Aby nám vlastní hodnocení zajišťovalo dostatečný přísun spolehlivých informací o naší práci, měli bychom je provádět opakovaně, systematicky, plánovitě. Znamená to dát hodnotícím činnostem nějaký řád, vytvořit si určitý systém a připravit si plán, jak budeme postupovat. Můžeme rozlišit tři základní etapy:
Začneme tím, že si připomeneme hlavní oblasti, které máme za povinnost hodnotit. Ty jsou dané a jsou to:
Z praktických důvodů je pro hodnocení těchto oblastí výhodné členit je do konkrétnějších „podoblastí", k nimž snadněji vyhledáme kritéria. Např. pro oblast podmínek vzdělávání můžeme využít model RVP PV, který nabízí kritéria pro sedm okruhů podmínek1. Lze také využít vyhlášku2, která tyto okruhy propojuje a rozlišuje oblasti tři, popř. si zvolit dle potřeb model vlastní. Podobně si můžeme vnitřně strukturovat i oblast hodnocení průběhu či výsledků vzdělávání (můžeme hodnotit např. přístup k dětem, metody a formy práce, vzdělávací nabídku v třídních vzdělávacích programech, pokroky v rozvoji a učení dětí, apod.). Oblastí, resp. podoblastí, však nevytváříme příliš mnoho, aby náš systém nebyl zbytečně složitý.
Máme-li pojmenované a uspořádané konkrétní oblasti (podoblasti), je první krok za námi. Další kroky je třeba v každé oblasti (podoblasti) promyslet: jaké postupy a prostředky uplatníme (např. budeme hodnotit písemně, ústně, využijeme metodu pozorování, budeme hodnotit pomocí dotazníků atd.), v jakých termínech (např. na začátku roku, dvakrát do roka, průběžně apod.) a kdo hodnocení provede (např. pedagogové jednotlivých tříd, ředitel školy, zaměstnanci, rodiče apod.). Stačí to obecně, rámcově, např. v podobě jednoduché tabulky.
Ukázka zpracování systému vlastního hodnocení s konkrétním příkladem:
(CO) |
(JAK) |
(KDY) |
(KDO) |
Spolupráce s rodiči |
Rozhovory, dotazník, anketa, rodičovské schůzky |
září - vstupní dotazník, rodičovské schůzky 4 x za rok, popř. dle potřeby, |
učitelky ve třídách, |
Psychosociální podmínky |
hodnotící dotazník, hospitace, sebehodnocení, pracovní porady, konzultace s psychologem |
Každoročně sebehodnocení, hospitace, pracovní porada |
učitelky ve třídách, ředitelka, provozní zaměstnanci, psycholog |
Takováto tabulka, v níž je popsán náš systém hodnocení a hlavní hodnotící aktivity, patří do ŠVP. Protože ŠVP je veřejným materiálem, neměl by tento popis obsahovat žádné další informace, zejména ne ty, které jsou interní povahy (neměly by tam být uvedeny konkrétní problémy, které nás trápí a které budeme sledovat, ani konkrétní jména, kritéria či předchozí zjištění).
Systém popsaný v ŠVP je natolik obecný, že může platit delší dobu, třeba více let (stejně jako ŠVP). Podle něho si budeme vytvářet pro každé hodnotící období (ať už roční či dvouleté) konkrétní plán, podle kterého budeme postupně shromažďovat sebehodnotící informace a data nezbytná k celkovému závěrečnému vyhodnocení činnosti školy.
Konkrétní plán si vytvoříme tak, že systém ze ŠVP (popř. tabulku) rozvedeme, doplníme aktuálními údaji, konkrétními jmény, daty apod. U každé hodnocené oblasti uvedeme zejména:
Tímto způsobem si vytvoříme konkrétní plán, podle kterého budeme v průběhu evaluačního období postupovat.
