Abstraktní umění v mateřské škole

Cíle: zdokonalení výtvarných dovedností, rozvíjení tvůrčího myšlení.

Očekávané kompetence: využívat manipulačních dovedností při výtvarných činnostech, pracovat tvůrčím způsobem.

V současné době se i malé děti střetávají s různou podobou umění. Vidí reklamní billboardy v ulicích nebo obchodech, rozmanité typy obrazů či soch v televizi, na nádražích, v supermarketech. A mezi umění, s nímž se setkávají, patří i umění abstraktní. Pomocí výtvarných prvků - linií, geometrických obrazců, barevných skvrn a ploch - vyjadřují autoři své pocity, vztah ke světu.

I nejmenší děti někdy cítí potřebu vyjádřit své pocity, přání, bolest, chtějí poznávat a rozumět obrazům či jiným artefaktům, které je obklopují. Proto je vhodné se v některých činnostech inspirovat i abstraktním malířstvím a jeho prostřednictvím učit vnímat děti moderní umění. Tímto způsobem jim umožníme tvorbu atypickým výtvarným způsobem - vyjadřovat se barevnými skvrnami, geometrickými tvary, různými liniemi.

Abstraktní způsob výtvarného vyjadřování je podnětným zpestřením klasických malířských technik a prací s barvami. Děti poznávají nový způsob práce s barvou, rozvíjejí svou fantazii, kreativitu, učí se tvořit spontánně. Právě prožitky dítěte z této tvorby budou to nejcennější na dané výtvarné činnosti.

Následující lekce obsahují teoretickou část, kde je vysvětlen konkrétní výtvarný směr, představen autor. Doporučuji vyprávět dětem o autorovi a jeho obrazech, ukázat jeho dílo v publikacích, povídat si o jeho tvorbě apod. Díla dětí můžeme následně hodnotit a srovnávat je s díly umělce. Literatura, kde lze najít ukázku díla i více informací o konkrétním malíři, je uvedena v závěru příspěvku. Následuje konkrétní příklad práce s dětmi inspirovaný dílem tvůrce a výtvarného směru.

1. Teoretická část

Co je to abstraktní umění?
Abstraktnímu umění se také říká nefigurativní neboli nepředmětné. Stalo se jednou z výrazových forem umění dvacátého století. Pomocí linií, geometrických obrazců, barevných skvrn vyjadřují umělci své pocity, zážitky, vztahy ke světu.

Kdy se objevilo abstraktní umění?
Abstraktní umění se objevilo na výtvarné scéně před první světovou válkou ve Francii, Holandsku, Rusku, USA pod různými názvy - například orfismus, neoplasticismus apod. Jeho kořeny však najdeme již v pravěku. Rozkvět nefigurativního umění je zaznamenán po druhé světové válce, kdy se objevila akční malba, tachismus a další výtvarné směry. Vývoj abstraktního umění ale pokračuje dál. Tento druh umění stále překvapuje a objevuje se ve stále nových podobách.

2. Inspirace konkrétními výtvarnými směry a vybranými autory

Seznámení s malířem V. Kandinským a jeho dílem:

Kdo je Vasilij Kandinský?
Ruský malíř a grafik, který je považován za jednoho ze zakladatelů abstraktního umění. Společně s F. Merzem založili skupinu Der Blue Reiter. Proslavil se především svými abstraktními díly nazvanými "Kompozice". Jde o obrazy, v nichž dominují barvy nad formou. K jeho nejslavnějším obrazům patří například "Kompozice IV" (z roku 1911). Kandinský je také autorem spisu "O duchovnu v umění" (z roku 1912), ve kterém píše, že dle jeho názoru má abstraktní umění budoucnost, protože umělec potřebuje vyjádřit své pocity. Malování popisuje jako komponování barev a tvarů, podobně jako když skladatel komponuje hudbu. Ukázku z tvorby autora najdeme například v publikaci Malířství dvacátého století.

Prohlédneme si konkrétní dílo autora a vybraný obal dítěte, povídáme si o nich.

