Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Průřezové téma Výchova demokratického občana ve školní praxi
Odborný článek

Průřezové téma Výchova demokratického občana ve školní praxi

23. 11. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
PhDr. Marek Václavík

Anotace

Článek nabízí několik námětů, jak je možno začít pracovat s žákovským parlamentem. Je určen především pro ty, kteří chtějí na své škole vytvořit podmínky pro žákovskou participaci.


Jak jsme měli možnost během 18 let demokracie u nás v České republice zjistit, základem a nosným prvkem tohoto společenského zřízení je osobnostně vyspělý občan.

Demokracii se musí žáci učit. Podstatou je, aby žák pochopil základní demokratické principy, dokázal je odlišit od anarchie a jiných společenských zřízení a prožil „na vlastní kůži" kvalitně demokraticky fungující uskupení. Primárním uskupením je jistě rodina. Za ní následuje instituce, ve které žák získává nové znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné pro život - škola. A zde je jedinečná možnost (přímo výzva) předat žákovi principy demokratického chování, jednání a působení.

Fakt, že se v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) objevuje Výchova demokratického občana jako průřezové téma (dále jen PT), má hluboké opodstatnění. Toto téma je pro školy přímo výzvou a byla by škoda, kdyby jej chápaly jako hrozbu. Není to však výzva jednoduchá. Stojí mnoho práce a úsilí aktivně, kvalitně a smysluplně začlenit jednotlivé prvky, které napomáhají žákům pochopit a hlavně zažít demokratické principy, do chodu školy. Těchto prvků je mnoho. Mezi nejčastější patří: zřizování třídních samospráv, zřízení školního parlamentu (žákovské rady), ale také vedení pravidelných vyučovacích hodin či projektových dnů, ve kterých žáci cíleně používají prvky demokratického jednání a chování, zamýšlí se nad nástroji demokracie.

V tomto článku bych rád vnesl do celé problematiky další pohled - náměty, které vám, jak věřím, pomohou realizovat toto průřezové téma ve vaší praxi.

Principy fungování žákovského parlamentu

Jednou z možností, jak se postavit k průřezovému tématu Výchova demokratického občana (dále jen VDO), je zahájení práce školního parlamentu ve škole. Jak na to? Cest je mnoho. Mnohdy žákovské parlamenty či žákovské rady již na školách fungují. Často můžeme vidět, že výsledky této práce jsou různé. Velice oceňuji každou snahu. Také mě ale mrzí, pokud velké penzum času a úsilí se neprojeví ve výsledcích.

Zde bych chtěl krátce nastínit jednu z možných cest, která se ukázala jako průchodná. Námět vychází z výměny zkušeností mezi několika školami, které se snaží úspěšně či méně úspěšně o nastartování činnosti žákovského parlamentu.

Jak na to?

Úvodní iniciace

Pokud jsme se rozhodli my nebo naši žáci založit školní parlament, je dobré stanovit si cíl, ke kterému chceme (nebo naši žáci chtějí) dospět, a také cíle dílčí, které nás budou navádět správným směrem a jejichž evaluace nám poskytne kvalitní zpětnou vazbu. Také se zeptejme svých kolegů, co by od žákovského parlamentu očekávali, a alespoň jednu třídnickou hodinu věnujme malé pracovní dílně, která se bude zabývat tímto tématem. V ní shromažďujme náměty od žáků a zjišťujme jejich motivaci, která by je mohla dovést k zapálené práci v tomto plnohodnotném školním uskupení.

Měli bychom také mít předem rozhodnuto, kdo z pedagogických pracovníků bude školní parlament koordinovat. Na některých školách je to sám ředitel nebo zástupce ředitele. Na mnohých školách je trendem, aby tuto činnost koordinoval některý z vyučujících. Všechny verze mají své pro i proti. „Ředitel školy má vedoucí postavení, ví o problémech a možnostech jejich řešení více, má rozhodovací pravomoc, je proto logické, že by právě on měl být koordinátorem," obhajuje své stanovisko jedna strana. Druzí to však vidí odlišně: „Vedení školy by mohlo práci parlamentu nepříznivě ovlivňovat, je lépe, když se této činnosti věnuje někdo z řad učitelů, kteří jsou více spjati s žáky a lépe proniknou do jejich představ, pochopí jejich návrhy a požadavky." Toto je jen výsek argumentů, které slýchávám. Ze své zkušenosti se mi zdá lepší variantou to, když roli koordinátora žákovského parlamentu převezme některý z vyučujících, než vedení školy.

