Jednou z alternativ výuky tématu Jižní Ameriky je využití zážitků, poznatků a fotografií z cest Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky. Propojení obsahu učiva s reálným příběhem českých cestovatelů pomůže (snad) získat zájem žáků o probíranou tematiku a geografii obecně. Na konkrétních příkladech lze krásně doložit základní poznatky z fyzické i socioekonomické geografie.
Učební text „Jižní Amerikou se Zikmundem a Hanzelkou" je členěn do osmi kapitol, respektive učebních jednotek (Osidlování Jižní Ameriky; Od vrcholků k nížinám; Klima, vegetace a El Niňo; Jak se žije v Jižní Americe; Andské státy; Nížinná Jižní Amerika; Karibská oblast a Problémy, které trápí současnou Jižní Ameriku1).
Základní učivo je v textu vyznačeno běžným typem písma. Nejdůležitější pojmy, které by si měli žáci osvojit a zapamatovat jsou zvýrazněny tučným typem písma. Zeleným podtiskem a obrázkem „Tatrovky" jsou označeny výňatky z knih Zikmunda a Hanzelky. Jedná se zpravidla o rozšiřující text, který přibližuje život obyvatel, ekonomickou situaci, historické souvislosti a geografické zajímavosti. Součástí učebního textu jsou obrázky, grafy a tabulky s popisky. Cílem neverbálních zdrojů informací je usnadnit žákům pochopit princip vybraných geografických jevů. Důležitým zdrojem informací jsou i fotografie. V učebním textu jsou zařazeny fotografie jak z knih Zikmunda a Hanzelky (označeny obrázkem „Tatrovky"), tak i fotografie současných cestovatelů, které byly získány převážně z internetu. Díky porovnání snímků pořízených Zikmundem a Hanzelkou s aktuálnějšími fotografiemi je možné sledovat některé typické procesy, jako např. urbanizace nebo vývoj dopravních cest.
Za každou kapitolou je pět opakovacích úkolů a otázek. Otázky a úkoly byly koncipovány problémově, dle Kühnlové. „Cílem problémových otázek a úkolů je rozvíjet myšlení žáků, naučit je komunikovat a spolupracovat, vyhledávat, zpracovávat a samostatně používat informace, klást si otázky, objevovat problémy a řešit je, diskutovat, věcně argumentovat a vést žáky k schopnosti samostatně se rozhodovat." (Kühnlová, 1999). Otázky a úkoly jsou psány modrým a tučným typem písma, jsou označeny obrázkem incké holčičky v kajaku.
Každá kapitola učebního textu je doplněna i pracovním listem. Úkoly jsou zaměřeny především na rozvoj klíčových kompetencí, žáci třídí, vyhledávají a vyhodnocují informace, procvičují práci s atlasem, získávají data z grafických geografických zdrojů, spolupracují ve skupině, rozvíjejí komunikační schopnosti a učí se prosazovat vlastní názory i tolerovat názory druhých. Úkoly z pracovních listů žáci zpracovávají po probrání tematicky stejné kapitoly v učebním textu. Ve vyučovacím procesu mohou být úkoly využity k fixaci učiva (na konci vyučovací hodiny po probrání tématu), k opakování (na začátku následující hodiny), úkoly též mohou být žákům zadány jako domácí práce. Není ovšem podmínkou, že při výuce dle učebního textu Jižní Amerikou se Zikmundem a Hanzelkou musí žáci splnit veškeré úkoly z pracovních listů a učebnice. Tyto úkoly by měly sloužit především k oživení výuky a je jen a jen na učiteli, které úkoly při výuce tématu Regiony Jižní Ameriky využije.
1 Kapitolu Problémy, které trápí současnou Jižní Ameriku je dle mého názoru vhodné zařadit na závěr tematického celku Jižní Amerika. Jako vyučovací metodu bych zvolila diskusi. Žáci by měli být s tématy diskuse stručně seznámeni dopředu (např. v závěru předcházející hodiny) a měli by se v rámci domácí přípravy na diskusi přichystat.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