Téma:
Můj barevný obal na oblíbenou knihu aneb inspirujeme se dílem V. Kandinského

Technika: koláž
Práce pro jednotlivce. Doporučená práce ve třídě, u stolečků.

Konkrétní cíle:

• rozvoj výtvarných dovedností - rozvíjení manipulačních dovedností (trhání papíru, práce s houbičkou);
• umět vyprávět krátký příběh;
• umět zacházet s knížkou.

Poznámka:
Požádáme děti, zda si mohou donést do třídy svou oblíbenou knížku.

Pomůcky k motivaci:

• publikace Malířství dvacátého století;
• knížky dětí (včetně obalů).

Motivace (činnosti a příležitosti k tématu):

• povídáme si o knížkách a jejich obalech;
• prohlédneme si oblíbené knížky, které si děti donesly s sebou do třídy.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

• balicí papír formátu A3, barevné papíry;
• lepidlo;
• vodové barvy;
• houbička na nádobí;
• štětec;

Postup výtvarné činnosti:

• papír navlhčíme houbičkou;
• na podklad nanášíme štětcem nebo houbičkou barvy, které zapouštíme do vlhkého podkladu, barvy necháme zaschnout;
• z barevných papírů trháme rozmanité kousky a lepíme je do kompozice, každé dítě tvoří dle své fantazie.

Obměna tvorby:

• místo barevných papírů použijeme kousky látek nebo vlny.

Doporučení:
Výsledné kompozice položíme na zem vedle sebe a postavíme se okolo nich. Prohlédneme si je. Hodnotíme tvarovou i barevnou kompozici. Učitelka pomůže dětem dotvořit z připravených podkladů obal na knihu. Donesené knížky si do obalů zabalíme a instalujeme z nich ve třídě krátkodobou výstavu. (Posadíme se do blízkosti výstavy a seznámíme se s malířem V. Kandinským).

Seznámení s malířem F.Kupkou a výtvarným směrem orfismem:

Co je to orfismus?
Malířský směr usilující skladbou abstraktních lineárních prvků a barevných ploch vyvolat hudební dojmy. Objevil se okolo roku 1913.

Kdo je František Kupka?
Patří k průkopníkům abstraktního malířství, je předním představitelem orfismu. Autor hledal ve svých malbách vizuální ekvivalenty pro zvuky a kompoziční formy hudby. Svá první abstraktní díla vytvořil kolem roku 1905. Základními prvky jeho obrazů se staly kruhovité a spirálovité barevné plochy. Tvořil také vertikální či diagonální barevné rytmy. K jeho nejznámějším dílům patří "Amorpha", dvojbarevná fuga z roku 1912. Ukázky děl autora v publikaci Malířství dvacátého století nebo v monografii František Kupka.

Téma:
Tanec aneb inspirace orfismem a dílem F. Kupky

Technika: malba
Práce pro jednotlivce.
Práce na zemi ve třídě.

Pomůcky k motivaci:

• publikace Malířství dvacátého století nebo monografie;
• magnetofon, kazeta nebo CD skupiny Maxim Turbulenc s vybranou písní - například "Vařila myšička kašičku".

Konkrétní cíle:

• sladit pohyb s hudbou;
• umět využít své fantazie;
• seznámit se s různými geometrickými tvary;
• umět vyjádřit své pocity;
• pozorně poslouchat hudbu.

Motivace (činnosti a příležitosti k tématu):

• postavíme se na koberec, posloucháme píseň a tancujeme do rytmu hudby;
• lehneme si na koberec na záda, zavřeme oči a posloucháme píseň ještě jednou, představujeme si, jakými barvami a tvary bychom píseň namalovali;
• posadíme se na koberec do kroužku, učitelka položí doprostřed různě veliké kruhy, ovály, spirály, seznámíme se s nimi;
• píseň posloucháme ještě jednou, hrajeme si s tvary a skládáme z nich kompozici do ohraničeného tvaru (dvěma švihadly).

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

Postup výtvarné činnosti:

• malujeme temperovými barvami a houbičkou nebo drátěnkou na karton pocity z tance, které jsme prožili při motivaci;
• zkoušíme se vyjádřit prostřednictvím barevných kruhů, spirál, oválů.