Volba členů

Pokud máme o práci žákovského parlamentu jasnou představu, můžeme se pustit do jednotlivých kroků. Prvním krokem je volba členů z řad žáků. Zde nalézáme nejrůznější formy, kterými lze členy parlamentu zvolit. Jako první řešíme otázku, v jakém věkovém rozmezí se žáci mohou stát zástupci v parlamentu. Zdá se, že nejlépe se osvědčuje varianta 4. - 9. ročník. Je samozřejmě také možnost sestavit parlament jen z žáků druhého stupně nebo do parlamentu volit i žáky mladší - ze třetího a druhého ročníku. Toto bychom si měli určit podle cílů, které jsme si stanovili. Vhodnou cestou je také začít práci nejprve s dětmi staršími (2. stupně) a postupně rozšiřovat žákovskou samosprávu i o členy z nižších ročníků.

Samotný způsob voleb na školách probíhá nejčastěji dvěmi způsoby. Prvním způsobem je volba na úrovni školy. Tu můžeme provést tak, že žákům z jednotlivých tříd, které budou mít své zástupce v parlamentu, rozdáme lístečky, kde každý žák napíše 0 - 3 jména žáků, které by chtěl, aby jej zastupovali. Žák vybírá zástupce ze své třídy či z jiných tříd.

Volbu je možné vyhodnotit tak, aby z každé třídy byl určený počet zástupců. Dvě jména, která se objeví v dané třídě na lístečcích nejčastěji, nominujeme s jejich souhlasem na členy parlamentu. Je dobré, aby žáci předem byli informováni o způsobu vyhodnocení. Tuto tajnou volbu by měla předcházet diskuse se žáky, například o tom, jaké vlastnosti by měl mít zástupce třídy v parlamentu, co se od něho očekává.

Druhý častý způsob můžeme nazvat volbou na úrovni třídy. Zde se soustředíme na výběr členů „z našich řad". Každá třída si interně zvolí 2 zástupce ze svého kolektivu. To se děje za přítomnosti třídního učitele, který volbu může taktně regulovat tak, aby si žáci uvědomili, u kterých spolužáků se předpokládá aktivní a smysluplná práce pro třídu. Součástí volby jsou již zmíněné diskuse o předpokládaných schopnostech budoucího člena, vystoupení žáků, kteří mají o tuto funkci zájem, jejich prezentace a představení vlastní vize.

Klademe důraz na to, aby veškerý proces voleb probíhal v duchu demokratických principů. Po celou dobu zdůrazňujeme volební zodpovědnost. Můžeme také s žáky diskutovat o etických a morálních problémech volby, kampaních apod. Pokud je to v našich možnostech, vymyslíme na toto téma projektový den. Volby opakujeme každý školní rok.

Zahájení práce žákovského parlamentu

Práci žákovského parlamentu lze zahájit prvním společným zasedáním nebo víkendovým soustředěním členů parlamentu, který zaměříme na aktivity, v nichž se žáci lépe seznámí, poznají své přednosti a ruku v ruce s tím mohou najít svou konkrétní funkci ve školním parlamentu. Takovéto soustředění dobře poslouží ke stanovení konkrétních cílů pro daný školní rok, rozplánování jednotlivých kroků daných aktivit apod.

Prvé zasedání parlamentu můžeme zahájit slavnostním ceremoniálem, ve kterém ředitel školy předá parlamentu „zřizovací listinu". Někomu by se mohlo zdát, že tato aktivita je zbytečná. Pomůže nám však k tomu, aby si žáci uvědomili vážnost této činnosti, zvyšuje se také jejich motivace.

Žáky důkladně seznámíme s pravomocemi parlamentu, vyslechneme a řešíme jejich připomínky. Je důležité žákům předat zodpovědnost za různé prvky, např. dáme školnímu parlamentu k dispozici finanční obnos, se kterým může hospodařit. Dále si s žáky stanovíme plán činnosti pro školní rok a intenzivně se zabýváme nejbližším úkolem. Také si rozdělíme jednotlivé funkce v rámci parlamentu - předseda, mluvčí, zapisovatel, nástěnkář, editor informačních letáků, hospodář, zástupci jednotlivých komisí (např. sportovní, sběry, adopce na dálku), podle toho, v čem se chce parlament angažovat. Stanovíme si způsob zasedání žákovského parlamentu - četnost, formu (veřejné nebo neveřejné).