Ukázka zpracování struktury vlastního hodnocení s konkrétním příkladem (tabulka bude zpracována pro každou oblast):
Oblast hodnocení: spolupráce s rodiči
(CO) |
(JAK) |
(KDY) |
(KDO) |
Postoje, názory a přání rodičů Přístupy pedagogů, nabídka školy |
Dotazník, individuální rozhovory, třídní schůzky, společné akce Kritéria dle RVP PV (např. zájem rodičů, jejich důvěra, respekt, partnerský přístup, spoluúčast na programu, informovanost, ochrana soukromí atd). |
5. 9. třídní schůzky, |
všechny učitelky; |
Vyplatí se, zpracujeme-li si plán tak, aby obsahoval pouze důležité aktivity, a to v rozsahu, který pro nás byl reálně splnitelný. Důležité je si hodnotící aktivity v průběhu hodnotícího období vhodně rozložit, aby jednotlivé kroky navazovaly a byly v daných termínech proveditelné. Je třeba vážit, kdy je vhodná doba či situace pro sběr informací o jevu, který chceme sledovat, aby byly využitelné pro další práci. Počítáme s tím, že výsledky získáváme postupně, nejprve dílčí, např. z jednotlivých tříd, že sledované jevy můžeme hodnotit v několika dílčích etapách, popř. opakovaně, apod. Proto je vhodné upravit si strukturu „napříč" oblastmi, jako určitý časový harmonogram, a uspořádat si hlavní hodnotící činnosti např. po jednotlivých měsících, čtvrtletích apod. Do takového harmonogramu pak můžeme postupně zapisovat i výsledky našeho zjištění, popř. naše návrhy na další postup či opatření.
Ukázka časového harmonogramu aktivit v rámci vlastního hodnocení s konkrétním zápisem:
|
konkrétní hodnotící činnosti |
konkrétní odpovědný pracovník |
průběh hodnocení |
výsledky |
další postup, návrhy na opatření |
září, říjen |
Vyhodnocení vzdělávacích potřeb dětí; |
Společně obě učitelky ve třídách |
Využili jsme diagnostické archy o rozvoji učení dítěte, |
navázali jsme spolupráci s rodiči, seznámili je se s ŠVP, zahájili pravidelné informování o vzdělávacích pokrocích jejich dítěte |
osvědčilo se, rodiče vesměs projevují zájem o dění ve školce i o pokroky dítěte; |
|
zpracování vlastního hodnocení školy |
ředitelka |
zpracování dílčích výsledků za celou školu, |
vyhodnocení bylo obtížné, nepodařilo se vypracovat kompletní hodnocení |
vyžadovat průkaznější podklady od učitelek, věnovat se autoevaluaci v dalším vzdělávání, |
V průběhu hodnotícího období především sbíráme data a informace, které nám řeknou, co se nám v průběhu uplynulých dvou let povedlo, kam se podařilo v řešení problémů dospět. Z průběžně vedených zápisů (viz např. výše uvedený harmonogram) zjistíme, co se nám daří, co nám činí problémy i jak je řešíme. Proto pro závěrečné sebehodnocení nepotřebujeme žádný nový sběr informací, využíváme a zpracováváme ty, které již máme k dispozici. Jsou to:
Závěrečné vyhodnocení by nám nemělo činit problém, pokud vyhodnocujeme naši činnost průběžně, komplexně (tj. v rámci všech oblastí) a pravidelně. Postupujeme zpravidla tak, že všechny hodnotící materiály roztřídíme, projdeme, analyzujeme, výsledky hodnocení jednotlivých oblastí shrneme a zpracujeme společně za celou školu, včetně závěrů, v nichž popíšeme a zhodnotíme aktuální stav v činnosti školy. To by nemělo být problémem.