Obměna tvorby:

• malujeme starým kartáčkem na zuby a štětkou;
• zvolíme jinou píseň.

Doporučení:
Ponecháme ležet díla na zemi a společně si je prohlédneme. Hodnotíme barevnost kompozice, pozorujeme použité tvary. Z děl instalujeme v areálu výstavu, například na vhodném místě natáhneme prádelní šňůru a kompozice na ni připevníme kolíčky na prádlo.

Seznámení s malířem Pietem Mondrianem a neoplasticismem:

Co je to neoplasticismus?
Neoplasticismus je výtvarný směr vytvořený v letech 1913 - 1917 holandským malířem P. Mondrianem. Teorie neoplasticismu byla formulována v časopise De Stijl, který P. Mondrian spoluzaložil.

Kdo je Piet Mondrian?
K vyjádření svých idejí užíval pravoúhlé členění obrazové plochy horizontálními a vertikálními liniemi. Maloval převážně základními barvami v kombinaci s bílou, černou a šedou. K nejznámějším dílům P. Mondriana se řadí jeho "Kompozice s červenou, žlutou a modrou" (z roku 1928) nebo "Kompozice se dvěma čarami" (z roku 1931). Ukázku díla P. Mondriana najdeme například v publikaci Malířství dvacátého století (s. 127 - 128).

Inspirace pro výuku:

Téma: Naše oblíbená hračka

Technika: koláž
Práce pro dvojice.
Tvorba ve třídě, na zemi.

Pomůcky k motivaci:

• různé druhy papírů i kousky - balicí, kancelářský, barevný, staré noviny apod.

Konkrétní cíle:

• kooperace a spolupráce ve dvojici, vzájemná komunikace;
• hledání řešení s využitím fantazie;
• umět vysvětlit své jednání.

Příprava:

• učitelka z papírů nastříhá pruhy - dlouhé, krátké, různě široké ...

Motivace (činnosti a příležitosti k tématu):

• povídáme si o rozmanitých hračkách, prohlédneme si oblíbené hračky dětí, které si donesly s sebou do školky;
• seznámíme se s papírovými pruhy (dlouhými, krátkými, pestrobarevnými, různě širokými ...);
• rozdělíme se do dvojic, dvojice se dohodne, jakou hračku má oblíbenou, tu společně na zemi skládá z pruhů.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

• rozmanité pruhy a proužky z různých druhů papírů - noviny, karton, barevný, toaletní papír, průklepový papír, ubrousky ...;
• nůžky;
• vodové barvy;
• štětec, lepidlo;
• karton formátu A2.

Postup výtvarné činnosti:

• z proužků skládáme na karton hračku, proužky nalepíme;
• kompozici doplníme malbou;
• tvoříme vodovými barvami a štětci, vyjadřujeme se barevnými skvrnami.

Obměna:

• místo papírů použijeme kousky látek, krajek, tkalounů apod.

Doporučení:
Výsledné práce ponecháme ležet na zemi. Společně si je prohlédneme. Každá dvojice představí ostatním své dílo - co je to za hračku, proč volila právě tuto hračku apod. Hodnotíme originalitu, barevnou i tvarovou kompozici.

Seznámení s J. Pollockem a akční malbou:

Co je to akční malba?
Druh abstraktní dynamické malby silně expresivního charakteru, který se objevil v polovině dvacátého století.

Co je tzv. dripping?
Výtvarná technika, kdy je barva rozstřikována na připravený podkladový materiál přímo z plechovky.

Kdo je Jackson Pollock?
Hlavní představitel akční malby. Tvořil výtvarnou technikou dripping. Na podklady ležící na zemi stříkal nebo přímo lil z plechovky barvy, aby tak spontánně vyjádřil své pocity. Výsledkem jeho tvorby jsou spleteniny barevných kapek či pruhů. K jeho nejznámějším obrazům se řadí "Vlnivé dráhy" (z roku 1947). Ukázku díla J. Pollocka najdeme například v publikaci Dějiny umění (desátý díl).