Pestrá paleta námětů pro školní parlament

Parlament se může angažovat v nejrůznějších aktivitách školy. Za základní aktivitu se považuje zprostředkovávání námětů a připomínek od žáků směrem k vedení školy a učitelům a účast na jejich řešení. Těch obvykle není mnoho, především na počátku práce parlamentu, a pokud jsou, vnímáme je my - učitelé mnohdy jako nereálné či nemožné. Zde bych chtěl upozornit na fakt, že veliký motivační význam hraje to, že žáci vidí, že vedení či učitelé chtějí o daném problému přemýšlet, zabývat se jím, diskutovat o tom s žáky. Pokud jednu z prvých připomínek od žáků „smeteme" bez debat ze stolu, těžko budou hledat motivaci podat další. Často od žáků slyším: „To by stejně nemělo smysl říkat, oni by jen řekli, že to prostě nejde." - podotýkám, že bez dalšího vysvětlení.

Žákovský parlament by měl mít také další funkce, které pomohou zkvalitňovat prostředí a vztahy ve škole, a je hodně aktivit, které žáci mohou zvládnout sami, a tak ušetřit učitelům drahocenný čas. Mezi tyto aktivity patří např.: pořádání sportovních turnajů (fotbalový, florbalový, volejbalový, turnaj ve vybíjené), sběrů (dnes už jen nejčastěji papíru, ale je možno sbírat víčka od PET lahví, kaštany, staré oblečení do humanitárních center apod.), kulturních akcí (škola hledá SuperStar, zábavné disko odpoledne, karneval, sluníčkový den, den talismanů aj.), organizování ekologických aktivit (třídění odpadů, audity - spotřeba vody, elektřiny apod.), žákovských dozorů ve školní jídelně či na chodbě o přestávkách, adopce na dálku, vydávání školních listů, vytváření a vyhodnocování anket mezi žáky na nejrůznější témata, hodnocení stylu jednotlivých interiérů tříd (nástěnky, pořádek, výzdoba), žákovská péče o školní pozemek (udržování mini arboreta, péče o květiny). Těchto aktivit, na kterých se může podílet žákovský parlament, je celá řada. Záleží především na možnostech prostředí školy, na vůli učitelů a žáků.

Zajišťujeme také propagaci činnosti žákovské samosprávy - nástěnka, školní listy, rozhlas, webové stránky, články v regionálních novinách.

Začátky jsou nejtěžší?

Asi jako nejtěžší se ukazuje udržet celý koloběh na určité úrovni. V počátečních fázích se zaměříme na nastavení standardu, který se odvíjí od iniciace žáků. Snažíme se podporovat samostatnost parlamentu tak, aby šlo především o aktivity žáků a učitel fungoval jen jako podpůrný prostředek. Musíme počítat s tím, že počáteční fáze stojí mnoho času a úsilí. Tam, kde se podaří uvést parlament do aktivní a smysluplné činnosti, šetří se čas učitelů a vedení školy. Nemalou částí přispívá žákovská samospráva k dobrému klimatu školy a rozvíjí u žáků tolik potřebné klíčové kompetence.

Aktivní a smysluplná práce školního parlamentu je pro školu výbornou vizitkou. Ukazuje se, že průřezové téma Výchova demokratického občana se může stát pro školy velkou výzvou a cestou, která školu posunuje za hranice „všedních možností". Nesmíme však zapomenout, že dobré fungování žákovského parlamentu je jen jedním z prvků celého komplexu, který kvalitně řeší toto průřezové téma.

Při realizaci PT VDO můžeme také využít pomoci od organizací, které se tímto průřezovým tématem zabývají. U nás je to např. projekt POLITEIA (www.politeia.cz/), který školám poskytuje nejen metodickou pomoc.

Vše má své předpoklady

Chtěl bych také upozornit na skutečnost, že dobré a smysluplné fungování žákovského parlamentu mimo jiné závisí na osobnostních kvalitách jeho členů. Často školy při zřízení žákovské samosprávy očekávají zásadní změnu přístupu žáků ke škole. To se ovšem neděje, pokud žáci nedisponují dobrými osobnostními kvalitami. Mnohdy se vyplatí nejprve začít s kvalitní a praktickou aplikací PT Osobnostní a sociální výchova, která nám dává možnost zkvalitňovat u žáků jejich osobnostní a sociální kompetence, a na tuto práci následně navázat žákovskou participaci.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Marek Václavík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Osobnostní a sociální výchova