Daleko složitější zřejmě bude tyto výsledky komentovat a interpretovat, vyjádřit se k celkové kvalitě práce školy. Konkrétně jde o to zjistit, zda a jak spolu jednotlivá zjištění souvisejí, jak a čím jsou ovlivněna či naopak neovlivněna (ať už v pozitivním či negativním smyslu), kde jsou příčiny či důsledky zjištěného stavu a kde tedy hledat případné řešení. Dle požadavku vyhlášky3 se jedná zejména o souvislosti mezi cíli vzdělávání, dosahovanými výsledky a podmínkami školy. Jednoduše řečeno: promýšlíme, zvažujeme a vyhodnocuje, za jakých podmínek bylo cílů a výsledků dosaženo, zda jsme udělali vše proto, aby výsledky byly co nejlepší, zda bylo či nebylo v našich silách a možnostech odvést kvalitnější práci. Tato rozvaha je velmi důležitá, protože to, co může být pro jednu školu výsledkem průměrným, v jiné škole a v jiných podmínkách (personálních, technických, materiálních, psychohygienických, finančních apod.) může být výsledkem vynikajícím a nebo naopak podprůměrným. A tady bychom proto měli postupovat pravdivě a objektivně, nic si nezastírat, nepřidávat, ale ani neubírat.
Závěry bychom měli společně prodiskutovat, pojmenovat úspěchy a stejně tak si přiznat i nedostatky, hledat cesty ke zlepšení, navrhnout další kroky a opatření. Měli bychom myslet na to, že při závěrečném vlastním hodnocení není třeba pracovat s veškerými informacemi a získanými výsledky. Naopak měli bychom se soustředit se na podstatná zjištění, která mohou školu v kvalitě její práce „posunout".
Konkrétní podoba hodnotící zprávy není nikde stanovena. Může mít různou formu i rozsah, může být zpracována stručně, v podobě přehledu, může být podrobnější, podle toho, jak v které škole vyhovuje. Může mít např. následující strukturu:
Ukázka osnovy závěrečného vlastního hodnocení činnosti školy:
K čemu nám všechny uvedené podklady a materiály jsou? K tomu, abychom získávali zpětnou vazbu o kvalitě naší činnosti a podněty k tomu, jak svou práci zlepšovat. Jsou to naše pracovní materiály, nemá smysl je zveřejňovat nebo je někomu pravidelně odevzdávat. Zůstávají ve škole a pracujeme s nimi. Pouze při inspekční činnosti (probíhající přibližně jednou za tři až čtyři roky) je předkládáme a dokládáme jimi především to, že vlastní hodnocení provádíme, že o svých přednostech i nedostatcích víme a že je také řešíme.
Stává se, že sebehodnotící zprávu na nás vyžaduje zřizovatel, ať už za účelem hodnocení školy nebo namísto výroční zprávy o její činnosti. Tento postup zákon neukládá. Jde o různé materiály, které slouží různým účelům a nelze je v žádném případě zaměňovat. Vlastní hodnocení, resp. sebehodnotící zprávu, zřizovateli tedy předkládat nemusíme.
1 Jsou to: věcné podmínky, životospráva, psychosociální, podmínky, organizace, řízení, personální a pedagogické zajištění, spoluúčast rodičů.
2 Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, uvádí tři okruhy podmínek: 1. Podmínky vzdělávání (věcné, životospráva, psychosociální); 2. Spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, rodičů a dalších osob na vzdělávání; 3. Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
3 Vyhláška č.15/2005 Sb. stanoví v § 8, (1), že hodnocení má přinést odpovědi na následující otázky:
- zda jsme dosahovali cílů stanovených v RVP a ŠVP (tzn., v jaké míře cíle byly či nebyly naplňovány) a zda cíle, které jsme si sami stanovili, byly reálné (skutečné, konkrétní) a důležité- v jakých oblastech jsme dosáhli dobrých výsledků (co se podařilo)
- v jakých oblastech se musíme zlepšit a co proto uděláme (kde se objevily problémy a jak budou řešeny)
- za jakých podmínek bylo výsledků dosaženo (např. jak je ovlivnil počet zaměstnanců, vzdělávání pedagogů, počty dětí ve třídách, věcné podmínky, kvalita řízení, zda byly efektivně využívány finanční popř. dotace projektů a grantů, apod.)
- zda dřívější (předchozí) navrhované řešení (opatření) přinesla očekávaná zlepšení či nikoli)
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.