Téma:
Náš den

Technika: pokus o dripping
Skupinová tvorba (pro čtyři až pět dětí).
Práce venku na zemi.

Pomůcky k motivaci:

• dlouhý pruh kartonu, barevné papíry;
• nůžky;
• umělohmotné kelímky;
• starý kartáček na zuby.

Příprava:

• učitelka nastříhá rozmanité tvary z barevných papírů.

Konkrétní cíle:

• rozvíjení smyslového vnímání - poznávání barev
• vnímání času (části dne)
• třídění a uspořádání podle barev

Motivace ( činnosti a příležitosti k tématu):

• povídáme si o běžném dni - jak ho prožíváme, co děláme během dne, jakou část dne máme rádi a jakou ne;
• připomeneme si, jaké barvy jsou teplé a jaké studené (teplé barvy: žlutá, oranžová, červená; studené barvy: modrá, zelená, hnědá);
• den si rozdělíme podle barev;
• na zem si položíme dlouhý pruh papíru, na něj skládáme barevné papírové tvary dle toho, zda máme zvolenou část dne raději, je nám příjemnější než jiná část;
• příjemnější části dne skládáme z tvarů, které mají teplý barevný odstín; ty, které nemáme tak v oblibě, sestavujeme z tvarů se studenými barevnými odstíny (příklad: vstávání: nemáme rádi - položíme tedy zelený papírový tvar; snídani: máme rádi - položíme žlutý papírový tvar apod.).

Nácvik drippingu:

• barvu lze na podklad rozstřikovat štětcem nebo kartáčkem:
  • dítě si vezme prázdný kelímek do jedné ruky, ve druhé ruce drží kartáček;
  • postavíme se do řady;
  • ve vzduchu nacvičujeme rozstřikování kartáčkem: vložíme kartáček do kelímku a zkoušíme nanečisto rozstřikovat barvu nad vymezenou částí podlahy;
• tímto způsobem dítě pochopí snáze nový pohyb ruky a pozná novou možnost výtvarného vyjádření.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

• temperové barvy v plechovce;
• třísky nebo jiná dřívka na rozmíchání barev;
• papírové kelímky, staré kartáčky na zuby;
• balicí papír formátu A1;
• kamínky na zatížení papíru.

Postup výtvarné činnosti:

• balicí papír zatížíme v koncích kamínky;
• každý člen skupiny si připraví jiný barevný odstín - do kelímků dáme trochu temperové barvy a zředíme ji vodou, aby byla barva tekutá;
• skupina se postaví z jedné strany papíru;
• na papír rozstřikujeme kartáčky barvu nebo ji po troškách lijeme přímo z kelímků na papír, každý člen skupiny tvoří jinou barvou.

Obměna:

• k tvorbě použijeme místo kartáčků štětce;
• použijeme rozstřikovací umělohmotné láhve na vodu na květiny (do každé z nich lijeme jednu barvu).

Doporučení:
Vybereme nejoriginálnější skupinovou práci. Z prací instalujeme v areálu školy výstavu. V případě hezkého počasí ponecháme kompozice venku a instalujeme tak jednodenní výstavu.

Akční malba:

Kdo je Willy de Kooning?
Jeden z hlavních představitelů akční malby. Pracoval odlišným způsobem s barvou než jeho kolega J. Pollock. W. de Kooning vytváří svá díla prudkými tahy širokých štětců, které po sobě zanechávají barevné skvrny. Ukázku jeho tvorby najdeme například v publikaci Dějiny umění, desátý díl.

Téma:
Jsem veselý nebo smutný?

Technika: malba
Práce pro jednotlivce.
Tvorba ve třídě, na zemi.

