění obohacuje.
Jak vyplývá z RVP, může být příprava divadelní inscenace s dětmi součástí výuky dramatické výchovy, zejména s žáky zkušenějšími, kteří už jsou na tuto komplexní tvůrčí práci připraveni a vybaveni a kteří o ni projeví zájem. Vždy jde o rozsáhlý proces, který je svým charakterem dlouhodobým projektem (pro práci na autorské inscenaci je typická především projektová metoda). Má-li jít o práci tvořivou a pedagogicky hodnotnou, musí jít vždy o proces jedinečný, který vychází z potřeb, zájmů, schopností a dovedností konkrétních žáků a konkrétní skupiny (třídy), přičemž vznik inscenace a její případné předvedení (představení na veřejnosti) nejsou cíli, ale prostředky dramaticko-výchovného procesu. Proto je téma tohoto týdne zpracováno jako záznam celoroční činnosti jedné třídy, jako informace o tom, jak divadelní práce probíhala v daném konkrétním případě a v konkrétních okolnostech a co tento proces dané skupině a žákům přinesl. Tvořivému učiteli dramatické výchovy tento materiál může posloužit nikoliv jako návod, ale jako inspirace k jeho vlastní práci. I v případě, že se učitel rozhodne využít publikovaného scénáře a inspirovat se cestou, kterou prošla Ivana Sobková se svou třídou, bude nezbytně nutné s těmito materiály pracovat samostatně a s ohledem na vlastní třídu, žáky a - v neposlední řadě - s ohledem na vlastní divadelní a pedagogické zkušenosti.
Příprava divadelní inscenace Justýna a upíři probíhala v rámci výuky v Základní umělecké škole Klecany, v pobočce Odolena Voda, ve skupině výhradně dívčí. K dispozici byly dvě vyučovací hodiny týdně. V závěrečných fázích fixace inscenace proběhla dvě víkendová soustředění. Podnětem k výběru předlohy bylo přání dětí zkusit si nějaký tajemný, strašidelný nebo detektivní příběh. Z několika návrhů, které jsem dívkám předložila, vybraly po společné dohodě příběh "Jamie a upíři" z knihy liverpoolského spisovatele Briana Jacquese Sedm strašidelných příběhů.
Při jejich formulování jsem vycházela zejména z dlouhodobých cílů a plánů pro tuto skupinu. Práce byla určována především těmito cíli:
Tato skupina cílů vycházela z konkrétních aktuálních potřeb dívek. Zejména v období začínající puberty mají dívky tendenci k jednostrannému pohledu na svět, ke zkratkovitému jednání, netoleranci. S tím souvisejí problémy v komunikaci s rodiči, s vrstevníky, s autoritami. Zároveň se projevuje potřeba „někam patřit", mít své plnohodnotné místo v kolektivu (spolužáků, kamarádů, zájmovém kroužku apod.). Také z hlediska individuálních potřeb jednotlivých žaček se jevilo téma rodiny a vztahů v ní jako velmi potřebné - v jedné rodině v současné době probíhá rozvodové řízení, další dívka žije v neúplné rodině, kde se projevují velmi špatné vztahy mezi rodiči, jinde funguje zcela autoritativní přístup k výchově či časté rodinné hádky. Z toho všeho vyplývalo stanovení zejména těchto cílů:
Přísaha, slib
Náměty a témata lekce:
Příklady cvičení na kontakt a spolupráci
Hra s tyčinkami (sirkami) - dvojice drží sirku lehkým tlakem mezi špičkami prstů; musí projít připravenou překážkovou dráhu.
Sochy - A jsou sochaři a B modelky. A vytvarují B do soch, které vyjadřují, jak se A v danou chvíli cítí.
