Pedagogická fakulta UK je řešitelem výzkumného záměru „Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání". Výzkum začal v roce 2007 a má trvat celkem sedm let. Co je jeho cílem?
Jedním z hlavních úkolů našeho výzkumu je zjistit, jak se mění učitelská profese - kdo je to současný učitel, jaké nároky jsou na něj kladeny, jaké jsou jeho role a kompetence a jak se tato profese mění v souvislosti s měnící se společností a s jejími požadavky na vzdělávání. Jde nám o to, zachytit proměnu profese ve vztahu k proměnám školy.
Chceme se také podívat na vývoj v zahraničí. Zajímají nás země, kde se v posledních dvaceti letech prováděla školská reforma, a rádi bychom věděli, jak se to u nich promítlo do pojetí učitelské profese. Chceme sledovat i v delším časovém horizontu český vývoj - analyzovat jej, jaký byl a jak to ovlivnilo pojetí učitelství, protože pak lépe porozumíme současnosti.
V našem školství také není jasné, co je to kvalita učitele a jak lze tuto kvalitu posoudit. V zahraničí mají, na rozdíl od nás, různé modely kvality. To je tedy další z cílů - pojmenovat, co je kvalita učitele, jak by měl vypadat učitel, který v podmínkách reformy kvalitně vykonává svou profesi. Jinými slovy, rádi bychom vytvořili profesní standard.
V některých zemích v zahraničí se standard vyvíjel třeba tři roky a prošel širokou diskusí. Rádi bychom, aby i u nás prošel podobným procesem. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že když se standard vytvoří shora a pak se dá učitelům hotový, nemá v podstatě význam. Zatím ho chceme tvořit pro potřeby naší fakulty i dalších fakult. Když dnes hodnotíme studenty na praxi, zejména na závěrečné praxi, a chceme posoudit jejich profesní způsobilost, nemáme k tomu objektivní kritéria. Později bychom rádi tento standard nabídli ministerstvu jako normu, která by se mohla stát závaznou.
Obsahem standardu by měly být i profesní znalosti, bez kterých se moderní pojetí učitelství neobejde. To je další problém českého školství, že učitelé, kteří vystudovali před x lety, považují své vzdělání za ukončené a dál se nevzdělávají. To si v mnohých profesích člověk vůbec nedovede představit. Dnes je například světová pedagogika na vysoké úrovni, ale naši učitelé z toho většinou moc neznají. A to se projevuje i v jejich nepřipravenosti na reformu. Je potřeba pojmenovat neopominutelné obsahy studia, co učitelé musejí znát.
Pak je také třeba formulovat profesní etiku učitele. To je také bílé místo našeho učitelství.
Má vámi připravovaný profesní standard učitele nějakou souvislost s tím, který se vytváří na ministerstvu školství?
Na ministerstvu vznikla skupina, která by měla v poměrně krátkém čase, který jí byl vymezen, formulovat základní východiska - k čemu má standard sloužit, pro koho má být, jaké je jeho pojetí, zda to má být ideální norma, nebo naopak minimální stav, pod který už nelze jít, jak by se měl hodnotit, kdo by měl profesní způsobilosti hodnotit... K tomu se pak musí vyjádřit ministerstvo, jestli toto je pro něj akceptovatelné. Dál by se měly popsat profesní činnosti a klíčové profesní dovednosti atd. Vzhledem k tomu, že někteří naši řešitelé jsou i v této skupině, počítáme s provázaností prací.
My bychom ale chtěli jít v rámci výzkumného projektu do daleko větší hloubky. Pokusit se pracovat i na indikátorech, podle kterých se pozná, zda výkon učitele odpovídá, nebo neodpovídá standardu. Jak už jsem zmínila, chtěli bychom dát materiál k širší diskusi, aby se mohl vyvíjet a jeho podoba mohla být ovlivňována všemi aktéry, kterých se týká.
Dalším tématem vašeho výzkumného záměru je přípravné vzdělávání učitelů.
I tady bychom nejprve rádi popsali a analyzovali trendy v zahraničí. Stejně tak se pokusíme rozebrat vývoj u nás za posledních 15 let - odkud kam se vzdělávání učitelů posunulo, pojmenovat silné stránky, problémy a úskalí. Zároveň chceme například zjistit, co dělá s připraveností učitelů na nové požadavky strukturované studium. Domníváme se, že vede ke snížení kvality. Ale chceme to výzkumně ověřit a podložit argumenty.
Rádi bychom vytvořili optimální model učitelského vzdělávání, který odpovídá potřebám školní praxe, potřebám reformy. Stanovit klíčové principy, priority a vymezit nutné komponenty obsahu studijních programů.
Chceme se věnovat také inovacím v přípravném vzdělávání - z hlediska obsahu i formy - metodám výuky, pojetí praxe i způsobům hodnocení studentů. To budou sledovat akční výzkumy, které by měly ověřit efektivnost některých nových přístupů, hodnověrně prokázat, které metody a přístupy jsou efektivní a vedou k vyšší kvalitě a které k ní naopak nevedou. Zaměřujeme se například na nové formy spolupráce mezi školou a fakultou, na systematičtější práci s fakultními učiteli, na pomoc začínajícím učitelům. Ověřujeme i nové způsoby hodnocení studentů na základě obhajoby portfolia, kdy se nejedná o jednorázové zkoušení vědomostí, byť jsou samozřejmě také důležité, ale student předkládá složku prací, která dokumentuje jeho profesní vývoj. Při prezentaci a obhajobě portfolia zjišťujeme úroveň jeho profesionality, jak je schopen propojit teoretické znalosti se svými praktickými zkušenostmi, jak umí argumentovat apod.