Konkrétní cíle:

• vyjadřování svých pocitů, umět je popsat
• umět a nebát se míchat barvy
• zdokonalovat vyjadřování beze slov

Motivace (příležitosti a činnosti k tématu):

• povídáme si o situacích, kdy jsme veselí, máme radost a kdy jsme smutní (příklad: máme radost z hraní s rodiči, z návštěvy cirkusového představení apod.; jsme smutní, když jsme nemocní, nemůžeme si jít hrát ven, když prší apod.);
• připomeneme si teplé a studené barvy (viz lekce Náš den), míchání barev;
• využíváme nonverbálních pohybů k vyjádření, jak se cítíme, hrajeme si "němé divadlo", poznáváme, jak se kdo cítí, využíváme různých pohybů, gest a mimiky.

Pomůcky a materiál k výtvarné činnosti:

• dva kartony formátu A3 pro každé dítě
• houbička na nádobí;
• temperové barvy.

Postup výtvarné činnosti:

• na první karton malujeme radost, volíme teplé barvy, malujeme barvami a houbičkou barevné skvrny, čáry apod.;
• na druhý karton malujeme smutek, volíme studené barvy, opět malujeme barvami a houbičkou barevné plochy, kruhy, čtverce apod.; záleží na fantazii každého dítěte.

Obměna:

• malujeme širokými štětkami a volíme karton formátu A2.

Doporučení:
Výsledná díla dětí položíme vedle sebe na zem. Do jedné řady položíme všechna díla, která mají vyjadřovat radost. Do druhé řady díla, jež představují smutek. Porovnáme je mezi sebou. Hodnotíme originalitu děl, jejich kompozici, barevnost. Připomeneme si ještě jednou, jaké barvy jsou studené a jaké teplé.

Atypická abstraktní kresba:

Kdo je Dalibor Chatrný?
Brněnský výtvarník, který rád experimentuje v oblasti kresby i malby. Proslavil se kresbou přes různé překážky (předměty) či kresbou oběma rukama najednou. Zabývá se také sochařstvím, vytváří kovové objekty. Ukázku z jeho tvorby najdeme například v publikaci Proměny současného umění (je tu znázorněna i ukázka jeho kresby oběma rukama).

Téma:
Zapletená klubíčka vlny

Technika: Kresba
Práce pro jednotlivce.
Tvorba ve třídě, u stolečků.

Pomůcky k motivaci:

• několik klubíček vlny.

Konkrétní cíle:

• poznávání materiálů (vlna)
• procvičování jemné motoriky

Motivace (činnosti a příležitosti k tématu):

• povídáme si o vlně (např. jak vlnu získáme, jaké existují barvy a druhy vln či bavlnek), prohlédneme si několik klubíček;
• učitelka vezme dvě klubíčka do rukou, postaví se před děti a hodí je najednou na zem;
• pozorujeme, jak se klubíčka rozmotávají.

Pomůcky:

• balicí papír formátu A3;
• barevné voskovky, izolepa;
• magnetofon.

Příprava:

• připevníme balicí papír ve všech rozích ke stolečku kousky izolepy (aby při kresbě neujížděl);
• učitelka pustí magnetofon s veselými písničkami.

Postup výtvarné činnosti:

• kreslíme barevnými voskovkami oběma rukama zároveň na papír zapletená klubíčka;
• střídáme různé barevné odstíny, nebojíme se využít slabé a silnější čáry;
• během tvorby posloucháme vybrané písničky, zkoušíme kreslit do rytmu hudby.

Obměna:

• zkusíme kreslit oběma rukama měkkými tužkami, pastelkami nebo malovat dvěma štětci či houbičkami na nádobí.

Doporučení:
Výsledná díla zavěsíme na prádelní šňůru nataženou na vhodném místě ve třídě. Hodnotíme kompozici, techniku kresby, barevnost. Každé dítě si vezme dvě malá klubíčka vlny do rukou. Posloucháme písničky, tancujeme s klubíčky do rytmu hudby a na závěr obě hodíme před sebe na zem a pozorujeme jejich zapletenost.

Použitá literatura:
Lamač, M.: František Kupka. Odeon, Praha 1984 (monografie).
Leinz, G.: Malířství dvacátého století. Rebo Productions, Praha 1996.
Pijan, J.: Dějiny umění, 10.díl. Odeon, Praha 1991.
Zhoř, I.: Proměny soudobého výtvarného umění.