Etudy
Připravte dvě etudy ve skupinkách o 2-3 členech s těmito náměty:
1. Slib, který jste nesplnily, a bylo vám to potom líto.
2. Slib, který jste splnily, ale stálo vás to mnoho... (úsilí, nervů, času).
Při reflexi je třeba se věnovat tomu, proč, z jakých důvodů se slib vlastně dává, zda je možné slíbit něco i proto, že se chci vytáhnout, předvést, ukázat, že se nebojím, jak takový slib může dopadnout.
Další etuda - vymyslete a zahrajte, v jaké situaci se může stát, že slíbím něco jen proto, že se chci "ukázat", a jak by to mohlo dopadnout. Má takový slib smysl?
Náměty a témata lekce:
Příklady cvičení na uvědomování si prostoru, vnímání prostředí
Vymezený prostor a prostředí - zmenšuje se, zvětšuje se, zahřívá, ochlazuje.
Hodnocení prostředí - místa, která působí kladně/záporně; jakou odezvu, reakci probouzejí; můžeme podnikat cokoli, k čemu nás dané místo inspiruje; popř. doplnit místo živým obrazem; jaké názvy jim můžeme přidělit.
Pohybové improvizace
Sklep - musím pro něco do sklepa; procházím chodbou, odemykám a zamykám dveře - jaký pocit to ve mně vyvolává, jak se to projeví v pohybu (navenek). Popř. chůze kolem hřbitova v noci.
Reflexe - jaké jsme měly pocity, proč, jak se to projevilo... Co je to vlastně strach, kdy se dostaví, co proti němu dělat...
Etudy
Každá ze tří skupin připraví tři etudy na tyto náměty:
1. strach v dětství
2. strach ve středním věku
3. strach ve stáří
Námět k reflexi - strach z různých příčin a důvodů, jak se v tom odráží věk a další faktory... (povaha, nálada, prostředí, samota...). Zkoumání možností zvoleného scénografického prvku (kartonových krabic).
Práce ve skupinách
Vytvořte strašidelné prostředí, doplňte ho zvuky. Ostatní jsou diváky a hádají, co je to za prostředí, kde jsme, co nám to připomíná. V další fázi mohou diváci do prostředí vstoupit a rozehrát prostředí (po jednom, navazovat na sebe, improvizovat). Vytváříme v takto vzniklých prostředích "strašidelné" minipříběhy.
Náměty a témata lekcí:
A
Příklady cvičení na kontakt
Dej mi ruku - předávaný signál, zavřené oči, důvěra.
Lidský stroj - pohybuje se, vydává zvuky, každý hráč se musí dotýkat alespoň jednoho dalšího a představuje jednu součást stroje.
Improvizace s námětem Svět bez rodičů.
Simultánní improvizace na téma Jeden den bez rodičů (ty jsou někde pryč a nikdy se nedozvědí, co jste tento den dělaly).
Učitel (boční vedení) posunuje hodiny na ciferníku; děti si "vytvoří" svůj domov, domluví se, kde je škola, hřiště, park..., a rozvíjejí improvizaci.
Reflexe - jaké by to bylo, jaké by to mělo výhody/nevýhody, proč ano/ne.
Etudy
Napište na kartičky tři věci, které vám vadí na soužití s rodiči. Každá skupina vytahuje kartičky, improvizuje na zadané téma (s cílem oživit daný problém před ostatními).
V čem spočívá nedorozumění/problém, máme možnost problém řešit, jak?
Vstupte do role a předveďte; popř. využijte techniky divadla fora (v určitém okamžiku mohu děj zastavit a zvenčí zasáhnout, upravit ho, poradit jako nezaujatý divák nebo řešit situaci po svém).
Náměty k reflexi - jsou problémy mezi dětmi a rodiči řešitelné? Jak? Proč vlastně vznikají? (Rozdílné žebříčky hodnot, jiná životní zkušenost, zodpovědnost...)
Osobní erby
Do připravených prázdných erbů dokreslete:
Úkol na doma - zkuste si s rodiči popovídat o tom, co by do svého erbu zakreslili oni a proč; popř. ho nakreslete.