Třetí oblast výzkumu se týká dalšího vzdělávání učitelů.
Zde nám opět jde o zachycení evropských trendů, ale vždy ve vazbě na školskou reformu. To znamená - jak by mělo vypadat vzdělávání učitelů z praxe, když se dělá školská reforma. V průběhu posledních patnácti let se ukazuje, že se to u nás nedělá dobře. Reforma vyžaduje nové kompetence a znalosti učitelů. To znamená, že vzdělávání učitelů v praxi musí být cílené, zaměřené na určité oblasti. U nás taková cílenost a zaměřenost není. Chceme proto analyzovat zahraniční zkušenosti a podívat se na vývoj u nás, co se udělalo dobře, a naznačit i úskalí a problémy, navrhnout řešení - modelově, jak by mělo vzdělávání učitelů pro potřeby reformy vypadat, jak z hlediska obsahu, tak z hlediska formy. Rádi bychom navrhli také strategie v dalším vzdělávání, které by pomohly v konkrétních školách a učitelských sborech k prosazení reformy.
Není to trochu pozdě, když výzkum končí až za pět let?
Ono se už mnoho věcí dělá. Například se ověřují inovace v přípravném i dalším vzdělávání učitelů - nové kurzy, které už běží, a zkoumá se jejich efekt, ověřují se nové metody práce, nové způsoby hodnocení studentů.
Hodně nám také záleží na tom, orientovat studenty na nové pojetí výuky - na nové metody a strategie, které je cíleně vedou k propracovanějšímu pojetí učitelství, k tvorbě vlastního pojetí výuky v intencích kutikulární reformy.
Začaly také empirické výzkumy, které se týkají kompetencí učitele. Zjišťujeme, co současní učitelé sami považují za klíčové profesní kompetence, co pro zvládnutí své profese chápou jako nejdůležitější, jak subjektivně hodnotí svoji profesní vybavenost vzhledem k požadavkům praxe apod. Teď se chystá velké dotazníkové šetření k výzkumu současného učitele. Chceme se podívat na to, kdo je současný učitel základní školy, jak chápe svoji profesi, v čem vidí její těžiště, jaké má postoje. Jedna z položek bude i jeho postoj ke školské reformě. Jak ji vnímá, v čem vidí šance a v čem rizika.
Hodně děláme komparativní studie zahraničních trendů, protože mnohé země jsou už docela daleko. Neříkám, že máme přebírat nějaké jednotlivosti a vsazovat je do českého kontextu, ale je důležité analyzovat klíčové evropské trendy a využít pro inspiraci osvědčené zahraniční zkušenost a příklady dobré praxe.
V materiálech zmiňovaného výzkumného záměru se poměrně často vyskytuje termín „profesionalizace učitelského povolání". Co se tím konkrétně myslí?
Z hlediska sociologie se rozlišují tzv. silné profese - typičtí představitelé těchto profesí jsou lékaři a právníci - a pak jsou tzv. poloprofese. Ty nemají všechny klíčové znaky, které dělají profesi profesí. Za jeden z nejdůležitějších rysů opravdové, silné profese je považováno to, že lze jednoznačně určit profesní nebo expertní vědění, které odlišuje profesionála od laika. Je to jasně vymezitelný, poměrně široký soubor profesních znalostí. Pro danou profesi je také typická tzv. služba klientům, služba veřejnosti. Dalším znakem je existence profesní komory, profesní asociace, která „hlídá" kvalitu profese. Důležitý rysem je také etický kodex, ten jasně vymezuje, co je a není dovoleno, co je a není kvalita. Dále pak profesní standard, který obsahuje jednoznačné požadavky na danou profesi. Neopominutelným znakem je i veliká prestiž a autorita ve společnosti, vysoká míra profesní autonomie v rozhodování o věcech a s tím související vysoká odpovědnost.
Když hodnotíme současný stav učitelství u nás, vidíme, kolik klíčových znaků profese v něm chybí. Například expertní znalosti - bohužel, učitelství je často vylepšovaným laictvím, je v něm spousta mýtů, polopravd a „dojmologie". A co je u profesních znalostí zdůrazňováno, že musí být opřeny o soudobé teorie a výsledky výzkumů a že vyžadují potřebu trvalého profesního růstu.
Sledujeme-li další znaky - deficit je téměř ve všem - není profesní standard, profesní etika, není profesní komora, která by držela standard profese, ale není ani dostatečná míra profesní autonomie, učitelé se jí bojí. Sami vypovídají o své neprofesionalitě, když řeknou, že neumějí učit podle rámce, že chtějí podrobné osnovy a předpisy pro práci. Proto považujeme za důležité přispět k profesionalizaci učitelství u nás. Směřování k profesionalizaci je trendem číslo jedna ve většině evropských zemích.
Tím, že se zabýváme profesionalizací jako jednou z podmínek zvýšení kvality učitelů, snažíme se zároveň o to, pomoci si sami zevnitř. Chceme založit asociaci, která by se začala starat o záležitosti týkající se kvality učitelského vzdělávání, nároků, které jsou kladeny, vybavenosti pro učitelskou profesi, aby učitelé ukázali, že jsou schopni o těchto věcech nejen uvažovat, ale také je ovlivňovat. Zatím přípravný výbor vypracoval spolu s právníky stanovy a na podzim se chystá valná hromada, která se pokusí tuto asociaci ustavit. Otázka je, jestli se to podaří.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