B
Různé typy rodin
Doma každý napíše vyprávění nebo popis na téma Nedělní oběd v naší rodině. Práce si všichni společně přečteme.
Reflexe - rozdíly, různé přístupy, vztahy - různé typy rodin.
Dívky došly k těmto různým charakteristikám rodin:
Živé obrazy, improvizace
Dvojice vytáhnou kartičky s charakteristikou rodiny. V roli otce a matky vytvoří živý obraz (neděle odpoledne v dané domácnosti). Na chvilku rozpohybují obraz - ostatní mají možnost postupně "navštívit" tyto rodiny v roli jejich potomků (jsou zde sami za sebe). Postupně se vystřídají všichni v rolích rodičů a dětí.
Náměty k reflexím: Kde se vám líbilo, kde ne, proč...
Práce s textem
Zaměřit se na první tři stránky povídky "Jamie a upíři", které obsahují popis, jak Jamie utíká ven a matka ho peskuje za různé věci. Co z přečteného víme, co jsme se dozvěděli, ke kterému typu rodiny bychom asi Jamieho a matku zařadili? (Skupina se shodla na tom, že jde o rodinu, která se vyznačuje "přehnanou péčí".)
Etudy
Jak by se celá scéna změnila/nezměnila, kdyby místo Jamieho byla v této situaci Justýna (místo chlapce šlo o dívku podobné povahy)?
C
Co víme o postavách
Na velký arch papíru zapisujeme, co víme o postavách tohoto příběhu:
Živé obrazy
Vytvořit tři fotografie s námětem „Jamie a jeho rodina" - společný oběd, nedělní odpoledne, rodinný výlet.
Co bychom podle fotografií o této rodině řekli?
Možnost rozehrát některé fotografie, „oživit" je, rozehrát v improvizaci.
Náměty k reflexi: Co jsme se dozvěděli, o kom toho ještě mnoho nevíme, co by nás ještě zajímalo...
Stále zůstává možnost zapisovat nové poznatky o postavách příběhu na arch.
Improvizace na náměty, které nás zajímají:
Variace
Co by se změnilo, kdyby tito rodiče měli dceru místo syna (obměny v improvizacích).
Náměty k reflexi - společné čtení archu s informacemi, jejich hodnocení, zvažování jejich pravděpodobnosti, popř. škrtání toho, co "nesedí".
Fotografie.
Poté, co jsme se dozvěděli mnohé o rodině Jamieho/Justýny, vytvořme ve trojicích fotografii této rodiny tak, aby tato fotografie rodinu a vztahy v ní co nejlépe, nejvýstižněji charakterizovala.
Náměty a témata lekcí:
Příklady cvičení na spolupráci a boj
Stavitelé - dva týmy z libovolných předmětů (molitanové kostky, kartonové krabice) vytvoří bez domluvy určitou stavbu; stopuje se čas; co nejrychleji stavbu zbourat tak, aby žádná ze součástí stavby nespadla na zem.
Cesta do Jeruzaléma - židle, vyprávění/hudba, volné místo, ubírá se židle - hráč bez místa vypadává.
Náměty na reflexi - zažili jsme spolupráci i boj - jak je to v partě, máte nějakou?
Cvičení a hry na charakterizaci postavy
Skupinová improvizace - setkání v parku - na scénu postupně přichází jeden hráč po druhém, vždy v roli členů party; je důležité jít do improvizace s představou určitého typu, povahy.
Reflexe - Co se objevilo za vztahy, jak jste se cítili? Co bylo příjemné či nepříjemné?
Následuje možnost zopakovat a vyzkoušet si jinou postavu, povahu, jiný postoj. - Co když je v partě nějaká výrazná vůdčí osobnost (pokud se to neobjevilo v improvizacích)?
Práce s textem
Z textu povídky "Jamie a upíři" se zaměřit na pasáž týkající se rozchodu po přísaze domů:
Co víme o postavách
Na arch papíru zapsat, co víme o postavách:
Etudy
Ve tříčlenných skupinách připravit etudu. Parta se po přísaze na hřbitově rozešla domů. Pojďme se tam podívat. (Vycházíme z toho, co už o postavě víme, a doplňujeme další informace - z jakých rodin členové party asi pocházejí, jaké tam panují vztahy...)
Další informace o postavách
Na arch papíru máme možnost doplnit další informace o členech party.
Náměty k reflexím a úvahám - co od materiálu v představení budeme potřebovat, jaká prostředí musíme vytvořit:
Improvizace podle bodového scénáře - nejprve po jednotlivých bodech - uzavřených situacích, později propojování situací, bodů do celých scén.
Hra s textem ze scénáře (vznikl na základě improvizací a původního textu povídky) opět od jednotlivých situací k celým scénám a celému tvaru.
Oživení fixovaného tvaru:
Příprava inscenace (počínaje hledáním námětu a konče premiérou) probíhala téměř celý školní rok (od října 2002 do jara 2003). Při práci jsme využívaly zejména improvizací na zvolená a prozkoumávaná témata. V improvizacích si děvčata hledala charaktery jednotlivých postav, ujasňovala si motivace jejich chování, nacházela různé možnosti řešení jednotlivých situací. Z jednotlivých nápadů z etud vznikal postupně scénář. V závěrečné fázi fixace již hotového tvaru jsem použila mimo jiné i techniku přehrání scén v živých obrazech (k vyjasnění, uvědomění si hlavní myšlenky/tématu každé scény). To mne inspirovalo k propojení hraných scén s živými obrazy, které dodaly konečnému tvaru tolik potřebnou nadsázku a humor.
Živé obrazy jsou použity hned v úvodní části inscenace, kde velmi jednoduše, rychle a s nadsázkou diváka uvedou do tématu a seznámí ho se vztahy mezi Justýnou a její matkou. Podruhé se objevují v části představující Justýniny sny o životě bez matek. Tato scéna je velmi důležitá k pochopení vnitřního světa Justýny, jejích snů a tužeb. Ostatní dívky doplňují její vnitřní monolog obrazy, které nemají přímo ilustrovat, o čem se v textu mluví. Jde spíše o vytvoření nálady, pocitu pohody, příjemného snění, bezstarostnosti. Zároveň mi šlo o vyjádření myšlenky, že takové sny mají všichni, ať už jsou z jakýchkoli poměrů, různých naturelů. Proto původně jen Justýniny sny doplňují ostatní děvčata a zůstávají v kostýmech ostatních dívek z party. Potřetí živé obrazy ilustrují večer v domě Justýniných rodičů - matka s otcem se dívají na televizi. Zde se jednak ukazuje vztah matky a otce, který se vlastně neliší od vztahu matky k Justýně (přehnané opatrovnictví), a zároveň se posouvá děj k půlnoční scéně (Justýna opouští tajně dům). Naposledy, počtvrté byly živé obrazy použity ve výstupu s upíry - vzniká a naznačuje se tak paralela vztahu upíří matky a její dcery se vztahem Justýniny matky k Justýně. Živé obrazy (první, druhý a čtvrtý) jsou doplněny sborově přednášeným textem matky ze zákulisí.
Zvukový doprovod (použit ke členění živých obrazů, k dokreslení atmosféry otevírání a zavírání hrobky na hřbitově, při přestavbách) vznikl taktéž z improvizací. Zajišťovala ho sama děvčata.
Při představení byla všechna děvčata v průběhu celé hry přítomna na jevišti a veškeré jejich akce (hudební doprovod, sborové pasáže) byly v představení „přiznány". Děvčata měla tak lepší možnost reagovat na dění na jevišti, ve sborových pasážích být opravdu v roli matky, reagovat jako parta.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.